Lídři zemí Severoatlantické aliance ve čtvrtek na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických zbraní. Ve společném prohlášení se také shodli na dalším posílení východního křídla bloku včetně rozmístění bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Státy NATO Ukrajině poskytnou další vojenskou podporu včetně ochrany proti chemickým či jaderným zbraním.
Šéfové třicítky aliančních států v čele s americkým prezidentem Joem Bidenem se sešli přesně měsíc po zahájení ruské invaze, po němž do východních členských zemí zamířily desetitisíce aliančních vojáků. „Rázně odsuzujeme ničivé ruské útoky na civilisty včetně žen, dětí a zranitelných lidí,“ shodli se lídři v prohlášení hovořícím o porušování mezinárodního práva a válečných zločinech. Ruského prezidenta Vladimira Putina prezidenti a premiéři aliančních zemí vyzvali k okamžitému ukončení války a stažení ruských sil z Ukrajiny.
NATO se domluvilo na další podpoře napadené země, nikoli však na zavedení bezletové zóny či poskytnutí letadel, o která Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského velmi stojí. Státy aliance už Ukrajině dodávají například protitankové zbraně, další vojenskou techniku i jinou pomoc.
Stoltenberg po jednání zdůraznil, že aktivní zapojení NATO do dění na Ukrajině by mohlo Rusko vyprovokovat k reakci vedoucí k daleko většímu konfliktu s horšími následky.
Summit kvůli ruské invazi na Ukrajinu také o rok, tedy do září 2023, prodloužil mandát stávajícího generálního tajemníka Jense Stoltenberga.
Důležité informace:
- Na Ukrajině pokračuje snaha evakuovat civilisty skrze devět humanitárních koridorů, na kterých se dohodly ukrajinské úřady a ruská armáda.
- Polsko v koordinaci se spojenci rozhodlo o velmi výrazném snížení počtu diplomatických pracovníků na ruském velvyslanectví ve Varšavě. Zemi opustí celkem 45 lidí s různými diplomatickými statusy. Vyhoštění Rusové musí odjet do pěti dnů.
Ruský prezident Vladimir Putin se plánuje zúčastnit letošního summitu zemí G20, který bude na konci roku hostit Indonésie. Některé členské země přitom v poslední době volají po vyloučení Ruska kvůli jeho invazi na Ukrajinu. - Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí, prohlásil ve středu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
- Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v rozhovoru s novinářkou americké televize CNN připustil, že Rusko dosud nedosáhlo svých cílů na Ukrajině, a zároveň odmítl vyloučit, že by se Moskva mohla uchýlit k jaderným zbraním.
- Severoatlantická aliance odhaduje, že od začátku invaze na Ukrajinu padlo 7000 až 15 000 ruských vojáků. Podle ukrajinské armády za necelý měsíc invaze Rusko přišlo o 15 600 vojáků, 517 tanků, 1578 obrněných vozidel, 267 děl, 80 salvových raketometů, 47 systémů protiletecké obrany, 101 letadel, 124 vrtulníků, 42 bezpilotních letadel a 1008 automobilů. Údaje nelze nezávisle ověřit, podle západních představitelů jsou zřejmě nadhodnocené. Na základě otevřených zdrojů se podle ruské redakce BBC podařilo potvrdit jména 557 zabitých ruských vojáků.
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:
-
Putinův zvláštní vyslanec rezignoval na svůj post
Anatolij Čubajs, tvůrce ruské privatizace, rezignoval ze svého aktuálního postu speciálního představitele Kremlu a odjel ze země. Agentura Bloomberg napsala, že podle dvou zdrojů obeznámených se situací Čubajs odjezd zdůvodnil nesouhlasem s ruským rozpoutáním války na Ukrajině. Pokud se informace potvrdí, půjde o nejvýše postaveného oficiálního ruského činitele, který se po zahájení ruské invaze na Ukrajině rozešel s Kremlem, podotkla agentura.
-
Ruští oligarchové mají zvažovat odstranění Vladimira Putina
Ruští oligarchové, které tvrdě zasáhly protiruské sankce, jsou znechuceni politikou Vladimira Putina. Podle ukrajinské rozvědky se proto v Moskvě setkali ruský magnát Peter Aven a kazašský miliardář Oleksandr Maškevič, informoval web Espreso.tv.
