Lídři zemí Severoatlantické aliance ve čtvrtek na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických zbraní. Ve společném prohlášení se také shodli na dalším posílení východního křídla bloku včetně rozmístění bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Státy NATO Ukrajině poskytnou další vojenskou podporu včetně ochrany proti chemickým či jaderným zbraním.
Šéfové třicítky aliančních států v čele s americkým prezidentem Joem Bidenem se sešli přesně měsíc po zahájení ruské invaze, po němž do východních členských zemí zamířily desetitisíce aliančních vojáků. „Rázně odsuzujeme ničivé ruské útoky na civilisty včetně žen, dětí a zranitelných lidí,“ shodli se lídři v prohlášení hovořícím o porušování mezinárodního práva a válečných zločinech. Ruského prezidenta Vladimira Putina prezidenti a premiéři aliančních zemí vyzvali k okamžitému ukončení války a stažení ruských sil z Ukrajiny.
NATO se domluvilo na další podpoře napadené země, nikoli však na zavedení bezletové zóny či poskytnutí letadel, o která Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského velmi stojí. Státy aliance už Ukrajině dodávají například protitankové zbraně, další vojenskou techniku i jinou pomoc.
Stoltenberg po jednání zdůraznil, že aktivní zapojení NATO do dění na Ukrajině by mohlo Rusko vyprovokovat k reakci vedoucí k daleko většímu konfliktu s horšími následky.
Summit kvůli ruské invazi na Ukrajinu také o rok, tedy do září 2023, prodloužil mandát stávajícího generálního tajemníka Jense Stoltenberga.
Důležité informace:
- Na Ukrajině pokračuje snaha evakuovat civilisty skrze devět humanitárních koridorů, na kterých se dohodly ukrajinské úřady a ruská armáda.
- Polsko v koordinaci se spojenci rozhodlo o velmi výrazném snížení počtu diplomatických pracovníků na ruském velvyslanectví ve Varšavě. Zemi opustí celkem 45 lidí s různými diplomatickými statusy. Vyhoštění Rusové musí odjet do pěti dnů.
Ruský prezident Vladimir Putin se plánuje zúčastnit letošního summitu zemí G20, který bude na konci roku hostit Indonésie. Některé členské země přitom v poslední době volají po vyloučení Ruska kvůli jeho invazi na Ukrajinu. - Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí, prohlásil ve středu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
- Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v rozhovoru s novinářkou americké televize CNN připustil, že Rusko dosud nedosáhlo svých cílů na Ukrajině, a zároveň odmítl vyloučit, že by se Moskva mohla uchýlit k jaderným zbraním.
- Severoatlantická aliance odhaduje, že od začátku invaze na Ukrajinu padlo 7000 až 15 000 ruských vojáků. Podle ukrajinské armády za necelý měsíc invaze Rusko přišlo o 15 600 vojáků, 517 tanků, 1578 obrněných vozidel, 267 děl, 80 salvových raketometů, 47 systémů protiletecké obrany, 101 letadel, 124 vrtulníků, 42 bezpilotních letadel a 1008 automobilů. Údaje nelze nezávisle ověřit, podle západních představitelů jsou zřejmě nadhodnocené. Na základě otevřených zdrojů se podle ruské redakce BBC podařilo potvrdit jména 557 zabitých ruských vojáků.
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:
-
Firmy z EU zasažené protiruskými sankcemi budou moct čerpat až 400 tisíc eur
Firmy z Evropské unie zasažené protiruskými sankcemi budou mít nárok na státní pomoc až 400 tisíc eur (9,8 milionu Kč). V tiskové zprávě to ve středu oznámila Evropská komise. Za tímto účelem uvolnila pravidla poskytování státní pomoci, která by to jinak neumožňovala. Unie zavedla proti Rusku sérii sankcí a na další se chystá. Je to trest za invazi ruských vojsk na Ukrajinu.
-
Zelenskyj: Francouzské firmy musí přestat financovat ruskou válečnou mašinérii, vraždění dětí a žen
Francouzské firmy musí okamžitě opustit ruský trh, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v on-line vystoupení francouzským poslancům. Obléhaný ukrajinský Mariupol a jeho vybombardovanou nemocnici přirovnal ke francouzskému Verdunu, dějišti jedné z největších bitev první světové války. Poslance požádal o minutu ticha k uctění památky obětí války na Ukrajině a také o další obranné vybavení pro Ukrajinu, aby se mohla bránit ruské agresi.
"Víte dobře, co se děje na Ukrajině, proč se to děje a kdo za to může," řekl Zelenskyj. Stejně jako v projevech k jiným zahraničním parlamentům i zde apeloval na místní reálie, konkrétně na francouzské národní heslo volnost, rovnost, bratrství. "Aby svoboda vyhrála, musí být dobře vyzbrojená," řekl Zelenskyj a pořádal o další pomoc.
Prezident ve své řeči vyjmenoval několik konkrétních firem, například automobilku Renault nebo potravinářský řetězec Auchan, které podle něj mají odejít z Ruska. "Musí přestat financovat ruskou válečnou mašinérii, vraždění dětí a žen, znásilňování. Hodnoty mají vyšší cenu než zisky," prohlásil Zelenskyj.
