KOMENTÁŘ/ „Státnímu zastupitelství věřit nemůžu a soudům také ne,“ tak v nedělní Partii Terezie Tománkové obhajoval předseda SPD Tomio Okamura to, že sám o své vydání k trestnímu stíhání sněmovnu nepožádá. Údajný ochránce „obyčejných lidí“ tím vlastně popírá svoji dlouhá léta pěstovanou image toho, že je jedním z nich. V podstatě říká, že stojí nad zákony.
Kdyby byl Tomio Okamura opravdu takovým člověkem a chtěl by jít příkladem, tak by neměl strach hájit se v rámci trestního řízení. Měl by se chovat jako každý jiný občan, který nedisponuje poslaneckou imunitou. Právě za ni se ale chce nyní šéf SPD schovávat. Bude doufat, že se ve vládní koalici nenajde dostatečný počet hlasů k jeho vydání. To by se nakonec mohlo stát. Zástupci vládních stran si uvědomují, jak by Okamura svého stíhání za údajný rasismus využíval. Začal by totiž ze sebe dělat „mučedníka“, který je stíhán za své politické názory.
To už ostatně nyní Okamura dělá, ačkoliv zatím velmi zbaběle a za pohodlným štítem poslanecké imunity. Jeho plakát s mužem černé pleti s kudlou v ruce tak můžeme vidět pokaždé, když se objeví v televizi, kde prohlašuje, že je jeho trestní stíhání objednané vládními představiteli. Kdyby tomu tak opravdu bylo, znamenalo by to, že jsou tito lidé politologicky velmi krátkozrací. Lepší dárek pro svou kampaň do letošních sněmovních voleb by těžko mohl Okamura dostat.
Nechme se tedy překvapit, jak se zejména koaliční poslanci k vydání šéfa SPD postaví. Většina stran se nechala slyšet, že se rozhodne po jednání mandátového a imunitního výboru. Jasno mají nyní pouze v TOP 09. „Jako klub TOP 09 budeme pro vydání Tomia Okamury,“ sdělil na dotaz deníku FORUM 24 předseda poslaneckého klubu strany Jan Jakob.
Ještě se vraťme k tomu, že Okamura prý nevěří státnímu zastupitelství a soudům. Nejen ke svým voličům tedy posílá informaci, že naše instituce jsou nedůvěryhodné. Nevím, jestli si Tomio Okamura uvědomuje, jak je takové vyjádření nebezpečné. Nejen v Česku totiž trend nedůvěry ke státním institucím sílí, což může mít do budoucna nedozírné následky hraničící s anarchií. Ale třeba mu právě o to jde.