Lidé prchající před válkou na Ukrajině / Ilustrační foto FOTO: ČTK/Pryček Vladimír
FOTO: ČTK/Pryček Vladimír
Z Ukrajiny od začátku ruské invaze podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchly již více než čtyři miliony lidí, z toho více než dva miliony do Polska. Na území Ukrajiny je pak podle odhadu OSN vysídleno dalších 6,5 milionu lidí. Jde tak o další smutný milník v největší uprchlické krizi, která postihla Evropu od druhé světové války.
Do zahraničí podle UNHCR od zahájení invaze 24. února uprchly z Ukrajiny 4,01 milionu lidí. Zdaleka nejvíce lidí přišlo do Polska (2,3 milionu). Do Rumunska zamířilo 609 tisíc lidí a statisíce Ukrajinců přišly také do Moldavska, Maďarska a na Slovensko.
Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud přes 245 000 víz. Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Už před osmi dny premiér Petr Fiala uvedl, že jich je zhruba 300 tisíc. Téměř polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.
Podle humanitárních pracovníků se v posledních dnech nápor uprchlíků zmírnil, protože mnoho lidí čeká na vývoj války, píše agentura AP.
Důležité informace:
- Rusko výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, oznámilo v úterý ruské ministerstvo obrany po ukončení dalšího kola rozhovorů mezi delegacemi Kyjeva a Moskvy v Istanbulu. Ukrajinská strana při rozhovorech navrhla ukrajinskou neutralitu, která by se opírala o systém bezpečnostních záruk, uvedl podle agentury Reuters jeden z ukrajinských vyjednavačů. Podle Turecka jde o dosud nejvýznamnější posun v jednání mezi oběma zeměmi, rozhovory ale ve středu pokračovat nebudou, upozornila turecká diplomacie.
- Generální štáb ukrajinské armády v noci na středu konstatoval, že pokračuje stahování ruských jednotek z Kyjevské a Černihivské oblasti. Zároveň však dodal, že Rusko podle určitých indicií přeskupuje jednotky, aby soustředilo své hlavní úsilí na východě země. Stahování vojsk je podle něj zároveň pravděpodobně rotací jednotlivých jednotek, která má za cíl zmást velení ukrajinské armády a vytvořit klamnou představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev. Že se Rusové pouze přeskupují, tvrdí i Britové a Američané. Ti dokonce varují před velkou ofenzívou.
- Rusko použije jaderné zbraně jen v případě ohrožení vlastní existence. Operace na Ukrajině, ať už bude mít jakýkoliv výsledek, důvodem pro jejich použití není, řekl americké veřejnoprávní stanici PBS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zvláštní vojenská operace je oficiální kremelský termín pro ruskou invazi na Ukrajinu.
- Letecký poplach byl v noci na středu opět vyhlášen po celé Ukrajině. Zprávy o explozích přicházely z Kyjeva, Charkova i dalších měst.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na twitteru ocenil českou podporu Ukrajině. Českému premiéru Petru Fialovi poděkoval za významnou humanitární i bezpečnostní asistenci.
- Rusko od začátku invaze přišlo o 17 200 vojáků, 597 tanků, 1710 dalších obrněných vozidel, 303 děl, 96 raketometů, 127 letadel, 129 vrtulníků a 71 bezpilotních letounů, uvedl ukrajinský generální štáb.
- Ukrajinské jednotky v Donbasu na východě země během uplynulých 24 hodin odrazily sedm útoků ruských vojsk a zničily 12 tanků a deset bojových vozidel pěchoty. Ukrajinské letectvo ve stejné době sestřelilo 17 vzdušných cílů, včetně osmi letadel, tří vrtulníků, čtyř dronů a dvou střel s plochou dráhou letu. Oznámil to ukrajinský generální štáb. Naopak ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské letectvo během noci zničilo 68 ukrajinských vojenských objektů, včetně tří raketových systémů protivzdušné obrany Buk-M1. Ruské síly od začátku „speciální operace“ zničily 123 ukrajinských letadel, 311 dronů, 1738 tanků a dalších obrněnců, napsala agentura TASS.
- Moskva přesouvá na Ukrajinu více než 1000 členů Wagnerovy skupiny soukromých žoldnéřů. Informovalo o tom dnes britské ministerstvo obrany, podle nějž se tak děje kvůli ztrátám ruské armády a zastavení jejího postupu na Ukrajině.
- Ukrajinské úřady mají důkazy, že ruské síly použily kazetové bomby v Chersonské a Oděské oblasti na jihu Ukrajiny, řekla podle webu Ukrajinska pravda ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová. Z ostřelování ukrajinských měst touto municí, kterou řada zemí zakazuje, obvinila dříve Rusko například organizace Human Rights Watch (HRW).
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:
-
Gruzínský separatistický region Jižní Osetie se hodlá připojit k Rusku
Gruzínský separatistický region Jižní Osetie hodlá již brzy učinit kroky, které povedou k jeho připojení k Rusku. Podle tiskové služby ruské vládnoucí strany Jednotné Rusko to řekl jihoosetský vůdce Anatolij Bibilov. V uplynulých dnech dali najevo podobný záměr předáci proruských separatistů v Luhanské a Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.
