Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg FOTO: ČTK/XINHUA/Zheng Huansong
FOTO: ČTK/XINHUA/Zheng Huansong
Lídři zemí Severoatlantické aliance ve čtvrtek na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických zbraní. Ve společném prohlášení se také shodli na dalším posílení východního křídla bloku včetně rozmístění bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Státy NATO Ukrajině poskytnou další vojenskou podporu včetně ochrany proti chemickým či jaderným zbraním.
Šéfové třicítky aliančních států v čele s americkým prezidentem Joem Bidenem se sešli přesně měsíc po zahájení ruské invaze, po němž do východních členských zemí zamířily desetitisíce aliančních vojáků. „Rázně odsuzujeme ničivé ruské útoky na civilisty včetně žen, dětí a zranitelných lidí,“ shodli se lídři v prohlášení hovořícím o porušování mezinárodního práva a válečných zločinech. Ruského prezidenta Vladimira Putina prezidenti a premiéři aliančních zemí vyzvali k okamžitému ukončení války a stažení ruských sil z Ukrajiny.
Lídři na summitu NATO v Bruselu FOTO: Severoatlantická aliance / se souhlasem
FOTO: Severoatlantická aliance / se souhlasem
NATO se domluvilo na další podpoře napadené země, nikoli však na zavedení bezletové zóny či poskytnutí letadel, o která Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského velmi stojí. Státy aliance už Ukrajině dodávají například protitankové zbraně, další vojenskou techniku i jinou pomoc.
Stoltenberg po jednání zdůraznil, že aktivní zapojení NATO do dění na Ukrajině by mohlo Rusko vyprovokovat k reakci vedoucí k daleko většímu konfliktu s horšími následky.
Summit kvůli ruské invazi na Ukrajinu také o rok, tedy do září 2023, prodloužil mandát stávajícího generálního tajemníka Jense Stoltenberga.
Důležité informace:
- Na Ukrajině pokračuje snaha evakuovat civilisty skrze devět humanitárních koridorů, na kterých se dohodly ukrajinské úřady a ruská armáda.
- Polsko v koordinaci se spojenci rozhodlo o velmi výrazném snížení počtu diplomatických pracovníků na ruském velvyslanectví ve Varšavě. Zemi opustí celkem 45 lidí s různými diplomatickými statusy. Vyhoštění Rusové musí odjet do pěti dnů.
Ruský prezident Vladimir Putin se plánuje zúčastnit letošního summitu zemí G20, který bude na konci roku hostit Indonésie. Některé členské země přitom v poslední době volají po vyloučení Ruska kvůli jeho invazi na Ukrajinu. - Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí, prohlásil ve středu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
- Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v rozhovoru s novinářkou americké televize CNN připustil, že Rusko dosud nedosáhlo svých cílů na Ukrajině, a zároveň odmítl vyloučit, že by se Moskva mohla uchýlit k jaderným zbraním.
- Severoatlantická aliance odhaduje, že od začátku invaze na Ukrajinu padlo 7000 až 15 000 ruských vojáků. Podle ukrajinské armády za necelý měsíc invaze Rusko přišlo o 15 600 vojáků, 517 tanků, 1578 obrněných vozidel, 267 děl, 80 salvových raketometů, 47 systémů protiletecké obrany, 101 letadel, 124 vrtulníků, 42 bezpilotních letadel a 1008 automobilů. Údaje nelze nezávisle ověřit, podle západních představitelů jsou zřejmě nadhodnocené. Na základě otevřených zdrojů se podle ruské redakce BBC podařilo potvrdit jména 557 zabitých ruských vojáků.
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:
-
Moskva obvinila NATO z destabilizujícího posilování sil na východě
Severoatlantická aliance hledá jakékoliv argumenty, aby ospravedlnila nebezpečné a destabilizující posilování sil na východním křídle. Podle agentury TASS to dnes uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová k summitu NATO, který rozhodl o rozmístění bojových uskupení na Slovensku, v Maďarsku, v Rumunsku a v Bulharsku. Obvinila alianci, že její podpora "kyjevského režimu" má prodloužit boje na Ukrajině.
