Z Ukrajiny od začátku ruské invaze podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchly již více než čtyři miliony lidí, z toho více než dva miliony do Polska. Na území Ukrajiny je pak podle odhadu OSN vysídleno dalších 6,5 milionu lidí. Jde tak o další smutný milník v největší uprchlické krizi, která postihla Evropu od druhé světové války.
Do zahraničí podle UNHCR od zahájení invaze 24. února uprchly z Ukrajiny 4,01 milionu lidí. Zdaleka nejvíce lidí přišlo do Polska (2,3 milionu). Do Rumunska zamířilo 609 tisíc lidí a statisíce Ukrajinců přišly také do Moldavska, Maďarska a na Slovensko.
Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud přes 245 000 víz. Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Už před osmi dny premiér Petr Fiala uvedl, že jich je zhruba 300 tisíc. Téměř polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.
Podle humanitárních pracovníků se v posledních dnech nápor uprchlíků zmírnil, protože mnoho lidí čeká na vývoj války, píše agentura AP.
Důležité informace:
- Rusko výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, oznámilo v úterý ruské ministerstvo obrany po ukončení dalšího kola rozhovorů mezi delegacemi Kyjeva a Moskvy v Istanbulu. Ukrajinská strana při rozhovorech navrhla ukrajinskou neutralitu, která by se opírala o systém bezpečnostních záruk, uvedl podle agentury Reuters jeden z ukrajinských vyjednavačů. Podle Turecka jde o dosud nejvýznamnější posun v jednání mezi oběma zeměmi, rozhovory ale ve středu pokračovat nebudou, upozornila turecká diplomacie.
- Generální štáb ukrajinské armády v noci na středu konstatoval, že pokračuje stahování ruských jednotek z Kyjevské a Černihivské oblasti. Zároveň však dodal, že Rusko podle určitých indicií přeskupuje jednotky, aby soustředilo své hlavní úsilí na východě země. Stahování vojsk je podle něj zároveň pravděpodobně rotací jednotlivých jednotek, která má za cíl zmást velení ukrajinské armády a vytvořit klamnou představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev. Že se Rusové pouze přeskupují, tvrdí i Britové a Američané. Ti dokonce varují před velkou ofenzívou.
- Rusko použije jaderné zbraně jen v případě ohrožení vlastní existence. Operace na Ukrajině, ať už bude mít jakýkoliv výsledek, důvodem pro jejich použití není, řekl americké veřejnoprávní stanici PBS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zvláštní vojenská operace je oficiální kremelský termín pro ruskou invazi na Ukrajinu.
- Letecký poplach byl v noci na středu opět vyhlášen po celé Ukrajině. Zprávy o explozích přicházely z Kyjeva, Charkova i dalších měst.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na twitteru ocenil českou podporu Ukrajině. Českému premiéru Petru Fialovi poděkoval za významnou humanitární i bezpečnostní asistenci.
- Rusko od začátku invaze přišlo o 17 200 vojáků, 597 tanků, 1710 dalších obrněných vozidel, 303 děl, 96 raketometů, 127 letadel, 129 vrtulníků a 71 bezpilotních letounů, uvedl ukrajinský generální štáb.
- Ukrajinské jednotky v Donbasu na východě země během uplynulých 24 hodin odrazily sedm útoků ruských vojsk a zničily 12 tanků a deset bojových vozidel pěchoty. Ukrajinské letectvo ve stejné době sestřelilo 17 vzdušných cílů, včetně osmi letadel, tří vrtulníků, čtyř dronů a dvou střel s plochou dráhou letu. Oznámil to ukrajinský generální štáb. Naopak ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské letectvo během noci zničilo 68 ukrajinských vojenských objektů, včetně tří raketových systémů protivzdušné obrany Buk-M1. Ruské síly od začátku „speciální operace“ zničily 123 ukrajinských letadel, 311 dronů, 1738 tanků a dalších obrněnců, napsala agentura TASS.
