V případě, že se k Severoatlantické alianci připojí Švédsko a Finsko, Rusko bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných a hypersonických zbraní. S odkazem na slova místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva to dnes napsala agentura Reuters. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou.
Finsko, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici, a Švédsko zvažují, že s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu podají žádost o členství v NATO. Premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Anderssonová ve středu uvedly, že země o výrazné změně své zahraniční a bezpečnostní politiky rozhodnou v několika příštích týdnech.
Medveděv prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři, aby obnovilo vojenskou rovnováhu.
Medveděv také výslovně upozornil na jadernou hrozbu. Uvedl, že již nelze hovořit o „bezjaderném“ Baltu, kde má Rusko svou kaliningradskou enklávu sevřenou mezi Polskem a Litvou. „O bezjaderném statusu Baltu už nemůže být řeč. Je třeba obnovit rovnováhu,“ řekl Medveděv, který byl prezidentem Ruska v letech 2008 až 2012.
Ruská armáda i nadále soustřeďuje vojenské síly nedaleko hranic s Ukrajinou a pokračuje v ostřelování a bombardování civilních cílů v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti, informoval ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ukrajinskou armádu.
Boje neustávají ani v Mariupolu, píše se v pravidelném ranním hlášení ukrajinského generálního štábu. I přes řadu týdnů trvající operaci se zatím ruským silám nepodařilo nad strategicky položeným přístavem Mariupol plně převzít kontrolu, uvádí generální štáb. V Doněcké a Luhanské oblasti podle něj ukrajinská armáda odrazila osm útoků, zničila tank, deset dalších vozidel a jeden dělostřelecký systém. Tato tvrzení podobně jako jiné zprávy z válečné oblasti nelze nezávisle ověřit.
„Ruský nepřítel dál buduje leteckou jednotku nedaleko východní hranice s naším státem, posiluje dělostřelectvo, zpravodajství a lékařskou podporu. Po celé Ukrajině trvá hrozba ostřelování,“ napsal ukrajinský generální štáb.
V Donbasu ukrajinští vojáci během uplynulých 24 hodin odrazili šest útoků. Rusko od začátku invaze přišlo již o 19 800 vojáků, 739 tanků, 158 letadel a 143 vrtulníků, uvedl ve středu ukrajinský generální štáb. Proruští separatisté a následně mluvčí ruského ministerstva obrany naopak ohlásili, že v obléhaném Mariupolu se vzdalo 1026 příslušníků ukrajinské námořní pěchoty, včetně 162 důstojníků a 47 vojákyň. Tvrzení ani jedné ze stran současného válečného konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Důležité zprávy:
- Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry či helikoptéry, oznámil ve středu prezident Joe Biden. Nová pomoc je podle něj určena také k obraně před očekávanou novou ruskou ofenzivou na východě Ukrajiny. O dodávkách materiálu ve čtvrtek Biden telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
- Rakouský kancléř Karl Nehammer se sešel s Vladimirem Putinem. Svůj pondělní rozhovor s ruským prezidentem označil za „velmi přímý, otevřený a tvrdý“. „Nebyla to žádná přátelská návštěva,“ dodal podle rakouské tiskové agentury APA. Ze schůzky nemá optimistický dojem.
- Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě vstoupit do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu spáchal „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření aliance z 30 na 32 členských států.
- Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), vicepremiér Jaroslaw Kaczyński obvinil Rusko, že bylo v pozadí letecké katastrofy u Smolenska.
- Lidé, kteří doma či ve svém volném bytě zdarma ubytovávají uprchlíky z Ukrajiny, mohou žádat o příspěvek 3000 korun na osobu za měsíc na pokrytí nákladů.
-
Ruská státní železniční společnost v platební neschopnosti
Ruská státní železniční společnost Rossijskije železnyje dorogi (RŽD) se dostala do platební neschopnosti, protože neuhradila úroky z dluhopisů. Rozhodl o tom výbor Mezinárodního sdružení pro swapy a deriváty (ISDA). Jde o první takovéto rozhodnutí poté, co západní země na Rusko kvůli útoku na Ukrajinu uvalily rozsáhlé sankce, které zkomplikovaly provádění finančních transakcí, píše agentura Bloomberg.
