Ukrajinská armáda FOTO: ČTK/AP/Efrem Lukatsky
FOTO: ČTK/AP/Efrem Lukatsky
V případě, že se k Severoatlantické alianci připojí Švédsko a Finsko, Rusko bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných a hypersonických zbraní. S odkazem na slova místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva to dnes napsala agentura Reuters. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou.
Finsko, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici, a Švédsko zvažují, že s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu podají žádost o členství v NATO. Premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Anderssonová ve středu uvedly, že země o výrazné změně své zahraniční a bezpečnostní politiky rozhodnou v několika příštích týdnech.
Medveděv prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři, aby obnovilo vojenskou rovnováhu.
Medveděv také výslovně upozornil na jadernou hrozbu. Uvedl, že již nelze hovořit o „bezjaderném“ Baltu, kde má Rusko svou kaliningradskou enklávu sevřenou mezi Polskem a Litvou. „O bezjaderném statusu Baltu už nemůže být řeč. Je třeba obnovit rovnováhu,“ řekl Medveděv, který byl prezidentem Ruska v letech 2008 až 2012.
Ruská armáda i nadále soustřeďuje vojenské síly nedaleko hranic s Ukrajinou a pokračuje v ostřelování a bombardování civilních cílů v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti, informoval ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ukrajinskou armádu.
Boje neustávají ani v Mariupolu, píše se v pravidelném ranním hlášení ukrajinského generálního štábu. I přes řadu týdnů trvající operaci se zatím ruským silám nepodařilo nad strategicky položeným přístavem Mariupol plně převzít kontrolu, uvádí generální štáb. V Doněcké a Luhanské oblasti podle něj ukrajinská armáda odrazila osm útoků, zničila tank, deset dalších vozidel a jeden dělostřelecký systém. Tato tvrzení podobně jako jiné zprávy z válečné oblasti nelze nezávisle ověřit.
„Ruský nepřítel dál buduje leteckou jednotku nedaleko východní hranice s naším státem, posiluje dělostřelectvo, zpravodajství a lékařskou podporu. Po celé Ukrajině trvá hrozba ostřelování,“ napsal ukrajinský generální štáb.
V Donbasu ukrajinští vojáci během uplynulých 24 hodin odrazili šest útoků. Rusko od začátku invaze přišlo již o 19 800 vojáků, 739 tanků, 158 letadel a 143 vrtulníků, uvedl ve středu ukrajinský generální štáb. Proruští separatisté a následně mluvčí ruského ministerstva obrany naopak ohlásili, že v obléhaném Mariupolu se vzdalo 1026 příslušníků ukrajinské námořní pěchoty, včetně 162 důstojníků a 47 vojákyň. Tvrzení ani jedné ze stran současného válečného konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Důležité zprávy:
- Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry či helikoptéry, oznámil ve středu prezident Joe Biden. Nová pomoc je podle něj určena také k obraně před očekávanou novou ruskou ofenzivou na východě Ukrajiny. O dodávkách materiálu ve čtvrtek Biden telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
- Rakouský kancléř Karl Nehammer se sešel s Vladimirem Putinem. Svůj pondělní rozhovor s ruským prezidentem označil za „velmi přímý, otevřený a tvrdý“. „Nebyla to žádná přátelská návštěva,“ dodal podle rakouské tiskové agentury APA. Ze schůzky nemá optimistický dojem.
- Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě vstoupit do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu spáchal „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření aliance z 30 na 32 členských států.
- Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), vicepremiér Jaroslaw Kaczyński obvinil Rusko, že bylo v pozadí letecké katastrofy u Smolenska.
- Lidé, kteří doma či ve svém volném bytě zdarma ubytovávají uprchlíky z Ukrajiny, mohou žádat o příspěvek 3000 korun na osobu za měsíc na pokrytí nákladů.
-
Celkový obchod Číny s Ruskem i Ukrajinou v prvním čtvrtletí vzrostl
Čína v prvním čtvrtletí meziročně zvýšila svůj celkový obchod s Ruskem i Ukrajinou. Peking uvedl, že hospodářská spolupráce s oběma zeměmi zůstane normální. Celkový obchod s Ruskem se v období od ledna do březnu zvýšil na 243 miliard jüanů (861 miliard korun), což je o 27,8 procenta více než před rokem. Obchod s Ukrajinou vzrostl na 29,6 miliardy jüanů (105 miliard korun), což představuje nárůst o 10,6 procenta.
