V případě, že se k Severoatlantické alianci připojí Švédsko a Finsko, Rusko bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných a hypersonických zbraní. S odkazem na slova místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva to dnes napsala agentura Reuters. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou.
Finsko, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici, a Švédsko zvažují, že s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu podají žádost o členství v NATO. Premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Anderssonová ve středu uvedly, že země o výrazné změně své zahraniční a bezpečnostní politiky rozhodnou v několika příštích týdnech.
Medveděv prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři, aby obnovilo vojenskou rovnováhu.
Medveděv také výslovně upozornil na jadernou hrozbu. Uvedl, že již nelze hovořit o „bezjaderném“ Baltu, kde má Rusko svou kaliningradskou enklávu sevřenou mezi Polskem a Litvou. „O bezjaderném statusu Baltu už nemůže být řeč. Je třeba obnovit rovnováhu,“ řekl Medveděv, který byl prezidentem Ruska v letech 2008 až 2012.
Ruská armáda i nadále soustřeďuje vojenské síly nedaleko hranic s Ukrajinou a pokračuje v ostřelování a bombardování civilních cílů v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti, informoval ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ukrajinskou armádu.
Boje neustávají ani v Mariupolu, píše se v pravidelném ranním hlášení ukrajinského generálního štábu. I přes řadu týdnů trvající operaci se zatím ruským silám nepodařilo nad strategicky položeným přístavem Mariupol plně převzít kontrolu, uvádí generální štáb. V Doněcké a Luhanské oblasti podle něj ukrajinská armáda odrazila osm útoků, zničila tank, deset dalších vozidel a jeden dělostřelecký systém. Tato tvrzení podobně jako jiné zprávy z válečné oblasti nelze nezávisle ověřit.
„Ruský nepřítel dál buduje leteckou jednotku nedaleko východní hranice s naším státem, posiluje dělostřelectvo, zpravodajství a lékařskou podporu. Po celé Ukrajině trvá hrozba ostřelování,“ napsal ukrajinský generální štáb.
V Donbasu ukrajinští vojáci během uplynulých 24 hodin odrazili šest útoků. Rusko od začátku invaze přišlo již o 19 800 vojáků, 739 tanků, 158 letadel a 143 vrtulníků, uvedl ve středu ukrajinský generální štáb. Proruští separatisté a následně mluvčí ruského ministerstva obrany naopak ohlásili, že v obléhaném Mariupolu se vzdalo 1026 příslušníků ukrajinské námořní pěchoty, včetně 162 důstojníků a 47 vojákyň. Tvrzení ani jedné ze stran současného válečného konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Důležité zprávy:
- Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry či helikoptéry, oznámil ve středu prezident Joe Biden. Nová pomoc je podle něj určena také k obraně před očekávanou novou ruskou ofenzivou na východě Ukrajiny. O dodávkách materiálu ve čtvrtek Biden telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
- Rakouský kancléř Karl Nehammer se sešel s Vladimirem Putinem. Svůj pondělní rozhovor s ruským prezidentem označil za „velmi přímý, otevřený a tvrdý“. „Nebyla to žádná přátelská návštěva,“ dodal podle rakouské tiskové agentury APA. Ze schůzky nemá optimistický dojem.
- Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě vstoupit do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu spáchal „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření aliance z 30 na 32 členských států.
- Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), vicepremiér Jaroslaw Kaczyński obvinil Rusko, že bylo v pozadí letecké katastrofy u Smolenska.
- Lidé, kteří doma či ve svém volném bytě zdarma ubytovávají uprchlíky z Ukrajiny, mohou žádat o příspěvek 3000 korun na osobu za měsíc na pokrytí nákladů.
