
Tomio Okamura (SPD) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia

NÁZOR / Tomio Okamura se pokouší v lidu vzbudit rozhořčení nad myšlenkou, že bychom mohli přispět na chod Rádia Svobodná Evropa. To nepřekvapuje, svoboda a Evropa nejsou něčím, co by měl vůdce SPD rád.
„Fialova vláda chce na dluh stovkami milionů financovat rádio Svobodná Evropa. Podle mého názoru není důvod dotovat provoz jakéhokoli zahraničního rádia, navíc v situaci, kdy Český rozhlas má rozhlasové vysílání do zahraničí, které již v současnosti dotují čeští občané,“ sdělil Okamura na Facebooku.
K roztrhání předložil lidu ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN).
„Význam svobodných a necenzurovaných informací, byť třeba ideologicky tříděných, je nesmírně potřebný pro každou zemi, která se chce dostat k demokratickému systému,“ řekl Dvořák ve vysílání CNN Prima NEWS. „Podle údajů, které tedy není úplně jednoduché ověřit, poslouchá vysílání Svobodné Evropy 50 milionů lidí týdně. Vysílá se do míst, kde většinou buď internet vůbec není, anebo tam je, ale je přísně regulován vládnoucí diktaturou.“ Vysílání stojí ročně kolem 150 milionů dolarů a to není tolik, aby nemohlo přispět i Česko. „Myslím si, že by bylo správné, abychom se i my nějakým symbolickým příspěvkem podíleli na financování,“ řekl ministr, podle kterého by mohlo jít o stovky milionů korun.
Následovala obvyklá smršť reakcí, které v podstatě ukazují mentální rozpoložení příznivců SPD. „A na co Rádio Svobodná Evropa, když je údajně demokracie! Další z mnoha důkazů, že je tato vláda protinárodní a protektorátní! Je to banda kreténů, důchody lidem skrouhnou, vše je drahé, pro lidi v Česku NIC!! Zloději!! Hov*da, jako tento Xindl rozhodují o penězích které nevydělali. My máme v prdeli vši, ale pořád by ta sebranka něco dotovala. A ještě můžeme dokrmovat slony na Pobřeží slonoviny. Má to stejnou logiku.“(Jazykově neupraveno, pozn. red.)
Pro SPD skutečně nemůže být lepší terč, než je ministr Dvořák. Předně je členem vlády, která může za všechno včetně počasí. Jeho resortem jsou evropské záležitosti a okamurovci Evropskou unii nenávidí. Pokud jde o vyvracení ruské propagandy, patří v této vládě k nejtalentovanějším.
Hlasatelé svobody projevu, míněno projevu Tomia Okamury a jeho útvaru, se příliš nezajímají o to, že jsou na světě země, třeba Rusko, kde to se svobodou slavné není. Co poslouchali v době totality dnešní voliči SPD, můžeme jen odhadovat, ale nezdá se, že by to byla Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. Nejspíš konzumovali stanici Hvězda a intelektuální elita mezi nimi české vysílání moskevského rozhlasu, ovšem jen do příchodu perestrojky. Pak se i tam říkaly věci, z kterých měli Miloš Jakeš a Vasil Biľak hrůzu.
Existuje určitý typ lidí, pro které je problém vidět něco za hranicemi vesnice nebo i dveřmi svého bytu. Svoboda je nezajímá, protože je nezajímala nikdy. Pro část z nich můžeme mít určité pochopení. Nejsou to ti, kteří byli takzvanými „vítězi transformace“. Přišli o své jistoty a životní styl a mnozí se propadli na sociálním žebříčku. Ne vždycky to byla jejich osobní vina. Někteří ale nadávají jen z podstaty, protože nikdy nic neměli a mít nebudou. Do zahraničí nikdy nepojedou a zakázané knihy je nezajímají, protože je nezajímají žádné knihy. Možnost vybírat si z více stran pro ně není důležitá, protože mají pocit, že žádná jim život nezlepší.
Takové lidi si jako klientelu vybral Tomio Okamura a frustrované se snaží frustrovat ještě víc, aby si mohl postavit svou tubusovou vilu a pořídit do ní vybavení. Každý hlas pro něj je příspěvkem na cihlu, okenní tabulku a kobereček.
Stovky milionů korun z rozpočtu o objemu dva biliony korun není nijak závratná suma. Tohle ale tito lidé netuší, slyší částku a jsou ohromeni. Nepostavil by se za to ani kilometr dálnice nebo metra, ale zní to dobře.
Ohledně peněz na Svobodnou Evropu je to stejné jako s pomocí uprchlíkům nebo s dotacemi pro neziskové organizace. Dělá se to, protože je to správné. To je všechno. Jiná zdůvodnění aspoň trochu kulturní člověk nepotřebuje.
Konec svobodného vysílání do různých diktatur je snem tamních vládců. Nikdo soudný a slušný si nic takového nepřeje a jejich přání plnit nechce. Tomio Okamura zřejmě ano.