Rezidenční oblasti ve městě Lysyčansk na východě Ukrajiny dnes ráno čelily těžkému ostřelování ruského dělostřelectva. Informoval o tom dnes ráno guvernér luhanského regionu Serhij Hajdaj. Podle prvních zpráv střely zasáhly obytné domy a několik z nich nevydrželo, uvedla agentura Reuters. "Mnoho budov se zřítilo. Záchranáři se snaží zachránit lidi, kteří jsou stále naživu," uvedl guvernér, který ale neupřesnil bilanci mrtvých a zraněných.

Čínský ministr zahraničí Wang I se dnes setkal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem ve východočínské provincii An-chuej, uvedla státní stanice CGTN. Lavrov a diplomaté z dalších zemí se podle agentury Reuters měli zúčastnit jednání o Afghánistánu, které hostila Čína.

Ze stručného oznámení čínské televize není jasné, zda spolu ministři hovořili o ruské invazi na Ukrajinu, která začala 24. února. Čína je považována za jednoho z nejbližších spojenců Moskvy, k ruské agresi vůči sousední zemi dosud nezaujala jasné stanovisko. Peking se však opakovaně vyjádřil proti bezprecedentním sankcím, které na Rusko uvalil Západ. Trvá na tom, že bude s Moskvou udržovat normální hospodářskou a obchodní výměnu. Čína také odmítla odsoudit ruský vpád do sousední země.

Na Ukrajině působí přes 3000 novinářů, fotoreportérů či kameramanů. Na základě údajů ukrajinských úřadů a odhadů novinářů na místě to uvedla organizace na podporu nezávislé žurnalistiky iMedD se sídlem v Aténách. Podle organizace je tak konflikt na Ukrajině jedním z nejvíce pokrytých tiskem, informovala agentura AFP. Další organizace ale oznámily výrazně nižší údaj.

Jednačtyřicetiletá Ruska Marina, která kvůli útokům na svobodu slova i ekonomickému poklesu utekla do Srbska, se ani ve své nové vlasti nemůže zbavit dlouhé ruky ruské propagandy. Válka, kterou na Ukrajině zahájil minulý měsíc ruský prezident Vladimir Putin, tu totiž požívá široké podpory, píše chorvatská agentura Hina.

Podnikatelka v cestovním ruchu Marina si sbalila věci a odjela z Moskvy poté, co ruská policie pozatýkala její přátele. Nepřála si uvést své příjmení.

"Někteří vyjadřují podporu Rusku, když zjistí, že jsem z Ruska. No ale vychází najevo, že ta podpora se týká i schvalování Putina a války na Ukrajině," říká Marina, který nyní žije v Bělehradě.

V týdnech po začátku invaze se Srbsko stalo útočištěm pro mnoho Rusů, kteří chtěli utéct do zahraničí. Je jednou z mála zemí, která stále nabízí pravidelné lety z Ruska do Evropy. Srbsko a Rusko pojí po staletí hluboké vazby díky společnému slovanskému a pravoslavnému dědictví.

Ačkoliv Srbové přijali Rusy s otevřenou náručí, neobešlo se to bez rozporů. Velká část Rusů totiž utíká před katastrofální situací v Rusku způsobenou Putinovou invazí na Ukrajinu. Velká část srbského obyvatelstva ale na rozdíl od Evropy podporuje Putinovu "válku proti Západu" na Ukrajině, jak ji ruský prezident sám nazval.

V jihofrancouzském přístavním městě Marseille se zakotvený trajekt dočasně proměnil na ubytovnu pro 1600 válečných uprchlíků z Ukrajiny. Loď si od jejího provozovatele na dva měsíce pronajal stát. Na trajektu Méditerranée budou bydlet zejména ženy a děti, k dispozici mají 500 kajut. Informovala o tom agentura AFP.

https://twitter.com/afpfr/status/1508822451093913601

Trajekt společnosti Corsica Linea po většinu roku brázdí vody Středozemního moře a převáží cestující mezi Francií a severní Afrikou. Kvůli Ukrajincům se na lodi nově objevily překlady směrovek a map, aby usnadnily orientaci na rozlehlém plavidle. Kromě ubytovacích kabin jsou zde také jesle, herna pro děti nebo kinosál.

"Tento integrační projekt má lidem pomoci navázat na normální život, jak je to je možné," řekl Christophe Mirmand, prefekt regionu Provence-Alpes-Côte d’Azur.

Na palubě lodi je také pobočka úřadu práce, psychologická poradna, nabídka výuky francouzštiny a sociální pracovníci, kteří lidem pomohou například se založením bankovního účtu. Za projektem stojí místní samospráva a několik firem a asociací.

Ruská invaze na Ukrajinu způsobila "katastrofu na katastrofě" a bude mít globální dopad, který bude větší než cokoliv, co svět zažil od druhé světové války. Radě bezpečnosti OSN to řekl šéf Světového potravinového programu (WFP) David Beasley. Důvodem je podle něj fakt, že ukrajinští farmáři, kteří produkují značné množství pšenice pro světový trh, nyní bojují proti ruským jednotkám. Už tak vysoké ceny potravin podle něj dále prudce rostou.

V ruském Petrohradě se objevil nový druh protiválečného protestu, který zatím místní úřady nezastavily. Protestující vyrábějí maličké figurky z plastelíny, papíru, drátu a dalších kreativních materiálů, které rozmísťují po městě, napsal zpravodajský server The Moscow Times.

Většina z těchto minidemonstrantů drží nápisy proti válce na Ukrajině. Postavičku pak tvůrci, kteří zůstávají v anonymitě, položí na nějaké místo ve městě a pořídí fotografii. Tu pak vloží na účet na instagramu nazvaný "malenkij piket" - malý protest. Po Petrohradu se tyto postavičky začaly objevovat i v dalších ruských městech, dodal The Moscow Times.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Malenkiy_piket1 (@malenkiy_piket)

Rusové přesunuli na Ukrajinu dva tisíce svých vojáků z okupovaných území Gruzie, tedy z Abcházie a Jižní Osetie. Oznámil to generální štáb ukrajinské armády.

https://twitter.com/ukrpravda_news/status/1509015550013358080