Lídři zemí Severoatlantické aliance ve čtvrtek na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických zbraní. Ve společném prohlášení se také shodli na dalším posílení východního křídla bloku včetně rozmístění bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Státy NATO Ukrajině poskytnou další vojenskou podporu včetně ochrany proti chemickým či jaderným zbraním.
Šéfové třicítky aliančních států v čele s americkým prezidentem Joem Bidenem se sešli přesně měsíc po zahájení ruské invaze, po němž do východních členských zemí zamířily desetitisíce aliančních vojáků. „Rázně odsuzujeme ničivé ruské útoky na civilisty včetně žen, dětí a zranitelných lidí,“ shodli se lídři v prohlášení hovořícím o porušování mezinárodního práva a válečných zločinech. Ruského prezidenta Vladimira Putina prezidenti a premiéři aliančních zemí vyzvali k okamžitému ukončení války a stažení ruských sil z Ukrajiny.
NATO se domluvilo na další podpoře napadené země, nikoli však na zavedení bezletové zóny či poskytnutí letadel, o která Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského velmi stojí. Státy aliance už Ukrajině dodávají například protitankové zbraně, další vojenskou techniku i jinou pomoc.
Stoltenberg po jednání zdůraznil, že aktivní zapojení NATO do dění na Ukrajině by mohlo Rusko vyprovokovat k reakci vedoucí k daleko většímu konfliktu s horšími následky.
Summit kvůli ruské invazi na Ukrajinu také o rok, tedy do září 2023, prodloužil mandát stávajícího generálního tajemníka Jense Stoltenberga.
Důležité informace:
- Na Ukrajině pokračuje snaha evakuovat civilisty skrze devět humanitárních koridorů, na kterých se dohodly ukrajinské úřady a ruská armáda.
- Polsko v koordinaci se spojenci rozhodlo o velmi výrazném snížení počtu diplomatických pracovníků na ruském velvyslanectví ve Varšavě. Zemi opustí celkem 45 lidí s různými diplomatickými statusy. Vyhoštění Rusové musí odjet do pěti dnů.
Ruský prezident Vladimir Putin se plánuje zúčastnit letošního summitu zemí G20, který bude na konci roku hostit Indonésie. Některé členské země přitom v poslední době volají po vyloučení Ruska kvůli jeho invazi na Ukrajinu. - Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí, prohlásil ve středu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
- Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v rozhovoru s novinářkou americké televize CNN připustil, že Rusko dosud nedosáhlo svých cílů na Ukrajině, a zároveň odmítl vyloučit, že by se Moskva mohla uchýlit k jaderným zbraním.
- Severoatlantická aliance odhaduje, že od začátku invaze na Ukrajinu padlo 7000 až 15 000 ruských vojáků. Podle ukrajinské armády za necelý měsíc invaze Rusko přišlo o 15 600 vojáků, 517 tanků, 1578 obrněných vozidel, 267 děl, 80 salvových raketometů, 47 systémů protiletecké obrany, 101 letadel, 124 vrtulníků, 42 bezpilotních letadel a 1008 automobilů. Údaje nelze nezávisle ověřit, podle západních představitelů jsou zřejmě nadhodnocené. Na základě otevřených zdrojů se podle ruské redakce BBC podařilo potvrdit jména 557 zabitých ruských vojáků.
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:
-
Fiala chce prodloužit nouzový stav o víc než 30 dnů
Premiér Petr Fiala (ODS) chce prodloužit nouzový stav o více než 30 dnů. Řekl to České televizi. Podle jejích informací by to mohlo být o 90 dnů. O prodloužení nouzového stavu kvůli přílivu uprchlíků z Ukrajiny napadené Ruskem bude dnes jednat vláda. Bude k němu potřebovat souhlas Sněmovny. Kabinet zatím nouzový stav vyhlásil na 30 dnů 4. března.
-
Peskov chce začít uplatňovat zákon týkající se úmyslného šíření nepravdivých informací
Je nezbytné uplatnit nový zákon, podle kterého mohou být novináři za úmyslné šíření nepravdivých informací uvězněni až na 15 let, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov poté, co vyšetřovatelé zahájili trestní řízení proti jednomu z prominentních reportérů.
Peskov se odmítl vyjádřit ke konkrétnímu případu novináře Alexandra Něvzorova. Zákon ale podle něj musí být uplatňován kvůli tomu, co označil za ostrou informační válku vedenou proti Rusku.
