V případě, že se k Severoatlantické alianci připojí Švédsko a Finsko, Rusko bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných a hypersonických zbraní. S odkazem na slova místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva to dnes napsala agentura Reuters. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou.
Finsko, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici, a Švédsko zvažují, že s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu podají žádost o členství v NATO. Premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Anderssonová ve středu uvedly, že země o výrazné změně své zahraniční a bezpečnostní politiky rozhodnou v několika příštích týdnech.
Medveděv prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři, aby obnovilo vojenskou rovnováhu.
Medveděv také výslovně upozornil na jadernou hrozbu. Uvedl, že již nelze hovořit o „bezjaderném“ Baltu, kde má Rusko svou kaliningradskou enklávu sevřenou mezi Polskem a Litvou. „O bezjaderném statusu Baltu už nemůže být řeč. Je třeba obnovit rovnováhu,“ řekl Medveděv, který byl prezidentem Ruska v letech 2008 až 2012.
Ruská armáda i nadále soustřeďuje vojenské síly nedaleko hranic s Ukrajinou a pokračuje v ostřelování a bombardování civilních cílů v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti, informoval ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ukrajinskou armádu.
Boje neustávají ani v Mariupolu, píše se v pravidelném ranním hlášení ukrajinského generálního štábu. I přes řadu týdnů trvající operaci se zatím ruským silám nepodařilo nad strategicky položeným přístavem Mariupol plně převzít kontrolu, uvádí generální štáb. V Doněcké a Luhanské oblasti podle něj ukrajinská armáda odrazila osm útoků, zničila tank, deset dalších vozidel a jeden dělostřelecký systém. Tato tvrzení podobně jako jiné zprávy z válečné oblasti nelze nezávisle ověřit.
„Ruský nepřítel dál buduje leteckou jednotku nedaleko východní hranice s naším státem, posiluje dělostřelectvo, zpravodajství a lékařskou podporu. Po celé Ukrajině trvá hrozba ostřelování,“ napsal ukrajinský generální štáb.
V Donbasu ukrajinští vojáci během uplynulých 24 hodin odrazili šest útoků. Rusko od začátku invaze přišlo již o 19 800 vojáků, 739 tanků, 158 letadel a 143 vrtulníků, uvedl ve středu ukrajinský generální štáb. Proruští separatisté a následně mluvčí ruského ministerstva obrany naopak ohlásili, že v obléhaném Mariupolu se vzdalo 1026 příslušníků ukrajinské námořní pěchoty, včetně 162 důstojníků a 47 vojákyň. Tvrzení ani jedné ze stran současného válečného konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Důležité zprávy:
- Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry či helikoptéry, oznámil ve středu prezident Joe Biden. Nová pomoc je podle něj určena také k obraně před očekávanou novou ruskou ofenzivou na východě Ukrajiny. O dodávkách materiálu ve čtvrtek Biden telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
- Rakouský kancléř Karl Nehammer se sešel s Vladimirem Putinem. Svůj pondělní rozhovor s ruským prezidentem označil za „velmi přímý, otevřený a tvrdý“. „Nebyla to žádná přátelská návštěva,“ dodal podle rakouské tiskové agentury APA. Ze schůzky nemá optimistický dojem.
- Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě vstoupit do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu spáchal „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření aliance z 30 na 32 členských států.
- Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), vicepremiér Jaroslaw Kaczyński obvinil Rusko, že bylo v pozadí letecké katastrofy u Smolenska.
- Lidé, kteří doma či ve svém volném bytě zdarma ubytovávají uprchlíky z Ukrajiny, mohou žádat o příspěvek 3000 korun na osobu za měsíc na pokrytí nákladů.
-
Ukrajina uvedla, že zmařila ruský kybernetický útok proti své elektrické síti
Ukrajinské úřady uvedly, že zmařily pokus ruských hackerů poškodit ukrajinskou elektrickou rozvodnou síť prostřednictvím kybernetického útoku. Zástupce šéfa úřadu pro speciální komunikaci a informační ochranu Viktor Žora řekl, že Rusko se proti Ukrajině snažilo zaútočit minulý týden.
"Šlo o vojenský hackerský tým, jehož cílem bylo vyřadit z provozu celou řadu zařízení, včetně elektrických stanic," cituje Žoru agentura Reuters. "Nepodařilo se jim to a my věc vyšetřujeme," dodal. Podle Kyjeva za útokem stojí skupina přezdívaná Sandworm, která je spojována s dřívějšími kybernetickými útoky připisovanými Rusku a má vazby na tamní vojenskou rozvědku GRU.