- Moskva přesouvá na Ukrajinu více než 1000 členů Wagnerovy skupiny soukromých žoldnéřů. Informovalo o tom dnes britské ministerstvo obrany, podle nějž se tak děje kvůli ztrátám ruské armády a zastavení jejího postupu na Ukrajině.
- Ukrajinské úřady mají důkazy, že ruské síly použily kazetové bomby v Chersonské a Oděské oblasti na jihu Ukrajiny, řekla podle webu Ukrajinska pravda ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová. Z ostřelování ukrajinských měst touto municí, kterou řada zemí zakazuje, obvinila dříve Rusko například organizace Human Rights Watch (HRW).
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:
-
Na Slovensku se vystřídá skupina policistů z ČR pomáhající na hranicích
Na Slovensku se vystřídají policisté z Česka, kteří pomáhají na hranicích s Ukrajinou při registraci lidí prchajících před ruským útokem. První skupina 80 policistů, která byla na Slovensku zhruba měsíc, dnes jede domů. Nová skupina 50 policistů vyrazí na slovensko-ukrajinskou hranici ve středu. Policie to dnes oznámila na twitteru.
-
Válka vstoupila do nepředvídatelné fáze, řekl bývalý šéf CIA
Válka na Ukrajině vstoupila do velmi nepředvídatelné fáze a scénářů vývoje bojů je mnoho. Italskému deníku Corriere della Sera to řekl americký generál a bývalý šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) David Petraeus. Klíčové jsou podle něj boje o Mariupol či dodávky zbraní Ukrajině. Zásadní pro obě strany bude schopnost zaručit zásobování, přísun zbraní a nabytí nových vojenských kompetencí, tvrdí americký generál v dnešním rozhovoru.
Podle Petraeuse nyní nelze vyloučit žádný scénář bojů, od zdlouhavého krvavého konfliktu až po možnost, že jedna z bojujících stran získá zásadní převahu. Americký generál se domnívá, že je nyní „o něco málo pravděpodobnější“, že výhodu získají Ukrajinci. V bojích ukázali odhodlanost, iniciativu a kreativitu. „Ale nebylo by opatrné vyloučit, že se Rusko poučí z velkého množství chyb, jež se dopustilo ve všech oblastech,“ uvedl Petraeus s tím, že by se ruským jednotkám mohlo podařit narušit ukrajinskou obranu.
Podle amerického generála bude pro obě strany zásadní schopnost „zaručit zásobování a přísun zbraní, najít náhradu za ztráty a nabýt nové dovednosti“. Nový impulz ruské invazi by mohlo dát dobytí Mariupolu, díky čemuž by Rusko mohlo výrazně zlepšit zásobování svých jednotek. Úspěch by navíc mohl zvýšit bojové naladění ruských vojáků a uvolnit řadu jednotek.
-
Starosta Lvova říká, že válka bude pokračovat až do konce léta
Andriy Sadovyi řekl v rozhovoru pro Ukrajinska Pravda, že ve Lvově nezůstaly žádné aktivní vojenské objekty, takže „pokud Rusové zaútočí na naše město, budou útočit pouze na civilní objekty a civilisty“.
https://twitter.com/KyivIndependent/status/1508746190564868108
-
Pražské uprchlické centrum nebude otevřeno nonstop
Pražské asistenční centrum pro uprchlíky z Ukrajiny již nebude otevřeno nonstop, ale bude přijímat klienty jen mezi 07:00 a 21:00. Novinářům to po dnešním jednání krizového štábu hlavního města řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Důvodem je snížení počtu klientů centra. Zatímco na začátku války na Ukrajině centrum odbavovalo 3000 a více lidí denně, nyní je to třetina. Brzy by se mělo stěhovat z Kongresového centra do budovy ve Vysočanech.
-
Šéf MAAE bude na Ukrajině jednat o jaderné bezpečnosti
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi přijel na Ukrajinu, kde bude jednat představiteli ukrajinské vlády o zajištění bezpečnosti jaderných elektráren. Agentura o tom informovala v komuniké, podle kterého připravila podrobné plány na ochranu těchto ukrajinských zařízení.