-
Dopady války pociťuje nebo očekává 90 % českých podniků
Dopady války na Ukrajině pociťuje nebo očekává 90 procent českých podniků. Téměř každý druhý v jejím důsledku zaznamenává problémy s dodavatelskými řetězci, zvýšené náklady kvůli zdražování energií cítí prakticky všichni. Téměř třetina firem kvůli konfliktu očekává pokles poptávky, zatímco obchodní partnery a odbytiště ztratí 27 procent podniků. Vyplývá to z průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) ze začátku března.
-
Firmy z EU zasažené protiruskými sankcemi budou mít nárok na pomoc až 400 tisíc eur
Firmy z Evropské unie zasažené protiruskými sankcemi budou mít nárok na státní pomoc až 400.000 eur (9,8 milionu Kč). V tiskové zprávě to dnes oznámila Evropská komise (EK). Za tímto účelem uvolnila pravidla poskytování státní pomoci, která by to jinak neumožňovala.
-
Účast v cizích ozbrojených skupinách zřejmě samostatným trestným činem
Působení v nestátních ozbrojených skupinách v cizině zřejmě bude samostatný trestný čin, za který bude hrozit až pětileté vězení. Předpokládá to vládní novela trestního zákoníku, kterou dnes schválila Sněmovna. Odmítla k ní připojit návrh změny v nutné obraně známé jako "můj dům, můj hrad", jak je prosazuje opoziční hnutí SPD. Předloha, která přinese i další změny a reaguje na některé evropské směrnice, nyní zamíří k posouzení do Senátu. Stejné novely předkládala vláda už v minulém volebním období. Sněmovna je ale nestihla projednat. S nynější ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu tak současná předloha bezprostředně nesouvisí.
-
Macron: Evropa udělá vše pro zastavení války na Ukrajině, ale nevstoupí do ní
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes prohlásil, že je připravený pokračovat v dialogu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Francie a Evropa podle něj udělají vše pro zastavení války na Ukrajině, kromě toho, že by do ní sami vstoupily. Šéf Elysejského paláce to uvedl v rozhovoru s televizní stanicí M6.
"Panuje nejistota," řekl Macron a zmínil možnost, že Rusko použije "nepřijatelné" zbraně nebo zaútočí na další sousední země. "My, Francouzi a Evropané, uděláme vše pro to, abychom tuto válku zastavili, aniž bychom do ní vstoupili," dodal státník před jednáním západních spojenců v Bruselu.
-
Scholz proti zákazu dovozu energií z Ruska
Německý kancléř Olaf Scholz dnes znovu obhajoval dovoz energetických surovin z Ruska a odmítl také nasazení NATO na Ukrajině. Zároveň však prohlásil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se může spolehnout na solidaritu Německa. Scholz také ocenil mimořádnou roli zemí jako Polsko, Česká republika nebo Slovensko při přijímání ukrajinských válečných uprchlíků.
-
ND nebude inscenovat Čajkovského operu. Mohla by podle něj působit jako oslava ruské agrese
Národní divadlo (ND) vyhovělo vedení svého operního souboru a nebude inscenovat operu Petra Iljiče Čajkovského Střevíčky. Důvodem je podle mluvčího ND Tomáše Staňka možné zneužití části obsahu opery, která mluví o velké ruské říši. Tvůrci inscenace se obávali, že by uvedení opery mohlo vyznít jako její oslava a podpora ruské agrese. Díla ruských autorů ale na repertoáru Národního divadla zůstávají včetně jiných Čajkovského děl, řekl Staněk ČTK. V době, kdy měla mít opera premiéru, uvede ND díla jiných ruských autorů.
-
Z očkovací haly bydlení pro uprchlíky
Zhruba 30 ukrajinských dětí v Dobřichovicích u Prahy vyučují od minulého týdne Ukrajinky, které s nimi utekly před válkou. Ke dvěma třídám přibyde tento týden třetí. V Dobřichovicích momentálně žije zhruba 120 ukrajinských uprchlíků. Asi polovina z nich bydlí ve sportovní hale Bios, která loni sloužila jako velkokapacitní očkovací centrum. Do pomoci se zapojilo město, místní hasiči a sokolové. ČTK to řekl starosta sokolské jednoty v Dobřichovicích Jaroslav Čermák.
-
USA sankcionují více než 300 zákonodárců ruské Státní dumy
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se chystá uvalit sankce na více než 300 zákonodárců Státní dumy, tedy dolní komory ruského parlamentu. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na vyjádření nejmenovaných činitelů americké vlády a oficiální interní dokumenty. Bílý dům informaci o nových sankcích nekomentoval.