Začala druhá fáze války, oznámil v pondělí na síti Telegram šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Podle agentury Reuters tím potvrdil dřívější zprávy ukrajinského ministerstva obrany o začátku ruské ofenzivy na východě Ukrajiny. Jermak obyvatele Ukrajiny ujistil, že jejich ozbrojené síly zvládnou ruský útok odrazit.
Na východě Ukrajiny za uplynulý den pokračovaly rozsáhlé boje, informoval s odvoláním na pondělní prohlášení ukrajinských úřadů a ruského ministerstva obrany server CNN. Ruští vojáci podle gubernátora Doněcké oblasti Pavla Kyrylenka zasáhli několik civilních cílů v Kramatorsku, kde si nedávný útok na vlakové nádraží vyžádal několik desítek lidských životů.
Ukrajinská armáda naopak osvobodila několik měst a vesnic v okolí Izjumu v Charkovské oblasti, uvedl podle agentury Interfax-Ukrajina mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Oleksandr Motuzjanyk.
„Ano, můžu to potvrdit. Několik sídel bylo díky intenzivní vojenské operaci ukrajinské armády osvobozeno,“ řekl v pondělí mluvčí na tiskovém brífinku. Zdůraznil zároveň, že právě v okolí Izjumu Rusko shromažďuje své síly. „Mimo jiné se odtud snaží vést ofenzivu proti východu (Ukrajiny),“ uvedl Motuzjanyk.
V nedalekém Kramatorsku ruské ostřelování zničilo nejméně osm obytných budov, vzdělávací zařízení a infrastrukturu, oznámil Kyrylenko. „Dělostřelecké ostřelování po celé frontové linii celou noc nepřestalo. Nepřítel nejintenzivněji pálil směrem na Marjinku, Avdijivku a Očeretyni,“ dodal Kyrylenko. Všechna tři města ruská armáda v posledních týdnech rozsáhle bombarduje, zůstávají však pod kontrolou Ukrajinců, píše CNN. Podle Kyrylenka trojice měst nehlásí žádné ztráty na životech mezi civilisty, místní obyvatelé ale mají potíže s dodávkami elektřiny a plynu.
V sousední Luhanské oblasti podle ukrajinského ministerstva vnitra ruské síly pálily minomety, dělostřelectvem a raketomety na města a městečka Severodoněck, Rubižne, Kreminna, Lysyčansk, Popasne, Hirske a Zolote, kde úmyslně cílily na domy a výškové obytné budovy. Z oblasti bylo podle místní správy evakuováno asi 67 lidí.
Ruští vojáci ostřelovali také vesnice v Doněcké oblasti, zasaženo bylo i několik sídel v přilehlé Záporožské oblasti, uvedla tamní správa.
Ruská armáda v noci na pondělí raketami zničila 16 ukrajinských vojenských objektů, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Jsou mezi nimi velitelská stanoviště, sklady pohonných hmot nebo munice, zničeno bylo podle Moskvy i vojenské vybavení. Většina cílů se nacházela na Donbase nebo na východě Ukrajiny, upozornila CNN.
Poválečná obnova Ukrajiny
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s výkonnou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu Kristalinou Georgievovou o zajištění finanční stability Ukrajiny a poválečné obnově země. Uvedl to Zelenskyj na svém twitterovém účtu. „Máme jasné plány pro tuto chvíli a také vizi výhledů. Jsem si jist, že spolupráce mezi MMF a Ukrajinou bude i nadále plodná,“ napsal.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v neděli potvrdil, že se příští týden zúčastní jarního zasedání MMF a Světové banky (SB) ve Washingtonu. Do USA s ním vyrazí rovněž ministr financí Serhij Marčenko a guvernér centrální banky Kyrylo Ševčenko. Budou se zde snažit získat další finanční podporu pro Ukrajinu. Prezident SB David Malpass tento týden uvedl, že banka připravuje balíček podpory pro Ukrajinu ve výši 1,5 miliardy USD (34 miliard Kč).