-
V Mariupolu zemřelo odhadem na 21 000 civilistů, uvedl starosta města
Podle posledních odhadů mohlo od začátku ruské invaze na Ukrajinu v jihoukrajinském Mariupolu zemřít až 21 000 civilních obyvatel, uvedl dnes starosta obléhaného města podle agentury Reuters. Starosta strategicky důležitého přístavního města Vadym Bojčenko zároveň zdůraznil, že od začátku pouličních bojů je složité zjistit přesný počet obětí.
-
Telefonát mezi ruským vojákem a jeho manželkou
Překlad. Manželka ruského vojáka mu dovoluje znásilňovat ukrajinské ženy. pic.twitter.com/ame21mzq1r
— Andrej Poleščuk (@andrewofpolesia) April 12, 2022 -
Světová banka připravuje pomoc pro Ukrajinu v objemu 1,5 miliardy dolarů
Světová banka připravuje nový balík finanční pomoci pro Ukrajinu v objemu 1,5 miliardy dolarů (téměř 34 miliard Kč). Oznámil to dnes podle agentury Reuters prezident banky David Malpass. Upozornil, že podpora ze strany Světové banky pomáhá Ukrajině zajišťovat klíčové služby, například vyplácet mzdy zaměstnancům nemocnic či důchody.
-
Ambasador Ukrajiny nechce, aby kříž na Velký pátek v Římě nesli Ukrajinci s Rusy
Ukrajinský velvyslanec ve Vatikánu dnes protestoval proti tomu, aby při obřadu křížové cesty na Velký pátek u římského Kolosea nesly kříž společně ukrajinská a ruská rodina. Informovala o tom agentura ANSA. Vatikán v pondělí v podrobnostech k tomuto procesí uvedl, že obě rodiny požádají Boha o usmíření mezi jejich národy.
-
Ukrajinu od začátku invaze opustilo přes 4,6 milionu lidí
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dnes uvedl, že celkový počet lidí, kteří od začátku ruské invaze opustili Ukrajinu, překročil 4,6 milionu. Polské hranice z toho překročilo téměř 2,7 milionu uprchlíků, do Německa přišlo přes 335 tisíc.
-
Svět čelí kvůli ruské agresi bezprecedentní krizi v dodávkách jídla
The world was already facing an unprecedented hunger crisis before the Russian invasion of Ukraine.
— United Nations (@UN) April 12, 2022
Now, @WFP estimates an additional 47 million people could be pushed into acute hunger if the war continues past April. https://t.co/E4SSpjHGFh pic.twitter.com/FWh2dwRXyY -
Ministr spravedlnosti nevydal Ukrajince k trestnímu stíhání do Ruska
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nevydal k trestnímu stíhání do Ruska Ukrajince, jehož vydání označily české soudy před zahájením ruské invaze na Ukrajinu za přípustné, uvedlo tiskové oddělení ministerstva na dotaz ČTK. Otázku, zda úřad v současné situaci považuje záruky poskytované Ruskem ve vydávacích řízeních za důvěryhodné, nechtělo ministerstvo komentovat.
-
V Buči se našla těla už 403 lidí, které asi zabili ruští vojáci
Starosta města Buča Anatolij Fedoruk dnes informoval, že úřady doposud objevily těla 403 lidí, o nichž se domnívají, že je zabili ruští vojáci za dobu, co oblast okupovali. Dodal, že počty takto nalezených těl stále rostou.
Ruské síly ovládaly Buču ležící na severozápad od ukrajinského hlavního města asi měsíc, stáhly se z ní koncem března. Ukrajinská strana tvrdí, že ruští vojáci v Buči zabíjeli, znásilňovali a mučili civilisty, což Moskva popírá a označuje za provokaci.
-
Putin: Jednání s Ukrajinou jsou na mrtvém bodě
Jednání s Ukrajinou jsou na mrtvém bodě, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Kyjev se podle něj odchýlil od toho, na čem se obě strany dohodly při mírových hovorech v Istanbulu na konci března. Ukrajina tam při jednání předložila návrh na cestu k možné neutralitě.
Podle ukrajinské armády Rusko v současné době připravuje rozsáhlou ofenzivu na východě Ukrajiny.