-
Slovensko obnoví činnost ambasády na Ukrajině
Slovensko obnovuje činnost své ambasády na Ukrajině, diplomaté budou nově pracovat v Užhorodu u slovensko-ukrajinských hranic místo v Kyjevě. Novinářům to dnes řekl ministr zahraničí Ivan Korčok. Slovenská vláda v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu souhlasila s návrhem, aby země vystoupila ze dvou mezinárodních bank, ve kterých má účast i Rusko. Bratislava také zřídí komisi pro koordinaci protiruských sankcí.
-
Ukrajinská armáda obklíčila ruské jednotky severozápadně od Kyjeva
Ukrajinská armáda obklíčila ruské jednotky ve městech Irpiň, Buča a Hostomel. Vyplývá to ze středečního sdělení místních úřadů, podle nichž se oblast bojů severozápadně od Kyjeva nachází na hraně humanitární katastrofy. Již v úterý ukrajinská armáda oznámila, že obsadila město Makariv západně od metropole.
"Makariv je pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil. Irpiň, Buču a Hostomel ukrajinská armáda obklíčila," uvedl úřad města Buča, o které Ukrajinci s Rusy v minulých týdnech sváděli líté boje. Několik vesnic v oblasti čelilo za poslední den ostřelování a nepřetržité boje se odehrávají kolem hlavní silnice z Kyjeva do Žytomyru. Informace nebylo možné nezávisle ověřit.
Podle úřadu je v obklíčení oblasti stále řada vesnic, které okupuje ruská armáda. "Blíží se humanitární katastrofě. Obyvatelům chybí potraviny, léky, hygienické potřeby i strava pro děti," uvádí se v prohlášení. Podle něj se zde ruští vojáci uchylují k rabování a střílí dobytek i psy kvůli masu.
-
Olympijský šampion Rylov na protest proti trestům za invazi vynechá plavecké MS
Dvojnásobný olympijský vítěz v plavání Jevgenij Rylov nebude startovat na mistrovství světa, které se v létě uskuteční v Budapešti. Odhlásil se na protest proti sankcím pro ruské sportovce kvůli invazi na Ukrajinu. „Rozhodl jsem se podpořit ruské paralympioniky a všechny další ruské sportovce, kteří byli vyřazeni z mezinárodních soutěží a odmítám jet na mistrovství světa,“ napsal na instagramu Rylov, který na hrách v Tokiu ovládl znakařskou stovku a dvoustovku a přidal stříbro ve štafetě.
-
Stoltenberg: NATO musí zajistit, aby se válka nerozšířila mimo Ukrajinu
Severoatlantická aliance musí zajistit, aby se válka nerozšířila mimo Ukrajinu a aby nepřerostla v konflikt mezi NATO a Ruskem. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před čtvrtečním aliančním summitem. Ten podle šéfa NATO schválí umístění čtyř nových bojových uskupení na východním křídle aliance, a to v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. Stoltenberg rovněž řekl, že na stole není případné členství Ukrajiny v NATO.
-
Bělorusko vyzvalo několik ukrajinských diplomatů k opuštění země
Bělorusko vyzvalo některé ukrajinské diplomaty, aby opustili zemi, a rozhodlo o uzavření ukrajinského generálního konzulátu v Brestu. Informovala o tom dnes běloruská státní agentura BelTA. V úterý běloruská tajná služba KGB obvinila osm ukrajinských diplomatů ze špionáže, připomněla agentura Reuters. Podle agentury Interfax musí 12 ukrajinských diplomatů opustit Bělorusko do 72 hodin.
-
O summitu NATO hovořil po telefonu Zeman s Fialou
Prezident Miloš Zeman dnes telefonicky mluvil s předsedou vlády Petrem Fialou (ODS) o nadcházejícím summitu NATO. Plně se shodli na mandátu české delegace, kterou povede premiér, uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman zároveň vysoce ocenil nedávnou Fialovu cestu do Kyjeva.
-
MŠMT seznámí vládu s finančními náklady na integraci uprchlíků
Ministerstvo školství (MŠMT) v nejbližší době seznámí vládu s finančními náklady pro integraci válečných uprchlíků do českých škol. Pro období do srpna chce vládu požádat o posílení rozpočtu, neboť jeho schválená výše s výdaji na začleňování běženců nepočítala. Pro příští školní rok zatím připravilo modely možného navýšení požadovaných zaměstnanců i dalších nákladů na fungování vzdělávacího systému. Konkrétní podoba systému bude záležet na počtu dětí, které do ČR přijdou. Na dotaz ČTK to dnes řekla ředitelka tiskového odboru ministerstva Lubomíra Černá.
-
NATO musí podle Stoltenberga zajistit, aby se válka nerozšířila mimo Ukrajinu
Severoatlantická aliance musí zajistit, aby se válka nerozšířila mimo Ukrajinu. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před čtvrtečním aliančním summitem. Ten podle šéfa NATO schválí umístění čtyř nových bojových uskupení na východním křídle aliance, a to v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. Stoltenberg rovněž řekl, že na stole není případné členství Ukrajiny v NATO.