Ukrajinská armáda FOTO: ČTK/AP/Efrem Lukatsky
FOTO: ČTK/AP/Efrem Lukatsky
V případě, že se k Severoatlantické alianci připojí Švédsko a Finsko, Rusko bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných a hypersonických zbraní. S odkazem na slova místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva to dnes napsala agentura Reuters. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou.
Finsko, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici, a Švédsko zvažují, že s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu podají žádost o členství v NATO. Premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Anderssonová ve středu uvedly, že země o výrazné změně své zahraniční a bezpečnostní politiky rozhodnou v několika příštích týdnech.
Medveděv prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři, aby obnovilo vojenskou rovnováhu.
Medveděv také výslovně upozornil na jadernou hrozbu. Uvedl, že již nelze hovořit o „bezjaderném“ Baltu, kde má Rusko svou kaliningradskou enklávu sevřenou mezi Polskem a Litvou. „O bezjaderném statusu Baltu už nemůže být řeč. Je třeba obnovit rovnováhu,“ řekl Medveděv, který byl prezidentem Ruska v letech 2008 až 2012.
Ruská armáda i nadále soustřeďuje vojenské síly nedaleko hranic s Ukrajinou a pokračuje v ostřelování a bombardování civilních cílů v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti, informoval ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ukrajinskou armádu.
Boje neustávají ani v Mariupolu, píše se v pravidelném ranním hlášení ukrajinského generálního štábu. I přes řadu týdnů trvající operaci se zatím ruským silám nepodařilo nad strategicky položeným přístavem Mariupol plně převzít kontrolu, uvádí generální štáb. V Doněcké a Luhanské oblasti podle něj ukrajinská armáda odrazila osm útoků, zničila tank, deset dalších vozidel a jeden dělostřelecký systém. Tato tvrzení podobně jako jiné zprávy z válečné oblasti nelze nezávisle ověřit.
„Ruský nepřítel dál buduje leteckou jednotku nedaleko východní hranice s naším státem, posiluje dělostřelectvo, zpravodajství a lékařskou podporu. Po celé Ukrajině trvá hrozba ostřelování,“ napsal ukrajinský generální štáb.
V Donbasu ukrajinští vojáci během uplynulých 24 hodin odrazili šest útoků. Rusko od začátku invaze přišlo již o 19 800 vojáků, 739 tanků, 158 letadel a 143 vrtulníků, uvedl ve středu ukrajinský generální štáb. Proruští separatisté a následně mluvčí ruského ministerstva obrany naopak ohlásili, že v obléhaném Mariupolu se vzdalo 1026 příslušníků ukrajinské námořní pěchoty, včetně 162 důstojníků a 47 vojákyň. Tvrzení ani jedné ze stran současného válečného konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Důležité zprávy:
- Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry či helikoptéry, oznámil ve středu prezident Joe Biden. Nová pomoc je podle něj určena také k obraně před očekávanou novou ruskou ofenzivou na východě Ukrajiny. O dodávkách materiálu ve čtvrtek Biden telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
- Rakouský kancléř Karl Nehammer se sešel s Vladimirem Putinem. Svůj pondělní rozhovor s ruským prezidentem označil za „velmi přímý, otevřený a tvrdý“. „Nebyla to žádná přátelská návštěva,“ dodal podle rakouské tiskové agentury APA. Ze schůzky nemá optimistický dojem.
- Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě vstoupit do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu spáchal „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření aliance z 30 na 32 členských států.
- Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), vicepremiér Jaroslaw Kaczyński obvinil Rusko, že bylo v pozadí letecké katastrofy u Smolenska.
- Lidé, kteří doma či ve svém volném bytě zdarma ubytovávají uprchlíky z Ukrajiny, mohou žádat o příspěvek 3000 korun na osobu za měsíc na pokrytí nákladů.
-
Jednotce ukrajinského námořnictva bránící Mariupol dochází munice
Ukrajinská armáda se ve zdevastovaném Mariupolu připravuje na „poslední bitvu“, napsala s odvoláním prohlášení 36. brigády ukrajinského námořnictva agentura AFP. Přístav na březích Azovského moře je v ruském obležení už více než 40 dní. „Dnes je to pravděpodobně poslední bitva, protože nám dochází munice. Pro některé z nás to znamená smrt, pro jiné zajetí,“ napsala v prohlášení 36. brigáda, která je součástí ukrajinských ozbrojených sil.
-
41 000 běženců z Ukrajiny ve Středočeském kraji
Ve Středočeském kraji získalo doposud pobytové oprávnění 40 804 Ukrajinců, kteří uprchli před ruskou válečnou agresí. V celém Česku to bylo zhruba 280 000 lidí. Středočeská asistenční centra mimo Prahu odbavila do neděle 21 595 uprchlíků, za neděli 185. Hejtmanství pokračuje v uzavírání smluv s komerčními ubytovateli uprchlíků a obcemi, které ubytování poskytly. Po dnešním jednání krajského krizového štábu to uvedl mluvčí hejtmanství David Šíma.