-
Poškozený křižník se ruské lodě pokusí odtáhnout do přístavu
Ruský křižník Moskva, vlajková loď Černomořské flotily, utrpěl po zásahu ukrajinskými protilodními střelami Neptun, následném požáru a explozích munice vážné škody a začal se potápět, oznámilo dnes jižní velitelství ukrajinských ozbrojených sil podle agentury Reuters. Ruské ministerstvo obrany naopak uvedlo, že požár na lodi se podařilo uhasit, ustaly výbuchy munice a loď si zachovala schopnost plavby. Další plavidla flotily se křižník pokusí odtáhnout do přístavu.
-
Vystrčil spolu s dalšími senátory z Česka a Polska navštívil Ukrajinu
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) dnes navštívil Ukrajinu, která od konce února čelí ruské invazi. Do Kyjeva dorazil dopoledne vlakem spolu s maršálkem polské horní komory Tomaszem Grodzkým. V delegaci jsou i místopředseda Senátu Jiří Růžička (TOP 09), šéf senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nezávislý) a další polští senátoři. Zákonodárci obou zemí přijeli na pozvání předsedy Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslana Stefančuka. Misi podpořil premiér Petr Fiala (ODS), podle něhož je třeba pokračovat v projevech podpory Ukrajině.
Vystrčil po příjezdu do Kyjeva řekl České televizi, že by senátoři měli vystoupit v ukrajinském parlamentu a navštívit některé obce v okolí Kyjeva, těžce postižené ruskými útoky. Čeští a polští senátoři v doprovodu Stefančuka dopoledne navštívili město Borodjanka u Kyjeva, které utrpělo během ruského bombardování a okupace značné škody. "V Senátu víme, co se na Ukrajině děje, přesto považujeme za nutné a správné vidět ty zrůdnosti na vlastní oči. Abychom mohli říct těm, co tvrdí, že tady nedochází k rabování, barbarským činům, brutalitě: my jsme viděli, že nemáte pravdu," napsal Vystrčil na twitteru po návštěvě Borodjanky.
-
Strategie počítá s posílením úřadů práce
Ministerstvo práce plánuje podle vládní strategie k přijetí uprchlíků výrazné posílení úřadů práce a inspekce práce. Celkem by mohlo vzniknout kolem 380 nových míst k vyplácení podpor, rekvalifikací a zaměstnávání příchozích. Resort připravuje také mimořádné dotace na rozšíření domovů pro seniory či postižené, na pomoc v terénu i poradenství. Dokument uvádí, že výdaje resortu práce mohly podle předpokladů činit asi 18 miliard korun, pří úspěšném začlenění a zaměstnání příchozích by ale finanční přínos pro stát mohl náklady snížit, či dokonce přesáhnout.
-
Ukrajinská armáda hlásí další úspěch
Ukrajinský generální štáb ve čtvrtek informoval o zničení mostu do Izjumu mezi Chrarkovem a Kramatorskem s celou ruskou vojenskou kolonou.
https://twitter.com/RALee85/status/1514473116994576385
-
Zpravodajství o válce na Ukrajině
Zpravodajství o pandemii a válce vyvolává u lidí podobné reakce, vyplývá z průzkumu katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky filozofické fakulty Univerzity Palackého. Důvěru v oficiální zdroje v době pandemie, stejně jako pozitivní ohlas na formu zpravodajství o válce na Ukrajině projevila nejpočetnější skupina respondentů tvořená především bezdětnými s vyšším vzděláním. Válečné zpravodajství je navíc motivovalo k finanční pomoci a dobrovolnickým aktivitám, informovali zástupci katedry.
Katedra oslovila 1010 respondentů mezi 16. až 23. březnem, tedy necelý měsíc po vypuknutí konfliktu. Dotazník měl dvě části, první byla zaměřena na uplynulé dva roky pandemie covidu-19 a zpravodajství o ní, zejména pak na vakcinaci. Druhá část šetření se zaměřila na reflexi zpráv o válce na Ukrajině, zdroje, ze kterých lidé čerpají, jak zprávy hodnotí a zda v něm válečné zpravodajství vyvolává strach o vlastní bezpečnost, uvedli zástupci katedry.
