Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg FOTO: ČTK/XINHUA/Zheng Huansong
FOTO: ČTK/XINHUA/Zheng Huansong
Lídři zemí Severoatlantické aliance ve čtvrtek na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických zbraní. Ve společném prohlášení se také shodli na dalším posílení východního křídla bloku včetně rozmístění bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Státy NATO Ukrajině poskytnou další vojenskou podporu včetně ochrany proti chemickým či jaderným zbraním.
Šéfové třicítky aliančních států v čele s americkým prezidentem Joem Bidenem se sešli přesně měsíc po zahájení ruské invaze, po němž do východních členských zemí zamířily desetitisíce aliančních vojáků. „Rázně odsuzujeme ničivé ruské útoky na civilisty včetně žen, dětí a zranitelných lidí,“ shodli se lídři v prohlášení hovořícím o porušování mezinárodního práva a válečných zločinech. Ruského prezidenta Vladimira Putina prezidenti a premiéři aliančních zemí vyzvali k okamžitému ukončení války a stažení ruských sil z Ukrajiny.
Lídři na summitu NATO v Bruselu FOTO: Severoatlantická aliance / se souhlasem
FOTO: Severoatlantická aliance / se souhlasem
NATO se domluvilo na další podpoře napadené země, nikoli však na zavedení bezletové zóny či poskytnutí letadel, o která Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského velmi stojí. Státy aliance už Ukrajině dodávají například protitankové zbraně, další vojenskou techniku i jinou pomoc.
Stoltenberg po jednání zdůraznil, že aktivní zapojení NATO do dění na Ukrajině by mohlo Rusko vyprovokovat k reakci vedoucí k daleko většímu konfliktu s horšími následky.
Summit kvůli ruské invazi na Ukrajinu také o rok, tedy do září 2023, prodloužil mandát stávajícího generálního tajemníka Jense Stoltenberga.
Důležité informace:
- Na Ukrajině pokračuje snaha evakuovat civilisty skrze devět humanitárních koridorů, na kterých se dohodly ukrajinské úřady a ruská armáda.
- Polsko v koordinaci se spojenci rozhodlo o velmi výrazném snížení počtu diplomatických pracovníků na ruském velvyslanectví ve Varšavě. Zemi opustí celkem 45 lidí s různými diplomatickými statusy. Vyhoštění Rusové musí odjet do pěti dnů.
Ruský prezident Vladimir Putin se plánuje zúčastnit letošního summitu zemí G20, který bude na konci roku hostit Indonésie. Některé členské země přitom v poslední době volají po vyloučení Ruska kvůli jeho invazi na Ukrajinu. - Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí, prohlásil ve středu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
- Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v rozhovoru s novinářkou americké televize CNN připustil, že Rusko dosud nedosáhlo svých cílů na Ukrajině, a zároveň odmítl vyloučit, že by se Moskva mohla uchýlit k jaderným zbraním.
- Severoatlantická aliance odhaduje, že od začátku invaze na Ukrajinu padlo 7000 až 15 000 ruských vojáků. Podle ukrajinské armády za necelý měsíc invaze Rusko přišlo o 15 600 vojáků, 517 tanků, 1578 obrněných vozidel, 267 děl, 80 salvových raketometů, 47 systémů protiletecké obrany, 101 letadel, 124 vrtulníků, 42 bezpilotních letadel a 1008 automobilů. Údaje nelze nezávisle ověřit, podle západních představitelů jsou zřejmě nadhodnocené. Na základě otevřených zdrojů se podle ruské redakce BBC podařilo potvrdit jména 557 zabitých ruských vojáků.
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:
-
USA ve čtvrtek oznámí další balík protiruských sankcí
Spojené státy ve čtvrtek kvůli pokračující ruské invazi na Ukrajinu oznámí další balík sankcí, týkat se budou politiků a oligarchů. S odkazem na bezpečnostního poradce Bílého domu Jakea Sullivana o tom informuje agentura Reuters. Americký prezident Joe Biden bude ve čtvrtek v Bruselu jednat o situaci na Ukrajině s lídry dalších zemí Severoatlantické aliance.
