Ukrajinská armáda FOTO: ČTK/AP/Efrem Lukatsky
FOTO: ČTK/AP/Efrem Lukatsky
V případě, že se k Severoatlantické alianci připojí Švédsko a Finsko, Rusko bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných a hypersonických zbraní. S odkazem na slova místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva to dnes napsala agentura Reuters. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou.
Finsko, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici, a Švédsko zvažují, že s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu podají žádost o členství v NATO. Premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Anderssonová ve středu uvedly, že země o výrazné změně své zahraniční a bezpečnostní politiky rozhodnou v několika příštích týdnech.
Medveděv prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři, aby obnovilo vojenskou rovnováhu.
Medveděv také výslovně upozornil na jadernou hrozbu. Uvedl, že již nelze hovořit o „bezjaderném“ Baltu, kde má Rusko svou kaliningradskou enklávu sevřenou mezi Polskem a Litvou. „O bezjaderném statusu Baltu už nemůže být řeč. Je třeba obnovit rovnováhu,“ řekl Medveděv, který byl prezidentem Ruska v letech 2008 až 2012.
Ruská armáda i nadále soustřeďuje vojenské síly nedaleko hranic s Ukrajinou a pokračuje v ostřelování a bombardování civilních cílů v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti, informoval ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ukrajinskou armádu.
Boje neustávají ani v Mariupolu, píše se v pravidelném ranním hlášení ukrajinského generálního štábu. I přes řadu týdnů trvající operaci se zatím ruským silám nepodařilo nad strategicky položeným přístavem Mariupol plně převzít kontrolu, uvádí generální štáb. V Doněcké a Luhanské oblasti podle něj ukrajinská armáda odrazila osm útoků, zničila tank, deset dalších vozidel a jeden dělostřelecký systém. Tato tvrzení podobně jako jiné zprávy z válečné oblasti nelze nezávisle ověřit.
„Ruský nepřítel dál buduje leteckou jednotku nedaleko východní hranice s naším státem, posiluje dělostřelectvo, zpravodajství a lékařskou podporu. Po celé Ukrajině trvá hrozba ostřelování,“ napsal ukrajinský generální štáb.
V Donbasu ukrajinští vojáci během uplynulých 24 hodin odrazili šest útoků. Rusko od začátku invaze přišlo již o 19 800 vojáků, 739 tanků, 158 letadel a 143 vrtulníků, uvedl ve středu ukrajinský generální štáb. Proruští separatisté a následně mluvčí ruského ministerstva obrany naopak ohlásili, že v obléhaném Mariupolu se vzdalo 1026 příslušníků ukrajinské námořní pěchoty, včetně 162 důstojníků a 47 vojákyň. Tvrzení ani jedné ze stran současného válečného konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Důležité zprávy:
- Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry či helikoptéry, oznámil ve středu prezident Joe Biden. Nová pomoc je podle něj určena také k obraně před očekávanou novou ruskou ofenzivou na východě Ukrajiny. O dodávkách materiálu ve čtvrtek Biden telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
- Rakouský kancléř Karl Nehammer se sešel s Vladimirem Putinem. Svůj pondělní rozhovor s ruským prezidentem označil za „velmi přímý, otevřený a tvrdý“. „Nebyla to žádná přátelská návštěva,“ dodal podle rakouské tiskové agentury APA. Ze schůzky nemá optimistický dojem.
- Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě vstoupit do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu spáchal „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření aliance z 30 na 32 členských států.
- Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), vicepremiér Jaroslaw Kaczyński obvinil Rusko, že bylo v pozadí letecké katastrofy u Smolenska.
- Lidé, kteří doma či ve svém volném bytě zdarma ubytovávají uprchlíky z Ukrajiny, mohou žádat o příspěvek 3000 korun na osobu za měsíc na pokrytí nákladů.
-
Česko udělilo uprchlíkům z Ukrajiny přes 279 tisíc víz
Česko vydalo od začátku války na Ukrajině přes 279 tisíc speciálních víz lidem, kteří byli zasaženi ruskou invazí. V neděli jich přibylo 2572, asi o 230 více než v sobotu. Vyplývá to z údajů, které dnes na twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Počet vydaných víz v posledních týdnech klesá. Na základě víz za účelem dočasné ochrany mohou Ukrajinci v zemi pobývat až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a mají nárok na další asistenci, například při ubytování.
https://twitter.com/vnitro/status/1513413968349564933
-
Generál FSB Sergej Beseda skončil ve vězení za to, že ukradl peníze, které měly zajistit snadné vítězství na Ukrajině
Generál ruské tajné služby FSB Sergej Beseda skončil ve vazební věznici za to, že ukradl peníze, které měly Kremlu zajistit snadné vítězství na Ukrajině. Ale za neúspěchy na frontě ruský prezident Vladimir Putin vděčí i jiným zkorumpovaným velitelům, píše polský list Gazeta Wyborcza.
