Zatížení škol ukrajinskými uprchlíky v Praze se podobně jako v celém Česku lokálně liší. Rozdíly jsou mimo jiné v postupu začleňování Ukrajinců do vzdělávání. Zatímco někde je integrují rovnou do svých běžných tříd, v dalších školách s nimi pracují v adaptačních skupinách. Odlišné jsou kapacity míst i personálu. Některé školy v hlavním městě již přijaly desítky uprchlíků. Podle předsedy Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce školy situaci zatím většinou zvládají. Nápor zažívají hlavně v Praze a ve Středočeském kraji, řekl. Uvítaly by, kdyby se zlepšilo třeba financování asistentů z řad Ukrajinců, které podle Zajíce školy dosud často platí ze svých rozpočtů.

„Původně ministerstvo školství tvrdilo, že se budou platit z Národního pedagogického institutu, který ale teď údajně finance pro tyto účely nemá,“ řekl ČTK. Podle Zajíce školy v zařazování Ukrajinců postupují v současnosti dvěma způsoby. Někde je přijímají rovnou do českých tříd, jinde pro ně mají adaptační skupiny, popsal. Který postup je lepší, je podle něj nyní těžké posoudit. Adaptační skupiny označil za ideální v případě, že by uprchlíci z ČR brzo opět odešli. Výhodou integrace do tříd je podle něj to, že jsou děti víc v kontaktu s češtinou a mohou se rychleji začlenit mezi Čechy.

Konflikt na Ukrajině české firmy z hlediska nedostatku zaměstnanců příliš nezasáhl. Ukrajinští pracovníci, kteří často vyhledávají pracovní místa v Česku, se ve větší míře do vlasti nevracejí. Česko zatím dobrovolně opustily jen jednotky procent Ukrajinců. Podniky ale zasahují nepřímé důsledky války. Problémy kvůli vysokým cenám ropy zaznamenává hlavně stavební sektor, shodli se zaměstnavatelé, které oslovila ČTK.

V Česku lidé z Ukrajiny podle nich představují každého dvacátého pracovníka. Více než měsíc od vypuknutí války se však obavy některých zaměstnavatelů z odlivu ukrajinských pracovníků zpátky do jejich domoviny nenaplňují. „U našich členských firem zatím jde o menší počty. Spíše se naopak svoje blízké snaží přivézt sem,“ uvedl ředitel Regionální hospodářské komory Brno Čeněk Absolon. Všeobecná mobilizace, kterou před měsícem vyhlásila Ukrajina, se totiž nevztahuje na ty ukrajinské občany, kteří v cizině mají vízum a pracovní povolení. To se v ČR podle dostupných údajů týká téměř 42 000 pracovníků.

Zdravotníci z Ukrajiny mají zájem pracovat v pražských nemocnicích. Nabízejí jim administrativní práci, ale i výpomoc na odděleních pod dohledem, jak umožňuje legislativa. Ve Fakultní nemocnici Motol je zájem větší než nabídka volných míst. Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) zatím hledá možnosti, kde zájemce uplatnit. Desítky lidí z Ukrajiny by chtěly pracovat ve Fakultní nemocnici Bulovka, ale ne formou stáže, jak vyžaduje stát. Vyplývá to z odpovědí mluvčích nemocnic na dotazy ČTK. Ministerstvo zdravotnictví připravilo manuál, jak mají zdravotnická zařízení při zaměstnávání těchto zdravotníků postupovat.

Nemá žádné zkušenosti z boje, ale už od začátku války ukrajinský vysokoškolák Nazar Dančyšyn využívá své znalosti jazyka a poezie ve prospěch své země. Dvakrát týdně dává on-line lekce ukrajinštiny svým rusky mluvícím krajanům, napsala agentura AFP. „Pokud budeme v budoucnu všichni mluvit ukrajinsky, získáme mocnou zbraň proti agresi,“ říká třicetiletý badatel a básník. Pro značnou část Ukrajinců je ruština mateřským jazykem a mnozí další, zejména na východě a jihu Ukrajiny, jí mluví plynně. Lze to považovat za dědictví sovětské éry.

