Z Ukrajiny od začátku ruské invaze podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchly již více než čtyři miliony lidí, z toho více než dva miliony do Polska. Na území Ukrajiny je pak podle odhadu OSN vysídleno dalších 6,5 milionu lidí. Jde tak o další smutný milník v největší uprchlické krizi, která postihla Evropu od druhé světové války.
Do zahraničí podle UNHCR od zahájení invaze 24. února uprchly z Ukrajiny 4,01 milionu lidí. Zdaleka nejvíce lidí přišlo do Polska (2,3 milionu). Do Rumunska zamířilo 609 tisíc lidí a statisíce Ukrajinců přišly také do Moldavska, Maďarska a na Slovensko.
Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud přes 245 000 víz. Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Už před osmi dny premiér Petr Fiala uvedl, že jich je zhruba 300 tisíc. Téměř polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.
Podle humanitárních pracovníků se v posledních dnech nápor uprchlíků zmírnil, protože mnoho lidí čeká na vývoj války, píše agentura AP.
Důležité informace:
- Rusko výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, oznámilo v úterý ruské ministerstvo obrany po ukončení dalšího kola rozhovorů mezi delegacemi Kyjeva a Moskvy v Istanbulu. Ukrajinská strana při rozhovorech navrhla ukrajinskou neutralitu, která by se opírala o systém bezpečnostních záruk, uvedl podle agentury Reuters jeden z ukrajinských vyjednavačů. Podle Turecka jde o dosud nejvýznamnější posun v jednání mezi oběma zeměmi, rozhovory ale ve středu pokračovat nebudou, upozornila turecká diplomacie.
- Generální štáb ukrajinské armády v noci na středu konstatoval, že pokračuje stahování ruských jednotek z Kyjevské a Černihivské oblasti. Zároveň však dodal, že Rusko podle určitých indicií přeskupuje jednotky, aby soustředilo své hlavní úsilí na východě země. Stahování vojsk je podle něj zároveň pravděpodobně rotací jednotlivých jednotek, která má za cíl zmást velení ukrajinské armády a vytvořit klamnou představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev. Že se Rusové pouze přeskupují, tvrdí i Britové a Američané. Ti dokonce varují před velkou ofenzívou.
- Rusko použije jaderné zbraně jen v případě ohrožení vlastní existence. Operace na Ukrajině, ať už bude mít jakýkoliv výsledek, důvodem pro jejich použití není, řekl americké veřejnoprávní stanici PBS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zvláštní vojenská operace je oficiální kremelský termín pro ruskou invazi na Ukrajinu.
- Letecký poplach byl v noci na středu opět vyhlášen po celé Ukrajině. Zprávy o explozích přicházely z Kyjeva, Charkova i dalších měst.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na twitteru ocenil českou podporu Ukrajině. Českému premiéru Petru Fialovi poděkoval za významnou humanitární i bezpečnostní asistenci.
- Rusko od začátku invaze přišlo o 17 200 vojáků, 597 tanků, 1710 dalších obrněných vozidel, 303 děl, 96 raketometů, 127 letadel, 129 vrtulníků a 71 bezpilotních letounů, uvedl ukrajinský generální štáb.
- Ukrajinské jednotky v Donbasu na východě země během uplynulých 24 hodin odrazily sedm útoků ruských vojsk a zničily 12 tanků a deset bojových vozidel pěchoty. Ukrajinské letectvo ve stejné době sestřelilo 17 vzdušných cílů, včetně osmi letadel, tří vrtulníků, čtyř dronů a dvou střel s plochou dráhou letu. Oznámil to ukrajinský generální štáb. Naopak ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské letectvo během noci zničilo 68 ukrajinských vojenských objektů, včetně tří raketových systémů protivzdušné obrany Buk-M1. Ruské síly od začátku „speciální operace“ zničily 123 ukrajinských letadel, 311 dronů, 1738 tanků a dalších obrněnců, napsala agentura TASS.
- Moskva přesouvá na Ukrajinu více než 1000 členů Wagnerovy skupiny soukromých žoldnéřů. Informovalo o tom dnes britské ministerstvo obrany, podle nějž se tak děje kvůli ztrátám ruské armády a zastavení jejího postupu na Ukrajině.
- Ukrajinské úřady mají důkazy, že ruské síly použily kazetové bomby v Chersonské a Oděské oblasti na jihu Ukrajiny, řekla podle webu Ukrajinska pravda ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová. Z ostřelování ukrajinských měst touto municí, kterou řada zemí zakazuje, obvinila dříve Rusko například organizace Human Rights Watch (HRW).
