Následky ruské agrese na Ukrajině / Ilustrační foto FOTO: ČTK/ABACA/AA/ABACA
FOTO: ČTK/ABACA/AA/ABACA
Začala druhá fáze války, oznámil v pondělí na síti Telegram šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Podle agentury Reuters tím potvrdil dřívější zprávy ukrajinského ministerstva obrany o začátku ruské ofenzivy na východě Ukrajiny. Jermak obyvatele Ukrajiny ujistil, že jejich ozbrojené síly zvládnou ruský útok odrazit.
Na východě Ukrajiny za uplynulý den pokračovaly rozsáhlé boje, informoval s odvoláním na pondělní prohlášení ukrajinských úřadů a ruského ministerstva obrany server CNN. Ruští vojáci podle gubernátora Doněcké oblasti Pavla Kyrylenka zasáhli několik civilních cílů v Kramatorsku, kde si nedávný útok na vlakové nádraží vyžádal několik desítek lidských životů.
Ukrajinská armáda naopak osvobodila několik měst a vesnic v okolí Izjumu v Charkovské oblasti, uvedl podle agentury Interfax-Ukrajina mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Oleksandr Motuzjanyk.
„Ano, můžu to potvrdit. Několik sídel bylo díky intenzivní vojenské operaci ukrajinské armády osvobozeno,“ řekl v pondělí mluvčí na tiskovém brífinku. Zdůraznil zároveň, že právě v okolí Izjumu Rusko shromažďuje své síly. „Mimo jiné se odtud snaží vést ofenzivu proti východu (Ukrajiny),“ uvedl Motuzjanyk.
V nedalekém Kramatorsku ruské ostřelování zničilo nejméně osm obytných budov, vzdělávací zařízení a infrastrukturu, oznámil Kyrylenko. „Dělostřelecké ostřelování po celé frontové linii celou noc nepřestalo. Nepřítel nejintenzivněji pálil směrem na Marjinku, Avdijivku a Očeretyni,“ dodal Kyrylenko. Všechna tři města ruská armáda v posledních týdnech rozsáhle bombarduje, zůstávají však pod kontrolou Ukrajinců, píše CNN. Podle Kyrylenka trojice měst nehlásí žádné ztráty na životech mezi civilisty, místní obyvatelé ale mají potíže s dodávkami elektřiny a plynu.
V sousední Luhanské oblasti podle ukrajinského ministerstva vnitra ruské síly pálily minomety, dělostřelectvem a raketomety na města a městečka Severodoněck, Rubižne, Kreminna, Lysyčansk, Popasne, Hirske a Zolote, kde úmyslně cílily na domy a výškové obytné budovy. Z oblasti bylo podle místní správy evakuováno asi 67 lidí.
Ruští vojáci ostřelovali také vesnice v Doněcké oblasti, zasaženo bylo i několik sídel v přilehlé Záporožské oblasti, uvedla tamní správa.
Ruská armáda v noci na pondělí raketami zničila 16 ukrajinských vojenských objektů, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Jsou mezi nimi velitelská stanoviště, sklady pohonných hmot nebo munice, zničeno bylo podle Moskvy i vojenské vybavení. Většina cílů se nacházela na Donbase nebo na východě Ukrajiny, upozornila CNN.
Poválečná obnova Ukrajiny
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s výkonnou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu Kristalinou Georgievovou o zajištění finanční stability Ukrajiny a poválečné obnově země. Uvedl to Zelenskyj na svém twitterovém účtu. „Máme jasné plány pro tuto chvíli a také vizi výhledů. Jsem si jist, že spolupráce mezi MMF a Ukrajinou bude i nadále plodná,“ napsal.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v neděli potvrdil, že se příští týden zúčastní jarního zasedání MMF a Světové banky (SB) ve Washingtonu. Do USA s ním vyrazí rovněž ministr financí Serhij Marčenko a guvernér centrální banky Kyrylo Ševčenko. Budou se zde snažit získat další finanční podporu pro Ukrajinu. Prezident SB David Malpass tento týden uvedl, že banka připravuje balíček podpory pro Ukrajinu ve výši 1,5 miliardy USD (34 miliard Kč).
Výkonná rada MMF minulý týden schválila vytvoření nového účtu, který umožní bilaterálním dárcům a mezinárodním skupinám bezpečnou cestu pro posílání finanční pomoci na Ukrajinu. Účet umožní dárcům poskytovat granty a půjčky, které pomohou ukrajinské vládě pokrýt její platební bilanci a rozpočtové potřeby a pomohou stabilizovat její ekonomiku v době, kdy se brání ruské invazi.
