Ukrajinská armáda FOTO: ČTK/AP/Efrem Lukatsky
FOTO: ČTK/AP/Efrem Lukatsky
V případě, že se k Severoatlantické alianci připojí Švédsko a Finsko, Rusko bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných a hypersonických zbraní. S odkazem na slova místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva to dnes napsala agentura Reuters. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou.
Finsko, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici, a Švédsko zvažují, že s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu podají žádost o členství v NATO. Premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Anderssonová ve středu uvedly, že země o výrazné změně své zahraniční a bezpečnostní politiky rozhodnou v několika příštích týdnech.
Medveděv prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři, aby obnovilo vojenskou rovnováhu.
Medveděv také výslovně upozornil na jadernou hrozbu. Uvedl, že již nelze hovořit o „bezjaderném“ Baltu, kde má Rusko svou kaliningradskou enklávu sevřenou mezi Polskem a Litvou. „O bezjaderném statusu Baltu už nemůže být řeč. Je třeba obnovit rovnováhu,“ řekl Medveděv, který byl prezidentem Ruska v letech 2008 až 2012.
Ruská armáda i nadále soustřeďuje vojenské síly nedaleko hranic s Ukrajinou a pokračuje v ostřelování a bombardování civilních cílů v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti, informoval ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ukrajinskou armádu.
Boje neustávají ani v Mariupolu, píše se v pravidelném ranním hlášení ukrajinského generálního štábu. I přes řadu týdnů trvající operaci se zatím ruským silám nepodařilo nad strategicky položeným přístavem Mariupol plně převzít kontrolu, uvádí generální štáb. V Doněcké a Luhanské oblasti podle něj ukrajinská armáda odrazila osm útoků, zničila tank, deset dalších vozidel a jeden dělostřelecký systém. Tato tvrzení podobně jako jiné zprávy z válečné oblasti nelze nezávisle ověřit.
„Ruský nepřítel dál buduje leteckou jednotku nedaleko východní hranice s naším státem, posiluje dělostřelectvo, zpravodajství a lékařskou podporu. Po celé Ukrajině trvá hrozba ostřelování,“ napsal ukrajinský generální štáb.
V Donbasu ukrajinští vojáci během uplynulých 24 hodin odrazili šest útoků. Rusko od začátku invaze přišlo již o 19 800 vojáků, 739 tanků, 158 letadel a 143 vrtulníků, uvedl ve středu ukrajinský generální štáb. Proruští separatisté a následně mluvčí ruského ministerstva obrany naopak ohlásili, že v obléhaném Mariupolu se vzdalo 1026 příslušníků ukrajinské námořní pěchoty, včetně 162 důstojníků a 47 vojákyň. Tvrzení ani jedné ze stran současného válečného konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Důležité zprávy:
- Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry či helikoptéry, oznámil ve středu prezident Joe Biden. Nová pomoc je podle něj určena také k obraně před očekávanou novou ruskou ofenzivou na východě Ukrajiny. O dodávkách materiálu ve čtvrtek Biden telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
- Rakouský kancléř Karl Nehammer se sešel s Vladimirem Putinem. Svůj pondělní rozhovor s ruským prezidentem označil za „velmi přímý, otevřený a tvrdý“. „Nebyla to žádná přátelská návštěva,“ dodal podle rakouské tiskové agentury APA. Ze schůzky nemá optimistický dojem.
- Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě vstoupit do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu spáchal „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření aliance z 30 na 32 členských států.
- Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), vicepremiér Jaroslaw Kaczyński obvinil Rusko, že bylo v pozadí letecké katastrofy u Smolenska.
- Lidé, kteří doma či ve svém volném bytě zdarma ubytovávají uprchlíky z Ukrajiny, mohou žádat o příspěvek 3000 korun na osobu za měsíc na pokrytí nákladů.
-
Ukrajinci nechtějí Rusa Lisina v čele mezinárodní střelecké federace
Ukrajinská střelecká federace protestuje proti tomu, že ruský miliardář Vladimir Lisin stále zůstává v čele Mezinárodní federace sportovní střelby. Pokud by finanční pomoc přislíbená mezinárodní federací pocházela přímo od něj, ukrajinská strana by ji odmítla. Lisina, který vlastní ocelářskou firmu, označil prezident USF Vladimir Volkov za blízkého přítele ruské hlavy státu Vladimira Putina.
-
Ukrajinci spojili Kyjev s Irpiní a dalšími obcemi pomocí provizorního mostu
Ukrajinské úřady dnes otevřely provizorní most, který spojuje města Irpiň, Buču, Hostomel a Vorzel s Kyjevem. Informoval o tom server Ukrajinska pravda, jenž zároveň zveřejnil video z místa. Zpravodajský portál připomněl, že v těsné blízkosti místa se nachází původní zničený most, jehož fotografie na konci února obletěly celý svět, když lidé prchající před tamními boji přecházeli přes jeho zničenou strukturu na druhý břeh.
