V případě, že se k Severoatlantické alianci připojí Švédsko a Finsko, Rusko bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných a hypersonických zbraní. S odkazem na slova místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva to dnes napsala agentura Reuters. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou.
Finsko, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici, a Švédsko zvažují, že s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu podají žádost o členství v NATO. Premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Anderssonová ve středu uvedly, že země o výrazné změně své zahraniční a bezpečnostní politiky rozhodnou v několika příštích týdnech.
Medveděv prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři, aby obnovilo vojenskou rovnováhu.
Medveděv také výslovně upozornil na jadernou hrozbu. Uvedl, že již nelze hovořit o „bezjaderném“ Baltu, kde má Rusko svou kaliningradskou enklávu sevřenou mezi Polskem a Litvou. „O bezjaderném statusu Baltu už nemůže být řeč. Je třeba obnovit rovnováhu,“ řekl Medveděv, který byl prezidentem Ruska v letech 2008 až 2012.
Ruská armáda i nadále soustřeďuje vojenské síly nedaleko hranic s Ukrajinou a pokračuje v ostřelování a bombardování civilních cílů v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti, informoval ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ukrajinskou armádu.
Boje neustávají ani v Mariupolu, píše se v pravidelném ranním hlášení ukrajinského generálního štábu. I přes řadu týdnů trvající operaci se zatím ruským silám nepodařilo nad strategicky položeným přístavem Mariupol plně převzít kontrolu, uvádí generální štáb. V Doněcké a Luhanské oblasti podle něj ukrajinská armáda odrazila osm útoků, zničila tank, deset dalších vozidel a jeden dělostřelecký systém. Tato tvrzení podobně jako jiné zprávy z válečné oblasti nelze nezávisle ověřit.
„Ruský nepřítel dál buduje leteckou jednotku nedaleko východní hranice s naším státem, posiluje dělostřelectvo, zpravodajství a lékařskou podporu. Po celé Ukrajině trvá hrozba ostřelování,“ napsal ukrajinský generální štáb.
V Donbasu ukrajinští vojáci během uplynulých 24 hodin odrazili šest útoků. Rusko od začátku invaze přišlo již o 19 800 vojáků, 739 tanků, 158 letadel a 143 vrtulníků, uvedl ve středu ukrajinský generální štáb. Proruští separatisté a následně mluvčí ruského ministerstva obrany naopak ohlásili, že v obléhaném Mariupolu se vzdalo 1026 příslušníků ukrajinské námořní pěchoty, včetně 162 důstojníků a 47 vojákyň. Tvrzení ani jedné ze stran současného válečného konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Důležité zprávy:
- Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry či helikoptéry, oznámil ve středu prezident Joe Biden. Nová pomoc je podle něj určena také k obraně před očekávanou novou ruskou ofenzivou na východě Ukrajiny. O dodávkách materiálu ve čtvrtek Biden telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
- Rakouský kancléř Karl Nehammer se sešel s Vladimirem Putinem. Svůj pondělní rozhovor s ruským prezidentem označil za „velmi přímý, otevřený a tvrdý“. „Nebyla to žádná přátelská návštěva,“ dodal podle rakouské tiskové agentury APA. Ze schůzky nemá optimistický dojem.
- Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě vstoupit do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu spáchal „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření aliance z 30 na 32 členských států.
- Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), vicepremiér Jaroslaw Kaczyński obvinil Rusko, že bylo v pozadí letecké katastrofy u Smolenska.
- Lidé, kteří doma či ve svém volném bytě zdarma ubytovávají uprchlíky z Ukrajiny, mohou žádat o příspěvek 3000 korun na osobu za měsíc na pokrytí nákladů.
-
Ruské ztráty k 14. dubnu
Ozbrojené síly Ukrajiny zveřejnily k dnešnímu dni následující odhady ruských válečných ztrát.
https://twitter.com/KyivIndependent/status/1514516041434550272
-
Soud zabavil Medvedčukova aktiva
Soud rodině Medvedčukových zabavil 154 aktiv, uvedl Státní úřad pro vyšetřování. Prokremelský zákonodárce Viktor Medvedčuk byl zajat 12. dubna poté, co v únoru uprchl z domácího vězení. Je podezřelý z vlastizrady. -
Kosmetická firma L’Occitane nechává své obchody v Rusku otevřené
Francouzská kosmetická značka L'Occitane nechá navzdory invazi na Ukrajinu své obchody v Rusku otevřené. Firma řekla zpravodajskému webu BBC, že o uzavření obchodů dlouze diskutovala, ale že se rozhodla tak neučinit, protože chce chránit zaměstnance před možnou odvetou.
