V případě, že se k Severoatlantické alianci připojí Švédsko a Finsko, Rusko bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných a hypersonických zbraní. S odkazem na slova místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva to dnes napsala agentura Reuters. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou.
Finsko, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici, a Švédsko zvažují, že s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu podají žádost o členství v NATO. Premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Anderssonová ve středu uvedly, že země o výrazné změně své zahraniční a bezpečnostní politiky rozhodnou v několika příštích týdnech.
Medveděv prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři, aby obnovilo vojenskou rovnováhu.
Medveděv také výslovně upozornil na jadernou hrozbu. Uvedl, že již nelze hovořit o „bezjaderném“ Baltu, kde má Rusko svou kaliningradskou enklávu sevřenou mezi Polskem a Litvou. „O bezjaderném statusu Baltu už nemůže být řeč. Je třeba obnovit rovnováhu,“ řekl Medveděv, který byl prezidentem Ruska v letech 2008 až 2012.
Ruská armáda i nadále soustřeďuje vojenské síly nedaleko hranic s Ukrajinou a pokračuje v ostřelování a bombardování civilních cílů v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti, informoval ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ukrajinskou armádu.
Boje neustávají ani v Mariupolu, píše se v pravidelném ranním hlášení ukrajinského generálního štábu. I přes řadu týdnů trvající operaci se zatím ruským silám nepodařilo nad strategicky položeným přístavem Mariupol plně převzít kontrolu, uvádí generální štáb. V Doněcké a Luhanské oblasti podle něj ukrajinská armáda odrazila osm útoků, zničila tank, deset dalších vozidel a jeden dělostřelecký systém. Tato tvrzení podobně jako jiné zprávy z válečné oblasti nelze nezávisle ověřit.
„Ruský nepřítel dál buduje leteckou jednotku nedaleko východní hranice s naším státem, posiluje dělostřelectvo, zpravodajství a lékařskou podporu. Po celé Ukrajině trvá hrozba ostřelování,“ napsal ukrajinský generální štáb.
V Donbasu ukrajinští vojáci během uplynulých 24 hodin odrazili šest útoků. Rusko od začátku invaze přišlo již o 19 800 vojáků, 739 tanků, 158 letadel a 143 vrtulníků, uvedl ve středu ukrajinský generální štáb. Proruští separatisté a následně mluvčí ruského ministerstva obrany naopak ohlásili, že v obléhaném Mariupolu se vzdalo 1026 příslušníků ukrajinské námořní pěchoty, včetně 162 důstojníků a 47 vojákyň. Tvrzení ani jedné ze stran současného válečného konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Důležité zprávy:
- Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry či helikoptéry, oznámil ve středu prezident Joe Biden. Nová pomoc je podle něj určena také k obraně před očekávanou novou ruskou ofenzivou na východě Ukrajiny. O dodávkách materiálu ve čtvrtek Biden telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
- Rakouský kancléř Karl Nehammer se sešel s Vladimirem Putinem. Svůj pondělní rozhovor s ruským prezidentem označil za „velmi přímý, otevřený a tvrdý“. „Nebyla to žádná přátelská návštěva,“ dodal podle rakouské tiskové agentury APA. Ze schůzky nemá optimistický dojem.
- Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě vstoupit do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu spáchal „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření aliance z 30 na 32 členských států.
- Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), vicepremiér Jaroslaw Kaczyński obvinil Rusko, že bylo v pozadí letecké katastrofy u Smolenska.
- Lidé, kteří doma či ve svém volném bytě zdarma ubytovávají uprchlíky z Ukrajiny, mohou žádat o příspěvek 3000 korun na osobu za měsíc na pokrytí nákladů.
-
Putin označil zprávy o násilnostech v Buči za falešné
Zprávy o násilnostech ve městě Buča jsou falešné, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin po jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Ukrajinské úřady a západní pozorovatelé, média i politici informovali o zabíjení civilistů a dalších válečných zločinech v Buči na okraji Kyjeva, odkud se na konci března stáhla ruská vojska. Podle Lukašenka je situace ve městě výsledkem britské zpravodajské operace.
-
Německé zásoby plynu mohou vydržet až do konce léta
Německé zásoby plynu by v případě zastavení ruských dodávek vydržely nejméně do konce léta, uvedla dnes německá agentura pro síťové služby Bundesnetzagentur (BNetzA). Její šéf varoval, že kvůli množství mrtvých civilistů na Ukrajině sílí tlak na Evropskou unii, aby zavedla embargo na ruské energie.
Současný stav zásob plynu je o něco lepší než před třemi nebo čtyřmi týdny. Podle šéfa agentury BNetzA Klause Müllera, který poskytl rozhovor listu Die Zeit, by v případě okamžitého zastavení dodávek ze strany Ruska mohly zásoby vydržet až do začátku podzimu.
Müller také připomněl, že největší evropská ekonomika je pod tlakem, aby se zbavila ruského plynu a ropy, protože tržby z nich podle kritiků poskytují Moskvě důležité prostředky na vedení války na Ukrajině.
