Ukrajinská armáda FOTO: ČTK/AP/Efrem Lukatsky
FOTO: ČTK/AP/Efrem Lukatsky
V případě, že se k Severoatlantické alianci připojí Švédsko a Finsko, Rusko bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných a hypersonických zbraní. S odkazem na slova místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva to dnes napsala agentura Reuters. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou.
Finsko, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici, a Švédsko zvažují, že s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu podají žádost o členství v NATO. Premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Anderssonová ve středu uvedly, že země o výrazné změně své zahraniční a bezpečnostní politiky rozhodnou v několika příštích týdnech.
Medveděv prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři, aby obnovilo vojenskou rovnováhu.
Medveděv také výslovně upozornil na jadernou hrozbu. Uvedl, že již nelze hovořit o „bezjaderném“ Baltu, kde má Rusko svou kaliningradskou enklávu sevřenou mezi Polskem a Litvou. „O bezjaderném statusu Baltu už nemůže být řeč. Je třeba obnovit rovnováhu,“ řekl Medveděv, který byl prezidentem Ruska v letech 2008 až 2012.
Ruská armáda i nadále soustřeďuje vojenské síly nedaleko hranic s Ukrajinou a pokračuje v ostřelování a bombardování civilních cílů v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti, informoval ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ukrajinskou armádu.
Boje neustávají ani v Mariupolu, píše se v pravidelném ranním hlášení ukrajinského generálního štábu. I přes řadu týdnů trvající operaci se zatím ruským silám nepodařilo nad strategicky položeným přístavem Mariupol plně převzít kontrolu, uvádí generální štáb. V Doněcké a Luhanské oblasti podle něj ukrajinská armáda odrazila osm útoků, zničila tank, deset dalších vozidel a jeden dělostřelecký systém. Tato tvrzení podobně jako jiné zprávy z válečné oblasti nelze nezávisle ověřit.
„Ruský nepřítel dál buduje leteckou jednotku nedaleko východní hranice s naším státem, posiluje dělostřelectvo, zpravodajství a lékařskou podporu. Po celé Ukrajině trvá hrozba ostřelování,“ napsal ukrajinský generální štáb.
V Donbasu ukrajinští vojáci během uplynulých 24 hodin odrazili šest útoků. Rusko od začátku invaze přišlo již o 19 800 vojáků, 739 tanků, 158 letadel a 143 vrtulníků, uvedl ve středu ukrajinský generální štáb. Proruští separatisté a následně mluvčí ruského ministerstva obrany naopak ohlásili, že v obléhaném Mariupolu se vzdalo 1026 příslušníků ukrajinské námořní pěchoty, včetně 162 důstojníků a 47 vojákyň. Tvrzení ani jedné ze stran současného válečného konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Důležité zprávy:
- Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry či helikoptéry, oznámil ve středu prezident Joe Biden. Nová pomoc je podle něj určena také k obraně před očekávanou novou ruskou ofenzivou na východě Ukrajiny. O dodávkách materiálu ve čtvrtek Biden telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
- Rakouský kancléř Karl Nehammer se sešel s Vladimirem Putinem. Svůj pondělní rozhovor s ruským prezidentem označil za „velmi přímý, otevřený a tvrdý“. „Nebyla to žádná přátelská návštěva,“ dodal podle rakouské tiskové agentury APA. Ze schůzky nemá optimistický dojem.
- Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě vstoupit do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu spáchal „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření aliance z 30 na 32 členských států.
- Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), vicepremiér Jaroslaw Kaczyński obvinil Rusko, že bylo v pozadí letecké katastrofy u Smolenska.
- Lidé, kteří doma či ve svém volném bytě zdarma ubytovávají uprchlíky z Ukrajiny, mohou žádat o příspěvek 3000 korun na osobu za měsíc na pokrytí nákladů.
-
Rusové přišli na Ukrajině skoro o 20 000 vojáků
Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo o bezmála 20 000 vojáků, stovky tanků, 157 letadel a 140 vrtulníků, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. Ruské ministerstvo obrany naopak ohlásilo, že ruské síly od 24. února zničily 130 ukrajinských letadel, 99 vrtulníků, 244 protileteckých raketových zbraní a 443 dronů. Tvrzení stran o ztrátách způsobených nepříteli nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
https://twitter.com/KyivIndependent/status/1513786745644634115
-
Reakce na Nehammerovu cestu za Putinem
Pondělní jednání rakouského kancléře Karla Nehammera s ruským prezidentem Vladimirem Putinem svědčí o politické naivitě a nakonec pomůže spíše Moskvě než Ukrajině, která už více než měsíc bojuje proti útočící ruské armádě. V hodnocení Nehammerovy diplomatické mise to dnes píší některé evropské deníky. Podle nich se sázka Vídně na osobní jednání s Putinem nemusí Evropě vyplatit, zaznívají však i hlasy, že kritika na adresu Nehammera není na místě, protože mluvit s ruským prezidentem je nutné a nelze se tomu vyhnout.
