Ukrajinská armáda FOTO: ČTK/AP/Efrem Lukatsky
FOTO: ČTK/AP/Efrem Lukatsky
V případě, že se k Severoatlantické alianci připojí Švédsko a Finsko, Rusko bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných a hypersonických zbraní. S odkazem na slova místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva to dnes napsala agentura Reuters. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou.
Finsko, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici, a Švédsko zvažují, že s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu podají žádost o členství v NATO. Premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Anderssonová ve středu uvedly, že země o výrazné změně své zahraniční a bezpečnostní politiky rozhodnou v několika příštích týdnech.
Medveděv prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři, aby obnovilo vojenskou rovnováhu.
Medveděv také výslovně upozornil na jadernou hrozbu. Uvedl, že již nelze hovořit o „bezjaderném“ Baltu, kde má Rusko svou kaliningradskou enklávu sevřenou mezi Polskem a Litvou. „O bezjaderném statusu Baltu už nemůže být řeč. Je třeba obnovit rovnováhu,“ řekl Medveděv, který byl prezidentem Ruska v letech 2008 až 2012.
Ruská armáda i nadále soustřeďuje vojenské síly nedaleko hranic s Ukrajinou a pokračuje v ostřelování a bombardování civilních cílů v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti, informoval ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ukrajinskou armádu.
Boje neustávají ani v Mariupolu, píše se v pravidelném ranním hlášení ukrajinského generálního štábu. I přes řadu týdnů trvající operaci se zatím ruským silám nepodařilo nad strategicky položeným přístavem Mariupol plně převzít kontrolu, uvádí generální štáb. V Doněcké a Luhanské oblasti podle něj ukrajinská armáda odrazila osm útoků, zničila tank, deset dalších vozidel a jeden dělostřelecký systém. Tato tvrzení podobně jako jiné zprávy z válečné oblasti nelze nezávisle ověřit.
„Ruský nepřítel dál buduje leteckou jednotku nedaleko východní hranice s naším státem, posiluje dělostřelectvo, zpravodajství a lékařskou podporu. Po celé Ukrajině trvá hrozba ostřelování,“ napsal ukrajinský generální štáb.
V Donbasu ukrajinští vojáci během uplynulých 24 hodin odrazili šest útoků. Rusko od začátku invaze přišlo již o 19 800 vojáků, 739 tanků, 158 letadel a 143 vrtulníků, uvedl ve středu ukrajinský generální štáb. Proruští separatisté a následně mluvčí ruského ministerstva obrany naopak ohlásili, že v obléhaném Mariupolu se vzdalo 1026 příslušníků ukrajinské námořní pěchoty, včetně 162 důstojníků a 47 vojákyň. Tvrzení ani jedné ze stran současného válečného konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Důležité zprávy:
- Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry či helikoptéry, oznámil ve středu prezident Joe Biden. Nová pomoc je podle něj určena také k obraně před očekávanou novou ruskou ofenzivou na východě Ukrajiny. O dodávkách materiálu ve čtvrtek Biden telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
- Rakouský kancléř Karl Nehammer se sešel s Vladimirem Putinem. Svůj pondělní rozhovor s ruským prezidentem označil za „velmi přímý, otevřený a tvrdý“. „Nebyla to žádná přátelská návštěva,“ dodal podle rakouské tiskové agentury APA. Ze schůzky nemá optimistický dojem.
- Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě vstoupit do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu spáchal „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření aliance z 30 na 32 členských států.
- Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), vicepremiér Jaroslaw Kaczyński obvinil Rusko, že bylo v pozadí letecké katastrofy u Smolenska.
- Lidé, kteří doma či ve svém volném bytě zdarma ubytovávají uprchlíky z Ukrajiny, mohou žádat o příspěvek 3000 korun na osobu za měsíc na pokrytí nákladů.
-
Zelenskyj zrušil jarní odvod a odložil demobilizaci
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zrušil jarní odvody branců do armády a odložil demobilizaci, tedy propuštění do civilu branců, kteří již vykonali službu v armádě. Uvedla to dnes agentura Unian s odvoláním na výnos hlavy státu. Ten vyšel v úředním věstníku, a tím nabyl právní moci.
-
Boje na východě Ukrajiny
Boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí, přičemž ruské ozbrojené síly přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Ve své pravidelné ranní zprávě o válce na Ukrajině o tom informovalo britské ministerstvo obrany s odkazem na informace rozvědek.
"Ruská ofenzíva se nadále soustřeďuje na ukrajinské pozice v okolí Doněcku a Luhansku, pokračují boje v okolí Chersonu a Mykolajivu a obnovují se útoky na Kramatorsk," uvedlo ministerstvo.
