Lidé prchající před válkou na Ukrajině / Ilustrační foto FOTO: ČTK/Pryček Vladimír
FOTO: ČTK/Pryček Vladimír
Z Ukrajiny od začátku ruské invaze podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchly již více než čtyři miliony lidí, z toho více než dva miliony do Polska. Na území Ukrajiny je pak podle odhadu OSN vysídleno dalších 6,5 milionu lidí. Jde tak o další smutný milník v největší uprchlické krizi, která postihla Evropu od druhé světové války.
Do zahraničí podle UNHCR od zahájení invaze 24. února uprchly z Ukrajiny 4,01 milionu lidí. Zdaleka nejvíce lidí přišlo do Polska (2,3 milionu). Do Rumunska zamířilo 609 tisíc lidí a statisíce Ukrajinců přišly také do Moldavska, Maďarska a na Slovensko.
Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud přes 245 000 víz. Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Už před osmi dny premiér Petr Fiala uvedl, že jich je zhruba 300 tisíc. Téměř polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.
Podle humanitárních pracovníků se v posledních dnech nápor uprchlíků zmírnil, protože mnoho lidí čeká na vývoj války, píše agentura AP.
Důležité informace:
- Rusko výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, oznámilo v úterý ruské ministerstvo obrany po ukončení dalšího kola rozhovorů mezi delegacemi Kyjeva a Moskvy v Istanbulu. Ukrajinská strana při rozhovorech navrhla ukrajinskou neutralitu, která by se opírala o systém bezpečnostních záruk, uvedl podle agentury Reuters jeden z ukrajinských vyjednavačů. Podle Turecka jde o dosud nejvýznamnější posun v jednání mezi oběma zeměmi, rozhovory ale ve středu pokračovat nebudou, upozornila turecká diplomacie.
- Generální štáb ukrajinské armády v noci na středu konstatoval, že pokračuje stahování ruských jednotek z Kyjevské a Černihivské oblasti. Zároveň však dodal, že Rusko podle určitých indicií přeskupuje jednotky, aby soustředilo své hlavní úsilí na východě země. Stahování vojsk je podle něj zároveň pravděpodobně rotací jednotlivých jednotek, která má za cíl zmást velení ukrajinské armády a vytvořit klamnou představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev. Že se Rusové pouze přeskupují, tvrdí i Britové a Američané. Ti dokonce varují před velkou ofenzívou.
- Rusko použije jaderné zbraně jen v případě ohrožení vlastní existence. Operace na Ukrajině, ať už bude mít jakýkoliv výsledek, důvodem pro jejich použití není, řekl americké veřejnoprávní stanici PBS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zvláštní vojenská operace je oficiální kremelský termín pro ruskou invazi na Ukrajinu.
- Letecký poplach byl v noci na středu opět vyhlášen po celé Ukrajině. Zprávy o explozích přicházely z Kyjeva, Charkova i dalších měst.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na twitteru ocenil českou podporu Ukrajině. Českému premiéru Petru Fialovi poděkoval za významnou humanitární i bezpečnostní asistenci.
- Rusko od začátku invaze přišlo o 17 200 vojáků, 597 tanků, 1710 dalších obrněných vozidel, 303 děl, 96 raketometů, 127 letadel, 129 vrtulníků a 71 bezpilotních letounů, uvedl ukrajinský generální štáb.
- Ukrajinské jednotky v Donbasu na východě země během uplynulých 24 hodin odrazily sedm útoků ruských vojsk a zničily 12 tanků a deset bojových vozidel pěchoty. Ukrajinské letectvo ve stejné době sestřelilo 17 vzdušných cílů, včetně osmi letadel, tří vrtulníků, čtyř dronů a dvou střel s plochou dráhou letu. Oznámil to ukrajinský generální štáb. Naopak ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské letectvo během noci zničilo 68 ukrajinských vojenských objektů, včetně tří raketových systémů protivzdušné obrany Buk-M1. Ruské síly od začátku „speciální operace“ zničily 123 ukrajinských letadel, 311 dronů, 1738 tanků a dalších obrněnců, napsala agentura TASS.
- Moskva přesouvá na Ukrajinu více než 1000 členů Wagnerovy skupiny soukromých žoldnéřů. Informovalo o tom dnes britské ministerstvo obrany, podle nějž se tak děje kvůli ztrátám ruské armády a zastavení jejího postupu na Ukrajině.
- Ukrajinské úřady mají důkazy, že ruské síly použily kazetové bomby v Chersonské a Oděské oblasti na jihu Ukrajiny, řekla podle webu Ukrajinska pravda ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová. Z ostřelování ukrajinských měst touto municí, kterou řada zemí zakazuje, obvinila dříve Rusko například organizace Human Rights Watch (HRW).
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:
-
Západ by měl zpřísňovat sankce až do odchodu ruských vojsk, řekl Johnson
Západní země by měly zpřísňovat sankce, dokud z Ukrajiny neodejdou všichni ruští vojáci, řekl dnes britský premiér Boris Johnson, podle nějž by postihy neměly polevit ani v případě vyhlášení klidu zbraní. Britská vláda však podle Johnsona neusiluje o svržení ruského prezidenta Vladimira Putina, chce jen pomoci Ukrajincům bránit se před válkou.
