V případě, že se k Severoatlantické alianci připojí Švédsko a Finsko, Rusko bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných a hypersonických zbraní. S odkazem na slova místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva to dnes napsala agentura Reuters. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou.
Finsko, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici, a Švédsko zvažují, že s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu podají žádost o členství v NATO. Premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Anderssonová ve středu uvedly, že země o výrazné změně své zahraniční a bezpečnostní politiky rozhodnou v několika příštích týdnech.
Medveděv prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři, aby obnovilo vojenskou rovnováhu.
Medveděv také výslovně upozornil na jadernou hrozbu. Uvedl, že již nelze hovořit o „bezjaderném“ Baltu, kde má Rusko svou kaliningradskou enklávu sevřenou mezi Polskem a Litvou. „O bezjaderném statusu Baltu už nemůže být řeč. Je třeba obnovit rovnováhu,“ řekl Medveděv, který byl prezidentem Ruska v letech 2008 až 2012.
Ruská armáda i nadále soustřeďuje vojenské síly nedaleko hranic s Ukrajinou a pokračuje v ostřelování a bombardování civilních cílů v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti, informoval ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ukrajinskou armádu.
Boje neustávají ani v Mariupolu, píše se v pravidelném ranním hlášení ukrajinského generálního štábu. I přes řadu týdnů trvající operaci se zatím ruským silám nepodařilo nad strategicky položeným přístavem Mariupol plně převzít kontrolu, uvádí generální štáb. V Doněcké a Luhanské oblasti podle něj ukrajinská armáda odrazila osm útoků, zničila tank, deset dalších vozidel a jeden dělostřelecký systém. Tato tvrzení podobně jako jiné zprávy z válečné oblasti nelze nezávisle ověřit.
„Ruský nepřítel dál buduje leteckou jednotku nedaleko východní hranice s naším státem, posiluje dělostřelectvo, zpravodajství a lékařskou podporu. Po celé Ukrajině trvá hrozba ostřelování,“ napsal ukrajinský generální štáb.
V Donbasu ukrajinští vojáci během uplynulých 24 hodin odrazili šest útoků. Rusko od začátku invaze přišlo již o 19 800 vojáků, 739 tanků, 158 letadel a 143 vrtulníků, uvedl ve středu ukrajinský generální štáb. Proruští separatisté a následně mluvčí ruského ministerstva obrany naopak ohlásili, že v obléhaném Mariupolu se vzdalo 1026 příslušníků ukrajinské námořní pěchoty, včetně 162 důstojníků a 47 vojákyň. Tvrzení ani jedné ze stran současného válečného konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Důležité zprávy:
- Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry či helikoptéry, oznámil ve středu prezident Joe Biden. Nová pomoc je podle něj určena také k obraně před očekávanou novou ruskou ofenzivou na východě Ukrajiny. O dodávkách materiálu ve čtvrtek Biden telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
- Rakouský kancléř Karl Nehammer se sešel s Vladimirem Putinem. Svůj pondělní rozhovor s ruským prezidentem označil za „velmi přímý, otevřený a tvrdý“. „Nebyla to žádná přátelská návštěva,“ dodal podle rakouské tiskové agentury APA. Ze schůzky nemá optimistický dojem.
- Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě vstoupit do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu spáchal „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření aliance z 30 na 32 členských států.
- Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), vicepremiér Jaroslaw Kaczyński obvinil Rusko, že bylo v pozadí letecké katastrofy u Smolenska.
- Lidé, kteří doma či ve svém volném bytě zdarma ubytovávají uprchlíky z Ukrajiny, mohou žádat o příspěvek 3000 korun na osobu za měsíc na pokrytí nákladů.
-
Módí mluvil s Bidenem
Indický premiér Naréndra Módí dnes vedl asi hodinový videohovor s americkým prezidentem Joem Bidenem, jehož tématem byla zejména situace na Ukrajině. Indický lídr, který dosud neuvalil žádné sankce na Rusko po jeho útoku na sousední stát, řekl, že Moskvě navrhnul, aby ruský prezident Vladimir Putin vedl přímé rozhovory se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Situaci na Ukrajině přitom označil za velmi znepokojivou, uvádějí tiskové agentury, které se odvolávají na zdroje z Bílého domu.
