Ukrajinská armáda FOTO: ČTK/AP/Efrem Lukatsky
FOTO: ČTK/AP/Efrem Lukatsky
V případě, že se k Severoatlantické alianci připojí Švédsko a Finsko, Rusko bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných a hypersonických zbraní. S odkazem na slova místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva to dnes napsala agentura Reuters. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou.
Finsko, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici, a Švédsko zvažují, že s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu podají žádost o členství v NATO. Premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Anderssonová ve středu uvedly, že země o výrazné změně své zahraniční a bezpečnostní politiky rozhodnou v několika příštích týdnech.
Medveděv prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři, aby obnovilo vojenskou rovnováhu.
Medveděv také výslovně upozornil na jadernou hrozbu. Uvedl, že již nelze hovořit o „bezjaderném“ Baltu, kde má Rusko svou kaliningradskou enklávu sevřenou mezi Polskem a Litvou. „O bezjaderném statusu Baltu už nemůže být řeč. Je třeba obnovit rovnováhu,“ řekl Medveděv, který byl prezidentem Ruska v letech 2008 až 2012.
Ruská armáda i nadále soustřeďuje vojenské síly nedaleko hranic s Ukrajinou a pokračuje v ostřelování a bombardování civilních cílů v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti, informoval ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ukrajinskou armádu.
Boje neustávají ani v Mariupolu, píše se v pravidelném ranním hlášení ukrajinského generálního štábu. I přes řadu týdnů trvající operaci se zatím ruským silám nepodařilo nad strategicky položeným přístavem Mariupol plně převzít kontrolu, uvádí generální štáb. V Doněcké a Luhanské oblasti podle něj ukrajinská armáda odrazila osm útoků, zničila tank, deset dalších vozidel a jeden dělostřelecký systém. Tato tvrzení podobně jako jiné zprávy z válečné oblasti nelze nezávisle ověřit.
„Ruský nepřítel dál buduje leteckou jednotku nedaleko východní hranice s naším státem, posiluje dělostřelectvo, zpravodajství a lékařskou podporu. Po celé Ukrajině trvá hrozba ostřelování,“ napsal ukrajinský generální štáb.
V Donbasu ukrajinští vojáci během uplynulých 24 hodin odrazili šest útoků. Rusko od začátku invaze přišlo již o 19 800 vojáků, 739 tanků, 158 letadel a 143 vrtulníků, uvedl ve středu ukrajinský generální štáb. Proruští separatisté a následně mluvčí ruského ministerstva obrany naopak ohlásili, že v obléhaném Mariupolu se vzdalo 1026 příslušníků ukrajinské námořní pěchoty, včetně 162 důstojníků a 47 vojákyň. Tvrzení ani jedné ze stran současného válečného konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Důležité zprávy:
- Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry či helikoptéry, oznámil ve středu prezident Joe Biden. Nová pomoc je podle něj určena také k obraně před očekávanou novou ruskou ofenzivou na východě Ukrajiny. O dodávkách materiálu ve čtvrtek Biden telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
- Rakouský kancléř Karl Nehammer se sešel s Vladimirem Putinem. Svůj pondělní rozhovor s ruským prezidentem označil za „velmi přímý, otevřený a tvrdý“. „Nebyla to žádná přátelská návštěva,“ dodal podle rakouské tiskové agentury APA. Ze schůzky nemá optimistický dojem.
- Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě vstoupit do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu spáchal „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření aliance z 30 na 32 členských států.
- Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), vicepremiér Jaroslaw Kaczyński obvinil Rusko, že bylo v pozadí letecké katastrofy u Smolenska.
- Lidé, kteří doma či ve svém volném bytě zdarma ubytovávají uprchlíky z Ukrajiny, mohou žádat o příspěvek 3000 korun na osobu za měsíc na pokrytí nákladů.
-
Plzeň získala dotaci na podporu integrace cizinců
Plzeň získala od ministerstva vnitra dotaci 1,3 milionu korun na podporu lokální integrace cizinců. Bude využita hlavně na bezplatné jazykové kurzy češtiny pro cizince ze třetích zemí. Plzeň jako silně průmyslové město s desetitisíci zahraničními pracovníky je pořádá už přes deset let. Po jednání rady města to ČTK řekla náměstkyně primátora Eliška Bartáková (ANO). Dotace 1,256 milionu korun činí zhruba 80 procent částky, o kterou město žádalo. Krácena byla podle Bartákové kvůli nedostatku peněz, které jsou vzhledem k uprchlíkům z Ukrajiny potřeba jinde.
-
Budějovická MHD nabídla uprchlíkům průkazky zdarma
Několik stovek ukrajinských uprchlíků si již v budějovickém dopravním podniku vyřídilo průkazku na MHD, kterou jim společnost poskytuje zdarma. Službu zavedla před necelými dvěma týdny. Průkazka platí do konce roku. Podnik službu poskytl i proto, aby uprchlíci nemuseli ve vozech ukazovat pas. Firma se poté, co průkazky zdarma nabídla, setkala s řadou negativních reakcí od Čechů, hlavně na sociálních sítích, řekli ČTK zástupci podniku.