Kanada, jeden z hlavních podporovatelů Ukrajiny, navrhla poskytnout prostřednictvím nového účtu, který bude spravovat MMF, až jednu miliardu kanadských dolarů (18 miliard Kč). Marčenko minulý týden uvedl, že ukrajinská vláda usiluje o získání zahraniční pomoci čtyři miliardy eur (97,7 miliardy Kč) k přibližně třem miliardám eur, které již obdržela na pokrytí rozpočtového schodku, napsala agentura Reuters.
Důležité zprávy:
- Při pondělních ruských raketových útocích na západoukrajinský Lvov zemřelo nejméně sedm lidí, dalších 11 je zraněno. Mezi zraněnými je i dítě, oznámil oblastní gubernátor Maksym Kozyckyj. Tři střely podle něj zasáhly nepoužívané vojenské sklady, jedna autoservis. Lvov a západní Ukrajina byly dosud ruskou invazí a boji zasaženy méně než jiné části země.
- Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zahynulo přes 2000 civilistů, oznámil v pondělí Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR). Dalších více než 2800 civilistů bylo zraněno. Mezi oběťmi je nejméně 207 dětí.
- Na východě Ukrajiny za uplynulý den pokračovaly rozsáhlé boje, informoval s odvoláním na pondělní prohlášení ukrajinských úřadů a ruského ministerstva obrany server CNN.
- Ruská státní televize v pondělí zveřejnila video, na němž dva Britové bojující za Ukrajinu a zadržení ruskou stranou v Mariupolu žádají, aby je Ukrajinci vyměnili za proruského politika, který je v ukrajinském zajetí. Tím je ukrajinský poslanec Viktor Medvedčuk, uvedl server Ukrajinska pravda.
- Ukrajina vyplnila dotazník, který by se měl stát výchozím bodem pro rozhodování Evropské unie o členství Kyjeva v EU. Podle agentury Reuters o tom informoval zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Ihor Žovkva.
- Papež František vyzval světové vůdce, aby vyslyšeli prosby lidu o mír na Ukrajině. Ve svém tradičním poselství Urbi et orbi (Městu a světu) v neděli zkritizoval Rusko za to, že Ukrajinu zatáhlo do krutého a nesmyslného konfliktu.
- Ukrajina a Rusko se nedohodly na otevření koridorů, kterými by se mohli v neděli evakuovat civilisté z obléhaných ukrajinských měst. Oznámila to na sociální síti Telegram ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková.
- Pravnučka bývalého sovětského vůdce Nikity Chruščova varovala, že Rusko může být připraveno použít na Ukrajině jaderné zbraně. Nina Chruščovová, profesorka mezinárodních vztahů v USA, řekla BBC, že věří, že ruský prezident Vladimir Putin nakonec udělá cokoli, aby si ve válce připsal vítězství.
-
Podle velitele ukrajinské jednotky je situace v Mariupolu kritická
Situaci v Mariupolu, který se na východě Ukrajiny nachází v ruském obklíčení, dnes označil za kritickou velitel ukrajinské 36. brigády námořní pěchoty Serhij Volyna, jehož vojáci město brání. Ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruské síly ovládly mariupolskou Iljičovu ocelárnu, což však ukrajinská strana zatím nepotvrdila. Volyna deníku Ukrajinska Pravda řekl, že Mariupol nyní může zachránit jedině rychlá vojenská operace, která by ukončila blokádu města, nebo politické jednání. Obránci města se podle něho nehodlají vzdát a jsou připraveni bojovat, situace se ale zhoršuje.
-
Kyjev je polomrtvým městem, do kterého se pomalu vrací život, uvedli senátoři
Ukrajinské hlavní město Kyjev je nyní polomrtvým městem, do kterého se pomalu vrací život. Funguje v něm pouze základní infrastruktura a obchody. Panují tam stále velmi přísná bezpečnostní opatření a hlavní třídu lemují zátarasy a barikády. Novinářům to dnes po své návštěvě Ukrajiny řekli čeští senátoři, kteří zemi ve čtvrtek společně s polskými kolegy navštívili. Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) bylo cílem cesty podpořit ukrajinskou stranu a deklarovat, že ČR bere Ukrajinu za suverénní, samostatnou a fungující zemi. Z Kyjevské oblasti se před časem stáhla ruská okupační vojska.
Předseda Senátu dnes na dotaz novinářů, jak vypadá život v Kyjevě, uvedl, že delegace po ulicích hlavního města zejména jezdila v automobilech. "My jsme se na ně nedostali, protože jsme byli opravdu docela tvrdě a hodně hlídáni," popsal Vystrčil. Kyjev na něj ale působil spíše jako polomrtvé město, ve kterém je stále hodně vojenských kontrol. Metropole podle něj stále není bezpečná, protože není jasné, kdy bude znovu bombardována. "Pokud mohu i něco prozradit, tak někteří političtí představitelé nespí ani na jednom místě a rodiny mají úplně někde jinde," řekl Vystrčil. V Kyjevě podle něj funguje základní infrastruktura a některé obchody, lidí na ulicích je málo.
