Poslanec za SPD Jiří Kobza nemá velké pochopení pro to, že bychom poskytli azyl tlumočníkům, kteří pomáhali našim vojákům v Afghánistánu. To nepřekvapuje, od okamurovské stáje se velké úrovně civilizačního myšlení nedočkáme.
Je celkem příznačné, že Kobza v rozhovoru rozumuje na kremelském Sputniku (29. 7.).
Dozvíme se tam třeba: „Nemáme žádnou infrastrukturu, která by byla připravena integrovat Afghánce, a to tím způsobem, aby se neopakovaly kriminální excesy, které známe z Evropy, částečně i od nás: pamatujete, jak se dožadoval sexu jistý ‚synek afghánského tlumočníka‘? V jedné z našich nemocnic (Bulovka, pozn. red.)?…
Ano, Rusové v Afghánistánu sice také pohořeli, ale alespoň po sobě zanechali vystavěné komunikace, a dokonce školy. Rovněž bych rád poukázal na to, že z hlediska Afghánců jsme se zařadili mezi okupanty cizího území, což z nás – bohužel – dělá terč a objekt zájmu džihádu.“
Kobza se nenechá nalomit ani tím, že se afghánských tlumočníků zastal i prezident Miloš Zeman.
„I já chápu gesto prezidenta republiky jako projev humanismu. Ale jinde ve světě to zkrátka chodí jinak, vidět svět optikou Evropy není nutně správný postup. Nechtěl bych, aby se v naší zemi nakonec shazovaly kříže z kostelů, aby kostely hořely, aby se musely rušit Vánoce jako ve Švédsku, aby ženy udržovaly cizí muže na vzdálenost natažené ruky jako v Německu…
Ne, nejsem proti uprchlíkům, ale v tomto případě jde o něco jiného. Než se začneme starat o afghánský personál, měli bychom přemýšlet, zda jsme se dostatečně postarali o naše vlastní válečné veterány a o jejich rodinné příslušníky. Měli bychom se zamyslet, co jsou naše národní zájmy, a nevystavovat tuto zemi zbytečnému riziku.“
Na svém facebooku se ale vyslovuje ještě jasněji: „Přiznejme si to otevřeně, afghánští kolaboranti do ČR nepatří…“ (28. 7.)
Tak okamurovec Kobza chce myslet na naše národní zájmy. Člen KSČ v letech 1988–1989 jistě ví, co slovo zájmy znamená, zvláště ty vlastní. Stejně jako velký předseda SPD Tomio. Jinak je ale Kobza přemýšlivý. Sdílí (21. 7.) článek s titulkem: „Ruský protivzdušný systém S-500 se předvedl v akci“. Pak k tomu napíše: „Tak to je argument, o kterém stojí za to přemýšlet!“ Na co při svém přemýšlení přišel, už se nedozvíme.
Klíčová je ale jeho věta, že „jinde ve světě to zkrátka chodí jinak, vidět svět optikou Evropy není nutně správný postup“. Co je to jinde ve světě? Spojené státy svým afghánským spolupracovníkům azyl poskytnou. Evropa se mu nelíbí. Tak možná mu bude blízké Rusko, když se vyslovuje pro jeho hlásnou troubu a dumá nad jeho zbraněmi. Jenže Vladimir Putin by ho možná taky zklamal. Hlava Ruska se nechala v roce 2016 slyšet, že „v Rusku islámský svět vždy najde spolehlivého přítele a spojence, připraveného přijít na pomoc v boji proti globálním výzvám a hrozbám, pomáhat při řešení naléhavých problémů“.
Tuhle Putinovu větu ale nejspíš pod nějaký příspěvek Tomia Okamury jen tak napsat nemůžete, protože by vás vůdce a „přímý demokrat“ nejspíš zablokoval a výrok smazal. Stejně by to asi dopadlo, kdyby tam někdo připomenul, že Tomiův italský přítel Salvini hlásá přerozdělování uprchlíků v Evropě. Espéďáčci mají slyšet jen to, co se hodí.
Poskytovat azyl ohroženým lidem je správné. O to víc, když se jedná o lidi, kteří něco riskovali při práci pro nás. Je to prostě taková civilizační zvyklost. Patří to k evropské kultuře, kterou se tihle „vlastenci“ rádi zaklínají, když mají pocit, že to bude dobře znít. Jenomže espéďáčci nejsou kulturní nijak a z civilizace nemají ani chatrný nátěr. Smyslem jejich politického podnikání jsou vlastní korýtka a nástrojem k jejich dosažení a udržení je demagogie, překrucování a dezinformace. Že na něco takového slyší až devět procent našich občanů, je smutný výsledek. Oni by svůj toxický zápach pochopitelně rádi šířili v co největší míře, protože by to znamenalo ještě více korýtek.