Lídři zemí Severoatlantické aliance ve čtvrtek na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických zbraní. Ve společném prohlášení se také shodli na dalším posílení východního křídla bloku včetně rozmístění bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Státy NATO Ukrajině poskytnou další vojenskou podporu včetně ochrany proti chemickým či jaderným zbraním.
Šéfové třicítky aliančních států v čele s americkým prezidentem Joem Bidenem se sešli přesně měsíc po zahájení ruské invaze, po němž do východních členských zemí zamířily desetitisíce aliančních vojáků. „Rázně odsuzujeme ničivé ruské útoky na civilisty včetně žen, dětí a zranitelných lidí,“ shodli se lídři v prohlášení hovořícím o porušování mezinárodního práva a válečných zločinech. Ruského prezidenta Vladimira Putina prezidenti a premiéři aliančních zemí vyzvali k okamžitému ukončení války a stažení ruských sil z Ukrajiny.
NATO se domluvilo na další podpoře napadené země, nikoli však na zavedení bezletové zóny či poskytnutí letadel, o která Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského velmi stojí. Státy aliance už Ukrajině dodávají například protitankové zbraně, další vojenskou techniku i jinou pomoc.
Stoltenberg po jednání zdůraznil, že aktivní zapojení NATO do dění na Ukrajině by mohlo Rusko vyprovokovat k reakci vedoucí k daleko většímu konfliktu s horšími následky.
Summit kvůli ruské invazi na Ukrajinu také o rok, tedy do září 2023, prodloužil mandát stávajícího generálního tajemníka Jense Stoltenberga.
Důležité informace:
- Na Ukrajině pokračuje snaha evakuovat civilisty skrze devět humanitárních koridorů, na kterých se dohodly ukrajinské úřady a ruská armáda.
- Polsko v koordinaci se spojenci rozhodlo o velmi výrazném snížení počtu diplomatických pracovníků na ruském velvyslanectví ve Varšavě. Zemi opustí celkem 45 lidí s různými diplomatickými statusy. Vyhoštění Rusové musí odjet do pěti dnů.
Ruský prezident Vladimir Putin se plánuje zúčastnit letošního summitu zemí G20, který bude na konci roku hostit Indonésie. Některé členské země přitom v poslední době volají po vyloučení Ruska kvůli jeho invazi na Ukrajinu. - Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí, prohlásil ve středu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
- Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v rozhovoru s novinářkou americké televize CNN připustil, že Rusko dosud nedosáhlo svých cílů na Ukrajině, a zároveň odmítl vyloučit, že by se Moskva mohla uchýlit k jaderným zbraním.
- Severoatlantická aliance odhaduje, že od začátku invaze na Ukrajinu padlo 7000 až 15 000 ruských vojáků. Podle ukrajinské armády za necelý měsíc invaze Rusko přišlo o 15 600 vojáků, 517 tanků, 1578 obrněných vozidel, 267 děl, 80 salvových raketometů, 47 systémů protiletecké obrany, 101 letadel, 124 vrtulníků, 42 bezpilotních letadel a 1008 automobilů. Údaje nelze nezávisle ověřit, podle západních představitelů jsou zřejmě nadhodnocené. Na základě otevřených zdrojů se podle ruské redakce BBC podařilo potvrdit jména 557 zabitých ruských vojáků.
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:
-
Pomoc obcím s účty u Sberbank bude ministerstvo financí řešit individuálně
Ministerstvo financí bude s obcemi, které měly peníze u Sberbank a nemohou se k nim nyní dostat, jednat individuálně. Zároveň ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nabídl poškozeným obcím, že by jim stát v květnu mohl vyplatit příspěvek na výkon státní správy za celý rok dopředu. Do řešení pomoci bude zřejmě také zapojena Národní rozvojová banka. Po setkání s předsedou Svazu měst a obcí ČR Františkem Luklem o tom dnes novináře informoval Stanjura.
-
Měna, kterou se platí za ruský plyn, je podle Scholze stanovená smlouvami
Měna, kterou zákazníci platí za ruský zemní plyn, je stanovená smlouvami, upozornil dnes v Bruselu před začátkem summitu EU německý kancléř Olaf Scholz. Reagoval tak na středeční prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, podle nějž Rusko v platbách za plyn určený pro Evropu už nebude přijímat eura ani dolary, nýbrž pouze rubly. Scholz také sdělil, že Německo začne nejspíše ještě letos stavět dva terminály pro zkapalněný zemní plyn (LNG). Informovala o tom agentura Reuters.
