Lídři zemí Severoatlantické aliance ve čtvrtek na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických zbraní. Ve společném prohlášení se také shodli na dalším posílení východního křídla bloku včetně rozmístění bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Státy NATO Ukrajině poskytnou další vojenskou podporu včetně ochrany proti chemickým či jaderným zbraním.
Šéfové třicítky aliančních států v čele s americkým prezidentem Joem Bidenem se sešli přesně měsíc po zahájení ruské invaze, po němž do východních členských zemí zamířily desetitisíce aliančních vojáků. „Rázně odsuzujeme ničivé ruské útoky na civilisty včetně žen, dětí a zranitelných lidí,“ shodli se lídři v prohlášení hovořícím o porušování mezinárodního práva a válečných zločinech. Ruského prezidenta Vladimira Putina prezidenti a premiéři aliančních zemí vyzvali k okamžitému ukončení války a stažení ruských sil z Ukrajiny.
NATO se domluvilo na další podpoře napadené země, nikoli však na zavedení bezletové zóny či poskytnutí letadel, o která Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského velmi stojí. Státy aliance už Ukrajině dodávají například protitankové zbraně, další vojenskou techniku i jinou pomoc.
Stoltenberg po jednání zdůraznil, že aktivní zapojení NATO do dění na Ukrajině by mohlo Rusko vyprovokovat k reakci vedoucí k daleko většímu konfliktu s horšími následky.
Summit kvůli ruské invazi na Ukrajinu také o rok, tedy do září 2023, prodloužil mandát stávajícího generálního tajemníka Jense Stoltenberga.
Důležité informace:
- Na Ukrajině pokračuje snaha evakuovat civilisty skrze devět humanitárních koridorů, na kterých se dohodly ukrajinské úřady a ruská armáda.
- Polsko v koordinaci se spojenci rozhodlo o velmi výrazném snížení počtu diplomatických pracovníků na ruském velvyslanectví ve Varšavě. Zemi opustí celkem 45 lidí s různými diplomatickými statusy. Vyhoštění Rusové musí odjet do pěti dnů.
Ruský prezident Vladimir Putin se plánuje zúčastnit letošního summitu zemí G20, který bude na konci roku hostit Indonésie. Některé členské země přitom v poslední době volají po vyloučení Ruska kvůli jeho invazi na Ukrajinu. - Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí, prohlásil ve středu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
- Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v rozhovoru s novinářkou americké televize CNN připustil, že Rusko dosud nedosáhlo svých cílů na Ukrajině, a zároveň odmítl vyloučit, že by se Moskva mohla uchýlit k jaderným zbraním.
- Severoatlantická aliance odhaduje, že od začátku invaze na Ukrajinu padlo 7000 až 15 000 ruských vojáků. Podle ukrajinské armády za necelý měsíc invaze Rusko přišlo o 15 600 vojáků, 517 tanků, 1578 obrněných vozidel, 267 děl, 80 salvových raketometů, 47 systémů protiletecké obrany, 101 letadel, 124 vrtulníků, 42 bezpilotních letadel a 1008 automobilů. Údaje nelze nezávisle ověřit, podle západních představitelů jsou zřejmě nadhodnocené. Na základě otevřených zdrojů se podle ruské redakce BBC podařilo potvrdit jména 557 zabitých ruských vojáků.
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:
-
Zájem Ukrajinců o pomoc pražského asistenčního centra klesá
Asistenční středisko pomoci Ukrajincům v Kongresovém centru Praha za středu odbavilo 1575 lidí, zhruba o dvě pětiny méně než před týdnem. Ubytování zajistilo 154 lidem. Od začátku fungování středisko pomohlo více než 54.000 žadatelů o pomoc z řad uprchlíků před ruskou invazí. Vyplývá to z dat, které dnes ráno zveřejnili hasiči na twitteru.
https://twitter.com/HasiciPraha/status/1506865861604294659
-
Požár v přístavu Berďansk. Ruské síly zřejmě vychodily do vzduchu palivové nádrže
⚡️ The port of #Berdyansk is on fire
— NEXTA (@nexta_tv) March 24, 2022
Presumably, the #Russian occupiers blew up fuel tanks. pic.twitter.com/r6OzC00cmM -
Rada bezpečnosti OSN
Rada bezpečnosti OSN zamítla ruskou rezoluci o humanitární pomoci a ochraně civilistů na Ukrajině, která se nezmiňuje o roli Moskvy, informovala agentura Reuters. Pro hlasovalo pouze Rusko a Čína, zbývajících 13 členů se zdrželo hlasování.