-
Platby státu za zdravotní pojištění Ukrajinců budou až 9,9 miliard korun
Stát zaplatí za zdravotní pojištění uprchlíků z Ukrajiny až 9,9 miliardy korun. Vyplývá to ze strategie pro řešení uprchlické vlny, kterou ve středu schválila vláda. Pokud by se počet příchozích přiblížil půl milionu lidí, měli by podle dokumentu nárok na pojistné od státu jen na půl roku. Později by si ho dospělí museli platit sami. Stát také plánuje jazykové kurzy až pro 200 lékařů a 400 zdravotních sester z Ukrajiny. Zvažují se i povinné zdravotní prohlídky ukrajinských dětí před nástupem do škol. Počet uprchlíků v Česku se v posledních dnech ustálil asi na 300 tisících.
"Při nárůstu počtu osob s dočasnou ochranou k hranici 500 tisíc a více bude potřeba zvážit omezení zařazení osob (...), které jsou schopné zaměstnání, do kategorie státních pojištěnců České republiky na dobu nejvýše 180 dní," uvádí dokument. Opatření má utečence motivovat, aby si našli práci a pojistné odváděli ze mzdy.
-
Rakušan nepředpokládá extrémní scénář migrační vlny z Ukrajiny
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) nepředpokládá, že by nastal extrémní scénář migrační vlny z Ukrajiny s milionem uprchlíků v Česku. Nynější počet zhruba 300 tisíc ukrajinských běženců neroste, někteří odjíždějí, uvedl ministr při dnešním jednání sněmovního bezpečnostního výboru o strategii zvládání uprchlické vlny po ruské vojenské invazi na Ukrajinu.
"Čísla nenasvědčují tomu, že by se situace měla výrazně změnit," řekl Rakušan. Bude ale záležet podle něho na dalším vývoji konfliktu na Ukrajině. "Může to být klid před bouří," poznamenal ministr. Rakušan zdůraznil, že ačkoli do Česka přišla z Ukrajiny zhruba tři procenta jeho obyvatel, kriminalita nevzrostla.
České úřady podle něho nemají údaje o tom, kolik lidí se vrací na Ukrajinu, protože se Česká republika nachází uvnitř schengenského prostoru. Je třeba propojit informační systémy členských zemí Evropské unie, což by mělo být připraveno do měsíce, dodal Rakušan.
-
Rusko pravděpodobně zaútočí na Kramatorsk a Kostiantynivku
Vojenská rozvědka Spojeného království: Kramatorsk a Kostiantynivka jsou pravděpodobné cíle intenzivních útoků Ruska. Podle nejnovější aktualizace ministerstva obrany Spojeného království mohou tato dvě města v Doněcké oblasti čelit podobným úrovním násilí jako dříve jiná města, píše The Kyiv Independent. -
Rusko hrozí jadernou eskalací, pokud Švédsko a Finsko vstoupí do NATO
Rusko prohlásilo, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do NATO, „nebude již řeč o Baltském moři bez jaderných zbraní“. Informuje o tom server SkyNews.
-
Speciální víza pro Ukrajince
Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud 289 tisíc speciálních víz. Ve středu jich přibylo 2800, což je zhruba stejný počet jako ve stejný den minulý týden. Počty vydaných víz začaly koncem března klesat, nyní stagnují. Podle středečního vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nyní první krizová fáze migrační vlny přechází do další, kdy budou třeba dlouhodobější řešení.
https://twitter.com/vnitro/status/1514498698394451970
Nyní se podle vicepremiéra ustálil počet běženců v ČR zhruba na 300 tisíc. Data od mobilních operátorů a počty lidí mířících z Ukrajiny a zpět po železnici podle něj nasvědčují tomu, že příliv nových uprchlíků zpomalil nebo se už zastavil. Česko má podle ministra za sebou fázi, kdy byli uprchlíci odbaveni a rychle ubytováni. Nyní bude třeba uprchlíky rychle stabilizovat, k čemuž mají pomoct zejména jazykové kurzy.