-
Biden se připojil k summitu EU o Rusku a Ukrajině
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili v Bruselu summit věnovaný dalšímu společnému postupu vůči Rusku a pomoci Ukrajině, která už měsíc čelí ruské vojenské agresi. Vrcholná schůzka začala jednáním s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou. Americký prezident Joe Biden, který se stejně jako lídři Francie, Německa či Itálie zdržel na summitu ekonomicky vyspělých zemí G7 v bruselské centrále Severoatlantické aliance, se k unijnímu zasedání připojí později večer.
-
Biden: NATO by na použití chemických zbraní reagovalo, Západ musí zůstat sjednocený
Americký prezident Joe Biden na tiskové konferenci po jednání Severoatlantické aliance řekl, že by NATO reagovalo, kdyby Putin použil chemické zbraně a odpověď by záležela na tom, co a jak by bylo použito. "Kdyby je použilo, odpověděli bychom. Povaha reakce by závisela na povaze použití," řekl Biden.
Nejdůležitější pak podle něj je, aby Západ zůstal jednotný v postupu proti ruské invazi na Ukrajinu.
-
Ukrajina zrcadlově odpověděla Bělorusku na vyhoštění diplomatů
Ukrajina zrcadlově odpověděla Bělorusku na vyhoštění ukrajinských diplomatů, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení mluvčího ukrajinské diplomacie. Na běloruském velvyslanectví v Kyjevě tak zůstane jen pět lidí.
-
Summit EU o Rusku a Ukrajině zahájen, Biden dorazí později
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili v Bruselu summit věnovaný dalšímu společnému postupu vůči Rusku a pomoci Ukrajině, která už měsíc čelí ruské vojenské agresi. Vrcholná schůzka začala jednáním s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou. Americký prezident Joe Biden, který se stejně jako lídři Francie, Německa či Itálie zdržel na summitu ekonomicky vyspělých zemí G7 v bruselské centrále Severoatlantické aliance, se k unijnímu zasedání připojí později večer.
-
MPO založilo pracovní skupinu řešící dopady války na Ukrajině na český průmysl
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) založilo pracovní skupinu, která bude řešit dopady války na Ukrajině na český průmysl. Měla by zároveň pomoci se připravit na další vývoj. Tým složený z náměstků MPO a zástupců Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů se poprvé sešla dnes odpoledne. MPO to dnes oznámilo v tiskové zprávě. Zároveň uvedlo, že státní agentura CzechInvest spustila on-line tržiště pracovních příležitostí nejen pro ukrajinské zájemce.
-
Německo již dodalo Ukrajině zbraně za 37 milionů eur
Německo dosud dodalo Ukrajině zbraně za 37 milionů eur. Podle informací Der Spiegel důvěrný vládní seznam však ukazuje, že Německo již poskytlo Ukrajině více výzbroje, než je veřejně známo, uvedla agentura NEXTA.
-
Výkon ruské ekonomiky se podle IIF vrátí o zhruba 15 let zpátky
Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v letošním roce propadne o 15 procent a v příštím roce se sníží o další tři procenta. Výkon ruské ekonomiky se tak vrátí o zhruba 15 let zpátky. Předpověděli to podle agentury Bloomberg ekonomové z Institutu pro mezinárodní finance (IIF).
-
Opatření na Hradě se podle Rakušana během války na Ukrajině měnit nebudou
Bezpečnostní opatření na Pražském hradě se podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) zatím měnit nebudou. Důvodem je ruská agrese proti Ukrajině. Zmírnit by se v souladu s původními plány bezpečnostních složek mohla až po ukončení ruské invaze. Rakušan to dnes řekl v reakci na dotaz poslance STAN a místostarosty Prahy 6 Jana Laciny, který se dlouhodobě zasazuje o zrušení policejních kontrol při vstupu do areálu Hradu společně s místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou z klubu Starostů.
-
Růst světové ekonomiky letos kvůli ruské invazi zpomalí na 2,5 %
Ruská invaze na Ukrajinu bude brzdou světové ekonomiky, ohroženy budou zejména rozvojové země. Tempo růstu světového hospodářství letos patrně zpomalí na 2,5 procenta z loňských 5,6 procenta, napsala v dnešní zprávě Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD).
