V Irpini u Kyjeva zemřelo odhadem 200 až 300 civilistů, než město v pondělí z ruskou ruských vojáků osvobodily ukrajinské síly, sdělil dnes při setkání s novináři místní starosta Oleksandr Markušyn. Při obraně města zahynulo asi 50 ukrajinských vojáků. Některá těla jsou stále uvězněná pod sutinami, uvedl rovněž starosta.

Město Irpiň, které mělo před válkou asi 57 tisíc obyvatel, je jedno z hlavních ohnisek bojů u Kyjeva. Poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko uvedl, že v jeho okolí se dnes bojovalo skoro celou noc. Starosta podle webu Ukrajinska pravda upřesnil, že Irpiň je nyní zcela pod kontrolou Ukrajinců, ale neustále čelí ostřelování. Poradce upozornil, že i po vytlačení ruských sil je v ulicích "spousta min a výbušných nástrah".

Některé ubytovací prostory, které pro ubytování ukrajinských uprchlíků vyčlenily pražské městské části, nejsou zcela obsazené, prozradili mluvčí jednotlivých radnic. V posledních dnech se také snížilo množství uprchlíků přicházejících k odbavení do pražského asistenční centrum pro uprchlíky. Zatímco na začátku války na Ukrajině centrum odbavovalo 3000 a více lidí denně, nyní je to třetina.

Volné kapacity pro ubytování lidí, kteří utekli z válkou zasažené země, má nyní v určených objektech Praha 15, sdělil předseda koordinační skupiny pomoci pro uprchlíky patnácté městské části Pavel Pešek. Radnice podle něj v minulých dnech zajistila ubytování celkem pro 102 osoby, nyní je 20 míst volných. K dispozici jsou i byty a místa v ubytovnách v Praze 4, informoval mluvčí Jiří Bigas. Ukrajinští uprchlíci nyní podle něj obývají třeba školku Horáčkova a ubytovny v ulicích Novodvorská a Hlavní.

Evropská unie, Británie a Spojené státy kvůli útoku Ruska na Ukrajinu uvalily sankce na mnohé představitele ruských elit, z 20 nejbohatších Rusů ovšem polovina v tuto chvíli žádným postihům západních mocností nečelí. Upozorňuje na to dnes agentura Bloomberg, která analyzovala mezinárodní mozaiku trestních opatření. Mimo jiné uvádí, že z pětice nejbohatších ruských miliardářů je terčem sankcí jen jeden.

Všech deset zasažených členů nejbohatší dvacítky se dostalo na sankční seznam Británie. EU uvalila sankce na devět z nich a USA pouze na čtyři, píše Bloomberg. Na všech třech sankčních seznamech jsou údajně tři jména: Ališer Usmanov, který má podíly v těžařském a ocelářském gigantu Metalloinvest či čínské firmě Xiaomi, dále Gennadij Timčenko podnikající zejména v energetickém sektoru a Sulejman Kerimov, jehož rodina kontroluje těžařskou firmu Poljus.

Vláda schválila na začlenění ukrajinských žáků do škol do srpna zvýšení rozpočtu ministerstva školství o 5,2 miliardy korun. Po středečním jednání vlády to řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Peníze podle něj budou potřeba na zařazení dětí do běžných tříd, adaptační skupiny pro mateřské a základní školy a kurzy češtiny pro školáky i ukrajinské učitele. V současnosti je podle ministra v ČR registrováno 125 000 dětí ve věku od tří do 18 let. Uprchlíci mají povinnost se do 90 dnů přihlásit k povinné školní docházce. Sněmovna v první polovině března schválila rozpočet ministerstva školství ve výši 249,6 miliardy korun.

„Vláda schválila materiál, kterým do regionálního školství připutuje dalších až 5,2 miliardy korun, což jsou maximální výdaje na začlenění nových ukrajinských žáků a studentů ve věku tři až 18 let od mateřských škol až po střední školy,“ řekl.

Rusko nebude požadovat, aby odběratelé ihned platili za zemní plyn v rublech. Z technologického hlediska půjde o delší proces, řekl ve středu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.Ruská vláda, centrální banka a energetický gigant Gazprom mají do čtvrtka na pokyn prezidenta Vladimira Putina předložit návrhy na to, jak budou „nikoli přátelské“ země za ruský plyn platit v rublech. Odběratelé plán označují za porušení uzavřených dohod. Evropa z Ruska dováží asi 40 procent plynu. Dodávky ruského plynu do Evropy po třech klíčových plynovodních trasách byly dnes ráno stabilní.

„Rozhodně ne,“ odpověděl Peskov na otázku, zda by se od čtvrtka mělo za ruský plyn platit v rublech. „Jak jsme uvedli dříve, platby a dodávky jsou časově náročným procesem. To neznamená, že by se mělo platit (v rublech) za zítřejší dodávku. Z technologického hlediska se jedná o delší proces,“ dodal.

Čeští umělci se spojili s ukrajinskými tvůrci a iniciovali edici protiválečných plakátů. Výtěžek z prodeje grafických listů chtějí poslat na veřejný účet SOS Ukrajina zřízený organizací Člověk v tísni. Do projektu Make Art Not War, jehož cílem je podpora Ukrajiny, se vedle umělců z obou zemí zapojili i další zahraniční autoři. ČTK o tom ve středu za organizátory informoval Vojtěch Fiala.

Do výzvy Make Art Not War se zapojila dvacítka autorů, mezi kterými jsou známé postavy současné české výtvarné scény, jako jsou Michal Škapa, Milan Cais, David Strauzz, duo Tomski&Polanski, ale také například ukrajinský street-artový umělec Andrew Kalkov nebo španělský výtvarník Liqen a další zahraniční autoři. Každé z uměleckých děl vzniklo jako reakce na současnou válku. Umělci tak skrze ně vyjadřují svůj postoj k současné situaci - někteří k divákovi promlouvají symbolikou míru, pomocí humoru nebo razantním gestem vyjadřujícím nesouhlas.

Rusko a Čína se dohodly na dalším posílení spolupráce „v nynější složité mezinárodní situaci“. Po dnešním setkání čínského šéfa diplomacie Wang Ia s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem to uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Obě země podle ministerstva rovněž odsoudily západní sankce, které uvalil Západ na Moskvu kvůli její invazi na Ukrajinu. Wang vyjádřil naději, že Rusko a Ukrajina „překonají své rozpory a budou pokračovat mírových rozhovorech“.

Zlínská Univerzita Tomáše Bati (UTB) vypověděla s okamžitou platností smlouvy univerzitám z Ruska a Běloruska. Dosud spolupracovala s 25 univerzitami z těchto zemí. Je třeba vyslat jasný signál vedoucím představitelům ruských i běloruských univerzit i jejich vládám, že nesouhlasíme s agresí na Ukrajině, řekl dnes rektor UTB Vladimír Sedlařík.

Vláda dnes prodloužila nouzový stav vyhlášený v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny do 31. května. Šlo o formální krok, v úterý k tomu získala souhlas Sněmovny. Stav nouze je podle vlády nadále nutný ke zvládání přílivu Ukrajinců utíkajících z vlasti napadené ruskými vojsky.

Pravidelná zkouška sirén, která se v ČR koná vždy v poledne první středu v měsíci, se po březnu neuskuteční ani v dubnu. Důvodem jsou pokračující boje na Ukrajině. Zněním sirén hasiči nechtějí vyvolat mezi lidmi i s ohledem na ukrajinské uprchlíky, kteří jsou v Česku, případnou paniku. Zkouška sirén tak bude ve středu 6. dubna opět zrušena.