Ukrajinský Mariupol je pod kontrolou ozbrojených sil Ruska, Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky, řekl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu prezidentovi Vladimirovi Putinovi podle agentury TASS. Západní země pokračují v dodávkách zbraní. Rusko v posledních dnech zesílilo svoje útoky na východě Ukrajiny a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí oznámil, že „začala bitva o Donbas“.
Podle šéfa ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova ruské síly podnikají na východě země jen „pokusné operace“ s cílem otestovat ukrajinskou obranu. Ruské jednotky podle americké televizní stanice CNN ovládly město Rubižne v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Už několik dnů mají pod kontrolou i sousední Kreminnou. Na záběrech z Rubižného, města, kde podle údajů z předloňska žilo necelých 56 800 lidí, je vidět, že do velké míry bylo zničeno jeho centrum a severní části. Ruští vojáci a proruští separatisté se na záběrech pohybují bez omezení. Už ve středu večer gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj připustil, že 80 procent území regionu je pod ruskou okupací. Agentura DPA připomíná, že před 24. únorem, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, proruští separatisté ovládali asi 30 procent území Luhanské oblasti, jde o samozvanou Luhanskou lidovou republiku.
Podle vysokého představitele amerického ministerstva obrany ukrajinské letectvo doplnilo svou flotilu o dalších 20 operačních letounů díky přísunu náhradních dílů. Ačkoli představitel nechtěl upřesnit, která země díly pro letadla poskytla, ve středu uvedl, že USA a další země pracovaly na tom, „aby jim dodaly díly, které potřebují k tomu, aby je dostali do vzduchu“. Přísun náhradních dílů umožnil Ukrajině rozšířit svou flotilu provozuschopných vojenských letadel, a to navzdory pokračující ruské invazi. Nyní mají více letadel než před třemi týdny, uvedl činitel.
O den dříve tiskový mluvčí Pentagonu John Kirby uvedl, že Ukrajina obdržela další stíhací letouny, které doplnily jejich stávající počet. Ve středu to však vysoký představitel obrany odvolal a uvedl, že Ukrajina neobdržela další letouny, ale ve skutečnosti obdržela letecké díly, aby mohla zprovoznit další ze svých stávajících letounů. Přesto představitel naznačil, že přinejmenším jedna země zvažuje zaslání dalších letadel Ukrajině.
Spojené státy ve středu představily nejnovější sérii sankcí proti Rusku kvůli jeho válce na Ukrajině, tentokrát proti klíčové komerční bance a „globální síti více než 40 fyzických a právnických osob vedených ruským oligarchou Konstantinem Malofejevem, kterého USA zařadily na seznam“. V tiskové zprávě americké ministerstvo financí uvedlo, že se zaměřuje také na „společnosti působící v ruském odvětví těžby virtuálních měn, které je údajně třetí největší na světě“, a poznamenalo, že je to poprvé, co „označilo společnost zabývající se těžbou virtuálních měn“. Kromě toho ministerstvo zahraničí zavádí řadu vízových omezení v reakci na ruskou válku a za „podkopávání demokracie v Bělorusku“.
Středeční opatření jsou posledními kroky Bidenovy administrativy, které mají potrestat Kreml a jeho pomahače za invazi na Ukrajinu na konci února. Válka si vyžádala životy stovek příslušníků armády a civilistů a podle amerických a evropských představitelů může trvat měsíce. Odborníci, kteří hovořili se CNN, uvedli, že sankce pravděpodobně okamžitě neodradí ruského prezidenta Vladimira Putina od pokračování agrese na Ukrajině.
Důležité informace:
- Někteří civilisté, kteří byli týdny uvězněni v obléhaném městě Mariupol, mohli odejít, ale podle úředníků jich bylo mnohem méně, než se očekávalo.
- Doněcký guvernér uvedl, že plánovali autobusy pro evakuaci 6 000 žen, dětí a starších lidí. Pavlo Kyrylenko však řekl, že jich mnoho neodešlo.
- Ukrajinští vyjednavači tvrdí, že jsou připraveni vést v Mariupolu rozhovory a pokusit se zachránit životy lidí, kteří tam uvízli.
- Velitel námořní pěchoty v poslední ukrajinské pevnosti ve městě – ocelárně – tvrdí, že jeho mužům zbývají možná už jen hodiny. Na videu zaslaném BBC a dalším médiím major Serhij Volyna říká, že jeho jednotky se nevzdají.
- Rusko se mezitím snaží v nové ofenzivě dobýt východní část Donbasu – podle britských zpravodajských služeb však ukrajinské síly několik útoků odrazily
-
Medvěděv: NATO posiluje své pozice na hranicích s Ruskem
Bývalý ruský prezident Medvěděv uvedl, že NATO skutečně posiluje své pozice na hranicích s Ruskem. Moskva by podle něj měla být připravená na případnou agresi. Pokud se Finsko a Švédsko přidá k alianci, Rusko by svou evropskou exklávu vyzbrojilo jadernými hlavicemi. Uvedla to agentura Reuters.