Výkonná rada MMF minulý týden schválila vytvoření nového účtu, který umožní bilaterálním dárcům a mezinárodním skupinám bezpečnou cestu pro posílání finanční pomoci na Ukrajinu. Účet umožní dárcům poskytovat granty a půjčky, které pomohou ukrajinské vládě pokrýt její platební bilanci a rozpočtové potřeby a pomohou stabilizovat její ekonomiku v době, kdy se brání ruské invazi.
Kanada, jeden z hlavních podporovatelů Ukrajiny, navrhla poskytnout prostřednictvím nového účtu, který bude spravovat MMF, až jednu miliardu kanadských dolarů (18 miliard Kč). Marčenko minulý týden uvedl, že ukrajinská vláda usiluje o získání zahraniční pomoci čtyři miliardy eur (97,7 miliardy Kč) k přibližně třem miliardám eur, které již obdržela na pokrytí rozpočtového schodku, napsala agentura Reuters.
Důležité zprávy:
- Při pondělních ruských raketových útocích na západoukrajinský Lvov zemřelo nejméně sedm lidí, dalších 11 je zraněno. Mezi zraněnými je i dítě, oznámil oblastní gubernátor Maksym Kozyckyj. Tři střely podle něj zasáhly nepoužívané vojenské sklady, jedna autoservis. Lvov a západní Ukrajina byly dosud ruskou invazí a boji zasaženy méně než jiné části země.
- Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zahynulo přes 2000 civilistů, oznámil v pondělí Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR). Dalších více než 2800 civilistů bylo zraněno. Mezi oběťmi je nejméně 207 dětí.
- Na východě Ukrajiny za uplynulý den pokračovaly rozsáhlé boje, informoval s odvoláním na pondělní prohlášení ukrajinských úřadů a ruského ministerstva obrany server CNN.
- Ruská státní televize v pondělí zveřejnila video, na němž dva Britové bojující za Ukrajinu a zadržení ruskou stranou v Mariupolu žádají, aby je Ukrajinci vyměnili za proruského politika, který je v ukrajinském zajetí. Tím je ukrajinský poslanec Viktor Medvedčuk, uvedl server Ukrajinska pravda.
- Ukrajina vyplnila dotazník, který by se měl stát výchozím bodem pro rozhodování Evropské unie o členství Kyjeva v EU. Podle agentury Reuters o tom informoval zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Ihor Žovkva.
- Papež František vyzval světové vůdce, aby vyslyšeli prosby lidu o mír na Ukrajině. Ve svém tradičním poselství Urbi et orbi (Městu a světu) v neděli zkritizoval Rusko za to, že Ukrajinu zatáhlo do krutého a nesmyslného konfliktu.
- Ukrajina a Rusko se nedohodly na otevření koridorů, kterými by se mohli v neděli evakuovat civilisté z obléhaných ukrajinských měst. Oznámila to na sociální síti Telegram ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková.
- Pravnučka bývalého sovětského vůdce Nikity Chruščova varovala, že Rusko může být připraveno použít na Ukrajině jaderné zbraně. Nina Chruščovová, profesorka mezinárodních vztahů v USA, řekla BBC, že věří, že ruský prezident Vladimir Putin nakonec udělá cokoli, aby si ve válce připsal vítězství.
-
Putin požádal o předání církevního areálu v Jeruzalémě Moskvě
Ruský prezident Vladimir Putin v dopise zaslaném izraelskému premiérovi Naftalimu Bennettovi vyzval, aby Izrael předal Moskvě církevní areál v jeruzalémském Starém Městě. Napsal to dnes web deníku The Times of Israel.
-
Počet civilních obětí na Ukrajině od začátku války překročil 2000
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zahynulo přes 2000 civilistů, oznámil dnes Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR). Dalších více než 2800 civilistů bylo zraněno. Mezi oběťmi je nejméně 207 dětí.
Skutečný počet smrtelných obětí je podle OHCHR vyšší, protože v některých oblastech, kde se stále bojuje, nelze bilanci ověřit. To se týká Mariupolu na jihovýchodě země, Izjumu v Charkovské oblasti nebo Borodjanky nedaleko Kyjeva. Z těchto měst je hlášen vyšší počet civilních obětí, které se však nepodařilo potvrdit. Proto nejsou ve výše uvedených statistikách, upozorňuje úřad OSN.
