Měsíc plný napínavých sportovních zážitků, radosti a breku. To jsou nejspíše věci, co se nám vybaví, když se řekne olympiáda. Ovšem lidé často zapomínají na to, že za takto velkou, globální akcí stojí mnohem víc. Abychom si mohli tuto ojedinělou sportovní akci užít naplno, je totiž zapotřebí ohromného množství infrastruktury a příprav, na čemž se podílí tisíce lidí několik let předtím, než samotné hry vůbec započnou. To ale také něco stojí, a věřte, není to málo. Je tedy pořádání olympijských her pro hostující země vůbec ekonomicky výhodné? A pokud ne, proč v tom tedy stále pokračují?
Vždy když jsem se díval na živý přenos olympijských her, byl jsem zcela unešený z naprosto gigantických stadionů, cest, hotelů a i ze samotné olympijské vesnice. Bylo to pro mě fascinující. Jak vůbec někdo dokázal něco takového postavit za tak krátkou dobu? Odpověď na tuto otázku je prostá. Jsou jí peníze, opravdu hodně peněz.
Například nedávné olympijské hry v Tokiu Japonsko vyšly na rekordních 15,4 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 337 miliard Kč). Ano, k větším nákladům na ně přispěla koronavirová pandemie a roční odklad, ale i přesto je tato částka opravdu vysoká, vezmeme-li v potaz to, že zisk z dlouho očekávané letní olympiády se odhaduje na zhruba 6,7 miliardy dolarů.
Odkud dané země tyto peníze získají?
Vlády daných států tuto záhadu vyřešily bleskurychle. Řešením je si peníze půjčit a poté je postupně splácet skrze daně svých občanů. Příkladem toho jsou Athény, kde každý daňový poplatník platí zhruba 57 000 dolarů ročně, aby dluh za olympiádu z roku 2004 pomalu, ale jistě mizel.
Podobně na tom je i Rusko, které za olympiádu v Soči utratilo něco přes 51 miliard dolarů a jehož občané musí a ještě dlouho budou muset ročně platit něco přes 1 miliardu dolarů.
Jedním z nejhorších případů je olympiáda, která se konala v Montrealu v roce 1976. Ta se proměnila v absolutní finanční propadák a místo původního rozpočtu ve výši 360 milionů dolarů se utratilo na přípravách her něco přes 1,5 miliardy dolarů. To v Montrealu zanechalo stopu na 30 dalších let, když se mu až v roce 2006 podařilo dluh z olympiády konečně splatit.
Jsou olympijské hry profitabilní?
Jak již nejspíše vyplývá z předchozích údajů, olympiády pro hostující země a města nebývají zrovna dobrým byznysovým dealem. Většina z nich z her vyjde s velkými dluhy, které posléze musí řadu let splácet.
Ovšem i přesto se najdou jisté výjimky. Ale jak se říká, výjimka potvrzuje pravidlo. Například Los Angeles, které hostovalo olympijské hry v roce 1984, si z nich odneslo slušných 235 milionů dolarů. Avšak to bylo možné pouze z důvodu využití již existující infrastruktury, která se ve městě nachází.
Proč se tedy o hostování olympiády stále bojuje?
Z prosté logiky tedy vyplývá, že by hostování olympijských her mělo být pro většinu nevýhodné. Ovšem i přesto se o možnost pořádat olympiádu přetahuje vždy hned několik států. Proč tomu tak tedy je? Za normálních „necovidových“ okolností se dá toto chování podpořit hned několika argumenty.
Olympiáda do dané země vždy přitahuje mnoho turistů, čímž se značně zvýší příjmy konkrétního města. Zároveň dané město vždy musí zrekonstruovat, přistavět či zmodernizovat již existující infrastrukturu, čímž zlepší výši spokojenosti svých občanů a zvýší i svou atraktivitu. Takovéto přestavby dále vytvoří spoustu nových pracovních příležitostí, čímž se potenciálně snižuje míra nezaměstnanosti (záleží totiž na tom, kolik jedinců je v této skupině pracovníků skutečně zcela bez zaměstnání).
Češi se nemusí obávat
Olympiáda je opravdu jedinečná a úchvatná událost, která každé dva roky zcela pohltí milióny lidí po celém světě, ale pouze z pohledu sportovního. Z toho ekonomického se totiž téměř vždy danému hostujícímu městu nevyplatí, i přes dříve zmiňované benefity z modernizace potřebné infrastruktury a zvýšené míry turismu. Jako Čech a budoucí daňový poplatník se ale nemusím strachovat a můžu si v klidu a bezpečí domova i nadále užívat neuvěřitelné sportovní výkony, aniž bych za ně dalších 30 let platil.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice. Institut je možné podpořit zde.