-
Rusové bombardovali nemocnici v Mariupolu
Rusové bombardovali nemocnici u oceláren Azovstal v Mariupolu, pod troskami může být až 300 lidí, včetně dětí. Informovala o tom ukrajinská agentura Unian s odvoláním na ukrajinského poslance a podnikatele Serhije Tarutu.
-
Evropská komise schválila finanční pomoc
Evropská komise schválila pomoc ve výši 20 miliard euro pro společnosti, které ovlivnily sankce proti Rusku. Schválila také pomoc Polsku pro místní zemědělství, které bylo sankcemi ovlivněno. Mělo by dostat 836 milionů euro. Uvedla to agentura Reuters.
-
Litva zakazuje symboly pro podporu ruské invaze
Litevský parlament dnes schválil zákaz veřejného zobrazování znaku "Z", svatojiřské stuhy a dalších symbolů považovaných za podporu ruské invaze na Ukrajinu. Za porušení zákazu bude hrozit pokuta, informovala agentura Reuters, podle níž k podobnému kroku už dříve přistoupilo Lotyšsko nebo Moldavsko a zvažuje ho Německo.
-
Většina Čechů souhlasí s přijímáním uprchlíků, má ale i obavy o sociální jistoty
Přijímání lidí prchajících z Ukrajiny před ruskou invazí považuje za správné sedm z deseti Čechů. Příchod uprchlíků ale zároveň vyvolává u značné části společnosti obavy z oslabování sociálních jistot a růstu nezaměstnanosti. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu agentury STEM. V Česku je podle vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) z minulého týdne přibližně 300.000 ukrajinských uprchlíků. Většinou jde o ženy a děti.
-
Moskva vyhošťuje rakouské diplomaty
Moskva vyhošťuje čtyři rakouské diplomaty, uvedla agentura TASS. Ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo rakouského velvyslance Wernera Almhofera, kterému předalo nótu o vyhoštění pracovníků velvyslanectví do 24. dubna v odvetě za označení čtyř pracovníků ruských zastupitelských úřadů ve Vídni za nežádoucí osoby. "Tento nikoliv přátelský krok vážně poškozuje dvoustranné vztahy, jakož i mezinárodní autoritu Rakouska," uvedla ruská diplomacie.
-
Podle Kyjeva při výměně zajatců Rusko propustilo 60 vojáků a 16 civilistů
O již páté větší výměně zajatců s Ruskem informovala dnes podle médií ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Sdělila, že tentokrát se domů z ruského zajetí vrací 76 Ukrajinců. Kolik bylo za to propuštěno ruských zajatců, není ze zpráv jasné. Moskva o výměně zatím neinformovala.
Vereščuková podle listu Ukrajinska pravda upřesnila, že Rusové propustili 60 ukrajinských vojáků, z nichž deset jsou důstojníci. Zbylých 16 osvobozených jsou civilisté. Žádné podrobnosti o místě a okolnostech výměny vicepremiérka neuvedla.
-
MO: České firmy budou opravovat ukrajinskou bojovou techniku
České zbrojní firmy budou opravovat ukrajinskou bojovou techniku, oznámilo dnes ministerstvo obrany. Prvním kontraktem bude oprava tanků T-64, zajistí ji společnosti skupiny Czechoslovak Group. V budoucnu se mohou opravy rozšířit i na kolové obrněnce typu BRD a BRDM, zapojit se do nich mohou i další české firmy.
Počty opravovaných kusů techniky ministerstvo v tiskové zprávě neuvedlo. České společnosti budou mít podle něj za úkol rozsáhlejší práce včetně generálních oprav a zprovoznění dlouhodobě skladované techniky.
-
Pražské uprchlické centrum bylo o Velikonocích méně vytížené
Pražské asistenční centrum pro uprchlíky z Ukrajiny, které od minulého čtvrtka funguje na novém místě u metra Vysočanská, zaznamenalo přes Velikonoce menší provoz. Od pátku do pondělí odbavilo 1012 lidí, z toho pro 242 zajistilo ubytování a 293 lidí hasiči odvezli do center v jiných krajích. Po dnešním jednání pražského krizového štábu to novinářům řekl šéf pražských hasičů Luděk Prudil. Provoz centra, které funguje i pro Středočeský kraj, podle něj nezaznamenal problémy.
-
Moskva vyhošťuje nizozemské a belgické diplomaty
Ruské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo vyhoštění 15 nizozemských diplomatů a zatím blíže neupřesněného počtu pracovníků belgického velvyslanectví v Rusku. Moskva tak podle svého prohlášení reaguje na dřívější vyhoštění ruských diplomatů z těchto zemí. Evropské státy od začátku ruské invaze na Ukrajinu vyhostily více než 300 zaměstnanců ruských diplomatických misí, napsala agentura Reuters.