V případě, že se k Severoatlantické alianci připojí Švédsko a Finsko, Rusko bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných a hypersonických zbraní. S odkazem na slova místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva to dnes napsala agentura Reuters. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou.
Finsko, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici, a Švédsko zvažují, že s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu podají žádost o členství v NATO. Premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Anderssonová ve středu uvedly, že země o výrazné změně své zahraniční a bezpečnostní politiky rozhodnou v několika příštích týdnech.
Medveděv prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři, aby obnovilo vojenskou rovnováhu.
Medveděv také výslovně upozornil na jadernou hrozbu. Uvedl, že již nelze hovořit o „bezjaderném“ Baltu, kde má Rusko svou kaliningradskou enklávu sevřenou mezi Polskem a Litvou. „O bezjaderném statusu Baltu už nemůže být řeč. Je třeba obnovit rovnováhu,“ řekl Medveděv, který byl prezidentem Ruska v letech 2008 až 2012.
Ruská armáda i nadále soustřeďuje vojenské síly nedaleko hranic s Ukrajinou a pokračuje v ostřelování a bombardování civilních cílů v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti, informoval ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ukrajinskou armádu.
Boje neustávají ani v Mariupolu, píše se v pravidelném ranním hlášení ukrajinského generálního štábu. I přes řadu týdnů trvající operaci se zatím ruským silám nepodařilo nad strategicky položeným přístavem Mariupol plně převzít kontrolu, uvádí generální štáb. V Doněcké a Luhanské oblasti podle něj ukrajinská armáda odrazila osm útoků, zničila tank, deset dalších vozidel a jeden dělostřelecký systém. Tato tvrzení podobně jako jiné zprávy z válečné oblasti nelze nezávisle ověřit.
„Ruský nepřítel dál buduje leteckou jednotku nedaleko východní hranice s naším státem, posiluje dělostřelectvo, zpravodajství a lékařskou podporu. Po celé Ukrajině trvá hrozba ostřelování,“ napsal ukrajinský generální štáb.
V Donbasu ukrajinští vojáci během uplynulých 24 hodin odrazili šest útoků. Rusko od začátku invaze přišlo již o 19 800 vojáků, 739 tanků, 158 letadel a 143 vrtulníků, uvedl ve středu ukrajinský generální štáb. Proruští separatisté a následně mluvčí ruského ministerstva obrany naopak ohlásili, že v obléhaném Mariupolu se vzdalo 1026 příslušníků ukrajinské námořní pěchoty, včetně 162 důstojníků a 47 vojákyň. Tvrzení ani jedné ze stran současného válečného konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Důležité zprávy:
- Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry či helikoptéry, oznámil ve středu prezident Joe Biden. Nová pomoc je podle něj určena také k obraně před očekávanou novou ruskou ofenzivou na východě Ukrajiny. O dodávkách materiálu ve čtvrtek Biden telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
- Rakouský kancléř Karl Nehammer se sešel s Vladimirem Putinem. Svůj pondělní rozhovor s ruským prezidentem označil za „velmi přímý, otevřený a tvrdý“. „Nebyla to žádná přátelská návštěva,“ dodal podle rakouské tiskové agentury APA. Ze schůzky nemá optimistický dojem.
- Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě vstoupit do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu spáchal „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření aliance z 30 na 32 členských států.
- Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), vicepremiér Jaroslaw Kaczyński obvinil Rusko, že bylo v pozadí letecké katastrofy u Smolenska.
- Lidé, kteří doma či ve svém volném bytě zdarma ubytovávají uprchlíky z Ukrajiny, mohou žádat o příspěvek 3000 korun na osobu za měsíc na pokrytí nákladů.