-
Ve Vídni zrušili benefiční koncert pro Ukrajinu
Vídeňský koncertní dům zrušil na dnešek plánovaný benefiční koncert pro Ukrajinu, který měl odehrát ruský orchestr MusicAeterna. Těleso vedené řeckým dirigentem Teodorem Currentzisem je podle pořadatele problematické kvůli tomu, že jeho sponzorem je i ruská banka VTB, která je postižena protiruskými sankcemi. Připomínky ohledně angažmá ruského orchestru na akci pořádané kvůli pomoci Ukrajině vznesl ukrajinský velvyslanec v Rakousku Vasyl Chymynec, napsala agentura APA.
-
Putin označil střet s „protiruskými silami“ na Ukrajině za nevyhnutelný
Střet s "protiruskými silami" na Ukrajině byl nevyhnutelný a byl jen otázkou času, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin podle agentury TASS při dnešní návštěvě kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě. Putin zároveň podle agentury ocenil, že během "speciální vojenské operace", což je kremelský termín pro současnou invazi, si ruské ozbrojené síly počínají statečně, chytře, efektivně a dosahují výsledků při využití nejmodernějších zbraní. Rusko se podle šéfa Kremlu nehodlá izolovat od zbytku světa. "Tak obrovskou zemi, jako je Rusko, nelze izolovat," prohlásil.
-
USA a Británii znepokojují zprávy o údajném chemickém útoku
Spojené státy a Británie vyjádřily znepokojení nad zprávami o údajném chemickém útoku ruské armády v Mariupolu. Použití jedovaté látky proti ukrajinským obráncům obléhaného města však američtí ani britští představitelé nebyli schopni potvrdit. Západní státy dříve varovaly Moskvu před vážnými důsledky, pokud ve válce na Ukrajině použije chemické zbraně nebo jiné zbraně hromadného ničení. Ukrajinské ministerstvo obrany prověřuje informace o použití chemických zbraních v Mariupolu. Mohlo ale jít o fosforovou munici, připustila náměstkyně ministra Hanna Maljarová. Použití chemických zbraní popřel Eduard Basurin, mluvčí proruských separatistů, kteří se podílejí na obléhání Mariupolu.
-
Č. Budějovice zvyšují kapacitu některých škol
České Budějovice zvýší kapacitu některých základních škol, aby tím umožnily přijetí dětí z Ukrajiny. Jde o pět základních škol, kam bude chodit o několik desítek žáků více než dosud. Situace ohledně další změny kapacity škol ve městě se může výhledově ještě změnit. Novinářům to dnes řekl náměstek primátora Tomáš Chovanec (hnutí Občané pro Budějovice).
-
Boje na východní Ukrajině se v příštích dvou až třech týdnech zintenzivní, tvrdí britská rozvědka
Boje na Ukrajině se podle britské rozvědky v příštích dvou až třech týdnech zintenzivní. „Ruské síly se nadále stahují z Běloruska, aby se přesunuly na podporu
operací na východní Ukrajině,“ doplnila na twitteru.https://twitter.com/DefenceHQ/status/1513746649113403397
-
Použití chemických zbraní zatím nebylo potvrzeno. Mohlo se jednat o fosforovou munici
Představitelka ruského ministerstva obrany Anna Maljarová podle ukrajinského webu The Kyiv Independent uvedla, že informace se stále ověřují, ale předběžné údaje naznačují, že v Mariupolu byla použita fosforová munice.
-
Martin dostal zpět vydraženou medaili
Čtyřnásobný mistr světa v cyklistické časovce Němec Tony Martin dostal zpět svou jedinou olympijskou medaili, kterou se v březnu rozhodl vydražit ve prospěch obětí války na Ukrajině. Časovkářské stříbro z her v Londýně v roce 2012 mu nečekaně vrátil vítěz aukce.
Medaili, za kterou chtěl Martin získat alespoň 20 000 eur (zhruba půl milionu korun), vydražila společnost Fitline za 31 100 eur. Příspěvek pro oběti ruské agrese na Ukrajině pak ještě zaokrouhlila o dalších 3900 eur na 35 000 a navíc vrátila cenný kov původnímu majiteli.
-
Ruská armáda zasáhla hangár a muniční sklad na západě Ukrajiny
Ruští vojáci v noci na dnešek ostřelovali Chmelnyckou oblast na západě Ukrajiny, kde podle ruského ministerstva obrany zničili muniční sklad a hangár. Po zásahu střelou na místě propukl požár, oběti nejsou hlášeny, uvedly ukrajinské úřady.
Střely zasáhly muniční sklad a hangár s ukrajinskými letouny na vojenském letišti Starokosťantyniv v Chmelnycké oblasti, oznámil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Letiště se nachází zhruba 220 kilometrů východně od Lvova. Podle ukrajinské oblastní správy se vzniklý požár podařilo uhasit, o poškození vojenského vybavení neinformovala.
