Z Ukrajiny od začátku ruské invaze podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchly již více než čtyři miliony lidí, z toho více než dva miliony do Polska. Na území Ukrajiny je pak podle odhadu OSN vysídleno dalších 6,5 milionu lidí. Jde tak o další smutný milník v největší uprchlické krizi, která postihla Evropu od druhé světové války.
Do zahraničí podle UNHCR od zahájení invaze 24. února uprchly z Ukrajiny 4,01 milionu lidí. Zdaleka nejvíce lidí přišlo do Polska (2,3 milionu). Do Rumunska zamířilo 609 tisíc lidí a statisíce Ukrajinců přišly také do Moldavska, Maďarska a na Slovensko.
Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud přes 245 000 víz. Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Už před osmi dny premiér Petr Fiala uvedl, že jich je zhruba 300 tisíc. Téměř polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.
Podle humanitárních pracovníků se v posledních dnech nápor uprchlíků zmírnil, protože mnoho lidí čeká na vývoj války, píše agentura AP.
Důležité informace:
- Rusko výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, oznámilo v úterý ruské ministerstvo obrany po ukončení dalšího kola rozhovorů mezi delegacemi Kyjeva a Moskvy v Istanbulu. Ukrajinská strana při rozhovorech navrhla ukrajinskou neutralitu, která by se opírala o systém bezpečnostních záruk, uvedl podle agentury Reuters jeden z ukrajinských vyjednavačů. Podle Turecka jde o dosud nejvýznamnější posun v jednání mezi oběma zeměmi, rozhovory ale ve středu pokračovat nebudou, upozornila turecká diplomacie.
- Generální štáb ukrajinské armády v noci na středu konstatoval, že pokračuje stahování ruských jednotek z Kyjevské a Černihivské oblasti. Zároveň však dodal, že Rusko podle určitých indicií přeskupuje jednotky, aby soustředilo své hlavní úsilí na východě země. Stahování vojsk je podle něj zároveň pravděpodobně rotací jednotlivých jednotek, která má za cíl zmást velení ukrajinské armády a vytvořit klamnou představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev. Že se Rusové pouze přeskupují, tvrdí i Britové a Američané. Ti dokonce varují před velkou ofenzívou.
- Rusko použije jaderné zbraně jen v případě ohrožení vlastní existence. Operace na Ukrajině, ať už bude mít jakýkoliv výsledek, důvodem pro jejich použití není, řekl americké veřejnoprávní stanici PBS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zvláštní vojenská operace je oficiální kremelský termín pro ruskou invazi na Ukrajinu.
- Letecký poplach byl v noci na středu opět vyhlášen po celé Ukrajině. Zprávy o explozích přicházely z Kyjeva, Charkova i dalších měst.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na twitteru ocenil českou podporu Ukrajině. Českému premiéru Petru Fialovi poděkoval za významnou humanitární i bezpečnostní asistenci.
- Rusko od začátku invaze přišlo o 17 200 vojáků, 597 tanků, 1710 dalších obrněných vozidel, 303 děl, 96 raketometů, 127 letadel, 129 vrtulníků a 71 bezpilotních letounů, uvedl ukrajinský generální štáb.
- Ukrajinské jednotky v Donbasu na východě země během uplynulých 24 hodin odrazily sedm útoků ruských vojsk a zničily 12 tanků a deset bojových vozidel pěchoty. Ukrajinské letectvo ve stejné době sestřelilo 17 vzdušných cílů, včetně osmi letadel, tří vrtulníků, čtyř dronů a dvou střel s plochou dráhou letu. Oznámil to ukrajinský generální štáb. Naopak ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské letectvo během noci zničilo 68 ukrajinských vojenských objektů, včetně tří raketových systémů protivzdušné obrany Buk-M1. Ruské síly od začátku „speciální operace“ zničily 123 ukrajinských letadel, 311 dronů, 1738 tanků a dalších obrněnců, napsala agentura TASS.
