Lídři zemí Severoatlantické aliance ve čtvrtek na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických zbraní. Ve společném prohlášení se také shodli na dalším posílení východního křídla bloku včetně rozmístění bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Státy NATO Ukrajině poskytnou další vojenskou podporu včetně ochrany proti chemickým či jaderným zbraním.
Šéfové třicítky aliančních států v čele s americkým prezidentem Joem Bidenem se sešli přesně měsíc po zahájení ruské invaze, po němž do východních členských zemí zamířily desetitisíce aliančních vojáků. „Rázně odsuzujeme ničivé ruské útoky na civilisty včetně žen, dětí a zranitelných lidí,“ shodli se lídři v prohlášení hovořícím o porušování mezinárodního práva a válečných zločinech. Ruského prezidenta Vladimira Putina prezidenti a premiéři aliančních zemí vyzvali k okamžitému ukončení války a stažení ruských sil z Ukrajiny.
NATO se domluvilo na další podpoře napadené země, nikoli však na zavedení bezletové zóny či poskytnutí letadel, o která Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského velmi stojí. Státy aliance už Ukrajině dodávají například protitankové zbraně, další vojenskou techniku i jinou pomoc.
Stoltenberg po jednání zdůraznil, že aktivní zapojení NATO do dění na Ukrajině by mohlo Rusko vyprovokovat k reakci vedoucí k daleko většímu konfliktu s horšími následky.
Summit kvůli ruské invazi na Ukrajinu také o rok, tedy do září 2023, prodloužil mandát stávajícího generálního tajemníka Jense Stoltenberga.
Důležité informace:
- Na Ukrajině pokračuje snaha evakuovat civilisty skrze devět humanitárních koridorů, na kterých se dohodly ukrajinské úřady a ruská armáda.
- Polsko v koordinaci se spojenci rozhodlo o velmi výrazném snížení počtu diplomatických pracovníků na ruském velvyslanectví ve Varšavě. Zemi opustí celkem 45 lidí s různými diplomatickými statusy. Vyhoštění Rusové musí odjet do pěti dnů.
Ruský prezident Vladimir Putin se plánuje zúčastnit letošního summitu zemí G20, který bude na konci roku hostit Indonésie. Některé členské země přitom v poslední době volají po vyloučení Ruska kvůli jeho invazi na Ukrajinu. - Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí, prohlásil ve středu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
- Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v rozhovoru s novinářkou americké televize CNN připustil, že Rusko dosud nedosáhlo svých cílů na Ukrajině, a zároveň odmítl vyloučit, že by se Moskva mohla uchýlit k jaderným zbraním.
- Severoatlantická aliance odhaduje, že od začátku invaze na Ukrajinu padlo 7000 až 15 000 ruských vojáků. Podle ukrajinské armády za necelý měsíc invaze Rusko přišlo o 15 600 vojáků, 517 tanků, 1578 obrněných vozidel, 267 děl, 80 salvových raketometů, 47 systémů protiletecké obrany, 101 letadel, 124 vrtulníků, 42 bezpilotních letadel a 1008 automobilů. Údaje nelze nezávisle ověřit, podle západních představitelů jsou zřejmě nadhodnocené. Na základě otevřených zdrojů se podle ruské redakce BBC podařilo potvrdit jména 557 zabitých ruských vojáků.
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:
-
Zelenskyj vystoupil v tokijském parlamentu. Žádá o zvýšení sankčního tlaku a obchodní embargo
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu v projevu v tokijském parlamentu požádal Japonsko, aby zvýšilo sankční tlak na Rusko a zavedlo obchodní embargo na ruské zboží. Zároveň zemi poděkoval za to, že mezi asijskými zeměmi vede v odsouzení ruské invaze na Ukrajinu a zavedení sankcí, uvedl web ČT24.
-
Ruský vicepremiér: Sankce na ruské uhlovodíky by vedly ke zhroucení světového trhu
Ruský vicepremiér Alexandr Novak uvedl, že sankce uvalené na ruské uhlovodíky by vedly ke zhroucení světového trhu s ropou a plynem, informoval web ČT24. Konec projektu Nord Stream 2 je podle něj naprostým nepochopením energetické rovnováhy a označil jej za absurdní, informuje agentura Reuters.
-
Ruské síly podle Moskvy zničily zbrojní sklad u Rivne
Ruské síly zničily v úterý večer zbrojní sklad u města Rivne na severozápadě Ukrajiny pomocí vysoce přesných zbraní odpálených z moře, tvrdí podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Uvedlo také, že v uplynulých 24 hodinách ruské letectvo a raketové síly zničily v průmyslové zóně na severním okraji Kyjeva dvě odpalovací zařízení pro rakety Točka-U. Generální štáb ukrajinské armády zase ve své pravidelné zprávě sdělil, že Rusko od začátku konfliktu přišlo už o 15.600 vojáků.
