Jedna z civilních obětí ruského útoku na ukrajinský Mariupol (březen 2022). FOTO: Wikimedia Commons / Mvs.gov.ua / CC BY 4.0
FOTO: Wikimedia Commons / Mvs.gov.ua / CC BY 4.0
Velkým a pozitivním rozvojem prochází podle nedávno zveřejněné reportáže německých novinářů rozstřílené ukrajinské město Mariupol okupované Ruskou federací. Nyní chce Moskva na troskách města vybudovat vzorovou metropoli. Jak si ale všímají i samotní Rusové, navzdory vynaloženým miliardám to nejde tak docela podle plánu.
Ve středu 16. března 2022 dopadly ruské bomby na Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo v jihoukrajinském městě Mariupol. V jediném okamžiku zahynulo podle agentury AP zhruba 600 civilistů. Soudě podle videozáznamů pořízených na místě šlo zejména o ženy, staré lidi a také o děti, kteří všichni ho využívali jako útočiště před nevybíravým ruským bombardováním.
Zkáza, které město čelilo, se však zdaleka neomezila „jenom“ na zmíněné divadlo. Podle organizace Humans Right Watch, která společně s dalšími spolupracovníky analyzovala satelitní záběry města, bylo na ploše 14 kilometrů čtverečních okolo divadla poničeno 93 procent výškových obytných domů, 97 procent škol všech typů, od mateřských až po univerzity, a všechny tamní nemocnice.
Tatáž organizace prozkoumala podrobně také satelitní snímky pěti místních hřbitovů a došla k závěru, že lze bezpečně konstatovat, že ve městě vinou ruského útoku zahynulo nejméně 8034 obyvatel. Mnoho dalších těl však skončilo zasypáno sutí a bylo posléze spolu s ní odvezeno na skládky, aniž by se je kdo namáhal pohřbít. Řada dalších byla individuálně, a často i anonymně, pochována, ať už za hranicemi města, anebo na rozstřílených dvorcích před domy, odkud je někdy, ale ne vždycky přemístili na zmíněné hřbitovy.
Nezávislý ruský web The Moscow Times píše, že zatímco poslední ukrajinské jednotky ještě vzdorovaly v beznadějném obklíčení v areálu zničených místních oceláren Azovstal, Rusko už spouštělo plány na rekonstrukci a urbanistický rozvoj své kořisti. Moskva dala najevo, že na Mariupolu, budoucí výkladní skříní jejího imperialismu, se šetřit nebude a že na ně vynaloží vyšší stovky miliard rublů ze státní kasy. Ruští podnikatelé ucítili příležitost.
Tak se zničehonic objevila například stavební společnost „R-stroj“, která se nyní specializuje na opravy vybombardovaných domů. Založila ji pestrá směsice mužů všemožných řemesel. Až na jedinou výjimku nikdo z nich stavař není, ale jsou spojeni s jednou z největších ruských farmaceutických společností R-pharm ruského oligarchy Alexeje Repika. A ten má se získáváním ohromných státních zakázek letité zkušenosti.
A tak se začalo „stavět“, opravovat a budovat, a to na ruský způsob. Rekonstrukce budov probíhá mírně řečeno narychlo a jen, aby se neřeklo. Beton tuhne jenom týden, namísto potřebných tří, takže budovy do tří let popraskají. Podle obyvatel jednoho domu jim v říjnu 2022 odstranili dvě třetiny oken a lidé prostě žili bez nich. Nová přivezli až v listopadu. Ukázalo se ale, že mají jiné než požadované rozměry. Dělníci je namontovali i tak, prostě je otočili a jiná zase nechali přečuhovat. Okna netěsní a do bytů dál zatéká. V době, kdy ještě nefungovalo topení, pak vlhkost zamrzala v prosáklých zdech. Teplá voda na mnoha místech neteče dosud.
Jak ruský web podotýká, velice zajímavá je také situace v oblasti městské veřejné dopravy. Tramvaje jezdí jen po některých trasách, které navíc nijak nezohledňují, že Mariupol má nyní jen asi 100 tisíc, oproti původním 400 tisícům obyvatel. Mají sice ruské nápisy, bližší pohled ale odhalí, že jde o přestříkané ukrajinské vozy zakoupené před válkou. Ještě zajímavější je situace, pokud jde o autobusy, které v zimě netopí, takže si cestující dělají legraci, že uvnitř je větší zima než venku.
Nic z toho samozřejmě nemohl během svého krátkého pobytu zaznamenat štáb německé televize ZDF, který s ruským svolením přijel do města natočit svou reportáž o současném životě v Mariupolu. Jak uvedl, město prochází značným rozvojem, nikde není ani stopy po tom, že by si někdo stěžoval, a všude je patrný čilý stavební ruch.
Není divu, protože Moskva hodlá v příštích čtyřech letech proinvestovat v Mariupolu 445 miliard rublů (tedy asi 112 miliard korun), což je zhruba polovina ročního ruského rozpočtu na bydlení a komunální služby. V zemi, jejíž inženýrské sítě jsou v havarijním stavu a kde lidé rutinně mrznou ve svých domovech, je to bezesporu odvážný krok. Nejen kvůli zlodějským developerům, ale i proto, že Ukrajina se Mariupolu nikdy nevzdala a bude zcela nepochybně v budoucnu usilovat o to, aby město znovu získala pod svou kontrolu.