Z informací, které nezávislým médiím předal zdroj ze samotné FSB, zvaný Wind of Changes, vyplývá, že Putin svěřil generálovi zorganizovat v sousední zemi "Antimajdany". Jejich účastníci, jak sliboval Kremlu generál Beseda, měli vystoupit proti kyjevským "neonacistům" a vystlat květinami cestu ruským tankům.
-
Ruské ztráty za 47 dní války na Ukrajině
https://twitter.com/KyivIndependent/status/1513405252724301826
-
Ukrajinské síly zničily ruský muniční sklad v Luhanské oblasti
Gubernátor Luhanské oblasti Serhiy Haidai podle ukrajinského serveru The Kyiv Independent uvedl, že sklad se nacházel poblíž Ruskem okupovaného města Novoajdar. Podle gubernátora objekt hořel dvě a půl hodiny.
-
V hradeckém asistenčním centru pomoci uprchlíkům přibývá registrovaných
V Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU) pro Královéhradecký kraj v posledních dnech přibývá registrovaných. V neděli centrum odbavilo 151 ukrajinských uprchlíků, z toho 55 získalo přes databázi krajských hasičů ubytování. V sobotu hradecké centrum zaregistrovalo 140 běženců a v pátek 112, vyplynulo z dnešních údajů. Je to nadále méně než v prvních týdnech provozu, kdy centrem denně prošlo v průměru 600 lidí. V poslední době se jejich počet ustálil zhruba na 100 až 200 za den.
Krajské asistenční centrum v Hradci Králové od začátku svého fungování 2. března odbavilo více než 12.100 ukrajinských uprchlíků, z toho 1851 uprchlíkům středisko přes databázi hasičů zajistilo ubytování.
-
Ukrajinský generální štáb varuje před možnými ruskými provokacemi v Podněstří
Před možnými ruskými provokacemi na území separatistické proruské republiky Podněstří dnes varoval ukrajinský generální štáb, napsala agentura Unian. Ruská armáda zároveň pokračovala v ostřelování Luhanské a Doněcké oblasti, kde ukrajinské síly odrazily několik útoků a zničily ruské vybavení, informovala britská vojenská rozvědka.
Ukrajinský generální štáb v pravidelném ranním hlášení uvedl, že ruská vojska pokračují v přípravách na útok na severovýchod Ukrajiny, který zřejmě zahájí v nejbližších dnech.
"Je pravděpodobné, že nepřítel bude pokračovat v cílených útocích na infrastrukturu ve snaze narušit dodávky do válečných oblastí," dodal generální štáb.
-
OSN potvrdilo smrt 1793 civilistů od začátku ruské invaze
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (ONCHR) potvrdil, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo o život nejméně 1793 civilistů. Dalších 2439 civilistů bylo zraněno.
-
Ministři zahraničí EU projednají financování dalších zbraní pro Ukrajinu
Společné financování dalších zbraní pro Ukrajinu bránící se ruské agresi projednají dnes ministři zahraničí zemí Evropské unie. Bavit se budou i o dalších sankcích proti režimu prezidenta Vladimira Putina včetně embarga na dovoz ropy či plynu, kvůli trvající rozdílnosti názorů se však shoda neočekává.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell ministrům ke schválení předloží návrh uvolnit dalších 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) z unijního obranného fondu na zaplacení zbraní pro Ukrajince očekávající velkou ruskou ofenzivu na výcohdě a jihu země. Sedmadvacítka již se na poskytnutí stejné částky shodla dvakrát v rámci vůbec prvního financování zbraní pro mimounijní stát.
-
Ukrajinští duchovní chtějí postavit moskevského patriarchu před soud
Skoro dvě stovky duchovních ukrajinské pravoslavné církve podřízené moskevskému patriarchátu se podepsalo pod prohlášení žádající postavit hlavu ruské pravoslavné církve, moskevského patriarchu Kirilla za jeho podporu válce proti Ukrajině před mezinárodní církevní soud. Uvedl to na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na facebook jednoho z prelátů ukrajinské církve Andrije Pinčuka.
"Dnes, kdy moskevský patriarcha Kirill otevřeně podporuje dobyvačnou válku Ruska proti Ukrajině, jsme se my, duchovní Ukrajinské pravoslavné církve, rozhodli obrátit na koncil představitelů východních církví se žalobou proti patriarchovi Kirillovi," citoval list z prohlášení, pod které se dosud podepsalo 191 duchovních z různých diecézí ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu.
-
Finsko a Švédsko se chystají v létě vstoupit do NATO
Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě vstoupit do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu spáchal "velkou strategickou chybu", pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření aliance z 30 na 32 členských států.
Putin "speciální vojenskou operaci" na Ukrajině odůvodňoval mimo jiné snahou zabránit rozšíření NATO.
Finská přihláška do NATO je očekávána v červnu, Švédsko by mělo následovat, napsal deník.