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:
-
Ministerstvo varuje Američany před pobytem v Rusku
Americké ministerstvo obrany varuje občany Spojených států, že mohou být v Rusku zadrženi nebo šikanováni tamními úřady. Opakuje proto varování, aby do Ruska necestovali, případně ho okamžitě opustili.
https://twitter.com/AFP/status/1509000284798066691
-
V obléhaném Mariupolu zemřely zřejmě tisíce civilistů
V obléhaném Mariupolu zřejmě zemřely za čtyři týdny ruského ostřelování tisíce civilistů, řekla agentuře Reuters Matilda Bognerová, šéfka monitorovací mise Úřadu vysoké komisařky pro lidská práva OSN na Ukrajině. Podle Bognerové se jedná zatím o hrubý odhad. OSN od začátku konfliktu potvrdila úmrtí 1179 civilistů, upozorňuje však, že skutečné údaje jsou velmi pravděpodobně výrazně vyšší.
"Domníváme se, že by v Mariupolu mohly být tisíce mrtvých, civilních obětí," řekla Bognerová, podle níž mise, která má v zemi asi 60 pozorovatelů, pracuje na zjištění konkrétnějších údajů.
Šéfka mise OSN minulý týden řekla novinářům, že pozorovatelé OSN obdrželi informace o masových hrobech v Mariupolu, přičemž v jednom z nich bylo zřejmě asi 200 těl. "Ohledně masových hrobů - rozhodli jsme se, že bychom jim měli říkat improvizované hroby," dodala.
-
Polsko se chystá zmrazit majetky lidí a firem podporujících Rusko
Polská vláda předala do parlamentu návrh zákona umožňujícího zmrazit majetek lidí a firem podporujících Rusko, uvedla dnes televize TVN 24. Předloha počítá s pokutou až 20 milionů zlotých (asi 105 milionů Kč) za nesplnění rozhodnutí o zmrazení aktiv subjektů, které se kvůli podpoře ruské agrese proti Ukrajině dostanou na zvláštní "černou listinu" ministra vnitra.
-
Zelenskyj vyjádřil opatrnost ohledně ruského slibu omezit vojenské akce
Signály, které zazněly z mírových rozhovorů s Ruskem, lze označit za pozitivní, ale nepřehluší výbuchy ruského ostřelování. V projevu k národu to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak na poslední kolo jednání mezi zástupci Kyjeva a Moskvy.
Podle agentury Reuters vyjádřil opatrnost ohledně ruského slibu omezit vojenské akce v některých oblastech jeho vlasti a prohlásil, že Ukrajina nepoleví ve svém obranném úsilí.
"Nevidíme důvod, proč věřit slovům představitelů agresorského státu," citovala Zelenského ruská služba stanice BBC. Kyjev podle něj může věřit pouze konkrétnímu výsledku jednání.
Rusko během dne uvedlo, že omezí vojenské operace v okolí hlavního města a na severu Ukrajiny. Podle Zelenského však situace v zemi navzdory tomuto prohlášení není snazší. "Ruská armáda má stále významný potenciál pokračovat v útocích proti našemu státu," uvedl ukrajinský prezident.
-
Rosatom údajně informoval ruskou vládu o svém záměru odstoupit od projektu rozšíření jaderné elektrárny Paks
Intellinews.com: Ruská jaderná společnost Rosatom údajně informovala ruskou vládu o svém záměru odstoupit od projektu rozšíření jaderné elektrárny Paks z důvodu vyšší moci, uvedl server 24.hu s odvoláním na ruské zdroje citující generálního ředitele Rosatomu Alexeje Lichačeva.
Rozšíření projektu Paks, který je největší investicí v Maďarsku v historii, vyžaduje, aby ruská státní skupina pro atomovou energii Rosatom postavila dva nové reaktory za 12,5 miliardy eur na základě mezivládní dohody z roku 2014. Rusko poskytne půjčku ve výši 10 miliard eur na financování 80 % nákladů.
Podle zdrojů již Rusko na investici, kterou by mohly zbrzdit dopady sankcí, netlačí. Žádné další podrobnosti nebyly známy.
Ministr bez portfeje odpovědný za rozšíření projektu Janos Suli na dotazy ohledně této zprávy nereagoval.
