V Ruskem kontrolovaných oblastech na východě Ukrajiny za posledních několik let formálně přibylo na 25 000 Rusů. Přesně tolik pasů tam totiž Kreml zájemcům rozdal. Tím ovšem rusifikace cizího území zdaleka nekončí. O ruský pas tam už zažádalo dalších více než 60 000 Ukrajinců, přičemž předpoklady pro účast na zjednodušeném řízení k nabytí ruského občanství Kreml přiznává dohromady třem milionům Ukrajinců.

Nejde o nic nového. Putinova administrativa takto zaplavila „ruským“ obyvatelstvem části hned několika sousedních států, aby si následně vymínila právo na jejich ochranu (čti: invazi do sousedního státu).

Zmíněných více než 60 000 Ukrajinců, kteří měli podle Moskvy od dubna zažádat o ruské občanství, připadá jen na části Donbasu, které momentálně kontroluje Kreml. Více než 25 000 lidí už ruský pas dostalo. Čísla uvedla agentura APA s odvoláním na Interfax a údaje ruského ministerstva vnitra.

Rozhodnutí Ruské federace zjednodušit vydávání ruských pasů občanům Ukrajiny, kteří žijí v části Doněcké a Luhanské oblasti, je dalším krokem, který podkopává šance na mírové řešení konfliktu s Ukrajinou. Jedná se o útok proti ukrajinské svrchovanosti a odporuje Minským dohodám.

— Ministerstvo zahraničních věcí (@mzvcr) April 26, 2019

Postup byl jednoduchý – Vladimir Putin hromadný výdej pasů umožnil zvláštním výnosem, který vydal v dubnu. Ukrajina proti této ruské provokaci protestovala a stejně jako Kanada, Estonsko a s nimi možná brzy i celá Evropská unie takto vydané doklady nebude uznávat. Proti této Putinově administrativní přípravě k pevnějšímu podchycení cizího území se jasně vymezilo i české ministerstvo zahraničí.

Nejdůslednější je logicky Kyjev, který se nechal slyšet, že politicky pronásledovaným Rusům naopak bude nabízet ukrajinské občanství.

Kreml taktiku s hromadným vydáváním pasů uplatnil už v minulosti v Gruzii na území Jižní Osetie a Abcházie. V Moldavsku, kde jím podporovaní ozbrojenci vyhlásili Podněsterskou republiku, si však vystačil s poukazem na nutnost chránit ruskojazyčné obyvatelstvo. S pasy samozvaného útvaru, které tam rozdal, ovšem jejich držitelé nemohou takřka nikam vycestovat.

Kreml kontroluje části Luhanské a Doněcké oblasti na východě Ukrajiny od dubna 2014.

Při bojích mezi ukrajinskou armádou a neoznačenými ruskými vojáky, případně Kremlem řízenými a podporovanými bojovníky, podle odhadů OSN zemřelo asi 13 tisíc lidí.