Z Ukrajiny od začátku ruské invaze podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchly již více než čtyři miliony lidí, z toho více než dva miliony do Polska. Na území Ukrajiny je pak podle odhadu OSN vysídleno dalších 6,5 milionu lidí. Jde tak o další smutný milník v největší uprchlické krizi, která postihla Evropu od druhé světové války.
Do zahraničí podle UNHCR od zahájení invaze 24. února uprchly z Ukrajiny 4,01 milionu lidí. Zdaleka nejvíce lidí přišlo do Polska (2,3 milionu). Do Rumunska zamířilo 609 tisíc lidí a statisíce Ukrajinců přišly také do Moldavska, Maďarska a na Slovensko.
Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud přes 245 000 víz. Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Už před osmi dny premiér Petr Fiala uvedl, že jich je zhruba 300 tisíc. Téměř polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.
Podle humanitárních pracovníků se v posledních dnech nápor uprchlíků zmírnil, protože mnoho lidí čeká na vývoj války, píše agentura AP.
Důležité informace:
- Rusko výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, oznámilo v úterý ruské ministerstvo obrany po ukončení dalšího kola rozhovorů mezi delegacemi Kyjeva a Moskvy v Istanbulu. Ukrajinská strana při rozhovorech navrhla ukrajinskou neutralitu, která by se opírala o systém bezpečnostních záruk, uvedl podle agentury Reuters jeden z ukrajinských vyjednavačů. Podle Turecka jde o dosud nejvýznamnější posun v jednání mezi oběma zeměmi, rozhovory ale ve středu pokračovat nebudou, upozornila turecká diplomacie.
- Generální štáb ukrajinské armády v noci na středu konstatoval, že pokračuje stahování ruských jednotek z Kyjevské a Černihivské oblasti. Zároveň však dodal, že Rusko podle určitých indicií přeskupuje jednotky, aby soustředilo své hlavní úsilí na východě země. Stahování vojsk je podle něj zároveň pravděpodobně rotací jednotlivých jednotek, která má za cíl zmást velení ukrajinské armády a vytvořit klamnou představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev. Že se Rusové pouze přeskupují, tvrdí i Britové a Američané. Ti dokonce varují před velkou ofenzívou.
- Rusko použije jaderné zbraně jen v případě ohrožení vlastní existence. Operace na Ukrajině, ať už bude mít jakýkoliv výsledek, důvodem pro jejich použití není, řekl americké veřejnoprávní stanici PBS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zvláštní vojenská operace je oficiální kremelský termín pro ruskou invazi na Ukrajinu.
- Letecký poplach byl v noci na středu opět vyhlášen po celé Ukrajině. Zprávy o explozích přicházely z Kyjeva, Charkova i dalších měst.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na twitteru ocenil českou podporu Ukrajině. Českému premiéru Petru Fialovi poděkoval za významnou humanitární i bezpečnostní asistenci.
- Rusko od začátku invaze přišlo o 17 200 vojáků, 597 tanků, 1710 dalších obrněných vozidel, 303 děl, 96 raketometů, 127 letadel, 129 vrtulníků a 71 bezpilotních letounů, uvedl ukrajinský generální štáb.
- Ukrajinské jednotky v Donbasu na východě země během uplynulých 24 hodin odrazily sedm útoků ruských vojsk a zničily 12 tanků a deset bojových vozidel pěchoty. Ukrajinské letectvo ve stejné době sestřelilo 17 vzdušných cílů, včetně osmi letadel, tří vrtulníků, čtyř dronů a dvou střel s plochou dráhou letu. Oznámil to ukrajinský generální štáb. Naopak ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské letectvo během noci zničilo 68 ukrajinských vojenských objektů, včetně tří raketových systémů protivzdušné obrany Buk-M1. Ruské síly od začátku „speciální operace“ zničily 123 ukrajinských letadel, 311 dronů, 1738 tanků a dalších obrněnců, napsala agentura TASS.
- Moskva přesouvá na Ukrajinu více než 1000 členů Wagnerovy skupiny soukromých žoldnéřů. Informovalo o tom dnes britské ministerstvo obrany, podle nějž se tak děje kvůli ztrátám ruské armády a zastavení jejího postupu na Ukrajině.
- Ukrajinské úřady mají důkazy, že ruské síly použily kazetové bomby v Chersonské a Oděské oblasti na jihu Ukrajiny, řekla podle webu Ukrajinska pravda ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová. Z ostřelování ukrajinských měst touto municí, kterou řada zemí zakazuje, obvinila dříve Rusko například organizace Human Rights Watch (HRW).
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:
-
Jihlava dá na pomoc Ukrajině tři miliony korun
Jihlava dá na pomoc Ukrajině čelící ruské agresi tři miliony korun. Rozhodli o tom dnes zastupitelé města všemi 37 hlasy. Dva miliony město pošle do sbírky ukrajinského velvyslanectví v Praze určené na nákup obranného materiálu, milion korun poskytne na humanitární účely partnerskému městu Užhorod. V úvodu věnovali zastupitelé minutu ticha obětem války na Ukrajině a lidem, kteří kvůli válce trpí.