-
Kraj ukončil spolupráci s Kostromskou oblastí
Zastupitelé Olomouckého kraje dnes schválili návrh na ukončení spolupráce a vypovězení partnerské dohody s Kostromskou oblastí v Rusku, řekla dnes ČTK mluvčí kraje Eva Knajblová. Důvodem je ruská invaze na Ukrajině, která tyto kontakty zásadně poznamenala. Své smlouvy s ruskými partnerskými univerzitami postupně rozvazuje také Univerzita Palackého (UP), řekl dnes ČTK mluvčí univerzity Egon Havrlant. Naopak radnice okresních měst včetně krajského kontakty řešit nemusely; vazby s ruskými městy podle zjištění ČTK neměly.
-
Chorvatsko vyzvalo k opuštění země 24 pracovníků ruské ambasády
Chorvatské ministerstvo zahraničí kvůli ruské invazi na Ukrajinu vyzvalo 24 pracovníků ruské ambasády v Záhřebu, aby opustili zemi. Je mezi nimi 18 diplomatů, informovala agentura Reuters. Diplomacie podle ní sdělila, že si předvolala velvyslance na protest proti "brutální agresi na Ukrajině a četným zločinům, které tam byly spáchané". K vyhoštění ruských diplomatů nebo pracovníků diplomatických misí Ruské federace kvůli její invazi do sousední země přikročila v posledních týdnech řada zemí Evropské unie.
-
Německý deník Die Welt najal ruskou novinářku Ovsjannikovovou
Německý list Die Welt přijal jako svou zpravodajku ruskou novinářku Marinu Ovsjannikovovou. Žena se před časem se dostala na titulní stránky novin, když protestovala v živém vysílání státní televize proti ruské invazi na Ukrajinu. S odvoláním na německou mediální skupinu Axel Springer to dnes uvedla agentura Reuters.
Třiačtyřicetiletá novinářka bude psát a točit reportáže z Ukrajiny a Ruska pro deník Die Welt i pro televizní zpravodajský kanál Welt.
Ovjsannikovová v polovině března narušila živé vysílání nejsledovanější ruské televizní stanice Pervyj kanal. V hlavním vysílacím čase se objevila za zády moderátorky a roztáhla plakát s nápisem, kde mimo jiné stálo: "Zastavte válku, nevěřte propagandě, tady vám lžou“.
-
Správa státních hmotných rezerv posílá na Ukrajinu 127 tun potravin
Správa státních hmotných rezerv (SSHR) posílá na Ukrajinu další humanitární pomoc, jde o 127 tun potravin ze skladů správy rezerv. SSHR zajistí dopravu na Ukrajinu vlastní technikou. ČTK to dnes řekl předseda SSHR Pavel Švagr. Podle ministerstva zemědělství má zásilka hodnotu zhruba 14 milionů Kč. Celkem SSHR Ukrajině pomohla vybavením a potravinami v hodnotě 120 milionů korun.
-
Slovensko žádá solidaritu pro případ odpojení EU od dodávek energií z Ruska
Slovenský premiér Eduard Heger vybídl evropské partnery k solidaritě s Bratislavou pro případ společného odstřižení od dodávek zemního plynu a ropy z Ruska kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Řekl to po schůzce se svým belgickým kolegou Alexanderem De Crooem, který pro Hegerův požadavek vyjádřil pochopení. Slovensko je nyní závislé na dodávkách energií z Ruska. Oba politici vyjádřili podporu válkou zasažené Ukrajině.
-
Podle Zelenského zahynuly při ruském útoku na Mariupol desetitisíce lidí
Při ruském útoku na město Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny byly pravděpodobně zabity desítky tisíc lidí. Podle agentury Reuters to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém dnešním projevu, v němž prostřednictvím videopřenosu promluvil k poslancům jihokorejského parlamentu. Prezident Ukrajiny rovněž požádal Soul o vojenskou pomoc. "Mariupol byl zničen, jsou desítky tisíc mrtvých, ale Rusové přesto se svou ofenzivou nekončí," řekl Zelenskyj. Podle něj nyní Rusko shromažďuje desítky tisíc vojáků k další ofenzivě na východě země.
-
Podle Kyjeva může válečný konflikt s Ruskem trvat i přes desetiletí
Válka Ruska s Ukrajinou může trvat i více než desetiletí, domnívá se poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč. V rozhovoru s agenturou Unian dodal, že během této doby budou zaručena období klidu i bojů. Arestovyč současnou situaci přirovnal k bojům mezi Izraelem a okolními arabskými státy, kde od izraelského vyhlášení nezávislosti v roce 1948 propuklo pět válečných konfliktů.
-
Slovensko popřelo, že Rusko zničilo systém S-300, který dodalo Ukrajině
„Slovensko kategoricky popírá ruskou propagandu, že obranný systém S-300 na Ukrajině byl zničen,“ uvedl na sociální síti twitter slovenský premiér Eduard Heger. Doplnil také, že tato informace je potvrzena ukrajinskou stranou.
