Lidé prchající před válkou na Ukrajině / Ilustrační foto FOTO: ČTK/Pryček Vladimír
FOTO: ČTK/Pryček Vladimír
Z Ukrajiny od začátku ruské invaze podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchly již více než čtyři miliony lidí, z toho více než dva miliony do Polska. Na území Ukrajiny je pak podle odhadu OSN vysídleno dalších 6,5 milionu lidí. Jde tak o další smutný milník v největší uprchlické krizi, která postihla Evropu od druhé světové války.
Do zahraničí podle UNHCR od zahájení invaze 24. února uprchly z Ukrajiny 4,01 milionu lidí. Zdaleka nejvíce lidí přišlo do Polska (2,3 milionu). Do Rumunska zamířilo 609 tisíc lidí a statisíce Ukrajinců přišly také do Moldavska, Maďarska a na Slovensko.
Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud přes 245 000 víz. Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Už před osmi dny premiér Petr Fiala uvedl, že jich je zhruba 300 tisíc. Téměř polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.
Podle humanitárních pracovníků se v posledních dnech nápor uprchlíků zmírnil, protože mnoho lidí čeká na vývoj války, píše agentura AP.
Důležité informace:
- Rusko výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, oznámilo v úterý ruské ministerstvo obrany po ukončení dalšího kola rozhovorů mezi delegacemi Kyjeva a Moskvy v Istanbulu. Ukrajinská strana při rozhovorech navrhla ukrajinskou neutralitu, která by se opírala o systém bezpečnostních záruk, uvedl podle agentury Reuters jeden z ukrajinských vyjednavačů. Podle Turecka jde o dosud nejvýznamnější posun v jednání mezi oběma zeměmi, rozhovory ale ve středu pokračovat nebudou, upozornila turecká diplomacie.
- Generální štáb ukrajinské armády v noci na středu konstatoval, že pokračuje stahování ruských jednotek z Kyjevské a Černihivské oblasti. Zároveň však dodal, že Rusko podle určitých indicií přeskupuje jednotky, aby soustředilo své hlavní úsilí na východě země. Stahování vojsk je podle něj zároveň pravděpodobně rotací jednotlivých jednotek, která má za cíl zmást velení ukrajinské armády a vytvořit klamnou představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev. Že se Rusové pouze přeskupují, tvrdí i Britové a Američané. Ti dokonce varují před velkou ofenzívou.
- Rusko použije jaderné zbraně jen v případě ohrožení vlastní existence. Operace na Ukrajině, ať už bude mít jakýkoliv výsledek, důvodem pro jejich použití není, řekl americké veřejnoprávní stanici PBS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zvláštní vojenská operace je oficiální kremelský termín pro ruskou invazi na Ukrajinu.
- Letecký poplach byl v noci na středu opět vyhlášen po celé Ukrajině. Zprávy o explozích přicházely z Kyjeva, Charkova i dalších měst.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na twitteru ocenil českou podporu Ukrajině. Českému premiéru Petru Fialovi poděkoval za významnou humanitární i bezpečnostní asistenci.
- Rusko od začátku invaze přišlo o 17 200 vojáků, 597 tanků, 1710 dalších obrněných vozidel, 303 děl, 96 raketometů, 127 letadel, 129 vrtulníků a 71 bezpilotních letounů, uvedl ukrajinský generální štáb.
- Ukrajinské jednotky v Donbasu na východě země během uplynulých 24 hodin odrazily sedm útoků ruských vojsk a zničily 12 tanků a deset bojových vozidel pěchoty. Ukrajinské letectvo ve stejné době sestřelilo 17 vzdušných cílů, včetně osmi letadel, tří vrtulníků, čtyř dronů a dvou střel s plochou dráhou letu. Oznámil to ukrajinský generální štáb. Naopak ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské letectvo během noci zničilo 68 ukrajinských vojenských objektů, včetně tří raketových systémů protivzdušné obrany Buk-M1. Ruské síly od začátku „speciální operace“ zničily 123 ukrajinských letadel, 311 dronů, 1738 tanků a dalších obrněnců, napsala agentura TASS.
- Moskva přesouvá na Ukrajinu více než 1000 členů Wagnerovy skupiny soukromých žoldnéřů. Informovalo o tom dnes britské ministerstvo obrany, podle nějž se tak děje kvůli ztrátám ruské armády a zastavení jejího postupu na Ukrajině.
- Ukrajinské úřady mají důkazy, že ruské síly použily kazetové bomby v Chersonské a Oděské oblasti na jihu Ukrajiny, řekla podle webu Ukrajinska pravda ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová. Z ostřelování ukrajinských měst touto municí, kterou řada zemí zakazuje, obvinila dříve Rusko například organizace Human Rights Watch (HRW).
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:
-
Biden se se západními lídry shodli na nutnosti pokračovat v tlaku na Rusko
Americký prezident Joe Biden a lídři Británie, Francie, Itálie a Německa při dnešní společné telekonferenci potvrdili odhodlání zvyšovat ekonomický tlak na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu a nadále poskytovat Ukrajině pomoc, aby se mohla bránit proti ruské armádě. V prohlášení to uvedl Bílý dům. Podle vyjádření německé vlády se shodli na cíli přimět Moskvu ke klidu zbraní a stažení vojsk.