-
Decathlon pozastavuje své aktivity v Rusku
Francouzský prodejce sportovního oblečení a vybavení Decathlon pozastavuje své aktivity v Rusku kvůli problémům s dodávkami. Firma však ve svém prohlášení dodala, že nadále bude podporovat svých 2500 ruských zaměstnanců, z nichž někteří jsou ve společnosti již do roku 2006.
Decathlon uvedl, že kvůli mezinárodním sankcím má problémy s dodávkami, které mu neumožňují pokračovat v činnosti v Rusku. Musí proto pozastavit provoz svých prodejen.
-
Británie zadržela ruskou luxusní jachtu
Británie ve svých vodách poprvé zadržela superjachtu, informoval zpravodajský server BBC. Loď za 38 milionů liber (1,1 miliardy korun) patří nejmenovanému ruskému podnikateli. Vlastnictví téměř šedesát metrů dlouhého plavidla Phi, které úřady zablokovaly v rámci sankcí vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, je podle vlády záměrně dobře utajené.
-
Ukrajina navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě
Ukrajinská delegace na dnešních vyjednáváních v Istanbulu navrhla ruské straně systém bezpečnostních záruk. Pokud by fungoval, Kyjev odsouhlasí neutrální status Ukrajiny, uvedl podle agentury Reuters jeden z ukrajinských vyjednavačů. Nejprve však podle něj musí na celé Ukrajině zavládnout mír. Podle šéfa ruské delegace byla jednání konstruktivní, návrhy Kyjeva nyní prostuduje ruský prezident Vladimir Putin.
Posun při dnešním jednání byl podle ukrajinské delegace dostatečný k tomu, aby se Putin setkal se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Podle ruské delegace je setkání na nejvyšší úrovni možné pouze v případě, že dohodu stvrdí ministerstva zahraničí.
-
Zelenskyj opět žádal Dánsko o zpřísnění sankcí vůči Rusku
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dnešním projevu k dánskému parlamentu prostřednictvím videopřenosu zopakoval svou výzvu ke zpřísnění protiruských sankcí, včetně zablokování obchodu, zastavení nákupů ruské ropy a uzavření přístavů pro ruské lodě. Informovala o tom agentura Reuters.
-
Mírová vyjednávání mezi Moskvou a Kyjevem skončila, na výsledky se čeká
Mírová vyjednání v Istanbulu mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny skončila, uvedla podle agentury Reuters ukrajinská ambasáda v Turecku. Moskva i Kyjev dříve uvedly, že od prvních rozhovorů tváří v tvář od začátku tohoto měsíce nečekají průlom. Hovorů se podle Kremlu neoficiálně účastnil i ruský miliardář Roman Abramovič, o jehož zapojení do jednání o příměří v posledních dnech hovořila západní média.
-
Ústecký kraj začne uzavírat smlouvy s ubytovateli
Pracovní smlouvy s komerčními poskytovateli ubytování uprchlíkům z Ukrajiny uzavře Ústecký kraj buď ještě tento týden nebo na začátku příštího. Řekl to hejtman Jan Schiller (ANO) po dnešním zasedání krizového štábu Ústeckého kraje. Vláda nabízí kompenzační příspěvek ve výši 200 korun na osobu a noc pro obce a kraje, 250 korun pak pro komerční ubytovatele. Poskytovatelé volných míst se mohou obracet na infolinku, kterou kraj v pondělí zřídil.
-
Moskva vyhošťuje deset diplomatů z Pobaltí
Ruské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo vyhoštění celkem deseti diplomatů z Estonska, Litvy a Lotyšska. Jde o odvetu za obdobný krok pobaltských států, které dříve tento měsíc prohlásily za nežádoucí osoby celkem deset pracovníků ruských zastupitelských úřadů.
-
USA a spojenci cílí i na ruské dodavatelské řetězce
Spojené státy a jejich spojenci plánují nové sankce, které zasáhnou další sektory ruské ekonomiky a důležité dodavatelské řetězce, uvedl dnes náměstek z amerického ministerstva financí Wally Adeyemo. Podle agentury Reuters neupřesnil, kterých odvětví či společností by se připravované rozšíření sankčního režimu mohlo dotknout.
„Kromě toho, že jsme uvalili sankce na společnosti v sektorech, které podporují škodlivé aktivity Kremlu, také plánujeme kroky s cílem narušit jejich klíčové dodavatelské řetězce,“ uvedl Adeyemo při návštěvě Londýna. V britské metropoli vystoupil v rámci evropské cesty, jejímž cílem je jednat s partnery o posílení a vymáhání sankcí uvalených na ruské subjekty kvůli vpádu ruské armády na Ukrajinu.
-
Česko už udělilo 236 tisíc statutů dočasné ochrany
„Do včerejšího dne jsme udělili na 236 tisíc statutů dočasné ochrany. Zažíváme největší evropskou migrační vlnu, kterou jsme od druhé světové války vůbec poznali. Za jeden měsíc máme na území České republiky okolo 300 tisíc utečenců, většinou žen a dětí z Ukrajiny,“ řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) během jednání Poslanecké sněmovny.