-
USA nepotvrdily použití chemických zbraní v Mariupolu, situaci sledují
Spojené státy nejsou v pozici, aby mohly potvrdit zprávy o použití chemických zbraní na Ukrajině, mají však důvěryhodné informace o tom, že by je Rusko mohlo nasadit při své očekávané nové ofenzivě na východě země, řekl v úterý americký ministr zahraničí Antony Blinken. Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) dnes uvedla, že situaci na Ukrajině bedlivě monitoruje, použití chemických zbraní přitom explicitně nepotvrdila ani nevyvrátila.
Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo, že prověřuje informace o použití chemických zbraních v Mariupolu. Ukrajinský pluk Azov, který obklíčené město brání, totiž sdělil, že ruská armáda v pondělí večer v Mariupolu použila blíže neupřesněnou „jedovatou látku“, kterou shodila na obránce města z dronu. Oběti měly potíže s dýcháním a pohybem. Blinken v úterý odmítl tyto informace potvrdit, nevyloučil však podobnou možnost do budoucna a řekl, že by ruské jednotky mohly použít „různé látky určené na rozhánění davů, zejména slzný plyn smíchaný s chemickými činidly“ proti ukrajinským bojovníkům, kteří stále brání Mariupol.
-
Vláda podle Fialy zvažuje kroky k obnově diplomatického zastoupení v Kyjevě
Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) zvažuje všechny kroky vedoucí k tom, aby ČR mohla mít ve všech směrech co nejnormálnější vztahy s Ukrajinou, která čelí ruské agresi. Fiala to v úterý uvedl po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem. Reagoval tak na dotaz ČTK, kdy se znovu otevře po vzoru dalších evropských států české diplomatické zastoupení v Kyjevě a ve Lvově. „Nechci z bezpečnostních důvodů mluvit o nějakých detailech. Snad jenom mohu říct, že zvažujeme všechny kroky, které povedou k tomu, aby Česká republika mohla mít po všech stránkách s Ukrajinou co možná nejnormálnější vztahy navzdory tomu, jak složitá situace na Ukrajině je,“ uvedl premiér.
-
Ukrajinské služby zřejmě chytily proruského politika podezřelého z vlastizrady
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý zveřejnil fotografii prominentního proruského politika Viktora Medvedčuka s pouty na rukou po zvláštní akci ukrajinské tajné služby SBU. Letos v únoru, krátce po začátku ruské invaze, ukrajinské úřady informovaly o tom, že lídr Opoziční platformy utekl z domácího vězení.
„Dobrá práce,“ ohodnotil Zelenskyj příslušníky SBU na facebooku a dodal, že detaily zveřejní později. SBU oznámila, že Medvedčuka, který je na fotografii oblečený do ukrajinské vojenské uniformy, zadržela „při nebezpečné operaci“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že snímek, na němž je údajně Medvedčuk, viděl, nemůže ale říct, zda je opravdový. Ukrajina loni zahájila vyšetřování Medvedčuka kvůli vlastizradě a drancování přírodních zdrojů na Krymu. Tento poloostrov anektovalo Rusko v roce 2014, Ukrajina a řada zemí světa ho však dál považuje za součást svého území. Ruský prezident Vladimir Putin je kmotrem nejmladší Medvedčukovy dcery. Tento politik popírá, že by se dopustil něčeho nezákonného.
-
OSN potvrdila smrt 1892 civilistů během ruské invaze na Ukrajinu
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo o život nejméně 1892 civilistů, potvrdil v úterý Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR). Dalších přinejmenším 2558 civilistů utrpělo zranění. Rusko napadlo Ukrajinu 24. února, čímž rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Odhaduje se, že ve válce zahynuly už tisíce lidí.
OHCHR zároveň upozorňuje, že skutečné počty obětí budou zřejmě výrazně vyšší, protože příjem informací z některých oblastí se opožďuje a mnoho ohlášených případů ještě nepotvrdil. Týká se to například Mariupolu v Doněcké oblasti, Izjumu v Charkovské oblasti, obce Popasna v Luhanské oblasti nebo Borodjance v Kyjevské oblasti, kde jsou hlášeny četné civilní oběti, které se nyní potvrzují a nejsou zahrnuty ve zveřejněné bilanci, uvedl úřad. Za hlavní příčinu smrti a zranění lidí Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva označil mimo jiné dělostřelecké a raketové ostřelování či letecké bombardování.