-
Je dobré Putinovi osobně říct, že prohrál, uvedl rakouský ministr zahraničí
Je dobré osobně říct ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že tuto válku prohrál, prohlásil podle agentury Reuters rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Komentoval tak dnešní cestu rakouského kancléře Karla Nehammera, který míří do Moskvy, aby se setkal s ruským vůdcem. Jde o první osobní setkání mezi šéfem Kremlu a vrcholným představitelem Evropské unie od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu.
-
Ruská armáda nutí děti vrátit se do škol v okupované Volnovachě
Ukrajinská ombudsmanka Lyudmyla Denisova podle ukrajinského serveru The Kyiv Independent uvedla, že ruské síly pravděpodobně usilují o využití dětí jako lidských štítů, aby zkomplikovaly osvobození města Volnovacha v Doněcké oblasti.
-
Lidé mohou ode dneška žádat o příspěvek za bezplatné ubytování Ukrajinců
Lidé, kteří doma či ve svém volném bytě zdarma ubytovávají uprchlíky z Ukrajiny, mohou žádat o příspěvek tři tisíce korun na osobu za měsíc na pokrytí nákladů. Na domácnost stát poskytne maximálně 12 tisíc korun měsíčně a podporu bude vyplácet i zpětně za březen. Podmínkou je, že uprchlíci bydlí u žadatele v měsíci nejméně 16 dní v kuse. Dávku vláda schválila v březnu a podle informací ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by o ni mělo jít ode dneška žádat jen přes aplikaci davkyuk.mpsv.cz.
-
Ministři zahraničí EU jednají o dalších protiruských sankcích
Evropská unie má v záloze nové sankce proti Rusku, které dnes proberou ministři zahraničí. Před začátkem jejich jednání v Lucemburku to prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož jsou na stole také další možnosti podpory Ukrajiny. Ministři z různých zemí však dál mají rozdílné postoje k možnosti embarga na dovoz plynu či ropy z Ruska, které by omezilo zásadní příjem režimu prezidenta Vladimira Putina. Český ministr Jan Lipavský dnes uvedl, že Praha podporuje nejtvrdší možné sankce.
-
V Kyjevské oblasti bylo nalezeno více než tisíc těl
Ukrajinská prokurátorka Iryna Venediktová v neděli podle britského deníku The Independent označila ruského prezidenta Vladimira Putina za "hlavního válečného zločince 21. století", když se podělila o údaje o nalezených tělech v Kyjevské oblasti. "Ve skutečnosti máme jen za dnešní ráno v Kyjevské oblasti 1 222 mrtvých," uvedla Venediktová v rozhovoru pro Sky News. "Samozřejmě to, co vidíme na místě, ve všech regionech Ukrajiny, jsou válečné zločiny, zločiny proti lidskosti," dodala.
-
Moskva hlásí zničení systémů S-300
Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov dnes ráno prohlásil, že ruská armáda řízenými střelami Kalibr, které odpálila z moře, zničila na jižním okraji města Dnipro zařízení systému protivzdušné obrany S-300, které Kyjevu dodala jedna z evropských zemí. Odkud přesně měl systém pocházet, Konašenkov neupřesnil. Podle agentury TASS sdělil, že zařízení bylo ukryté v hangáru a ruské údery podle něj zasáhly čtyři odpalovací zařízení S-300 a také až 25 příslušníků ukrajinských ozbrojených sil.
-
Kyjev a Moskva se dohodly na devíti humanitárních koridorech
Kyjev a Moskva se na dnešek dohodly na devíti humanitárních koridorech z obléhaných oblastí na východě Ukrajiny. Oznámila to místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Osobními vozy budou moci lidé odjet i z Mariupolu, píše list Ukrajinska pravda.
Humanitární koridory z přístavního města Mariupol, nedalekého Berďansku, Enerhodaru a dalších dvou měst v regionu povedou do Záporoží. Do města Bachmut v Doněcké oblasti povedou koridory ze Severodoněcku a dalších míst bojů v Luhanské oblasti, napsala Vereščuková. Moskva nedávno oznámila, že na východ země bude soustředit své síly poté, co stáhla vojska ze severu Ukrajiny, píše agentura DPA.
-
Za posledních 24 hodin zemřelo při ostřelování v Charkovské oblasti 11 lidí
Gubernátor Charkovské oblasti Oleh Synyehubov podle ukrajinského serveru The Kyiv Independent uvedl, že ruské síly použily k útoku na obytné čtvrti dělostřelectvo, minomety a MLRS. Zahynulo prý 11 lidí, včetně jednoho dítěte. Dalších 14 bylo zraněno.
