V případě, že se k Severoatlantické alianci připojí Švédsko a Finsko, Rusko bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných a hypersonických zbraní. S odkazem na slova místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva to dnes napsala agentura Reuters. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou.
Finsko, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici, a Švédsko zvažují, že s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu podají žádost o členství v NATO. Premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Anderssonová ve středu uvedly, že země o výrazné změně své zahraniční a bezpečnostní politiky rozhodnou v několika příštích týdnech.
Medveděv prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři, aby obnovilo vojenskou rovnováhu.
Medveděv také výslovně upozornil na jadernou hrozbu. Uvedl, že již nelze hovořit o „bezjaderném“ Baltu, kde má Rusko svou kaliningradskou enklávu sevřenou mezi Polskem a Litvou. „O bezjaderném statusu Baltu už nemůže být řeč. Je třeba obnovit rovnováhu,“ řekl Medveděv, který byl prezidentem Ruska v letech 2008 až 2012.
Ruská armáda i nadále soustřeďuje vojenské síly nedaleko hranic s Ukrajinou a pokračuje v ostřelování a bombardování civilních cílů v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti, informoval ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ukrajinskou armádu.
Boje neustávají ani v Mariupolu, píše se v pravidelném ranním hlášení ukrajinského generálního štábu. I přes řadu týdnů trvající operaci se zatím ruským silám nepodařilo nad strategicky položeným přístavem Mariupol plně převzít kontrolu, uvádí generální štáb. V Doněcké a Luhanské oblasti podle něj ukrajinská armáda odrazila osm útoků, zničila tank, deset dalších vozidel a jeden dělostřelecký systém. Tato tvrzení podobně jako jiné zprávy z válečné oblasti nelze nezávisle ověřit.
„Ruský nepřítel dál buduje leteckou jednotku nedaleko východní hranice s naším státem, posiluje dělostřelectvo, zpravodajství a lékařskou podporu. Po celé Ukrajině trvá hrozba ostřelování,“ napsal ukrajinský generální štáb.
V Donbasu ukrajinští vojáci během uplynulých 24 hodin odrazili šest útoků. Rusko od začátku invaze přišlo již o 19 800 vojáků, 739 tanků, 158 letadel a 143 vrtulníků, uvedl ve středu ukrajinský generální štáb. Proruští separatisté a následně mluvčí ruského ministerstva obrany naopak ohlásili, že v obléhaném Mariupolu se vzdalo 1026 příslušníků ukrajinské námořní pěchoty, včetně 162 důstojníků a 47 vojákyň. Tvrzení ani jedné ze stran současného válečného konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Důležité zprávy:
- Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry či helikoptéry, oznámil ve středu prezident Joe Biden. Nová pomoc je podle něj určena také k obraně před očekávanou novou ruskou ofenzivou na východě Ukrajiny. O dodávkách materiálu ve čtvrtek Biden telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
- Rakouský kancléř Karl Nehammer se sešel s Vladimirem Putinem. Svůj pondělní rozhovor s ruským prezidentem označil za „velmi přímý, otevřený a tvrdý“. „Nebyla to žádná přátelská návštěva,“ dodal podle rakouské tiskové agentury APA. Ze schůzky nemá optimistický dojem.
- Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě vstoupit do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu spáchal „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření aliance z 30 na 32 členských států.
- Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), vicepremiér Jaroslaw Kaczyński obvinil Rusko, že bylo v pozadí letecké katastrofy u Smolenska.
- Lidé, kteří doma či ve svém volném bytě zdarma ubytovávají uprchlíky z Ukrajiny, mohou žádat o příspěvek 3000 korun na osobu za měsíc na pokrytí nákladů.
-
Biden a Johnson hovořili o urychlení pomoci Ukrajině
Americký prezident Joe Biden a britský premiér Boris Johnson spolu dnes telefonicky hovořili o nutnosti urychlit pomoc Ukrajině. Informoval o tom úřad britského premiéra. Oba státníci se podle něj shodli, že budou pokračovat ve společném úsilí o stupňování ekonomického tlaku na režim ruského prezidenta Vladimira Putina a o rázném ukončení závislosti Západu na ruské ropě a plynu.
"Oba lídři hovořili o potřebě urychlit pomoc Ukrajině, včetně posílení vojenské a ekonomické podpory, protože ukrajinské síly se připravují na další ruský útok na východě země," citovala agentura Reuters mluvčí Downing Street.
-
Ruští poslanci navrhli, aby aktivity odcházejících firem spravovala státní banka
Ruští poslanci navrhli, aby se ruské aktivity zahraničních podniků, které opouštějí Rusko, přesunovaly pod státní rozvojovou banku VEB. Majitelé těchto podniků by pak podle návrhu měli dostat na vybranou, zda ruské aktivity během tří měsíců obnoví, nebo odprodají. Informovala o tom agentura Reuters.
