Lídři zemí Severoatlantické aliance ve čtvrtek na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických zbraní. Ve společném prohlášení se také shodli na dalším posílení východního křídla bloku včetně rozmístění bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Státy NATO Ukrajině poskytnou další vojenskou podporu včetně ochrany proti chemickým či jaderným zbraním.
Šéfové třicítky aliančních států v čele s americkým prezidentem Joem Bidenem se sešli přesně měsíc po zahájení ruské invaze, po němž do východních členských zemí zamířily desetitisíce aliančních vojáků. „Rázně odsuzujeme ničivé ruské útoky na civilisty včetně žen, dětí a zranitelných lidí,“ shodli se lídři v prohlášení hovořícím o porušování mezinárodního práva a válečných zločinech. Ruského prezidenta Vladimira Putina prezidenti a premiéři aliančních zemí vyzvali k okamžitému ukončení války a stažení ruských sil z Ukrajiny.
NATO se domluvilo na další podpoře napadené země, nikoli však na zavedení bezletové zóny či poskytnutí letadel, o která Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského velmi stojí. Státy aliance už Ukrajině dodávají například protitankové zbraně, další vojenskou techniku i jinou pomoc.
Stoltenberg po jednání zdůraznil, že aktivní zapojení NATO do dění na Ukrajině by mohlo Rusko vyprovokovat k reakci vedoucí k daleko většímu konfliktu s horšími následky.
Summit kvůli ruské invazi na Ukrajinu také o rok, tedy do září 2023, prodloužil mandát stávajícího generálního tajemníka Jense Stoltenberga.
Důležité informace:
- Na Ukrajině pokračuje snaha evakuovat civilisty skrze devět humanitárních koridorů, na kterých se dohodly ukrajinské úřady a ruská armáda.
- Polsko v koordinaci se spojenci rozhodlo o velmi výrazném snížení počtu diplomatických pracovníků na ruském velvyslanectví ve Varšavě. Zemi opustí celkem 45 lidí s různými diplomatickými statusy. Vyhoštění Rusové musí odjet do pěti dnů.
Ruský prezident Vladimir Putin se plánuje zúčastnit letošního summitu zemí G20, který bude na konci roku hostit Indonésie. Některé členské země přitom v poslední době volají po vyloučení Ruska kvůli jeho invazi na Ukrajinu. - Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí, prohlásil ve středu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
- Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v rozhovoru s novinářkou americké televize CNN připustil, že Rusko dosud nedosáhlo svých cílů na Ukrajině, a zároveň odmítl vyloučit, že by se Moskva mohla uchýlit k jaderným zbraním.
- Severoatlantická aliance odhaduje, že od začátku invaze na Ukrajinu padlo 7000 až 15 000 ruských vojáků. Podle ukrajinské armády za necelý měsíc invaze Rusko přišlo o 15 600 vojáků, 517 tanků, 1578 obrněných vozidel, 267 děl, 80 salvových raketometů, 47 systémů protiletecké obrany, 101 letadel, 124 vrtulníků, 42 bezpilotních letadel a 1008 automobilů. Údaje nelze nezávisle ověřit, podle západních představitelů jsou zřejmě nadhodnocené. Na základě otevřených zdrojů se podle ruské redakce BBC podařilo potvrdit jména 557 zabitých ruských vojáků.
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:
-
Chování Rusů v Černobylu
Rusové podle Státní agentury Ukrajiny pro správu vyloučené zóny vyrabovaly a zničily laboratoř v černobylské jaderné elektrárně v hodně šest milionů eur. Laboratoř zpracovávala radioaktivní odpad a obsahuje vysoce aktivní vzorky a vzorky radionuklidů, oznámila stanice BBC.
-
Zelenskyj promluví k poslancům v Japonsku a ve Francii
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vystoupí skrze telemost v japonském a francouzském parlamentu. V posledních týdnech vystoupil před amerických či německým parlamentem a v úterý tak učinil také před italskými zákonodárci. Západní poslanci opakovaně projevili podporu Ukrajině, která čelí ruskému útoku.
-
Události předchozích dnů najdete zde
-
Problémy ruské armády
Ukrajinské tajné služby zachytily poblíž Mykolajiva rozhovor ruského důstojníka s nadřízeným v Rusku. V nahrávce důstojník hovoří o tom, že podmínky jsou horší než v Čečensku. Polovina vojáků má omrzliny, nemohou evakuovat mrtvé a trpí nedostatkem stanů. Důstojník si také stěžuje, že Rusové patrně omylem shodili bombu na vlastní pozice.
https://twitter.com/DAlperovitch/status/1506453063267241994
-
Ukrajinská armáda hlásí těžké boje u Charkova, těžká je situace v Izjumu
Ukrajinská armáda uvedla, že během nových bojů o Charkova na východě země odrazila útok ruských jednotek, píše agentura DPA. Těžká je situace v Izjumu ležícím asi 100 kilometrů na jihovýchod od Charkova, s ním ukrajinské jednotky zcela ztratily spojení. Informace nelze nezávisle ověřit.
Do bojů u Charkova ruská armáda nasadila bojové vrtulníky Kamov Ka-52 . "Naše jednotky udržují svoje pozice," zhodnotil situaci guvernér Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ruská armáda podle ukrajinských úřadů odmítá snahy vytvořit humanitární koridor z Izjumu, kterého se Rusové zmocnili minulý týden.
-
Lipavský: Západ dlouho přehlížel pošlapávání lidských práv v Rusku
Evropská unie a Západ příliš dlouho zavíraly oči před pošlapáváním lidských práv v Rusku a před přípravou tamní společnosti na válku. Západní společenství se soustředilo na obchod s Ruskem a podléhalo iluzi, že vedení Ruska má zájem na řešení problémů dnešního světa. V panelové diskusi o dopadech ruské agrese vůči Ukrajině to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Podle Lipavského se zdá, že ruský prezident Vladimír Putin se nebojí západních armád, ale západní svobody a demokracie. Proto vedení Ruska manipuluje s veřejným mínění na Západě. Částečně se mu to podle Lipavského daří, protože nejsou ojedinělé hlasy, které za viníka ruské agrese označují Západ a USA. Vedení Ruska podle ministra podporuje i atentáty a sabotáže v západních zemích.
-
Británie pošle na Ukrajinu dalších 6000 obranných raket a peníze na platy vojáků
Británie dodá na Ukrajinu dalších 6000 obranných raket a pošle 25 milionů liber (přes 740 milionů Kč) na platy ukrajinských vojáků a pilotů. Oznámil to dnes britský premiér Boris Johnson. Vláda podle něj rovněž uvolní více než čtyři miliony liber (118 milionů Kč) pro stanici BBC World Service, aby jí umožnila širší pokrytí událostí v Rusku a na Ukrajině a zlepšila boj s dezinformacemi.
"Spojené království bude společně se spojenci posilovat vojenskou a hospodářskou pomoc Ukrajině a vylepšovat její obranu ve chvíli, kdy se průběh bojů obrací," uvedl Johnson, který bude ve čtvrtek v Bruselu o Ukrajině jednat s dalšími vrcholnými politiky na summitu NATO a schůzce zemí G7.