-
Blažek nevydal ukrajinského občana
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nevydal k trestnímu stíhání do Ruska Ukrajince, jehož vydání označily české soudy před zahájením ruské invaze na Ukrajinu za přípustné, informovalo tiskové oddělení ministerstva. Otázku, zda úřad v současné situaci považuje záruky poskytované Ruskem ve vydávacích řízeních za důvěryhodné, nechtělo ministerstvo komentovat.
Ministr může podle zákona extradici, tedy vydání, nepovolit, i pokud soudy rozhodly o její přípustnosti. A právě k tomuto kroku Blažek ve zmíněné kauze přistoupil. "Případné vyřízení každé jednotlivé žádosti Ruské federace o spolupráci v této oblasti, včetně případů vydání osob k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody, je v každém případě důsledně a individuálně posuzováno tak, aby její případné vyřízení nebylo porušením právních, případně politických závazků České republiky v oblasti dodržování lidských práv a základních svobod," uvedlo dnes k současné situaci ministerstvo.
Česká policie zadržela Ukrajince na základě zatykače, který vydal loni v únoru Leningradský okresní soud Krasnodarského kraje. Loni v květnu pak ruská generální prokuratura požádala Česko o mužovo vydání ke stíhání za "dva trestné činy nezákonného zmocnění se automobilu nebo jiného dopravního prostředku bez záměru krádeže skupinou osob po předchozím spiknutí" z roku 2008. Podle ruské strany se muž k činu přiznal, měsíc byl ve vazbě, následně Rusko opustil a pobýval zejména v Rumunsku, Moldavsku a na Ukrajině.
-
Obránci Mariupolu zůstávají věrní Ukrajině
Vojáci z ukrajinské jednotky námořní pěchoty, která se podílí na obraně obklíčeného Mariupolu, na videu zveřejněném dnes v médiích ujistili veřejnost, že zůstávají věrní Ukrajině. „Tito vojáci dál drží obranu, i když ji nemají už čím držet,“ citoval list Ukrajinska pravda novinářku Nataliji Nahornou, na kterou se námořní pěšáci obrátili a která video původně zveřejnila. Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS oznámilo, že údery letectva a dělostřelectva zmařily v noci na dnešek pokus asi stovky "nacionalistů" prorvat se z obklíčení. Dalších 42 ukrajinských vojáků se podle něj vzdalo.
-
Putin se po schůzce s Lukašenkem vyslovil pro upevnění integrace
Ruský prezident Vladimir Putin po jednání s běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem zdůraznil, že v podmínkách západních sankcí je nutné upevňovat integraci obou zemí. Rusko pokládá Bělorusy za bratry, řekl Putin na společné tiskové konferenci na kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východu. Přislíbil také let běloruského kosmonauta do vesmíru v příštím roce.
-
Zničené ukrajinské sklady
Přes 440 000 metrů čtverečních, neboli 20 % všech skladů, logistického majetku v Kyjevské oblasti bylo zničeno ruskými útoky.
https://twitter.com/KyivIndependent/status/1513857640253857804
-
Do Polska dorazilo skoro 2,7 milionu uprchlíků, v Německu jich je 335 000
Polské hranice od konce února překročilo skoro 2,7 milionu uprchlíků z Ukrajiny, do Německa jich dorazilo přes 335.000. Informovaly o tom dnes polská pohraniční stráž a německé ministerstvo vnitra. Celkový počet lidí, kteří kvůli ruské invazi uprchli za hranice Ukrajiny, překročil 4,6 milionu, uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
-
KACPU v Ústeckém kraji muselo několika uprchlíkům hledat nové bydlení
V některých případech už muselo krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) v Ústeckém kraji hledat uprchlíkům nové ubytování, protože jejich předchozí ubytovatel se rozhodl přestat dočasné bydlení poskytovat. V regionu se může ubytovat zhruba 415 běženců, seznam poskytovatelů bydlení se však mění každý den. Nejčastěji bydlení poskytují ubytovny a penziony. Novinářům to po dnešním jednání krizového štábu řekl hejtman Jan Schiller (ANO).
-
WTO snížila prognózu růstu světového obchodu
Světová obchodní organizace (WTO) snížila svoji prognózu růstu světového obchodu v letošním roce kvůli dopadům rusko-ukrajinské války. Podle nového odhadu se objem obchodu se zbožím v letošním roce zvýší o tři procenta místo doposud očekávaných 4,7 procenta. V příštím roce má tempo růstu obchodu zrychlit na 3,4 procenta. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes WTO zveřejnila.
-
Ubytování pro uprchlíky zajišťuje třetina hotelů zdarma
Ubytování pro uprchlíky z Ukrajiny ještě v dubnu zajišťuje podle Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) 35 procent hotelů bezplatně, zhruba čtvrtina pak využívá státní příspěvek. Hoteliéři od začátku března nabídli pro běžence 10 000 lůžek zdarma na jeden měsíc. Asociace to dnes uvedla v tiskové zprávě. Ubytování jsou ochotni nabídnout i členové Svazu venkovské turistiky a agroturistiky, ale často jen na velmi omezenou dobu. U tohoto typu bydlení je však problém z hlediska možnosti získání práce, které v místě není dostatek a bylo by nutné za ní dojíždět. ČTK to dnes sdělila předsedkyně svazu Zdenka Nosková.