-
Ekonomové se obávají dopadů výpadku ruských energetických dodávek na Německo
Ekonomové se obávají dalekosáhlých dopadů výpadku ruských energetických dodávek na německou ekonomiku. Hrubý domácí produkt (HDP) by se mohl v následujících 18 měsících snížit až o tři procenta. Pokud by se dodávky ropy a plynu z Ruska zastavily natrvalo, vyžádají si odpovídající změny až deset let. Dnes to podle agentury DPA uvedl německý výzkumný institut DIW. Výpadek by podle něj zároveň s sebou přinesl nárůst inflace až o 2,3 procentního bodu.
-
Blinken uvedl, že USA zatím nevidí náznak pokroku v rozhovorech Kyjeva a Moskvy
Spojené státy nezaznamenaly žádné náznaky toho, že by diplomatické rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou postupovaly "konstruktivním způsobem", řekl dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken. Ruská prohlášení ohledně toho, že stahuje svoje vojska z některých částí Ukrajiny, by podle něj mohly být pokusem Moskvy "klamat lidi a odvést pozornost". Podobně se v rozhovoru s agenturou Reuters vyjádřil i nejmenovaný západní činitel, podle nějž Rusko nebere rozhovory vážně a používá je ke hře o čas.
-
Lipavský jednal s Baerbockovou o energetické bezpečnosti a uprchlících
Evropa může dosáhnout energetické bezpečnosti jen společně a jednotně musí rovněž hledat způsoby, jak odklonem od ruských fosilních surovin zabránit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi financovat invazi na Ukrajinu. Dnes to v Berlíně při jednání s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský. Tématem byli i váleční uprchlíci z Ukrajiny. Česko v této otázce místo přerozdělování uprchlíků podporuje evropskou finanční pomoc zemím, které běžence hostí.
-
Evakuace Mariupolu zatím není možná, uvedl Elysejský palác po hovoru Macrona s Putinem
Francouzský prezident Emmanuel Macron se při dnešním telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem neúspěšně pokusil prosadit příměří pro ostřelovaný ukrajinský Mariupol. Odchod civilistů z Mariupolu v tuto chvíli není možný, sdělil podle agentury Reuters Elysejský palác. Putin podle Paříže slíbil, že o humanitární operaci "bude přemýšlet".
Macron představil Putinovi plán evakuace, který Francie připravila společně s Řeckem a Tureckem. Podmínky zahájení humanitární operace v nejbližších dnech na pomoc obyvatelům Mariupolu "nejsou v této fázi splněny", oznámil Elysejský palác.
-
Nouzový stav bude prodloužen do konce května, schválila to sněmovna
Nouzový stav vyhlášený v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny po ruské invazi do této země potrvá do konce května. Vláda Petra Fialy (ODS) jej bude moci o téměř dva měsíce prodloužit, dnes získala potřebný souhlas Sněmovny. Dolní komora prodloužení nouzového stavu schválila hlasy poslanců pětice koaličních stran. Zákonodárci opozičních ANO a SPD žádost kabinetu nepodpořili. O návrhu hnutí ANO na prodloužení stavu nouze o 30 dnů, tedy do začátku května, už dolní komora nehlasovala. Poslanecká debata trvala zhruba devět hodin.
-
Evropské akcie výrazně posílily
Evropské akcie dnes výrazně posílily. Za jejich růstem stály známky pokroku v mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou. Například panevropský akciový index STOXX Europe 600 si připsal 1,74 procenta na 462,09 bodu. Nárůst tak zaznamenal již potřetí za sebou, uvedl web ČT24.
-
Ukrajinští vojáci zničili ruské obrněné vozidlo Kamaz Typhoon, to patří mezi nejlepší zbraně ruské armády
General Staff: Ukrainian troops destroy Russian Kamaz Typhoon armored vehicle.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 29, 2022
Kamaz Typhoon mine resistant ambush protected (MRAP) vehicles are among the Russian military’s best weapons.
Photo: General Staff of the Armed Forces of Ukraine/Facebook pic.twitter.com/xmBM9Ex5jL -
Ukrajinské děti se učí v pražských školách i v prostorách volnočasových zařízení
Ukrajinské děti se nyní učí v běžných kolektivech v mateřských (MŠ) a základních školách (ZŠ), ale i v nově vzniklých adaptačních skupinách. Děti, které se svými příbuznými do Prahy utekly z válkou zasažené Ukrajiny, si tam mimo jiné zvykají na pobyt v jiné zemi a osvojují si český jazyk. Kvůli mnohde nedostačujícím kapacitám školních budov v Praze fungují adaptační skupiny třeba v prostorách základních uměleckých škol (ZUŠ) či v dalších volnočasových zařízeních. Vyplývá to z odpovědí zástupců radnic pražských městských částí na dotazy ČTK.
-
Ruská rozvědka měla proniknout do IT systému maďarského resortu zahraničí
Ruská tajná služba pronikla do interního počítačového systému maďarského ministerstva zahraničí, napsal dnes maďarský investigativní portál Direkt36. Důvěrné informace z něho podle něj mohla bez omezení předávat dál. Resort zahraničí zprávu portálu odmítl jako "lživou kampaň".
Hackerský útok se stal letos v lednu a jistý bývalý důstojník tajné služby řekl, že podle informací, které o něm má, šlo jednoznačně o útok hackerů ruských zpravodajských služeb. Maďarské úřady o takových operacích údajně dlouho vědí, protože Rusko na vládní počítačové systémy cíleně a promyšleně útočí už nejméně deset let. Maďarská diplomacie je tak prý pro Moskvu jako "otevřená kniha". Podle Direkt36 si maďarská vláda veřejně v Moskvě kvůli těmto útokům nestěžovala.