-
Putin ocenil jednotku zodpovědnou za zvěrstva ve městě Buča, píše AFP.
https://twitter.com/AFP/status/1516070273728065542
-
Na východě Ukrajiny pokračují rozsáhlé boje
Na východě Ukrajiny za uplynulý den pokračovaly rozsáhlé boje, informoval s odvoláním na dnešní prohlášení ukrajinských úřadů a ruského ministerstva obrany server CNN. Ruští vojáci podle gubernátora Doněcké oblasti Pavla Kyrylenka zasáhli několik civilních cílů v Kramatorsku, kde si nedávný útok na vlakové nádraží vyžádal několik desítek lidských životů.
Ukrajinská armáda naopak osvobodila několik měst a vesnic v okolí Izjumu v Charkovské oblasti, uvedl podle agentury Interfax-Ukrajina mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Oleksandr Motuzjanyk.
-
V pátek a v sobotu přešlo z Polska na Ukrajinu poprvé více lidí než opačně
V pátek a v sobotu překročilo hranice z Polska na Ukrajinu více lidí, než kolik se jich vypravilo opačným směrem. S odvoláním na polskou pohraniční stráž o tom dnes informovala stanice CNN. Podle ní se tak stalo poprvé od ruské invaze do sousední země. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) mezitím informoval, že celkový počet lidí, kteří od začátku války uprchli za hranice Ukrajiny, překročil 4,93 milionu.
Polská pohraniční stráž v sobotu zaregistrovala 22 000 lidí mířících z Polska na Ukrajinu, opačným směrem se vydalo 19 200 osob. Za pátek polští pohraničníci evidovali 25 100 lidí, kteří vstoupili z Polska na Ukrajinu, a 24 400 osob, jež zamířily opačně.
-
Světová banka snížila odhad letošního růstu ekonomiky
Světová banka snížila odhad letošního růstu globální ekonomiky na 3,2 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 4,1 procenta. Zdůvodnila to negativními hospodářskými dopady invaze ruských vojsk na Ukrajinu. S odkazem na prezidenta banky Davida Malpasse to dnes uvedla agentura Reuters.
-
Rusko podle šéfky centrální banky nemůže žít z rezerv
Ruská ekonomika nemůže donekonečna žít ze svých finančních rezerv a bude muset projít transformací, aby se vypořádala s důsledky mezinárodních sankcí. Uvedla to dnes guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová. Předpověděla také, že míra inflace v Rusku se vrátí na čtyřprocentní cílovou úroveň centrální banky až v roce 2024. Podle agentury Reuters přitom signalizovala další snižování úrokových sazeb.
-
Putin mluvil s šéfem palestinské autonomie
Ruský prezident Vladimir Putin telefonicky hovořil se šéfem palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem, informoval dnes Kreml. Podle něj mluvili o jednání Ruska s Ukrajinou či o eskalaci izraelsko-palestinského napětí. Podle palestinských zdrojů Putin také Abbásovi slíbil, že Rusko bude pokračovat ve vývozu pšenice a dalších potravin na palestinská území i do dalších regionů Blízkého východu. Řekl také, že se snaží o jednání s Ukrajinou.
-
Inflace v Rusku se stabilizuje, Západ sankcemi uškodil sám sobě
Inflace v Rusku se stabilizuje a k normálu se vrací i kurz rublu. Na poradě s vládními činiteli věnované otázkám domácí ekonomiky to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Podle agentury TASS rovněž upozornil, že snaha Západu ochromit ruskou ekonomiku v reakci na rozpoutání války selhala a že sankce západních zemí se obrátily proti nim samotným.
Vlády mnoha západních států zavedly proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu zatím bezprecedentní sankce. Ukončení činnosti na ruském trhu oznámila po zahájení války také řada velkých soukromých společností.
-
Rusko vyhostí pracovníky bulharského velvyslanectví, jejich počet neupřesnilo
Ruské ministerstvo zahraničí prohlásilo některé pracovníky bulharského velvyslanectví v Moskvě za nežádoucí osoby. Reaguje tak na březnové vyhoštění deseti ruských diplomatů z Bulharska. Ruská diplomacie počet bulharských diplomatů označených za nežádoucí zatím neupřesnila, informovala dnes agentura TASS.