-
Česko udělilo přes 283 000 víz ukrajinským uprchlíkům
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu získalo v Česku speciální víza přes 283 000 lidí prchajících před válkou. V pondělí jich úřady vydaly 3935, víc než v několika předchozích dnech. Vyplývá to z údajů, které dnes na twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Do republiky dorazilo od konce února podle odhadů přes 300 000 ukrajinských uprchlíků, hlavně ženy s dětmi.
-
Do MŠ a ZŠ nastoupilo 26 500 uprchlíků
Do mateřských a základních škol v Česku nastoupilo zatím zhruba 26.500 dětí válečných uprchlíků z Ukrajiny. Vyplývá to z dat, které ministerstvo školství k 7. dubnu dostalo od škol. ČTK o tom informovala mluvčí úřadu Aneta Lednová. Podle zjištění mají základní školy ještě přibližně 150.500 volných míst a školky kolem 12.900. Nejvíc volných kapacit je k dispozici v Moravskoslezském kraji, naopak nejméně v Karlovarském a Libereckém kraji či v Praze.
-
Nokia se stahuje z ruského trhu
Finský výrobce telekomunikačních zařízení Nokia se stahuje z ruského trhu. S odvoláním na šéfa společnosti o tom informovala agentura Reuters. Finská firma jde o krok dále než její švédský konkurent Ericsson, který v pondělí oznámil, že své podnikání v zemi pozastavuje na neurčito. Invaze Ruska na Ukrajinu vyvolala řadu západních sankcí, ruský trh bojkotují stovky společností.
"Za současných okolností prostě nevidíme žádné možnosti, jak v zemi pokračovat," řekl v rozhovoru s agenturou Reuters šéf společnosti Pekka Lundmark. V této fázi není podle něj možné říci, jak dlouho bude stažení trvat. Nokia bude během svého odchodu poskytovat podporu zákazníkům.
-
V centru v Kladně ubytováno přes 40 uprchlíků
V centru pro ukrajinské uprchlíky v areálu kladenské nemocnice je ubytováno přes 40 lidí. Zřídila jej středočeská záchranná služba spolu s nemocnicí v bývalém pavilonu plicního oddělení. Uvítají zde dobrovolníky, kteří by pomohli s výukou češtiny Ukrajinců, kteří uprchli před ruskou agresí ve své zemi. Je také nedostatek tlumočníků, kteří by mohli operativně přijít v případě potřeby. Ubytovaní si postupně hledají vlastní bydlení, sdělila na dotaz ČTK mluvčí středočeské záchranné služby Monika Nováková.
-
Znásilňování v Buči
Komisařka Nejvyšší rady pro lidská práva Ljudmila Denisová hovořila se zahraničními médii o masovém znásilňování v Buči. Okupanti drželi ve sklepě asi 25 dívek ve věku 14 až 24 let a pravidelně je mučili a sexuálně zneužívali. Mnohé z nich jsou nyní těhotné.
https://twitter.com/nexta_tv/status/1513777871470440448
-
App Store odstranil aplikaci Sberbank Online
Aplikace Sberbank již v App Store není k dispozici ke stažení a aktualizaci z důvodu sankcí. Nadále funguje pro ty, kteří jej nainstalovali dříve.
-
Ruské síly drží 1 700 ukrajinských vojáků a civilistů
Podle místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková uvedla, že 500 z nich jsou ženy. „Nutí je stát a nenechají je sedět. Holí jim hlavy, nutí je svlékat se každý den kvůli prohlídkám. Víme i o znásilňování,“ řekl podle ukrajinského serveru The Kyiv Independent.
-
Na východě Ukrajiny se dnes otevře devět humanitárních koridorů
Na východě Ukrajiny se dnes civilistům otevře devět humanitárních koridorů, kterými se mohou evakuovat z obléhaných měst, oznámila místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Osobními vozy mohou lidé odjet i z Mariupolu.
Pět z devíti koridorů vede z Luhanské oblasti. Moskva nedávno oznámila, že na východ země bude soustředit své síly poté, co stáhla vojska ze severu Ukrajiny. Zbývající evakuační trasy vedou z obléhaných měst na jihovýchodě země - mimo jiné z Mariupolu, Berďansku a Enerhodaru - do Záporoží.