„Nemůžeme od (zemí skupiny) G7 očekávat uvolnění sankcí jen kvůli tomu, že bude vyhlášen klid zbraní,“ řekl Johnson na zasedání jednoho z výboru britského parlamentu. „Musíme pokračovat ve vyostřování sankcí dokud nebude každý ruský voják mimo Ukrajinu,“ dodal.
-
Šéf maďarské diplomacie obvinil Kyjev, že se snaží ovlivnit volby v Maďarsku
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dnes obvinil ukrajinské vedení, že se snaží ovlivnit blížící se parlamentní volby v Maďarsku. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba podle agentury AP nařčení následně odmítl, nicméně obvinění z Budapešti zaznělo zjevně v reakci na ukrajinskou kritiku maďarského postoje k ruské agresi na Ukrajině.
-
EU chystá další sankce proti ruským bankám a rodinám oligarchů
Evropská unie připravuje v pořadí již pátý balík sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Zahrnout by měl dosud nepotrestané banky nebo rodiny oligarchů. Informoval o tom dnes list The Wall Street Journal s odvoláním na nejmenované unijní činitele a diplomaty. EU chce v rámci nových opatření také ztížit možnost obcházet dosavadní sankce a zaměřit se na země, které to Rusku umožňují.
-
Slovensko rozhodlo o snížení počtu pracovníků ruské ambasády v zemi o 35 osob
Slovensko rozhodlo o snížení počtu pracovníků ruské ambasády v zemi o 35 osob, informovalo slovenské ministerstvo zahraničí. Nový maximální počet ruských diplomatů neuvedlo. V uplynulých dvou letech Bratislava vyhostila dohromady devět zaměstnanců ruského velvyslanectví.
-
Komisařka OSN vyzvala Rusko, aby okamžitě stáhlo vojska z Ukrajiny
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová dnes vyzvala Rusko, aby okamžitě stáhlo vojska z Ukrajiny. Při rozpravě Rady OSN pro lidská práva v Ženevě také Rusko varovala, že útoky, které nerozlišují cíle, mohou být válečnými zločiny. Uvedla to agentura Reuters. Ruské útoky podle Bacheletové způsobují obrovské škody na civilní infrastruktuře.
-
Ministerstva urychlí práce na sankčním režimu proti Rusku
Vláda dnes uložila ministerstvům financí, zahraničních věcí a průmyslu pracovat na sankčním režimu vůči ruským subjektům v Česku. Po zasedání kabinetu to novinářům řekl šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Reaguje tak na sankce uvalené na Rusko po jeho vojenské invazi na Ukrajinu. K efektivním sankcím proti zahraničním subjektům nyní podle Lipavského chybí v českém právu potřebný nástroj. Jeho příprava tak patří mezi úkoly, které ministerstva dostala.
-
Česko podle Lipavského pomohlo výraznému počtu ruských a běloruských opozičníků
Česko podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) pomohlo výraznému počtu lidí aktivních v ruské a běloruské opozici. Lipavský po dnešním zasedání kabinetu řekl, že hlavně u Běloruska je pomoc stále složitější, protože většina opozičníků je buď ve vězení, nebo již byla nucena emigrovat.
-
Spojené království není připraveno poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky
Místopředseda britské vlády Dominic Raab podle ukrajinského serveru The Kyiv Independent prohlásil, že jeho země není připravena stát se garantem nezávislosti Ukrajiny v rámci navrhované mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. „Ukrajina není členem NATO,“ dodal.
-
Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu, chystá se i Rakousko
Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck dnes oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Habeck uvedl, že nyní bude o energetické bezpečnosti Německa jednat krizový štáb. Berlín zhoršení zásobování nevylučuje v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a ruským požadavkem platit za plyn v rublech. Podobný postoj má i Vídeň, která dnes také vyhlásila stupeň včasného varování.
"Je to preventivní opatření," řekl Habeck a dodal, že Německo musí být připraveno na jakýkoli vývoj. "Musíme být nachystáni pro případ, že Rusko situaci vyhrotí," prohlásil. Uvedl, že Německo je nyní energeticky zajištěno. "Nejsou ani problémy s dodávkami plynu," řekl.
-
Předsedové parlamentů Česka a Pobaltí podpořili úsilí Ukrajiny o vstup do EU
Ukrajina by měla co nejdříve získat postavení kandidátské země Evropské unie. Shodli se na tom dnes v Praze předsedové parlamentů Česka a pobaltských zemí, řekla novinářům předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu se vyslovili pro tvrdší protiruské sankce a pro větší pomoc Ukrajině, a to i v dodávkách zbraní.
"Naše čtyři země jednoznačně podporují, aby byl Ukrajině co nejdříve poskytnut kandidátský status země Evropské unie. Chceme jí pomoci na cestě k tomu, aby se stala jedním z členů unie," uvedla Pekarová Adamová. Podle předsedkyně litevského parlamentu Viktorije Čmilytéové-Nielsenové by byl kandidátský status pro Ukrajinu největším vítězství pro Evropskou unii a největší porážkou pro ruského prezidenta Vladimira Putina.