-
Varšava si předvolala ruského velvyslance
Polské ministerstvo zahraničí si dnes ráno předvolalo ruského velvyslance. Podle neoficiálních informací agentury PAP a serveru Onet.pl se Varšava chystá vyhostit ze země kolem 40 ruských diplomatů, které podezírá ze špionáže. Z Moskvy už zaznělo, že v případě vyhoštění diplomatů přijme ruská diplomacie odvetné kroky.
Mluvčí polského ministra pověřeného koordinací tajných služeb Stanislaw Žaryn mezitím novinářům sdělil, že polská kontrarozvědka ABW identifikovala 45 ruských diplomatů podezřelých ze špionáže.
"V Polsku pracují pod záminkou diplomatických aktivit, ale ve skutečnosti provádějí špionážní činnost namířenou proti Polsku," citovala agentura AFP Žaryna. Podle agentury Reuters zpravodajská služba požádala polské ministerstvo zahraničí, aby těchto 45 lidí vyhostilo.
Polské úřady se rozhodly vyhostit z Polska asi 40 ruských diplomatů za jejich činnost neslučitelnou s postavením diplomata, což v jazyce diplomacie znamená špionáž, napsal už dříve server Onet.pl s odvoláním na neoficiální informace vládních zdrojů.
-
Lavrov: Vyslání mírových sil může vést k přímé konfrontaci Ruska s NATO
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu prohlásil, že vyslání mírových sil na Ukrajinu může vést k přímé konfrontaci mezi Ruskem a vojenskou aliancí NATO, uvedl web ČT24. Polsko minulý týden navrhlo vyslat na Ukrajinu mezinárodní mírovou misi, která by měla mít k dispozici obranné prostředky.
-
Polské tajné služby pro vyhoštění 40 ruských diplomatů
Mluvčí polských tajných služeb požádal ministerstvo zahraničí o vyhoštění 40 diplomatických pracovníků, kteří údajně v utajení pracují pro Rusko, informoval web ČT24. Pokud Polsko diplomaty vyhostí, podnikne Rusko odvetné kroky, uvedlo tamní ministerstvo zahraničí.
-
V brněnské Bohémě se mohou ukrajinští uprchlíci nechat naočkovat a otestovat
Uprchlíci z Ukrajiny mohou ode dneška podstoupit test na nemoc covid-19 nebo dostat vakcínu proti ní v centru Bohéma v Brně. Společnost Podané ruce tam pro ně otvírá zdravotnické centrum, kde bude praktický lékař, pediatr a psychoterapeutické poradenství. Odborníci mohou poradit i se závislostmi jako alkohol, kouření nebo jiné návykové látky. ČTK to řekla mluvčí Podaných rukou Šárka Halaštová. Péče je zdarma, centrum bude pro Ukrajince na čtyři hodiny otevřeno každý den. Ukrajinci prchají ze své země, kterou koncem února napadlo Rusko.
-
Ukrajina se snaží evakuovat civilisty skrze 9 humanitární koridorů
Na Ukrajině dnes bude pokračovat snaha evakuovat civilisty skrze devět humanitárních koridorů, na kterých se dohodly ukrajinské úřady a ruská armáda. Podle serveru Ukrajinska pravda to oznámila ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Podle agentury Reuters vicepremiérka však naznačila, že se nepodařilo dosáhnout dohody na vytvoření bezpečného koridoru přímo z centra Mariupolu.
-
Česko udělilo už skoro 218 tisíc víz
Statistické údaje za předchozí den ⬇️ pic.twitter.com/zTzz4ELOqw
— Ministerstvo vnitra (@vnitro) March 23, 2022 -
Vláda dnes bude jednat o příspěvku pro ty, kteří ubytují uprchlíky
Vláda by měla dnes rozhodovat o solidárním příspěvku pro lidi, kteří u sebe doma či ve svých volných bytech ubytovávají uprchlíky. Začít vyplácet by se měl po 11. dubnu, získat by ho mohli lidé, kteří ubytovali příchozí zdarma déle než na 16 dní v měsíci. Za osobu by mohli od státu získat 3.000 korun na měsíc, nejvýš pak 9.000 korun. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že vládě navrhne vyšší maximální částku, a to 12.000 korun, uvedl iROZHLAS.