-
218 000 žádostí o humanitární dávku
Úřady práce dostaly dosud od válečných uprchlíků z Ukrajiny 218 000 žádostí o humanitární dávku a 189 000 jich už vyplatily. Evidují nyní také asi 9400 žadatelů o práci s vízem k ochraně. ČTK to sdělila mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřina Beránková. Uvedla, že podle dostupných údajů od začátku války do zaměstnání v Česku nastoupilo asi 19 000 lidí z Ukrajiny. Uprchlíci s vízem k ochraně mohou pracovat v Česku bez povolení. Humanitární dávka 5000 korun na pokrytí základních potřeb a pořízení nezbytného vybavení pro začátek života v Česku se začala poskytovat před třemi týdny.
-
Ruský cenzurní úřad žádá Google
Ruský cenzurní úřad žádá Google, aby ze své platformy okamžitě odstranil údajné výhrůžky ruským uživatelům. Firemní překladač totiž některým uživatelům nabídl možnost převést frázi "milí Rusové" na "mrtví Rusové", informuje agentura Reuters.
-
Velkopáteční procesí v Římě
Ukrajinská a ruská rodina ponesou společně kříž na jednom ze zastavení tradičního obřadu křížové cesty, který se uskuteční za účasti papeže Františka tento pátek u římského Kolosea. Vatikán v podrobnostech k velkopátečnímu procesí rovněž uvedl, že obě rodiny požádají Boha o usmíření mezi jejich národy. Informovala o tom dnes agentura EFE.
-
Za havárií prezidentského letounu ve Smolensku může Rusko
Pád polského prezidentského letadla v ruském Smolensku v roce 2010 byl důsledkem "nezákonného zásahu", prohlásil dnes podle agentury PAP Antoni Macierewicz, šéf podvýboru, který vyšetřuje příčiny leteckého neštěstí. Podle agentury AP viní Rusko. Macierewiczova subkomise navzdory závěrům znalců prokuratury a dřívější zprávě komise Jerzyho Millera ve své poslední zprávě potvrzuje tezi o výbuchu v letadle před nárazem stroje do země, poznamenal server stanice TVN24.
-
Sáňkařská federace chce potrestat Rusko
Poté, co Mezinárodní sáňkařská federace (FIL) neuspěla se suspendací Ruska kvůli vlastním stanovám, hledá jiné způsoby, jak sankce prosadit. Výkonná rada reagovala na čtvrteční rozhodnutí své arbitráže, která vyhověla ruskému odvolání a vyřazení ruských sportovců ze závodů a funkcionářů z komisí či pracovních skupin z právních důvodů zrušila.
-
Nehammer jedná v Moskvě s Putinem o válce na Ukrajině
O válce na Ukrajině chce rakouský kancléř Karl Nehammer hovořit při schůzce, k níž se dnes odpoledne sešel u Moskvy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle rakouské tiskové agentury APA má přitom v úmyslu mluvit i o válečných zločinech spáchaných během ruské agrese. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se po rozhovoru nepočítá s prohlášeními pro média.
-
Na Ukrajinu dorazili odborníci na identifikaci těl
Do západoukrajinského Lvova dnes dorazil tým francouzských odborníků na identifikaci těl. Příslušníci četnictva budou pomáhat ukrajinským kolegům s „vyšetřováním válečných zločinů v okolí Kyjeva“, uvedl francouzský velvyslanec na Ukrajině Etienne de Poncins. Podle velvyslance je Francie první země, která poskytla tento druh pomoci.
-
Ruské zpravodajské aktivity v ČR se po vyhošťování omezily
Ruské zpravodajské aktivity v Česku se podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky omezily po vyhošťování souvisejícím s vyšetřováním výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku a s ruskou invazí na Ukrajinu na minimum. Koudelka na dnešní bezpečnostní konferenci ve Sněmovně řekl, že Rusové nyní nejsou schopni vést na českém území zásadní zpravodajské operace. Podobně jako ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun varoval před dezinformacemi a upozornil také na některá rizika související s uprchlickou vlnou z Ukrajiny.
-
Kanada zavedla sankce
Kanada dnes oznámila, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu zavádí sankce proti společnostem spadajícím do ruského obranného průmyslu, a zkoumá možnosti dalších opatření. Informuje o tom agentura Reuters.