Na schůzce mělo zaznít, že ruští miliardáři hledají způsob, jak přesvědčit Putina nebo osoby z jeho blízkého okolí. Někteří oligarchové mají dokonce zvažovat, že zaplatí za fyzickou likvidaci ruského prezidenta.
https://twitter.com/espresotv/status/1506622949968781312
-
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu se od 11. března neukázal na veřejnosti
-
Ruští krasobruslaři budou mít vlastní soutěž
Ruští krasobruslaři, kteří kvůli invazi na Ukrajinu nesmějí závodit na mistrovství světa, budou mít vlastní soutěž. V elitním startovním poli Channel One Trophy nechybí ani evropská šampionka Kamila Valijevová, která měla v prosinci na národním šampionátu pozitivní dopingový test. Ten vyšel najevo po týmové soutěži na olympijských hrách a stále se řeší.
-
FAÚ řeší případy obcházení sankcí, firmám zmrazil účty
Finanční analytický úřad (FAÚ) řeší několik případů obcházení sankcí, které byly uvaleny na ruské firmy a osoby v souvislosti s válkou na Ukrajině. Některé firmy se snažily přesunout několik desítek milionů korun. FAÚ účty zmrazil a podal trestní oznámení. Případy nyní řeší policie, uvedlo bez bližších podrobností ministerstvo financí na twitteru.
https://twitter.com/MinFinCZ/status/1506610901713051649
-
Platby za plyn pouze v rublech
Rusko už za plyn určený pro Evropu nebude brát eura ani dolary, platby se chystá požadovat v rublech. Oznámil to dnes prezident Vladimir Putin. Opatření se podle něj týká zemí, které Rusko nepovažuje za přátelské a které proti Rusku zavádějí tvrdé ekonomické sankce. Státní plynárenský gigant Gazprom dostal nařízeno, aby tímto způsobem upravil dodavatelské smlouvy. Rusko dodává plyn i do České republiky.
-
45 vyhoštěných ruských diplomatů bude muset Polsko opustit do pěti dnů
Polsko v koordinaci se spojenci rozhodlo o velmi výrazném snížení počtu diplomatických pracovníků na ruském velvyslanectví ve Varšavě. Zemi opustí celkem 45 lidí s různými diplomatickými statusy, uvedl dnes podle agentury PAP mluvčí ministerstva zahraničí Lukasz Jasina. Vyhoštění Rusové podle něj musí odjet do pěti dnů. Mluvčí polského ministra pověřeného koordinací tajných služeb Stanislaw Žaryn dříve novinářům sdělil, že polská kontrarozvědka ABW identifikovala 45 ruských diplomatů podezřelých ze špionáže.
-
Moskevská burza částečně obnoví obchodování s akciemi
Moskevská burza ve čtvrtek částečně obnoví obchodování s akciemi, oznámila dnes centrální banka. Na burze se neobchoduje od 25. února, což je den po invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Provozovatel burzy uvedl, že zpočátku bude obchodování časově omezené a že nedovolí spekulace na pokles cen, takzvaný short-selling.
-
Nestlé omezí své aktivity v Rusku
Švýcarský potravinářský gigant Nestlé výrazně omezí své obchodní aktivity v Rusku, zastaví tam například prodej značek KitKat a Nesquik. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Firma dnes také uvedla, že v Rusku se teď soustředí na dodávky důležitých potravin, jako je dětská výživa, a že nepředpokládá, že by v této zemi v dohledné době vytvářela zisk.
-
Evropská komise navrhla povinné plnění plynových zásobníků a společné nákupy plynu
Země Evropské unie by měly před nadcházející zimou povinně naplnit čtyři pětiny kapacity svých plynových zásobníků a mohou sáhnout ke společným nákupům plynu. V reakci na nový růst cen energií způsobený ruskou invazí na Ukrajinu to dnes navrhla Evropská komise. Unijní exekutiva však nevyslyšela volání zejména jihoevropských zemí, aby výrazněji zasáhla do trhu s energiemi nebo zastropovala jejich ceny.