-
Rusko podle britské rozvědky jmenovalo velitelem války na Ukrajině Alexandra Dvornikova
Podle britské rozvědky se jedná o pokus o centralizaci velení a řízení. Dvornikov má za sebou zkušenosti s velením v Sýrii, od roku 2016 velel také ruským jednotkám
Jižního vojenského okruhu sousedícího s ukrajinským Donbasem. Dvornikovův výběr také podle rozvědky ukazuje, že ukrajinský odpor a neúčinné předválečné plánování donutily Rusko přehodnotit své operace. -
Ruské ztráty za 49 dní války na Ukrajině
https://twitter.com/KyivPost/status/1514140442727755777
-
V Mariupolu podle starosty stále čeká na evakuaci přes 100 tisíc civilistů
V Mariupolu stále čeká na evakuaci více než 100.000 civilistů, uvedl podle agentury Reuters starosta obléhaného přístavního města na jihovýchodě Ukrajiny Vadym Bojčenko. Podle ukrajinské vicepremiérky Iryny Vereščukové se dnes humanitární koridory neotevřou kvůli tomu, že ruská strana nedodržuje dohody.
-
Zemědělci na Ukrajině pracují
Navzdory pokračujícím bojům na Ukrajině začalo podle vlády jarní setí ve všech částech země. Výjimkou je Luhanská oblast, která je téměř zcela v držení ruských okupačních vojsk. Podle agentury Ukrinform o tom v noci na dnešek informoval ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
Vláda podle Šmyhala poskytuje zemědělskému sektoru zvýhodněné úvěry v celkové výši 3,5 miliardy hřiven (2,7 miliardy korun). "Pomáháme zemědělcům," řekl Šmyhal s tím, že cílem je, aby se setí a další polní práce nikde nezastavily.
-
Prezidenti v Kyjevě
Polský, litevský, lotyšský a estonský prezident cestují do ukrajinského hlavního města Kyjeva, aby se setkali s prezidentem Zelenským, uvedl poradce polské hlavy státu.
https://twitter.com/AlarKaris/status/1514105421488967682
-
Počty mrtvých civilistů se zvyšují
V Buči a na dalších místech Kyjevské oblasti zahynulo při ruské invazi na Ukrajinu více než 720 civilistů. Informovalo tom v noci na dnešek ukrajinské ministerstvo vnitra s tím, že 200 osob se nadále pohřešuje.
"Počet nalezených a ohledaných těl mrtvých civilistů v Kyjevské oblasti v důsledku ruské agrese je již vyšší než 720, dalších více než 200 osob je považováno za pohřešované," citovalo ministerstvo vnitra policejního náčelníka Kyjevské oblasti Andrije Něbytova.
Ministerstvo dále uvedlo, že od začátku války bylo oblasti kolem ukrajinského hlavního města ohlášeno přes 3000 trestných činů spáchaných ruskými vojáky, z nichž zhruba polovina údajně naplňuje skutkovou podstatu válečných zločinů. Ukrajinští policisté zaznamenali také 150 případů rabování a s 35 osobami zahájili trestní řízení pro podezření z kolaborace s ruskými okupanty. Pět lidí bylo již obviněno.
-
Miliony dolarů pro Ukrajinu
Administrativa amerického prezidenta Joe Bidena by měla již ve středu oznámit další vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 750 milionů dolarů na boj proti ruským silám. Pro agenturu Reuters to uvedli dva američtí představitelé, obeznámení s touto záležitostí.
-
Vyjádření pocty obráncům ostrova
Ukrajinská pošta vydala známku na počest obránců Hadího ostrova, kteří na začátku nynější ruské invaze nevybíravými slovy vzkázali ruské válečné lodi, že vzdávat se rozhodně nehodlají. Známku si lze koupit přes internet i na pobočkách pošty. Její vítěznou podobu vybrali lidé v hlasování na sociálních sítích.
Autorem je Borys Hroch, umělec žijící ve Lvově. Byl jedním ze skoro 500 soutěžících z Ukrajiny i dalších zemí, kteří pro Ukrajinskou poštu navrhli známku nazvanou "Ruská válečná lodi, jdi do p*dele". Na vítězném díle stojí ukrajinský voják na břehu a ukazuje ruku se zdviženým prostředníkem ruskému vojenskému plavidlu na moři.
-
Biden trvá na termínu genocida
Americký prezident Joe Biden dnes uvedl, že si stojí za tvrzením, že Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Ruského prezidenta Vladimira Putina přitom obvinil, že se snaží "zničit myšlenku, že je možné být Ukrajincem". Informuje o tom agentura AP. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Bidenova slova na twitteru ocenil s tím, že je důležité věci "označovat pravými jmény".
Sdělení šéfa Bílého domu přišlo několik hodin poté, co termín genocida použil v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině v projevu ve státě Iowa, kde představoval kroky své administrativy, jejichž cílem je zastavit rostoucí náklady na pohonné hmoty v důsledku války. Krátce před odletem z Iowy do Washingtonu Biden řekl, že si stojí za tvrzením, že Putin páchá proti Ukrajině genocidu.
"Ano, označil jsem to za genocidu," řekl americký prezident novinářům. "Je čím dál jasnější, že se Putin snaží zničit myšlenku, že je vůbec možné být Ukrajincem," pokračoval.