-
Lídři zemí NATO a EU projednají další postup vůči Rusku a pomoc Ukrajině
Měsíc po ruském vpádu na Ukrajinu se v Bruselu sejdou špičky Severoatlantické aliance a Evropské unie, aby na dvou nebývale navazujících vrcholných schůzkách projednaly možnosti dalšího společného postupu vůči Rusku a pomoci strádající Ukrajině. Summit NATO by se měl shodnout na dalším posílení východního křídla aliance a vojenské podpoře Kyjeva. Unijní lídři, mezi něž zavítá i americký prezident Joe Biden, se budou bavit o možnosti dalšího přitvrzení protiruských sankcí či o odbourání závislosti na ruské energetice.
-
Ombudsmanka Ukrajiny: Rusové zasáhli na Ukrajině 600 vzdělávacích zařízení
Útoky Ruska zasáhly na Ukrajině už 600 vzdělávacích zařízení včetně 122 školek. Při dnešním on-line jednání s českým ombudsmanem Stanislavem Křečkem to uvedla ukrajinská ombudsmanka Ljudmila Denisovová. V tiskové zprávě o schůzce i výstupech informovala mluvčí českého ombudsmana Markéta Bočková. Podle Denisovové odvážejí vojáci lidi z obsazených oblastí proti jejich vůli do Ruska, což odhaduje asi u 366 tisíc případů.
-
Polsko zmrazilo účty ruského velvyslanectví
Polsko zmrazilo bankovní účty ruského velvyslanectví, uvedl dnes v ruské televizi velvyslanec Sergej Andrejev. Když si stěžoval, že jde o porušení vídeňské úmluvy o diplomatických stycích, dostalo se mu prý odpovědi, že Rusové jsou agresoři.
-
Německo i Švédsko pošlou na Ukrajinu tisícovky dalších zbraní
Německo dodá Ukrajině dalších 2000 pancéřových pěstí, uvedla dnes agentura DPA. Švédsko zemi napadené Ruskem pomůže dalšími 5000 protitankovými zbraněmi, informovala zase agentura Reuters.
-
Vláda schválila příspěvek pro domácnosti, které ubytují ukrajinské uprchlíky
Vláda schválila příspěvek pro solidární domácnost ve výši tři tisíce korun na osobu a s maximální částkou 12 tisíc korun za měsíc, napsal na twitter ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Počítáme s příjmem žádostí od 11. dubna zpětně s výplatou i za březen,“ doplnil.
-
Ztráty ruských vojáků
Severoatlantická aliance odhaduje, že od začátku invaze na Ukrajinu padlo 7000 až 15 000 ruských vojáků. Podle nejmenovaného aliančního vojenského činitele tak NATO usuzuje na základě analýzy ukrajinských, ruských a otevřených zdrojů. Informovala o tom dnes agentura AP.
-
Francie zablokovala dvě jachty patřící ruskému oligarchovi Kuzmičevovi
Francie znemožnila plavbu dvou dalších luxusních lodí, jejichž ruský majitel je na sankčním seznamu Evropské unie. Jachty v odhadované hodnotě 20 a 70 milionů eur (492 milionů a 1,7 miliardy korun) kotvící u pobřeží francouzské Riviéry patří Alexeji Kuzmičevovi, napsala agentura AFP s odvoláním na vládní zdroje.
-
Ruské ostřelování zničilo umělecké muzeum v Mariupolu, tvrdí radnice
Ruské ostřelování zničilo v obklíčeném Mariupolu budovu uměleckého muzea Archipa Kuindžiho, oznámila místní radnice. Zprávu nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Muzeum bylo pojmenováno po místním rodákovi, ukrajinském malíři řeckého původu z 19. století. Malířova díla ale v době ostřelování v muzeu již nebyla, zůstaly tam jen kopie, uvedla stanice BBC s odvoláním na šéfa svazu ukrajinských umělců. Není však dosud znám osud obrazů dalších umělců. Fond muzea čítal asi 2000 exponátů, hlavně obrazů, grafik a soch.
-
Ukrajinci budou mít v Praze MHD zdarma minimálně do konce nouzového stavu
Uprchlíci z Ukrajiny budou mít v hlavním městě MHD zdarma minimálně do konce nouzového stavu, který v Česku platí. Kdy přesně jízdné zdarma skončí, bude mimo jiné záležet na aktuální situaci, řekl náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě) po jednání magistrátního výboru pro dopravu. Ředitel organizace Ropid, která plánuje pražskou MHD, Petr Tomčík na jednání uvedl, že MHD kvůli poklesu cestujících způsobeného covidem-19 uprchlíky bez problémů pojme.