Rezoluce uznávala rostoucí humanitární potřeby Ukrajiny, ale nezmínila ruskou invazi, která sílící krizi způsobila. Aby bylo usnesení přijato, muselo v patnáctičlenné radě získat minimálně devět hlasů pro. Zároveň by jej nesměl vetovat žádný z pěti států, které mají právo veta.
-
Eurokomisařka Kyriakidesová
Do Prahy dnes přijede eurokomisařka pro zdravotnictví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová. Na pracovní návštěvě se setká s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) a poté s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL). Navštíví také pražské asistenční centrum pomoci Ukrajině.
-
Biden se bude s lídry NATO a EU snažit udržet jednotu vůči Rusku
Mnohahodinová jednání o tom, jak udržet jednotně rázný přístup k Rusku a poskytnout další podporu Ukrajině bez vyvolání ozbrojeného konfliktu s Moskvou, čekají dnes v Bruselu lídry zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie. Za přítomnosti amerického prezidenta Joea Bidena se budou bavit o lepší ochraně zemí bývalého sovětského bloku, o možnosti dalších protiruských sankcí či souvisejícím tématu evropské energetické závislosti na Rusku.
Summitový den v belgické metropoli zahájí dopolední setkání šéfů třicítky členských zemí NATO, kteří by se podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga měli shodnout na dalším posilování východního křídla aliance včetně vytvoření mezinárodních bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Očekává se i příslib další vojenské pomoci Ukrajině včetně ochranných prostředků proti chemickému útoku, z jehož plánování Biden Moskvu podezírá.
Většina členů NATO se však stále nechce angažovat přímo na Ukrajině v obavách z rozpoutání celosvětového konfliktu, proto nejspíš zůstane nevyslyšeno ukrajinské volání po zřízení bezletové zóny či poskytnutí letadel nebo polský plán na vyslání mírové mise.
-
Miny na Ukrajině
Ukrajinský generální štáb oznámil, že kdyby válka skončila právě teď, pak by ženisté museli očistit od min území o rozloze 82 525 čtverečních kilometrů, což je asi sedmina země s rozlohou větší než celá Česká republika.
Uvedená potenciálně nebezpečná plocha na Ukrajině odpovídá přibližně rozloze Rakouska či Ázerbájdžánu, poznamenal server BBC News. Rakousko zaujímá rozlohu 83 879 kilometrů čtverečních, Ázerbájdžán 86 600, Česko 78 870.
Očista nebezpečného území od min a dalších výbušných zařízení bude podle ukrajinského velení stát na 250 miliard dolarů (5,6 miliardy korun). Tuto částku je podle štábu záhodno přičíst ke škodám v řádu stovek miliard dolarů, které během 28 dnů bojů napáchala ruská agrese.
-
Renault pozastavuje výrobu v Rusku
BBC: Francouzská automobilka Renault oznámila, že opět pozastavuje práci ve své továrně v Moskvě. Ukrajinský prezident dnes vyzval Renault a další francouzské společnosti, aby odešly z Ruska, když prostřednictvím videopřenosu promlouval k francouzskému parlamentu. "Musí přestat financovat vraždy žen a dětí," řekl francouzským poslancům. Renault tento týden obnovil provoz v Moskvě poté, co po invazi na Ukrajinu přerušil práci. V prohlášení vydaném ve středu večer zdůraznil, že již dodržuje mezinárodní sankce vůči Rusku.
-
V Kyjevě při ruském ostřelování zahynula ruská novinářka
V Kyjevě při ruském ostřelování přišla o život novinářka pracující pro ruský server The Insider. Oznámil to sám portál, který se v Rusku z rozhodnutí úřadů musí označovat hanlivou nálepkou zahraničního agenta.
-
Česko pošle Ukrajině balistickou optiku, policejní výzbroj a hasičské vybavení
Česko poskytne Ukrajině balistickou ochrannou optiku a výzbroj ze zásob policie, hasiči darují šest hasičských vozů s žebříky a další vybavení. Schválila to vláda na dnešním jednání, řekl novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) již dříve uvedl, že hasičský sbor pošle například plošiny a ochranné obleky, přilby a dýchací přístroje. Vyslání je podle něj otázkou dní.
-
Rusko vyhošťuje americké diplomaty
Ruské ministerstvo zahraničí předalo americkému velvyslanectví v Moskvě seznam vyhošťovaných pracovníků zastupitelského úřadu, které Rusko označilo za nežádoucí. Jde o odvetu za vypovězení ruských diplomatů působících v centrále OSN v New Yorku, uvedla agentura TASS. Ruská diplomacie zároveň varovala, že jakékoli nepřátelské kroky se dočkají „rozhodné a přiměřené odpovědi“. Moskva neupřesnila počet vyhošťovaných Američanů.