- Moskva přesouvá na Ukrajinu více než 1000 členů Wagnerovy skupiny soukromých žoldnéřů. Informovalo o tom dnes britské ministerstvo obrany, podle nějž se tak děje kvůli ztrátám ruské armády a zastavení jejího postupu na Ukrajině.
- Ukrajinské úřady mají důkazy, že ruské síly použily kazetové bomby v Chersonské a Oděské oblasti na jihu Ukrajiny, řekla podle webu Ukrajinska pravda ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová. Z ostřelování ukrajinských měst touto municí, kterou řada zemí zakazuje, obvinila dříve Rusko například organizace Human Rights Watch (HRW).
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:
-
Mluvčí Kremlu: Rusko použije jaderné zbraně jen v případě ohrožení vlastní existence
Operace na Ukrajině, ať už bude mít jakýkoliv výsledek, důvodem k jejich použití není, řekl americké veřejnoprávní stanici PBS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Jakýkoliv výsledek operace na Ukrajině samozřejmě není důvodem pro použití jaderné zbraně," řekl Peskov.
"Máme bezpečnostní koncepci, která zcela jasně říká, že pouze v případě ohrožení existence státu, v naší zemi, můžeme použít a skutečně použijeme jaderné zbraně, abychom odstranili ohrožení existence naší země," dodal. Zvláštní vojenská operace je oficiální kremelský termín pro ruskou invazi na Ukrajinu.
-
Spojené státy musí doplnit zásoby zbraní
Americké ministerstvo obrany plánuje urychlit výrobu protitankových raket Javelin a protiletadlových střel Stinger. Pentagon musí doplnit zásoby americké armády, které se citelně zmenšily posíláním obou účinných zbraní na Ukrajinu.
https://twitter.com/nexta_tv/status/1508569284414427141
-
Jaderné zbraně
-
Zelenskyj znovu vyzval ke zpřísnění sankcí
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hodnotí celkovou situaci na Ukrajině i přes dílčí úspěchy ukrajinské armády z posledních dnů jako napjatou. Řekl to ve svém pravidelném videoposelství. Ukrajinští obránci podle Zelenského dokázali vytlačit ruské jednotky z města Irpiň nedaleko Kyjeva, boje tam i v dalších částech země nicméně pokračují.
Ruská vojska drží sever Kyjevské oblasti pod svou kontrolou a mají nadále k dispozici zdroje a síly, uvedl Zelenskyj. Podle něj se nyní snaží přeskupit zničené jednotky. Situace zůstává "velmi obtížná" také v Černihivě, Sumách, Charkově, Donbasu a na jihu Ukrajiny, dodal.
Zelenskyj znovu vyzval ke zpřísnění sankcí proti Rusku. V souvislosti s možností uvalení embarga na dodávky ruské ropy, o němž se v Evropské unii diskutuje, uvedl, že existuje mnoho náznaků, že takové zpřísnění by nastalo pouze v případě, že Moskva použije na Ukrajině chemické zbraně.
"To se prostě nedá popsat slovy. Jen se zamyslete - kam to všechno dospělo! Čekat na chemické zbraně (...) Nezaslouží si všechno, co ruská armáda spáchala předtím, ropné embargo?" vzkázal Zelenskyj.
-
Události předchozích dní najdete zde
-
Nouzový stav
Čeští poslanci dnes posoudí žádost kabinetu Petra Fialy (ODS) o souhlas s prodloužením nouzového stavu do konce května. Stav nouze je podle vlády nadále nutný ke zvládání přílivu uprchlíků z Ukrajiny po ruské invazi. Opoziční hnutí ANO kritizuje navrhovanou délku nouzového stavu, SPD jej nepodporuje vůbec. Navzdory tomu je pravděpodobné, že sněmovna vládě hlasy koaliční většiny prodloužení stavu nouze o téměř dva měsíce umožní.