Ukrajina vyplnila dotazník, který by se měl stát výchozím bodem pro rozhodování Evropské unie o členství Kyjeva v EU. Podle agentury Reuters o tom informoval zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Ihor Žovkva. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dotazník předala ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému během své návštěvy v Kyjevě 8. dubna. „Stojíme při vás a vašem evropském snu,“ řekla tehdy von der Leyenová a slíbila urychlení rozhodovacího procesu.

V ukrajinském městě Charkov byla stržena busta sovětského vojenského velitele a hrdiny druhé světové války maršála Georgije Žukova. Informoval o tom zpravodajský server BBC News. Jedna z místních představitelek uvedla, že památník byl zničen v neděli kolem 11:00 místního času (10:00 SELČ); akce proběhla velmi rychle. Videonahrávka ukazující, jak je busta strhávána z podstavce, byla zveřejněna na sociálních sítích. Kosťantyn Nemičev, vůdce ozbrojené jednotky Kraken spojované s ukrajinskou krajní pravicí, prohlásil, že památník zničila jeho jednotka. Charkovské úřady se dlouho stavěly proti odstranění pomníku.

CNN: Poradce starosty Mariupolu uvedl, že ruské síly oznámily, že obléhané město bude v pondělí uzavřeno pro vstup a výstup, a varoval, že muži, kteří ve městě zůstanou, budou "odfiltrováni". Petro Andrjuščenko, poradce starosty, v neděli na Telegramu uvedl, že ruské síly začaly vydávat propustky pro pohyb v obleženém městě, a zveřejnil fotografii, na které údajně obyvatelé stojí ve frontě na propustky. "Stovky občanů musí stát ve frontě na průkaz, bez něhož nebude možné nejen se pohybovat mezi jednotlivými čtvrtěmi města, ale od příštího týdne ani vyjít do ulic."

BBC: Při potopení válečné lodi Moskva zahynulo asi 40 námořníků, několik se jich pohřešuje a mnoho dalších bylo zraněno, píše nezávislý ruský list Novaja Gazeta Europe s odvoláním na matku námořníka, který se pravděpodobně nacházel na palubě. Matka uvedla, že jí syn v telefonátu sdělil, že Moskva, vlajková loď ruské Černomořské flotily, byla zasažena třemi raketami ze země, z ukrajinského území. "Volal mi a plakal kvůli tomu, co viděl. Bylo to děsivé," řekla a dodala, že ona sama se děsí toho, že bude muset čekat, až skončí službu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s výkonnou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu Kristalinou Georgievovou o zajištění finanční stability Ukrajiny a poválečné obnově země. Uvedl to Zelenskyj na svém twitterovém účtu. "Máme jasné plány pro tuto chvíli a také vizi výhledů. Jsem si jist, že spolupráce mezi MMF a Ukrajinou bude i nadále plodná," napsal.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes potvrdil, že se příští týden zúčastní jarního zasedání MMF a Světové banky (SB) ve Washingtonu. Do USA s ním vyrazí rovněž ministr financí Serhij Marčenko a guvernér centrální banky Kyrylo Ševčenko. Budou se zde snažit získat další finanční podporu pro Ukrajinu.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba popsal dnes v rozhovoru s americkou stanicí CBS situaci v Mariupolu jako zoufalou. Zároveň upozornil, že by další eskalace ve městě mohla být rozhodující pro ukončení mírových jednání s Moskvou. Podobně se už dříve vyjádřil i prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle Kuleby nebyly Ukrajina a Rusko v posledních týdnech prakticky v žádném kontaktu na vysoké politické úrovni. Dodal, že jednání pokračují na expertní úrovni, uvedl web ČT24.