-
Deník N: Podle nejhoršího vládního scénáře může být v ČR až milion uprchlíků
Vláda má tři scénáře vývoje uprchlické krize. Podle nejmírnějšího zůstane v Česku počet migrantů z Ukrajiny zhruba na současných 300.000. Naopak nejhorší scénář počítá s eskalací konfliktu, což by znamenalo nárůst až na jeden milion běženců v ČR. Integrace Ukrajinců by v nejmírnějším scénáři vyšla minimálně na 54 miliard korun. Informuje o tom Deník N, který má dokument k dispozici. Kabinet bude materiál projednávat ve středu.
-
Ruská policie zadržela opozičního politika Kara-Murzu, dostal 15 dní vězení
Ruská policie zadržela v pondělí večer v Moskvě opozičního politika Vladimira Kara-Murzu. Po sepsání protokolu strávil noc v cele, uvedl podle médií opozičníkův obhájce Vadim Prochorov. Úřady politika viní z neuposlechnutí pokynů policistů, za což ho dnes soud poslal na 15 dní za mříže, oznámila stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
Policie podle agentury TASS tvrdí, že "Kara-Murza se při pohledu na policisty choval neadekvátně, změnil trajektorii svého pohybu, zrychlil krok a na výzvu k zastavení se pokusil o útěk". Při zadržení prý kladl odpor. Prochorov policejní verzi odmítá s tím, že policisté zadrželi politika u vchodu do jeho bytového domu hned poté, co vystoupil z auta, píše RFE/RL.
-
Německý prezident není v Kyjevě vítán
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes při návštěvě Varšavy připustil, že není vítán v Kyjevě. Potvrdil přitom předchozí informace médií, že se chystal ukrajinskou metropoli navštívit. Polský prezident Andrzej Duda, s nímž se dnes Steinmeier setkal, v uplynulých dnech podle německého prezidenta inicioval společnou cestu do Kyjeva, a to i s prezidenty tří pobaltských zemí - Litvy, Lotyšska a Estonska.
"Byl jsem na to připraven. Ale zjevně - a to musím vzít v potaz - si to v Kyjevě nepřáli," řekl dnes Steinmeier. Jeho země je přitom terčem kritiky kvůli dlouhodobé vstřícné politice vůči Rusku a nedostatečné reakci na ukrajinské žádosti o vojenskou pomoc či uvalení nejpřísnějších ekonomických sankcí na Rusko. Podle Steinmeiera byla plánovaná cesta míněna jako "silné znamení společné evropské solidarity s Ukrajinou".
-
Kyjev zajal proruského politika Medvedchuka
Ukrajinský prezident Zelenskyj oznámil, že se tajným službám podařilo zajmout proruského politika Viktora Medvedchuka.
https://twitter.com/KyivIndependent/status/1513945381842956294
-
Kyjev svůj postoj pro vyjednávání nezměnil, řekl šéf delegace vyjednavačů
Šéf delegace ukrajinských vyjednavačů Davyd Arachamija popřel ruská prohlášení, že Kyjev změnil svůj postoj a upustil od dojednaného komuniké v Istanbulu.
-
Slovensko chystá návrat svých diplomatů do Kyjeva
Ministr zahraničí Ivan Korčok dnes oznámil, že Slovensko chystá obnovení provozu své ambasády v Kyjevě. V nejbližších dnech do ukrajinské metropole vyrazí tým, který zhodnotí bezpečnostní situaci. "Pokud to bude možné, obnovíme činnost našeho velvyslanectví okamžitě," napsal šéf slovenské diplomacie na Twitteru.