Prezidentské volby přinesly několik nečekaných efektů. Babišova porážka byla tak zdrcující, že se stáhl z přední mediální linie, kde přenechal prostor loajálnímu tandemu Schillerové a Havlíčka. Zároveň zahájil tažení na voliče SPD a ČSSD, což si Okamura nenechává líbit. Bude to mít ale hodně složité.
Andrej Babiš nedokázal důstojně přijmout volební porážku, neprošel žádnou osobní sebereflexí. Prohru o téměř milion hlasů označil za historický úspěch ANO. Zároveň z ní obvinil všechna média a speciálně vedení SPD a ČSSD, jelikož ho přímo nepodpořily.
Zradili své voliče
„Mrzí mě, že předsedy SPD a ČSSD nezajímají jejich voliči. Naplno se to projevilo během prezidentských voleb, kdy zradili jejich zájmy. Přímo i nepřímo podpořili kandidáta pravicové vlády,“ zaútočil Babiš na Tomia Okamuru a Michala Šmardu. „Hlavním úkolem ANO bude přesvědčit voliče SPD a ČSSD, že ANO je jedinou silou hájící jejich zájmy proti vládě,“ zdůraznil.
Výroky šéfa ANO lze spíš číst jako pomstu. Náskok Petra Pavla byl tak výrazný, že by na Babišův úspěch zdaleka nestačilo, kdyby mu dali hlas všichni voliči obou stran. Navíc jsou známy modely, podle kterých většina voličů SPD Babiše ve druhém kole podpořila.
ČSSD zůstala rozpolcená. Podobně jako SPD nevyslala jednoznačné doporučení, jelikož je stále štípnutá na šmardovské a zemanovské křídlo. Zatímco předseda Šmarda podpořil Pavla, u zemanovců šlo očekávat pravý opak.
Babišovo házení viny na ostatní je proto demagogií nejhrubšího zrna, když už nebylo kromě obětního beránka marketingového týmu debakl na koho svést.
Důvodem rodinné problémy?
„Snaží se odvrátit pozornost od problémů ve vlastním hnutí, které jsou hlavní příčinou jeho neúspěchů. Hnutí SPD vedle hnutí ANO roste. Naši voliči jsou inteligentní a poznají zásadní programové rozdíly mezi námi. Proto se mu to nemůže povést,“ ohradil se nyní Okamura pro web Extra.cz.
„Vyjádření Andreje Babiše mě zklamalo, protože lže. Bohužel si tím řeší nějaké své osobní problémy. Když máte spokojený rodinný život, tak na druhé neútočíte,“ dodal poněkud tajnosnubně.
Okamura reagoval podobně i ve Víkendové snídani na Nově. „Andrej Babiš nedokázal ve svém hnutí získat dostatečnou podporu, a místo aby se zachoval jako chlap a přiznal porážku, hodil to na nás. To mě opravdu lidsky zklamal,“ odmítl jeho výhrady.
Znovu zdůraznil programové rozdíly mezi ANO a SPD. To ovšem neznamená, že se Babišovo hnutí ve snaze vyluxovat radikální elektorát ještě nerozkročí. Jeho hodnotová amorfnost umožňuje pohyby jakýmkoli směrem, což na druhou stranu obnáší riziko, že se stane těžko skousnutelné pro jiné voličské skupiny.
Nekonfliktní Okamura?
Okamurův pokus udržet si fazónu politika, který na nikoho neútočí, je však karikaturou reálného života. „My o něm nemluvíme. Já mluvím o ostatních politických partnerech tak, že s nimi chci prosazovat lepší řešení pro občany a pozitivně pracovat,“ tvrdí.
Nelze zapomenout na volební kampaň vyhrocenou ve všech směrech. Tedy i v opozičním táboře, kde se odehrával souboj mezi Andrejem Babišem a poslancem SPD Jaroslavem Baštou, který přes výraznou propagaci Okamury propadl.
