Ukrajinská armáda FOTO: ČTK/AP/Efrem Lukatsky
FOTO: ČTK/AP/Efrem Lukatsky
V případě, že se k Severoatlantické alianci připojí Švédsko a Finsko, Rusko bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných a hypersonických zbraní. S odkazem na slova místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva to dnes napsala agentura Reuters. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou.
Finsko, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici, a Švédsko zvažují, že s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu podají žádost o členství v NATO. Premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Anderssonová ve středu uvedly, že země o výrazné změně své zahraniční a bezpečnostní politiky rozhodnou v několika příštích týdnech.
Medveděv prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři, aby obnovilo vojenskou rovnováhu.
Medveděv také výslovně upozornil na jadernou hrozbu. Uvedl, že již nelze hovořit o „bezjaderném“ Baltu, kde má Rusko svou kaliningradskou enklávu sevřenou mezi Polskem a Litvou. „O bezjaderném statusu Baltu už nemůže být řeč. Je třeba obnovit rovnováhu,“ řekl Medveděv, který byl prezidentem Ruska v letech 2008 až 2012.
Ruská armáda i nadále soustřeďuje vojenské síly nedaleko hranic s Ukrajinou a pokračuje v ostřelování a bombardování civilních cílů v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti, informoval ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ukrajinskou armádu.
Boje neustávají ani v Mariupolu, píše se v pravidelném ranním hlášení ukrajinského generálního štábu. I přes řadu týdnů trvající operaci se zatím ruským silám nepodařilo nad strategicky položeným přístavem Mariupol plně převzít kontrolu, uvádí generální štáb. V Doněcké a Luhanské oblasti podle něj ukrajinská armáda odrazila osm útoků, zničila tank, deset dalších vozidel a jeden dělostřelecký systém. Tato tvrzení podobně jako jiné zprávy z válečné oblasti nelze nezávisle ověřit.
„Ruský nepřítel dál buduje leteckou jednotku nedaleko východní hranice s naším státem, posiluje dělostřelectvo, zpravodajství a lékařskou podporu. Po celé Ukrajině trvá hrozba ostřelování,“ napsal ukrajinský generální štáb.
V Donbasu ukrajinští vojáci během uplynulých 24 hodin odrazili šest útoků. Rusko od začátku invaze přišlo již o 19 800 vojáků, 739 tanků, 158 letadel a 143 vrtulníků, uvedl ve středu ukrajinský generální štáb. Proruští separatisté a následně mluvčí ruského ministerstva obrany naopak ohlásili, že v obléhaném Mariupolu se vzdalo 1026 příslušníků ukrajinské námořní pěchoty, včetně 162 důstojníků a 47 vojákyň. Tvrzení ani jedné ze stran současného válečného konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Důležité zprávy:
- Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry či helikoptéry, oznámil ve středu prezident Joe Biden. Nová pomoc je podle něj určena také k obraně před očekávanou novou ruskou ofenzivou na východě Ukrajiny. O dodávkách materiálu ve čtvrtek Biden telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
- Rakouský kancléř Karl Nehammer se sešel s Vladimirem Putinem. Svůj pondělní rozhovor s ruským prezidentem označil za „velmi přímý, otevřený a tvrdý“. „Nebyla to žádná přátelská návštěva,“ dodal podle rakouské tiskové agentury APA. Ze schůzky nemá optimistický dojem.
- Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě vstoupit do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu spáchal „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření aliance z 30 na 32 členských států.
- Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), vicepremiér Jaroslaw Kaczyński obvinil Rusko, že bylo v pozadí letecké katastrofy u Smolenska.
- Lidé, kteří doma či ve svém volném bytě zdarma ubytovávají uprchlíky z Ukrajiny, mohou žádat o příspěvek 3000 korun na osobu za měsíc na pokrytí nákladů.
-
Ruská armáda dál soustřeďuje síly nedaleko hranic s Ukrajinou
Ruská armáda i nadále soustřeďuje vojenské síly nedaleko hranic s Ukrajinou a pokračuje v ostřelování a bombardování civilních cílů v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti, informoval ruskojazyčný web BBC s odvoláním na ukrajinskou armádu. Boje neustávají ani v Mariupolu, píše se v pravidelném ranním hlášení ukrajinského generálního štábu.
I přes řadu týdnů trvající operaci se zatím ruským silám nepodařilo nad strategicky položeným přístavem Mariupol plně převzít kontrolu, uvádí generální štáb. V Doněcké a Luhanské oblasti podle něj ukrajinská armáda odrazila osm útoků, zničila tank, deset dalších vozidel a jeden dělostřelecký systém. Tato tvrzení podobně jako jiné zprávy z válečné oblasti nelze nezávisle ověřit.
"Ruský nepřítel dál buduje leteckou jednotku nedaleko východní hranice s naším státem, posiluje dělostřelectvo, zpravodajství a lékařskou podporu. Po celé Ukrajině trvá hrozba ostřelování," napsal ukrajinský generální štáb.