-
V Severodoněcku zemřelo od začátku války asi 400 civilistů
Ve městě Severodoněck na východě Ukrajiny bylo od začátku ruské invaze pohřbeno asi 400 civilistů, uvedl Serhij Hajdaj, gubernátor Luhanské oblasti, v níž toto město leží. Nespecifikoval ovšem, proč tito civilisté zemřeli, totožnost většiny z nich ale úřady znají. Gubernátor také uvedl, že v regionu jsou márnice přeplněné těly civilistů a dodávky elektrického proudu fungují jen s přestávkami nebo vůbec ne.
Hajdaj podle portálu Ukrajinska Pravda vysvětlil, že mnohde se hřbitovy nacházejí mimo města a během ostřelování tam není možné mrtvé odvážet. Těla jsou podle něj také ve sklepech domů nebo zakopaná na dvorech, někde kvůli ostřelování dál leží i na ulicích. Když města v Luhanské oblasti nejsou terčem ruských útoků, pracovníci komunálních služeb mrtvé převážejí na jiná místa. Podle Hajdaje je ukládají ve speciálních obalech, na tabulkách píší co nejvíce informací o dotyčném člověku.
-
Francouzští forenzní experti dorazili do Buči
Francouzští forenzní experti dorazili do města Buča, aby pomohli ukrajinským autoritám zjistit, co se ve městě stalo. Poté, co se z něj stáhly ruské síly, zde byly nalezeny stovky těl.
-
Ukrajinští uprchlíci vytvářejí tlak na realitní trhy v Německu, Polsku a ČR
Ukrajinští uprchlíci vytvářejí tlak na realitní trhy v hostitelských zemích. V Německu, Polsku a v České republice byty chybějí a ceny nájmů rostou. Informuje o tom agentura Reuters.
Od doby, kdy Rusko 24. února napadlo Ukrajinu, tuto zemi opustilo zhruba 4,5 milionu lidí. Více než polovina našla útočiště v sousedním Polsku, kde už žila největší ukrajinská diaspora.
Podle Marcina Janczuka, který pracuje v realitní společnosti Metrohouse Franchise, by polský trh s komerčním ubytováním musel hned přidat půl milionu bytů, aby uspokojil všechny uprchlíky, kteří do země zatím přišli. "Odhadujeme, že v (polských) největších městech jsou aktuálně ceny nájmů zhruba o 20 procent vyšší než na začátku roku," uvedl Janczuk s tím, že příliv uprchlíků je jen jedním z mnoha důvodů nárůstu.
-
Téměř 3 000 civilistů se podařilo evakuovat z oblastí u fronty
Zástupkyně ukrajinského premiéra Iryna Vereščuková potvrdila, že v úterý bylo z oblastí u fronty evakuováno 2 671 civilistů, z nich 208 bylo z Mariupolu a 2 135 ze Záporožské oblasti. Uvedla to agentura Reuters.
-
Akademická rada Akademie věd ČR schválila první žádosti ukrajinských vědců o stáž
Akademická rada #AVCR v pondělí 11. 4. schválila prvních 22 žádostí 🇺🇦vědců a vědkyň o stáž. Převažoval zájem o přírodní vědy (@BiologyCentre, @ivb_cas), uspěli ale i žadatelé o práci v @FLU_AV_CR nebo @ARUBrno. ➡️https://t.co/31ux3UPWHk pic.twitter.com/X12M3ns6qn
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) April 12, 2022 -
Úřady práce začnou nabízet uchazečům o práci z Ukrajiny kurzy češtiny
Úřady práce by už brzy měly začít ukrajinským uchazečům o práci nabízet kurzy češtiny. Jazykovou přípravu i uhradí. Ministerstva práce a školství nyní pracují na osnovách. ČTK o tom dnes informovalo tiskové oddělení resortu práce. Kurzy by se měly platit z evropských peněz z operačního programu Zaměstnanost.
Uprchlíci z Ukrajiny s vízem k ochraně mohou v Česku pracovat bez povolení a překážek. Mohou se také zaevidovat jako uchazeči o zaměstnání. Úřady práce by jim měly případně nabídnout či zajistit rekvalifikaci. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes po jednání tripartity řekl, že v evidenci je teď víc než 10.000 ukrajinských zájemců o práci.
-
EU poskytne pomoc Moldavsku, které je tranzitní a uprchlickou zemí pro Ukrajince
We activated our European Humanitarian Response Capacity to help Moldova🇲🇩
— European Commission (@EU_Commission) April 12, 2022
→ 1200 tents and 4000 blankets were delivered directly to people displaced by the conflict in Ukraine
→ 3 EU airbridge flights flew to Chisinaupic.twitter.com/4UvWCwLAKl -
Ruští novináři byli odsouzeni za pobízení k protivládním protestům
Čtyři ruští novináři, kteří pracovali v moskevském studentském časopise DOXA, byli odsouzeni ke dvěma rokům nucené práce. Trest dostali za pobízení mladistvých k účasti na protivládních protestech. Uvedla to agentura Reuters.