-
Dánsko nakoupí dva miliony jódových tablet
Dánsko znepokojené válkou na Ukrajině nakoupí dva miliony jódových tablet, jimiž chce ochránit lidi v případě jaderné události v blízkosti severské země. Uvedl to dnes podle agentury Reuters dánský zdravotní úřad.
-
V Mariupolu podle jeho starosty zemřelo přes 10 000 civilistů
V jihoukrajinském Mariupolu, který už týdny čelí ruskému ostřelování, zemřelo podle jeho starosty přes 10 000 civilistů. Starosta Vadym Bojčenko to dnes řekl agentuře AP. Vzhledem k počtu těl v ulicích ale podle něj může být celkový počet obětí i přes 20 000. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v projevu k poslancům jihokorejského parlamentu řekl, že Mariupol byl ruskou armádou zcela zdevastován a že v něm zemřely desítky tisíc lidí. Město je obklíčeno ruskou armádou a lidé v něm nemají jídlo, vodu ani dodávky tepla.
-
V Německu se tankuje téměř nejdráž v EU
V Německu se nafta tankuje téměř nejdráž v Evropské unii. Více motoristé zaplatí už jen ve Finsku a Švédsku, mimo unii pak je litr nafty dražší ve Švýcarsku. V sousední zemi ceny pohonných hmot více než jinde negativně ovlivnila válka na Ukrajině, ještě silněji se ale projevila mimo jiné v České republice. S odkazem na údaje německého statistického úřadu o tom informuje agentura DPA.
-
Rusko na východě Ukrajiny shromažďuje tisíce vojáků
Rusko podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského shromažďuje desítky tisíc vojáků k další ofenzivě na východě Ukrajiny, kde podle něj zemi čeká rozhodující bitva. Ukrajinská strana očekává, že může začít brzy. Podle serveru BBC se na východ přesouvají ruské jednotky, které se před zhruba dvěma týdny stáhly od Kyjeva do Běloruska. Ruská armáda i dnes pokračovala v ostřelování měst v Luhanské a Doněcké oblasti, kde ukrajinské jednotky podle britské rozvědky odrazily několik útoků a zničily ruské vybavení.
-
Rusko chce použít chemické zbraně v Mariupolu
Mluvčí ruských zmocněnců v Doněcku dnes řekl, že nemá smysl zaútočit na Ukrajinou kontrolovaný závod Azovstal v Mariupolu a místo toho by ruské „chemické síly“ měly „vykouřit (Ukrajinu)“.
-
Dvě třetiny ukrajinských dětí jsou mimo domov
Dvě třetiny všech ukrajinských dětí musely po ruské invazi utéct ze svých domovů a mnohým z těch, které zůstaly, hrozí nedostatek jídla. Na jednání Rady bezpečnosti OSN věnovaném zejména situaci žen a dětí po ruském vpádu na Ukrajinu to řekl vysoký činitel Dětského fondu OSN (UNICEF) Manuel Fontaine. Na schůzi svolané z iniciativy USA a Albánie vystoupila rovněž ředitelka Subjektu OSN pro rovnost pohlaví a zmocnění žen (UN Women) Sima Bahousová, která stejně jako Fontaine vyzvala k co nejrychlejšímu ukončení války.
-
Odliv ruského kapitálu od ledna dosáhl 64 miliard dolarů
Odliv dosáhl 17,5 miliardy dolarů ve stejném období loňského roku a 72 miliard dolarů za celý rok 2021. Zahraniční investoři výrazně stáhli svá aktiva z Ruska kvůli jeho válce proti Ukrajině. Informuje o tom The Kyiv Independent.
-
Škody jaderné elektrárny Záporoží
Ruské jednotky způsobily jaderné elektrárně Záporoží škody za 18,3 miliardy hr (620 milionů dolarů). Ukrajinský monopol na jadernou energetiku 11. dubna uvedl, že ruští vojáci elektrárnu poškodili, když ji ostřelovali a zmocnili se jí začátkem března. Informuje o tom The Kyiv Independent. -
Hasiči stěhují centrum pro uprchlíky do Vysočan
Pražští hasiči postupně stěhují asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky z Kongresového centra Praha (KCP) do budovy ve Vysočanech. Otevřeno by mělo být ve čtvrtek 14. dubna. Termín zahájení provozu by měl být definitivně potvrzen na úterním jednání zástupců magistrátu se složkami integrovaného záchranného systému, tedy mimo jiné hasiči nebo záchranáři. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí pražských hasičů Martin Kavka.