V případě, že se k Severoatlantické alianci připojí Švédsko a Finsko, Rusko bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných a hypersonických zbraní. S odkazem na slova místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva to dnes napsala agentura Reuters. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou.
Finsko, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici, a Švédsko zvažují, že s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu podají žádost o členství v NATO. Premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Anderssonová ve středu uvedly, že země o výrazné změně své zahraniční a bezpečnostní politiky rozhodnou v několika příštích týdnech.
Medveděv prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři, aby obnovilo vojenskou rovnováhu.
Medveděv také výslovně upozornil na jadernou hrozbu. Uvedl, že již nelze hovořit o „bezjaderném“ Baltu, kde má Rusko svou kaliningradskou enklávu sevřenou mezi Polskem a Litvou. „O bezjaderném statusu Baltu už nemůže být řeč. Je třeba obnovit rovnováhu,“ řekl Medveděv, který byl prezidentem Ruska v letech 2008 až 2012.
Ruská armáda i nadále soustřeďuje vojenské síly nedaleko hranic s Ukrajinou a pokračuje v ostřelování a bombardování civilních cílů v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti, informoval ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ukrajinskou armádu.
Boje neustávají ani v Mariupolu, píše se v pravidelném ranním hlášení ukrajinského generálního štábu. I přes řadu týdnů trvající operaci se zatím ruským silám nepodařilo nad strategicky položeným přístavem Mariupol plně převzít kontrolu, uvádí generální štáb. V Doněcké a Luhanské oblasti podle něj ukrajinská armáda odrazila osm útoků, zničila tank, deset dalších vozidel a jeden dělostřelecký systém. Tato tvrzení podobně jako jiné zprávy z válečné oblasti nelze nezávisle ověřit.
„Ruský nepřítel dál buduje leteckou jednotku nedaleko východní hranice s naším státem, posiluje dělostřelectvo, zpravodajství a lékařskou podporu. Po celé Ukrajině trvá hrozba ostřelování,“ napsal ukrajinský generální štáb.
V Donbasu ukrajinští vojáci během uplynulých 24 hodin odrazili šest útoků. Rusko od začátku invaze přišlo již o 19 800 vojáků, 739 tanků, 158 letadel a 143 vrtulníků, uvedl ve středu ukrajinský generální štáb. Proruští separatisté a následně mluvčí ruského ministerstva obrany naopak ohlásili, že v obléhaném Mariupolu se vzdalo 1026 příslušníků ukrajinské námořní pěchoty, včetně 162 důstojníků a 47 vojákyň. Tvrzení ani jedné ze stran současného válečného konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Důležité zprávy:
- Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry či helikoptéry, oznámil ve středu prezident Joe Biden. Nová pomoc je podle něj určena také k obraně před očekávanou novou ruskou ofenzivou na východě Ukrajiny. O dodávkách materiálu ve čtvrtek Biden telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
- Rakouský kancléř Karl Nehammer se sešel s Vladimirem Putinem. Svůj pondělní rozhovor s ruským prezidentem označil za „velmi přímý, otevřený a tvrdý“. „Nebyla to žádná přátelská návštěva,“ dodal podle rakouské tiskové agentury APA. Ze schůzky nemá optimistický dojem.
- Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě vstoupit do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu spáchal „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření aliance z 30 na 32 členských států.
- Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), vicepremiér Jaroslaw Kaczyński obvinil Rusko, že bylo v pozadí letecké katastrofy u Smolenska.
- Lidé, kteří doma či ve svém volném bytě zdarma ubytovávají uprchlíky z Ukrajiny, mohou žádat o příspěvek 3000 korun na osobu za měsíc na pokrytí nákladů.
-
Rusko pohrozilo právními kroky
Rusko podnikne právní kroky, pokud se ho západní země pokusí dotlačit ke státnímu bankrotu. Uvedl to podle agentury Reuters ruský ministr financí Anton Siluanov v rozhovoru s listem Izvestija. Rusku nyní hrozí vyhlášení platební neschopnosti poté, co minulý týden uhradilo splátky dolarových dluhopisů v rublech. Země se kvůli útoku na Ukrajinu stala terčem rozsáhlých sankcí, které mimo jiné omezují její přístup ke globálnímu finančnímu systému.
-
Úřady dostaly 1158 žádostí o solidární příspěvek
Úřady práce začaly přijímat žádosti o příspěvek za bezplatné ubytování válečných uprchlíků za měsíc březen. Vyřízení státní podpory pro solidární domácnost je možné jen elektronicky. Peníze by lidé měli mít na účtu do několika dnů. ČTK to řekla mluvčí ministerstva práce Eva Davidová. Při ubytování běženců aspoň na 16 dní v měsíci nepřetržitě poskytne stát 3000 korun na osobu, nejvýš 12 000 korun. Ministerstvo na twitteru uvedlo, že úřady k 17:00 dostaly 1158 žádostí a na odstranění případných problémů se zadáváním adresy do formuláře se pracuje.