„Nejlepší by bylo, kdyby Andrej Babiš odstoupil z voleb a podpořil Baštu. Babiš nemá šanci ve druhém kole. Podle všech průzkumů vychází, že ho nesnáší 70 procent voličů,“ vyzval šéf SPD bývalého premiéra před prvním kolem.
Babiš v reakci označil Okamuru a Baštu za lháře a oznámil, že ANO s SPD nikdy nevstoupí do vlády. To byla pro Okamuru studená sprcha. Odtušil, že SPD zůstává jedinou opoziční stranou a šéf ANO se neliší od členů „prounijní“ vlády.
Boj o voliče
Šéf SPD na rozdíl od Jana Hamáčka (ČSSD) a Vojtěcha Filipa (KSČM) pochopil, o co se hraje. Predátor Babiš nemá zájem dělit si voličskou kořist. Žije v představě, že se stane jedinou dominantní silou oslovující nespokojené voliče. S touto strategií vyrazí do příštích sněmovních voleb na podzim 2025.
Zda se mu to podaří, je ve hvězdách. SPD, ČSSD a další neparlamentní strany, jež ve volbách Babišovi úslužně posloužily, s tím ovšem musí počítat jako s holým faktem.
Babišův svět má v zásobě ještě jednu výhodu. Nadával sice na všechna média, že se proti němu spikla, ale to je absurdní už jen z toho důvodu, že vlastní třetinu mediálního trhu. O tom, jaký vliv mají deníky Mafra, se už mohli přesvědčit mnozí politici, včetně Okamury.
Stačí si připomenout povolební situaci v říjnu 2017, kdy se po patovém výsledku formovala první Babišova vláda. Tehdy probleskovaly spekulace, že Hrad usiluje o nějakou formu vládní spolupráce ANO a SPD a Zemanovo okolí, s nímž má Okamura blízké vztahy, shání přeběhlíky z řad ČSSD.
Vysoká hra
Deníky vydavatelství Mafra tehdy zahájily frontální útok na Okamuru, jemuž šéf ANO už před volbami nemohl přijít na jméno. Lidové noviny si nejprve v článku „Vysoká hra Okamury“ povšimly, že je šéf SPD důležitý hráč, jenž může obchodovat se všemi: s prezidentem, hnutím ANO, ale údajně i s koalicí antibabišovských stran.
Vzápětí vypustily spekulaci, že výměnou za svou nekandidaturu na prezidenta v lednu 2018 po Zemanovi požaduje, aby s ním počítal v jednáních o nové vládě. Zájem by prý měl o ministerstvo zahraničí, školství, spravedlnosti či dopravy.
Mladá fronta DNES poté vyrukovala s kauzou „Okamurovy skryté miliony“. Deník zjistil, že předsedovi SPD z majetkového přiznání vypadly finanční toky ve výši zhruba patnácti milionů korun. Mezi jinými prodej bytu za deset milionů bývalé nejvyšší státní zástupkyni Renatě Vesecké, čímž mohl spáchat přestupek zákona o střetu zájmu.
Detailně rozpitvala Okamurovo podnikání v mediálním poradenství a cestovním ruchu poukázáním na jeho netransparentnost a vytunelování hnutí Úsvit.
Lidové noviny si následně přisadily v článku „Za Okamurou se kupí byznysové stíny“, že se v okolí Okamury pohybuje příliš mnoho provařených pražských lobbistů, kteří měli dříve blízko k Věcem veřejným a mají blízko i k Zemanovu poradci Martinu Nejedlému.
Epilog
Nakonec hnutí SPD skončilo mimo hru, ANO si raději pláclo s komunisty. Tato epizoda je však poučná i do budoucna. Už tehdy se ukázalo, že Babiš nestojí o užší spolupráci s SPD, zpochybňujícím členství v NATO a EU.
A munice na Okamuru ze světa nezmizela, stejně jako řevnivost, kdo bude vůdcem opozice. Kdo si dnes ale dokáže vsadit, kde bude za dva roky Babiš, a kde Okamura?