Maďarský generální ředitel společnosti Rosatom Central Europe Zalan Bacs zprávu popřel. Realizace projektu Paks 2 bude pokračovat podle harmonogramu a Rosatom plně plní své smluvní závazky vyplývající z rusko-maďarské mezivládní úvěrové dohody, včetně zajištění financování projektu, dodal. -
Bílý dům tvrdí, že evropští lídři „nediskutovali“ o Bidenových výrocích o Putinovi
CNN: Americký prezident Joe Biden a představitelé Německa, Itálie, Francie a Velké Británie "neprobírali" Bidenův víkendový komentář v Polsku, že ruský prezident Vladimir Putin "nemůže zůstat u moci", řekla v úterý novinářům ředitelka komunikace Bílého domu Kate Bedingfieldová.
"Nemluvili - hovořila jsem o tom s prezidentem dříve, nemluvili," sdělila Bedingfieldová o úterním telefonátu lídrů. "Byli však neuvěřitelně sladění a hovořili o některých klíčových otázkách, na které se zde zaměřujeme, včetně dodávek zbraní na Ukrajinu, včetně zvyšování nákladů na Rusko, pokračování ve zvyšování sankcí, podpory stabilních energetických trhů a samozřejmě stavu diplomatických jednání." -
Rusové přeskupují vojska kvůli přesunu sil na východ Ukrajiny, tvrdí Kyjev
(ČTK) Ruská armáda stahuje některé jednotky z Kyjevské a Černihivské oblasti, uvedl dnes generální štáb ukrajinské armády. Štáb kromě toho zaznamenal přeskupování vojsk s cílem soustředit největší sílu ve směru na města Doněck a Slobožanske na východní Ukrajině a částečné stahování vojáků na běloruské území.
Informace ukrajinské armády se shodují s dnešními výroky ruských představitelů. Ruské ministerstvo obrany dnes podle BBC ohlásilo, že zásadně omezí bojové aktivity v Kyjevské a Černihivské oblasti v centrální, resp. severní části Ukrajiny, což zopakoval po jednání ruské a ukrajinské delegace v Turecku náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes během porady s ruskou generalitou řekl, že Rusko se nyní bude moci soustředit na "osvobození" Donbasu na východní Ukrajině.
Invazní armáda ale nadále obléhá mimo jiné město Černihiv a útočí v něm na vojenské objekty i civilní cíle, uvedl ukrajinský generální štáb. Starosta Černihivu BBC řekl, že dnešní vyjádření Moskvy ohledně snížení útoků v Černihivské oblasti vítá, ale "jen čas ukáže", zda Rusové své slovo dodrží.
-
Rusko stahuje některé jednotky od Kyjeva, přesouvá je však jinam, uvedl Pentagon
(ČTK) Mluvčí Pentagonu John Kirby dnes potvrdil, že od Kyjeva odjíždí malý počet ruských jednotek směrem na sever, Moskva je ale podle USA nestahuje z bojů, nýbrž přesouvá na jiná místa na Ukrajině, kde možná v blízké době chystá velkou ofenzivu. Rusko dnes po rozhovorech s ukrajinskými vyjednávači řeklo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, američtí činitelé však sdělení přijali ostražitě a řekli, že počkají na reálné kroky Moskvy.
-
Biden: „Uvidíme, jestli dodrží to, co navrhují.“
CNN: Americký prezident Joe Biden v úterý novinářům na otázku, jak reaguje na tvrzení Ruska, že "omezí" svůj útok na ukrajinské hlavní město Kyjev, odpověděl: "Uvidíme, jestli dodrží to, co navrhují." Do té doby, řekl Biden, budou USA "pokračovat v silných sankcích. Budeme i nadále poskytovat ukrajinské armádě podporu pro její schopnost se bránit a budeme i nadále bedlivě sledovat, co se děje." Komentáře amerického prezidenta zazněly poté, co se delegace Ruska a Ukrajiny sešly k osobnímu jednání v tureckém Istanbulu. Poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij uvedl, že oznámení plánů na deeskalaci ze strany ruské armády v okolí Kyjeva a Černihova "není příměří".
-
Lotyšsko po vlivem války na Ukrajině plánuje do roku 2025 dávat na obranu nejméně 2,5 % HDP
Pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině lotyšská vláda rozhodla o zvýšení výdajů na obranu v příštích letech. Do roku 2025 mají stoupnout na 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), informovala agentura DPA.