Ukrajinské síly osvobozují Poltavku a Malynivku. 26. března zahájily ukrajinské síly úspěšné protiútoky proti ruským jednotkám a vytlačily je z dočasně obsazených vesnic v Záporožské oblasti. V obou vesnicích došlo k těžkým bojům, píše Kyiv Independent.

Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková prohlásila, že Rusko násilně vyvezlo 40 000 Ukrajinců „neznámým směrem“ skrz „kvazi-humanitární koridory“. Tento odsun lidí nebyl koordinován s ukrajinskými úřady, tvrdí Vereščuková, informovala Nexta.

Téměř tři čtvrtiny českých podniků pocítí negativní dopad válečného konfliktu na Ukrajině. Pracovní místa plánují ukrajinským uprchlíkům nabídnout více než dvě třetiny výrobních firem. Podle více než poloviny personalistů by ukrajinští občané mohli pomoci firmám zaplnit pozice, které se jim nedařilo dlouhodobě obsadit. Vyplývá to z průzkumu, který personální agentura Hofmann Personal uskutečnila v březnu mezi 158 personalisty z výrobních, velkoobchodních a logistických firem.

Pouze devět procent společností se domnívá, že na ně tato situace nebude mít žádný vliv. Nejvíce zasažený bude zřejmě automobilový průmysl a obecně menší podniky. „Stejně jako v době pandemie se i nyní zpomaluje automobilová výroba, a to zejména z důvodu nedostatku komponentů a čipů. Svou roli hrají také logistické komplikace a energetická náročnost výroby,” uvedla ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková. Vedle automobilového průmyslu se negativních důsledků obává také strojírenství a průmyslová výroba.

Podle starosty Lvova byl útok na město odvetou za návštěvu amerického prezidenta Bidena v Polsku, poblíž hranic s Ukrajinou. "Dnešními údery chtějí agresoři pozdravit prezidenta Bidena, který je právě v Polsku. Lvov je jen 70 kilometrů od polských hranic a myslím, že svět musí pochopit, že hrozba je velmi velmi vážná," řekl starosta Lvova Andrij Sadovyj citovaný na stránkách zpravodajské stanice BBC.

https://twitter.com/JozefSikela/status/1507788056472047618

Ukrajinské síly zatkly ve Lvově muže podezřelé z podílu na přípravě ruského raketového útoku na město a ze špionáže. S odkazem na guvernéra Lvovské oblasti o tom informovala agentura AP. Ukrajinští vojáci u města Avdivka tvrdí, že zde Rusové použili zakázanou munici s fosforem. Informaci nebylo možné ověřit.

Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil na facebooku k aktuální situaci napsal, že ve městě Popasna v Luhanské oblasti na východě země ruské jednotky kvůli špatné komunikaci ostřelovali z minometů vlastní pozice. Štáb rovněž informoval o pohybu kolon, které se snaží dodat ruským jednotkám chybějící výzbroj a výstroj. Kolonu ze vzduchu kryjí vrtulníky.

Pokud se Rusko stáhne z Ukrajiny a nedopustí se „žádné další agrese“, je Británie připravena zrušit sankce uvalené na ruské oligarchy, banky a podniky. Britská ministryně zahraničí Liz Trussová to řekla deníku Sunday Telegraph.

„Víme, že Rusko podepsalo několik dohod, které prostě nedodržuje,“ uvedla Trussová. „Tyto sankce by měly padnout pouze v případě úplného příměří a stažení, ale také po přijetí závazku, že nedojde k další agresi. A je zde také možnost sankce obnovit, pokud by v budoucnu došlo k další agresi. To je skutečná páka, kterou lze podle mého názoru použít,“ uvedla šéfka diplomacie.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opětovně žádal mezinárodní společenství o dodávky stíhaček, tanků a těžkých zbraní. Chtěl by je využít zejména k osvobození lidí v obléhaném ukrajinském městě Mariupol. Zelenskyj to řekl ve videu zveřejněném na stránkách úřadu prezidenta krátce před půlnocí.

„Ukrajina nemůže sestřelovat ruské rakety brokovnicemi a kulomety,“ řekl Zelenskyj citovaný agenturou DPA. Vedle letadel a tanků Zelenskyj žádal o systémy protiraketové obrany a střely použitelné proti lodím. „Naši partneři to všechno mají, leží to v jejich skladech pokryté prachem," řekl prezident. Ukrajina podle něj potřebuje pouhé jedno procento vybavení NATO. "Nežádali jsme o víc. Ani teď nežádáme o víc. A čekáme na to už 31 dní,“ prohlásil Zelenskyj s odkazem na počet dní od začátku ruské invaze.