-
Vystrčil míří na Ukrajinu
Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) jede na Ukrajinu, a to na pozvání předsedy Nejvyšší rady Ukrajiny, sdělila tajemnice horní parlamentní komory Jana Taušová. Na cestě vlakem doprovází Vystrčila místopředseda Senátu Jiří Růžička (TOP 09), nezávislý senátor Pavel Fischer a také polští senátoři v čele s předsedou komory Tomaszem Grodzkým. Vystrčil dnes brzo ráno na twitteru zveřejnil společnou fotografii senátorů z vlaku s komentářem "Jsou pozvání, která se neodmítají" a hashtagem Senát na Ukrajině.
https://twitter.com/Vystrcil_Milos/status/1514458877080883200
-
Křižník zasáhly ukrajinské střely
-
Pražské uprchlické centrum
Pražské asistenční středisko pro uprchlíky z Ukrajiny bude od dnešního rána fungovat v budově firmy Central Group u metra Vysočanská. V noci hasiči dokončili jeho přesun z Kongresového centra Praha. Centrum, které funguje i pro Středočeský kraj, bude otevřeno i přes Velikonoce od 08:00 do 20:00. Asistenční centrum nabízí příchozím pomoc s registrací, ubytováním, doklady, zprostředkováním práce či pojištěním.
-
Nové protiruské sankce
Austrálie zavedla další balík sankcí proti ruským firmám v souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu. Opatření tentokrát dopadla na ropný průmysl nebo dodavatele plynu, jejich součástí je i státní společnost Gazprom, napsal s odvoláním na australskou vládu list The Guardian. Na novém sankčním seznamu se ocitla i ruská státní společnost RusGidro (RusHydro), státní provozovatel ropovodů Transněfť nebo ruské dráhy.
-
Spojené státy zvažují delegaci na vysoké úrovni
Spojené státy zvažují, že vyšlou vysoce postaveného činitele do Kyjeva jako symbolický projev podpory Ukrajiny. S odvoláním na dva zdroje o tom informoval zpravodajský server Politico. O delegaci se v Bílém domě stále jedná, je však nepravděpodobné, že případnou návštěvu Washington z bezpečnostních důvodů ohlásí předem.
Mezi kandidáty na návštěvu ukrajinské metropole jsou i americký prezident Joe Biden či viceprezidentka Kamala Harrisová. Mnohem pravděpodobnější je však vyslání vysoce postaveného člena vlády jako jsou šéf diplomacie Antony Blinken nebo ministr obrany Lloyd Austin, píše Politico.
Diskuzi o riskantní cestě potvrdil s odkazem na vlastní zdroj obeznámený se situací i list The New York Times (NYT), návštěva prezidenta či viceprezidentky je podle něj ale vysoce nepravděpodobná. Podobný výlet nejvyšších amerických činitelů do země ve válečném stavu by totiž vyžadoval enormní bezpečnostní přípravy a velké lidské i materiální zdroje.
-
Polský prezident v Kyjevě
Polský prezident Andrzej Duda dnes po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě označil Ruskem zahájenou válku na Ukrajině za terorismus. Podle agentury Reuters zároveň zdůraznil, že za spáchané zločiny musejí před soudem stanout i ti, kdo dávali rozkazy.
-
Rusové lžou o vojácích, kteří se údajně vzdali
Ukrajinské úřady nadále vyvracejí ruská tvrzení, že se vzdalo více než 1 000 ukrajinských námořníků bránících Mariupol. Poradce starosty Mariupolu Pjotr Andrjuščenko v rozhovoru pro BBC prohlásil, že tvrzení Ruska jsou nepravdivá. Podle něj ukrajinské síly stále drží několik oblastí města.
"Oni (ruští vojáci) nekontrolují náš přístav, nekontrolují (ocelárnu) Azovstal," řekl Andrjuščenko. Podle něj se ruské armádě také nepodařilo získat kontrolu nad polovinou východního Levoberežného okresu, většinou Primorského okresu na severu města a polovinou centrálního městského okresu. Vysoký představitel Pentagonu ve středu rovněž potvrdil, že ve městě pokračují prudké boje.
-
Vojenská pomoc Ukrajině
Americký prezident Joe Biden oznámil další balíček vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 800 milionů dolarů, takže Bílý dům poskytl Ukrajině zbraně v celkové hodnotě přes 2,4 miliardy dolarů, informuje BBC. Nový balíček bude podle Bidena zahrnovat "mnoho vysoce účinných typů zbraní", které byly dříve poskytnuty ukrajinským silám, a také nové položky potřebné vzhledem k přípravám na novou "rozsáhlou ruskou ofenzívu na východě Ukrajiny".
"Tyto nové prostředky zahrnují dělostřelecké systémy, dělostřelecké granáty a obrněné transportéry. Dodatečně jsem také schválil přesun vrtulníků," řekl Biden. Kromě přesunu zbraní z arzenálů Pentagonu se USA domlouvají se spojenci, aby Ukrajině poslali významnou vojenskou pomoc, dodal prezident.
-
Rusko o údajných ukrajinských sabotážích
Ruské síly zaútočí na velitelství v Kyjevě v případě, že budou pokračovat údajné ukrajinské sabotáže a útoky na ruském území. Varovalo před tím dnes podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany.
"Zaznamenali jsme pokusy o sabotáž a útoky ukrajinských vojáků na cíle na území Ruské federace. Pokud budou takové incidenty pokračovat, ozbrojené síly Ruské federace zaútočí na ukrajinská velitelství včetně těch v Kyjevě, kterým se ruská armáda dosud vyhýbala," oznámil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.
Mluvčí neupřesnil, jaké útoky Moskva zaznamenala. V úterý však ruské úřady informovaly o poničení železniční trati v ruském městě Šebekino v Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou. Není ovšem jasné, kdo trať poškodil.