-
Ruská policie zadržela opozičního politika Kara-Murzu
Ruská policie zadržela v pondělí večer v Moskvě opozičního politika Vladimira Kara-Murzu. Po sepsání protokolu strávil noc v cele, uvedl podle médií opozičníkův obhájce Vadim Prochorov. Policisté podle něj nedovolili zadrženému ani zavolat manželce. Kara-Murza je obviněn z neuposlechnutí pokynů policistů, za což mu hrozí až 15 dní za mřížemi. Ještě dnes má být předveden před soud. Politikův spolupracovník Ilja Jašin soudí, že Kara-Murza mohl být zatčen kvůli svým vyjádřením v tisku či na sociálních sítích proti válce s Ukrajinou.
Kara-Murza býval koordinátorem opozičního hnutí Otevřené Rusko, které založil někdejší nejbohatší Rus a později vězeň režimu Vladimira Putina Michail Chodorkovskij. V letech 2015 a 2017 byl hospitalizován s příznaky otravy. Lékaři diagnostikovali selhávání ledvin, napojili jej na umělou ledvinu a uvedli do umělého spánku, připomněl list RBK.
-
Deník The New York Times publikoval mapu zabitích civilistů v Buče
The New York Times publishes a map of the killings of civilians in #Bucha, which was compiled thanks to journalists who were in #Ukraine pic.twitter.com/wRasbk6hJp
— NEXTA (@nexta_tv) April 11, 2022 -
Německý kancléř Scholz odmítá sóloakce při dodávkách zbraní na Ukrajinu
Německý kancléř Olaf Scholz odmítl, aby jeho země dodávala zbraně na Ukrajinu na vlastní pěst. Zdrženlivé vyjádření sociálnědemokratického politika podle agentury DPA následovalo po výzvě ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové (Zelení), aby Německo Ukrajině poskytlo těžké zbraně na obranu proti ruským invazním jednotkám.
Scholz dnes večer zdůraznil, že Berlín už vládě v Kyjevě zbraně dodal a bude tak činit i nadále. Bude se o tom ale nadále domlouvat s Evropskou unií. "Nebudou tu žádné sólo akce," řekl kancléř a dodal, že usiluje o "pečlivě uvážené jednání".
-
Europol zahájil operaci zaměřenou na uplatňování protiruských sankcí
Evropská policejní agentura Europol oznámila, že zahájila operaci zaměřenou na majetek ruských fyzických i právnických osob, na které byly uvaleny sankce kvůli válce na Ukrajině. Na operaci s názvem Oscar se budou kromě ní podílet také úřad pro justiční spolupráci Eurojust a unijní agentura pro ostrahu hranic Frontex.
Cílem operace je podle pondělního prohlášení Europolu podpora členských států EU při zmrazování majetku osob, které se na unijním sankčním seznamu ocitly v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Kromě toho bude odhalovat možné obcházení obchodních a hospodářských sankcí EU.
Operace potrvá nejméně jeden rok. Europol se při ní bude snažit usnadňovat výměnu informací mezi členskými státy EU a poskytovat jim operativní i analytickou podporu při finančním vyšetřování.
-
Fiala s prezidentem v Lánech probere dopady agrese proti Ukrajině na Česko
Premiér Petr Fiala (ODS) navštíví v úterý v podvečer v Lánech prezidenta Miloše Zemana. Tématem pravidelné schůzky bude podle mluvčího kabinetu Václava Smolky především situace na Ukrajině a její dopady na Česko.
"Budou probírat hlavně dopady ruské agrese na Ukrajinu na Českou republiku a zbytek Evropy. Zabývat se budou dopady energetickými, uprchlickou krizí a vším, co to s sebou nese pro české občany," uvedl Smolka.
-
Chemické zbraně
Ruská armáda v Mariupolu použila blíže neupřesněnou chemickou zbraň. Oznámil to pluk Azov, který obklíčené město na jihovýchodě Ukrajiny brání. Ukrajinské úřady informaci dosud nepotvrdily, média nicméně v průběhu dne varovala, že proruští separatisté chemický útok zvažují.
"Ruská okupační vojska použila proti ukrajinským vojákům a civilistům ve městě Mariupol jedovatou látku neznámého původu, kterou shodila z nepřátelského bezpilotního letounu," uvedl pluk Azov na komunikační platformě Telegram. Oběti chemického útoku mají podle něj potíže s dýcháním a pohybem.
-
Francie vyhostí šest ruských diplomatů
Francie vyhostí šest ruských diplomatů, které považuje za špiony působící proti francouzským národním zájmům. Podle agentury Reuters to dnes oznámilo francouzské ministerstvo zahraničí.
-
EU pozastaví část výcviku vojáků v Mali
Evropská unie omezí činnost výcvikové mise vojenských sil v Mali kvůli působení ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny. Oznámil to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání s ministry zahraničí členských zemí. Evropský blok přitom podle něj bude v nestabilní západoafrické zemi ovládané vojenskou juntou i v celém regionu Sahelu nadále působit.