-
Část poradního grémia německé Levice vidí na Ukrajině boj proti fašistům
Rada starších, která je poradním grémiem německé postkomunistické Levice, se postarala o rozruch kvůli postoji k ruské invazi na Ukrajinu. Někteří členové se totiž podle jednoho z návrhů závěrů jednání přiklonili k ruskému názoru, podle kterého Ukrajinu ovládají fašisté. Proti takovému hodnocení se ohradili i někteří představitelé strany.
-
Lídři G7 varovali Rusko před použitím biologické, chemické a jaderné zbraně
Lídři skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 dnes v Bruselu varovali Rusko před použitím biologických, chemických nebo jaderných zbraní na Ukrajině. Ve společném prohlášení po schůzce konané na okraj dnešního mimořádnéhu summitu NATO, také uvedli, že všechny země skupiny jsou připravené přivítat ukrajinské uprchlíky.
-
Pro Ukrajince bude nejspíš získání místa ve škole složitější než ve škole
Získat místo ve školce bude zřejmě pro uprchlíky z Ukrajiny obtížnější než v základní škole. Mateřinky mají totiž zaplněnější kapacitu. Průměrná obsazenost třídy ve školce je zhruba 21,5 dítěte, zatímco v základní škole 19,3. Vyplývá to ze statistik ministerstva školství. Nejvyšší možná kapacita třídy může být podle předpisů v mateřské škole 28 dětí, v základní 34. Tento počet ve třídě nesmějí školy překročit ani při zvýšení své dosavadní kapacity, o které mohou kvůli válečným uprchlíkům z Ukrajiny požádat bez stanoviska hygieniků a stavebního úřadu.
-
Praha chce snížit závislost na ruském plynu
Pražský magistrát připraví soubor opatření k tomu, aby Praha snížila závislost na ruském plynu. Na jednání městských zastupitelů to dnes řekl náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN). Město podle něj například přestane poskytovat dotace na pořízení plynových kotlů a bude podporovat systémy vytápění z obnovitelných zdrojů. Zároveň bude pracovat na budování vlastních zdrojů a úsporách, dodal náměstek.
-
Proti rezoluci požadující ochranu civilistů na Ukrajině kromě Ruska byla i KLDR
Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, která požaduje ochranu civilistů na Ukrajině a kritizuje Rusko za vytvoření zoufalé humanitární situace. Rezoluci o humanitární situaci na Ukrajině podpořilo 140 zemí a 38 se zdrželo. Spolu s Ruskem byly proti jen Bělorusko, Sýrie, KLDR a Eritrea.
-
Ukrajina a Rusko si údajně vyměnili zajatce a námořníky
Ukrajina vyměnila deset zajatých ruských vojáků za deset ukrajinských vojáků, kteří upadli do ruského zajetí. O výměně zajatců dnes informovala vicepremiérka Iryna Vereščuková. Obě země si také současně vyměnily námořníky z civilních posádek. Ruská strana se k výměně zajatců nevyjádřila, poznamenala BBC na svém ruskojazyčném webu.
-
Papež odsoudil navyšování výdajů na obranu zeměmi NATO na 2 % HDP
Papež František dnes kritizoval závazek zemí Severoatlantické aliance zvýšit své výdaje na obranu, tedy i na nákup zbraní na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Označil to za "šílenství". Řešením současné situace vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu nejsou podle papeže zbraně ani více sankcí či vojenských aliancí, ale jiný přístup k vládnutí a k definování mezinárodních vztahů. Informovala o tom agentura ANSA.
-
Čína o ruských záměrech předem nevěděla
Čína nevěděla s předstihem o záměru Ruska zaútočit na Ukrajinu. Uvedlo to dnes ministerstvo obrany, které podobné domněnky označilo za snahu pošpinit Čínu. Ministerstvo rovněž odmítlo, že by Čína podcenila varování ze strany Spojených států, že se Rusko chystá zaútočit na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.