-
Varšava převzala sporné budovy ve správě ruského zastoupení
Exekutor zabavil sporné obytné domy, které dříve využívalo sovětské velvyslanectví ve Varšavě a které dosud měla ve správě ruská ambasáda. O tajemné oplocené sídliště se vedly majetkové spory, podle polských úřadů ho ruská ambasáda nelegálně obsadila. Polská metropole dá budovy k dispozici ukrajinské komunitě, oznámil dnes varšavský starosta Rafal Trzaskowski, zatímco ruský velvyslanec v Polsku Sergej Andrejev obvinil polské úřady z konfiskace ruského majetku.
-
Ruská vojska se soustředí v Donbasu
Spojené státy se domnívají, že Rusko posiluje svou vojenskou přítomnost v Donbasu a zvyšuje tam zásobování svých jednotek. Tyto pohyby však zřejmě nejsou začátkem nové ofenzivy v oblasti, řekl dnes agentuře Reuters nejmenovaný vysoký činitel Pentagonu. Poznamenal rovněž, že USA neviděly důkazy toho, že by Rusko zničilo na Ukrajině systém protivzdušné obrany S-300, jak tvrdí Moskva.
-
EU chce skoncovat s ruskými energiemi, embargo ale neschválila
Všechny země Evropské unie omezují závislost na ruském plynu a ropě, na okamžitém ukončení jejich dovozu požadovaném Ukrajinou i některými unijními státy se však neshodují. Po dnešním jednání ministrů zahraničí členských zemí to prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Většina států podle něj také podporuje další společné financování zbraní pro Kyjev, Borrellův návrh uvolnit nových 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) z evropského obranného fondu však jednomyslnou podporu nenašel.
-
Proruští separatisté tvrdí, že mají pod kontrolou přístav v Mariupolu
Proruští separatisté z ukrajinské samozvané Doněcké republiky oznámili, že mají pod kontrolou přístav v ukrajinském Mariupolu. Informovala o tom dnes agentura TASS. Druhá strana bojů se k této informaci nevyjádřila a z nezávislých zdrojů ji nelze ověřit. Několik hodin předtím brigáda ukrajinského námořnictva v Mariupolu uvedla, že se připravuje na poslední bitvu, protože jí v ruském obležení dochází munice. Ukrajinská agentura Unian dnes uvedla, že proruští separatisté zvažují chemický útok na ocelárny Azovstal v Mariupolu.
-
Linka poskytuje podporu v ukrajinštině a ruštině
Psychickou podporu v ukrajinštině a ruštině mohou uprchlíci nově získat na terapeutické lince Sluchátko. Psychologové a terapeuti jsou jim k dispozici každý den od 9:00 do 18:00 na čísle 212 812 540. Volající hradí poplatek za telefonní hovor, za terapeutickou pomoc se neplatí. ČTK to sdělili zástupci linky.
-
Č. Budějovice odeberou čestné občanství Rusce Těreškovové
České Budějovice odeberou status čestného občanství kosmonautce z bývalého Sovětského svazu Valentině Těreškovové. Na dnešním zasedání se na tom shodli radní města. Odebrání občanství musí ještě na květnové schůzi schválit českobudějovičtí zastupitelé. ČTK to řekla mluvčí magistrátu Jitka Welzlová.
-
Příbram otevřela 2 skupiny pro adaptaci dětí z Ukrajiny
Příbram dnes otevřela dvě nové adaptační skupiny pro děti uprchlíků, kteří opouštějí Ukrajinu po napadení Ruskem. Celkově tak již zřídila tři. Určené jsou pro děti od tří do 16 let žijící ve městě. Pokud radnice získá dotaci od ministerstva školství, mohla by otevřít další skupiny, a to i pro děti z okolních obcí, řekla dnes ČTK místostarostka Zorka Brožíková (ANO).
-
Podle Nehammera byl rozhovor s Putinem otevřený a tvrdý
Rakouský kancléř Karl Nehammer označil svůj dnešní rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem za "velmi přímý, otevřený a tvrdý". "Nebyla to žádná přátelská návštěva," dodal podle rakouské tiskové agentury APA po schůzce se šéfem Kremlu. Šlo o první osobní setkání vedoucího představitele jedné z členských zemí Evropské unie s Putinem od zahájení ruské agrese na Ukrajině, která na prezidentův rozkaz začala 24. února. Schůzka se konala v Putinově rezidenci v Moskevské oblasti v obci Novo-Ogarjovo.
Rakouský kancléř Karl Nehammer řekl, že z dnešního rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nemá optimistický dojem. Při briefingu po schůzce rovněž mimo jiné zdůraznil, že Putina je nutné neustále konfrontovat s fakty z Ukrajiny.