-
Počet obětí úterního ruského raketového útoku v Mykolajivu stoupl na 15
Počet hlášených obětí úterního ruského raketového útoku na sídlo regionální správy v ukrajinském přístavním městě Mykolajiv stoupl z 12 na 15, uvedla dnes agentura Unian s odvoláním na místní úřady. Starosta Mykolajivu dnes uvedl, že ve městě od začátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo už asi 80 civilistů a dalších přibližně 450 jich utrpělo zranění.
-
Banka Gazpromu bude platby za plyn měnit na rubly, řekl Putin Scholzovi
Banka ruské energetické společnosti Gazprom bude od 1. dubna převádět platby za plyn z eur na rubly, pro evropské zákazníky se ale nic nemění. V dnešním telefonátu to ruský prezident Vladimir Putin oznámil německému kancléři Olafu Scholzovi, oznámil novinářům mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Mluvčí uvedl, že kancléř s takovým postupem v rozhovoru nesouhlasil, ale vyžádal si písemné informace, aby celému procesu lépe porozuměl.
-
Biden slíbil Zelenskému další finanční pomoc ve výši v přepočtu 11 miliard korun
Americký prezident Joe Biden v dnešním telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přislíbil Ukrajině přímou finanční pomoc v hodnotě 500 milionů dolarů (téměř 11 miliard korun). Oznámil to Bílý dům. Zelenskyj Bidena informoval o současné situaci na ukrajinském bojišti a o vývoji vyjednávání s Ruskem, oznámil na twitteru ukrajinský prezident.
-
Více Turků z války na Ukrajině viní USA a NATO než Rusko
Ze zodpovědnosti za válku na Ukrajině viní více Turků Spojené státy a Severoatlantickou alianci než Rusko, vyplývá z průzkumu společnosti Metropoll, o němž dnes informoval turecký opoziční server Ahval.
-
Rusko dál usiluje o Kyjev a Černihiv, tvrdí ukrajinské ministerstvo obrany
Rusko má dál v plánu dobýt či zablokovat ukrajinské hlavní město Kyjev a také Černihiv na severu země, uvedl podle agentury Unian mluvčí ukrajinského ministerstva obrany. Hromadné stahování ruských sil z Kyjevské a Černihivské oblasti podle něj ministerstvo nezaznamenalo. Ruské ministerstvo obrany naopak podle agentury RIA Novosti sdělilo, že ruská vojska se u obou jmenovaných ukrajinských měst přeskupují, aby mohlo být završeno „osvobození“ Donbasu na východě Ukrajiny.
-
Regulátoři EU provedli neohlášené inspekce v kancelářích Gazpromu
Antimonopolní regulátoři Evropské unie provedli neohlášené inspekce v kancelářích ruské plynárenské společnosti Gazprom. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na zdroj obeznámený se situací. Podle zdrojů agentury Bloomberg regulátoři navštívili kanceláře německých divizí Gazpromu v rámci vyšetřování role podniku při výrazném růstu cen plynu v Evropě, které začalo ještě před válkou na Ukrajině.
-
Putin a Scholz se dohodli, že o dodávkách plynu za rubly budou jednat experti
Ruský prezident Vladimir Putin a německý kancléř Olaf Scholz se dohodli, že o dodávkách ruského plynu za rubly bude jednat skupina expertů. Dnes o výsledku telefonátu hlav obou států informovala agentura TASS. Podle ní jednal Putin o platbách za ruský plyn i s italským premiérem Mariem Draghim. Úhrady v rublech nesmí „zhoršit“ smlouvy evropských zákazníků, řekl podle AFP šéf Kremlu.
-
Putina klamali poradci o průběhu války i dopadech sankcí, řekl americký činitel
Ruského prezidenta Vladimira Putina klamali jeho vlastní poradci ohledně toho, jak špatně se daří Rusku s jeho invazí na Ukrajinu, a také ohledně negativních dopadů sankcí na ruskou ekonomiku. Agentuře Reuters to dnes řekl nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb.
„Máme informace o tom, že Putin měl pocit, že je klamán ruskou armádou,“ řekl americký činitel, podle nějž proto prezident přestal plně důvěřovat svému vojenskému vedení. „Putin ani nevěděl, že jeho armáda na Ukrajině využívá a přichází o brance, což poukazuje na jasné přerušení toku přesných informací směrem k ruskému prezidentovi,“ dodal.
-
Zeman požádal Fialu o vznik kanceláře pro běloruskou opozici
Prezident Miloš Zeman požádal premiéra Petra Fialu (ODS), aby se zasadil o vznik kanceláře, která by v Česku pomáhala běloruské opozici. Zeman to dnes řekl na Pražském hradě zástupcům běloruské menšiny žijící v České republice, uvedl v tiskové zprávě jeho mluvčí Jiří Ovčáček.