„Tento vojenský konflikt představuje pro ukrajinské jaderné elektrárny a další zařízení s radioaktivním materiálem bezprecedentní nebezpečí,“ uvedl Grossi, který na Ukrajině navštíví jednu z jaderných elektráren.
-
Karlovarskému kraji postupně docházejí místa pro uprchlíky
Karlovarský kraj dosud našel ubytování pro 2150 uprchlíků z Ukrajiny zasažené ruskou vojenskou invazí. Přestože nabídky ještě přibývají, bydlení v ubytovnách, hotelích nebo dalších ubytovacích zařízeních postupně docházejí. Kraj i města se připravují na případné poskytnutí přístřeší například v tělocvičnách nebo sportovních halách. Mělo by jít ale o poslední možnost.
-
Starosta Černihivu hlásí stovky zabitých a raněných
Asi 400 zabitých si dosud vyžádalo ruské ostřelování a bombardování severoukrajinského města Černihiv, uvedl dnes v televizi starosta Vladyslav Atrošenko podle agentury Unian. „U nás ve městě zahynulo už více než 350 lidí, ale to nejsou konečné údaje. Odhaduji, že tento počet je nyní už okolo 400,“ řekl starosta. Stejný počet raněných se podle něj nyní léčí v nemocnicích. Černihiv je bez elektřiny, plynu, vody a tepla.
Na opačném konci země, v Mykolajivu u Černého moře, ruské ostřelování poškodilo sídlo oblastní správy, zasažená střední část budovy se zhroutila. „Většina lidí zázrakem přežila,“ uvedl oblastní gubernátor Vitalij Kim podle listu Ukrajinska pravda. Pátrá se nyní po po osmi civilistech a třech vojácích, kteří by mohli být pod troskami. Tyto osoby se pohřešují, dosud nejsou žádné potvrzené oběti, dodal. „Rusové pochopili, že nedokážou Mykolajiv dobýt, a tak všem poslali ranní pozdravy,“ poznamenal o dělostřelecké palbě.
-
„Pokrytectví“ v západní podpoře Ukrajiny
Západní země v řádu několika dnů od zahájení ruské invaze na Ukrajinu odkazovaly na mezinárodní právo, zavedly tvrdé sankce, začaly vítat uprchlíky s otevřenou náručí a oslavovat ukrajinský ozbrojený odpor. Zmíněná reakce v mnoha zemích Blízkého východu vyvolala pobouření, jelikož ji mnozí považují za do očí bijící dvojí metr v západním přístupu k mezinárodním konfliktům, píše agentura AP.
„Za méně než sedm dní jsme se stali svědky toho, že byly nasazeny veškeré prostředky, o kterých nám po více než 70 let tvrdili, že nemohou být aktivovány,“ řekl na bezpečnostním fóru v Turecku dříve v tomto měsíci palestinský ministr zahraničí Rijád Málikí. „Je to neskutečné pokrytectví,“ dodal.
-
Elitní plavecká soutěž ISL letos nebude
Elitní plavecká soutěž International Swimming League (ISL) se letos kvůli válce na Ukrajině neuskuteční. Čtvrtou sezonu pořadatelé odložili na rok 2023. Vítězství bude obhajovat tým Energy Standard, kterému k triumfu loni pomohla i česká znakařka Simona Kubová. Skvělými výkony včetně několika českých rekordů se v různých kolech prezentovala také kraulařka Barbora Seemanová.
-
Zasedání Visegrádské čtyřky zrušeno kvůli politice Maďarska vůči Ukrajině
Maďarsko zrušilo nadcházející setkání ministrů obrany zemí Visegrádské skupiny (V4) poté, co se kvůli přístupu Budapešti k Ukrajině odhlásili ministři z Česka a Polska. S odvoláním na informace maďarského ministerstva obrany o tom dnes informoval server Euractiv. Svou neúčast jako první v pátek oznámila česká ministryně obrany Jana Černochová, v pondělí se k ní přidal její polský kolega Mariusz Blaszczak.