-
Putin: Rusko se potýká s problémy, ale máme alternativy
„Protiruské sankce zasáhly miliony Evropanů, vedly k energetické krizi, růstu cen a inflaci. I Rusko se potýká s problémy, ale máme alternativy, nové možnosti a nové příležitosti,“ uvedl ruský prezident Putin.
https://twitter.com/RussianEmbassy/status/1514909847904473092
-
Ruské ministerstvo obrany zesílí raketové útoky na Kyjev
Podle Ruska jde o reakci na údajné ukrajinské útoky na ruské území. Informuje o tom ukrajinský server The Kyiv Independent.
-
Česko udělilo Ukrajincům prchajícím před válkou už 292 tisíc speciálních víz
Česko udělilo Ukrajincům prchajícím před válkou od začátku ruské invaze už zhruba 292 tisíc speciálních víz. Ve čtvrtek jich bylo vydáno zhruba 2700, tedy podobně jako za stejný den v předchozím týdnu. Na twitteru to dnes oznámilo ministerstvo vnitra. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl při čtvrtečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru, že se počet uprchlíků z Ukrajiny v Česku ustálil na přibližně 300 tisíc. Někteří uprchlíci podle něj z Česka odjíždějí.
-
Ruské ztráty od začátku války na Ukrajině
https://twitter.com/KyivIndependent/status/1514890508509843456
-
Vystrčil po návratu z Kyjeva: Cílem cesty byla podpora ukrajinské straně
Cílem čtvrteční cesty senátorů na Ukrajinu bylo podpořit ukrajinskou stranu a deklarovat, že ČR bere Ukrajinu za suverénní, samostatnou a fungující zemi. Po návratu z cesty to dnes novinářům řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Senátoři se také podle něho chtěli přesvědčit o tom, že ukrajinská strana podává o dopadech války pravdivé informace. Ukrajina podle Vystrčila potřebuje další vojenskou a humanitární podporu a také podporu Ukrajincům, kteří byli vyhnáni ze svých domovů. Česko proto podle šéfa Senátu bude prosazovat, aby Ukrajina měla perspektivu plného členství v EU.
Vystrčil řekl, že nabídka navštívit Ukrajinu přišla od ukrajinských představitelů i zástupců dalších zemí EU několikrát. Jedním z cílů tedy bylo vyhovět ukrajinské straně a přesvědčit se o tom, jak to ve válkou zničených oblastech vypadá. Že páchaná zvěrstva jsou pravdy a brutalita ruských vojáků je vysoká, konstatoval šéf Senátu. Česko považuje Ukrajinu podle Vystrčila za suverénní, samostatnou a fungující zemi, která má svůj parlament, který i za těchto těžkých podmínek funguje. Válkou postižená země nyní podle něj potřebuje další vojenskou a humanitární pomoc, ale i morální podporu, která by měla směřovat k členství Ukrajiny v EU.
-
Polský prezident podepsal zákon zakazující dovoz ruského a běloruského uhlí
Opatření, které dnes prezident Andrzej Duda podepsal, je součástí legislativního balíčku zaměřeného na boj proti ruské agresi vůči Ukrajině. Informuje o tom ukrajinský server The Kyiv Independent.
-
Zničení křižníku Moskva je podle odborníků ranou zejména pro prestiž Kremlu
Zničení raketového křižníku Moskva, který byl vlajkovou lodí ruské Černomořské flotily, považují odborníci za tvrdou ránu pro prezidenta Vladimira Putina a za propagandistické vítězství Ukrajiny. Britský list The Guardian označil Moskvu za pýchu ruského námořnictva a nejprestižnější plavidlo nasazené ve válce s Ukrajinou. Ukrajinské úřady uvedly, že loď zasáhly a poškodily ukrajinské protilodní střely Neptun. Ruská prohlášení se vyhýbají jakékoli zmínce o ukrajinském podílu na zkáze Moskvy. Ruské ministerstvo obrany pouze uvedlo, že křižník se potopil, když byl na rozbouřeném moři vlečen do přístavu poté, co na palubě explodovala munice, propukl požár a trup byl poškozen a ztratil stabilitu.
-
Podle Kyjeva je dnes dojednáno devět humanitárních koridorů
Pro evakuaci civilistů je na dnešek na Ukrajině dojednáno devět humanitárních koridorů, informovala ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. K odjezdu z ohrožených měst do bezpečí vyzval naléhavě podle agentury Reuters gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Podle Vereščukové mezi dnešními evakuačními koridory jsou trasy z Berďansku, Tokmaku, Enerhodaru a Severodoněcku. Dojednána by měla být i možnost odjezdu z obleženého Mariupolu v osobních autech.