Firma ale přestala do Ruska dodávat zboží. Prodej na jejích internetových stránkách se ale zdá být stále otevřený. Stovky mezinárodních značek, včetně L'Oreal a Estée Lauder, již na protest proti válce uzavřely v Rusku své obchody a zastavily internetový prodej.
Někteří zákazníci za rozhodnutí firmu kritizovali a vyzvali k bojkotu značky. Společnost má po celém světě 3085 prodejen a její tržby loni činily 1,5 miliardy eur (36,6 miliardy Kč).
"V tuto chvíli nemůžeme garantovat, že našich 700 zaměstnanců v Rusku nebude čelit odvetným opatřením, pokud v zemi přestaneme působit," řekla mluvčí BBC. "Obzvláště se obáváme o ty naše zaměstnance, kteří mají příbuzné na Ukrajině, nebo jsou ukrajinského původu," dodala. "Zároveň jsem pevně odhodlání podporovat naše partnery a jejich zaměstnance na Ukrajině."
-
Vyšetřování ruských válečných zločinů na Ukrajině
Na Ukrajině je vyšetřováno více než 6300 ruských válečných zločinů. A podle úřadu generálního prokurátora se vyšetřuje dalších 2941 ruských zločinů proti národní bezpečnosti Ukrajiny.
-
Dodávky plynu do Rakouska
Ruský prezident Vladimir Putin na pondělním setkání ujistil rakouského kancléře Karla Nehammera, že dodávky plynu do Rakouska jsou zabezpečené. Rakousko za ně prý může i nadále platit eurem, řekl Nehammer agentuře APA.
Putin podle Nehammera prohlásil, že "dodávky plynu jsou zajištěné. Rusko bude dodávat smluvně dohodnuté množství a Rakousko za ně může i nadále platit v eurech".
-
Rusko přiznalo poškození své vlajkové lodi
Ruské ministerstvo obrany přiznalo vážné poškození vlajkové lodi své Černomořské flotily, křižníku Moskva. Plavidlo podle ukrajinské verze zasáhly protilodní střely Neptun. Osud lodi, kterou posádka musela opustit, není v tuto chvíli znám.
"V důsledku požáru na křižníku Moskva explodovala munice. Loď byla vážně poškozena. Celá posádka byla evakuována," uvedlo podle agentury TASS už v noci ruské ministerstvo obrany. Dodalo, že příčiny požáru se vyšetřují. Od té doby ministerstvo další informace nenabídlo. "Kde se křižník nyní nachází, vojenský úřad neupřesnil," upozornil na svém webu ruský list Kommersant.
-
Vrtulníky Mi-17 od USA pro Ukrajinu
Vrtulníky Mi-17, které měly být původně poskytnuty Afghánistánu, budou odeslány na Ukrajinu jako součást nového balíčku vojenské pomoci USA, říká mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby.
https://twitter.com/nexta_tv/status/1514494182357884930
-
Vystrčil spolu s dalšími senátory z Česka a Polska dorazil do Kyjeva
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) dorazil dnes dopoledne vlakem do Kyjeva, potvrdila ČTK tisková tajemnice horní parlamentní komory Jana Taušová. Na cestě na Ukrajinu ho doprovázejí první místopředseda Senátu Jiří Růžička (TOP 09), šéf zahraničního výboru Senátu Pavel Fischer (nezávislý) a polští senátoři v čele s předsedou komory Tomaszem Grodzkým. Do země, která od konce února čelí ruské invazi, přijeli na pozvání předsedy Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslana Stefančuka. Misi podpořil premiér Petr Fiala (ODS), je podle něj třeba pokračovat v projevech podpory Ukrajině.
https://twitter.com/Vystrcil_Milos/status/1514490311107653636
-
Ruské ostřelování Charkovské oblasti pokračuje
Ruské ostřelování Charkova a okolních osad zabilo 4 lidi a 10 zranilo. Guvernér Charkovské oblasti Oleh Synehubov oznámil, že ruské síly během posledních 24 hodin pokračovaly v útocích na obytné čtvrti Charkova. Informuje o tom The Kyiv Independent.
-
Le Penová podporuje spolupráci mezi NATO a Ruskem.
„Až válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončí a bude urovnána mírovou smlouvou, podpořím realizaci strategického rozvoje mezi NATO a Ruskem,“ prohlásila francouzská kandidátka na prezidentku Marine Le Penová.
https://twitter.com/KyivIndependent/status/1514297320896180226