Evropská kosmická agentura (ESA) se rozhodla kvůli ruské agresi na Ukrajině zastavit spolupráci s ruskou vesmírnou agenturou Roskosmos v dalších plánovaných projektech. Jde o programy spojené s výzkumem Měsíce, informovala dnes ESA na svém webu.

"Po ruské agresi proti Ukrajině inicioval generální ředitel ESA zevrubné přezkoumání všech aktivit, které jsou v současné době prováděné ve spolupráci s Ruskem a Ukrajinou. Cílem je určit možné důsledky tohoto nového geopolitického kontextu pro programy a činnosti ESA a vytvořit pro Evropu odolnější a robustnější vesmírnou infrastrukturu," oznámila evropská agentura na internetu.

Postoj Číny vůči Rusku za současných okolností ohrožuje její hlubší zapojení do světové ekonomiky, řekla dnes americká ministryně financí Janet Yellenová a vyzvala Peking, aby pomohl co nejrychleji ukončit konflikt na Ukrajině. Varovala rovněž, že všichni, kdo budou podrývat západní sankce vůči Moskvě, budou čelit ekonomickým následkům.

"Postoj světa vůči Číně a její ochota účastnit se hlubší ekonomické integrace může být ovlivněna reakcí Číny na naši výzvu k rozhodným krokům vůči Rusku," řekla Yellenová při projevu v analytickém institutu Atlantic Council.

Vyjádřila rovněž naději, že ze "speciálních vztahů" mezi Čínou a Ruskem vzejde od Pekingu něco pozitivního, jinak podle ní utrpí postavení Číny ve světě. Čína nemůže očekávat, že bude světová komunita respektovat jakékoliv volání po suverenitě a respektu k územní celistvosti v budoucnu, pokud nebude ctít tyto principy "nyní, když na tom záleží".

Čína zůstala partnerem Ruska navzdory ruské invazi na Ukrajinu a nenásledovala západní i další země, které na Moskvu uvalily přísné ekonomické sankce.

Meziroční míra inflace v Rusku se minulý týden vyšplhala na 17,49 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za 20 let. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen tak zrychlilo z 16,70 procenta v předchozím týdnu. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešních údajů ruského ministerstva hospodářství. Ruská ekonomika se nyní potýká s problémy v důsledku sankcí, které na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu uvalují západní země.

Prudký růst v posledních týdnech zaznamenaly v Rusku ceny téměř všeho zboží, od cukru a zeleniny po oblečení a chytré telefony, napsala agentura Reuters. Ruská centrální banka dnes navíc předpověděla, že meziroční růst spotřebitelských cen bude dál zrychlovat. Varovala rovněž, že budou pokračovat výkyvy v kurzu rublu, což bude přispívat k tlaku na růst cen.

Bývalý ruský ministr financí a nynější šéf Účetní komory Alexej Kudrin dnes předpověděl, že v celém letošním roce by inflace mohla činit 17 až 20 procent. Analytici koncem března v anketě agentury Reuters v průměru odhadli, že inflace letos dosáhne 23,7 procenta, tedy nejvyšší úrovně od roku 1999.

Rusko neplánuje zestátňovat aktivity zahraničních podniků opouštějících zemi. Uvedla to dnes podle agentury RIA Novosti předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková v souvislosti s návrhem zákona o uvalování vnější správy na tyto aktivity.

Desítky zahraničních podniků již v reakci na ruský útok na Ukrajinu oznámily dočasné uzavření továren, obchodů a dalších aktivit v Rusku, nebo dokonce úplný odchod ze země.

V úterý ruští zákonodárci podle agentury Reuters navrhli, aby se ruské aktivity zahraničních podniků, které opouštějí Rusko, přesunovaly pod správu státní rozvojové banku VEB. Majitelé těchto podniků by pak měli dostat na vybranou, zda ruské aktivity během tří měsíců obnoví, nebo odprodají.

"V žádném případě se tu nehovoří o znárodnění," uvedla Matvijenková. Dodala, že je proti "ničení institutu vlastnictví". "Takto postupovat nelze, jinak bude rozvrácena světová ekonomika," prohlásila.

Ozbrojené síly zemí Evropské unie získají nárok na vratku daně z přidané hodnoty (DPH), pokud se podílejí na společné bezpečnostní a obranné politice unie. Počítá s tím daňová novela, kterou podepsal prezident Miloš Zeman. Oznámil to dnes jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Novela rozšiřuje pro ozbrojené síly zemí EU zavedení možnosti osvobození zboží a služeb od DPH, které se zatím vztahuje na státy NATO. Má jim umožnit například osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, osvobození dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečněné v Česku.

Úprava rovněž umožní dodání zboží nebo poskytnutí služby určené pro použití civilními zaměstnanci, kteří tyto ozbrojené síly doprovázejí, nebo k zásobení jejich jídelen, uvedla vláda. Státní rozpočet by to podle jejího odhadu vlády mohlo stát řádově miliony korun.

Ukrajinci by si měli dávat pozor, pohrozil v souvislosti se zadržením proruského ukrajinského politika Viktora Medvedčuka místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Kyjev v úterý oznámil zatčení proruského prominentního politika bezpečnostními složkami a prezident Volodymyr Zelenskyj následně navrhl Medvedčuka vyměnit za ženy a muže, kteří jsou v zajetí ruských sil. Není ruským občanem, reagoval dnes na tuto možnost mluvčí ruského prezidenta.

"Pokud jde o výměnu, o níž s takovou vervou, zápalem a potěšením hovoří různí lidé v Kyjevě, Medvedčuk není ruským občanem, nemá nic společného se speciální vojenskou operací. Je to zahraniční politický činitel," řekl novinářům kremelský mluvčí Dmitrij Peskov podle ruské služby stanice BBC. Kreml podle něj neví, zda si Medvedčuk takovou výměnu přeje. Na adresu ukrajinského opozičního politika dále sdělil, že "nikdy neměl žádné zákulisní vztahy s Ruskem", Moskva však bude jeho případ dále sledovat.

Město Borodjanka u Kyjeva, zničené během ruského bombardování a okupace, navštívili dnes prezidenti Polska, Estonska, Litvy a Lotyšska. Jde o první cestu hlav států na Ukrajinu od 24. února, kdy Rusko zahájilo agresi proti sousednímu státu. Dosud Ukrajinu navštívilo několik předsedů vlád, mezi nimi český premiér Petr Fiala, a tři čelní představitelé Evropské unie.

Prezidenti Polska Andrzej Duda, Estonska Alar Karis, Litvy Gitanas Nauséda a Lotyšska Egils Levits mají v plánu později během dne setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

"Spolu s prezidenty Litvy, Estonska a Polska dnes zahajujeme naši návštěvu na Ukrajině, abychom ukázali plnou solidaritu s hrdinským lidem a jejich prezidentem," charakterizoval na svém twitterovém účtu smysl cesty lotyšský prezident Levits.

Po skončení války na Ukrajině by měla Severoatlantická aliance navázat užší strategické vztahy s Ruskem, uvedla dnes na tiskové konferenci francouzská krajně pravicová prezidentská kandidátka Marine Le Penová. Pokud by uspěla ve druhém kole voleb, které se koná 24. dubna, prosazovala by odchod Francie ze společného velení NATO, zejména kvůli neslučitelnosti francouzských strategií s těmi německými a požadavku na větší suverenitu pro francouzské jednotky. Naopak členství Francie v Evropské unii a podpis Paříže pod klimatickou dohodou by politička zachovala, informovala francouzská média.

"Jakmile skončí rusko-ukrajinská válka a bude uzavřena mírová smlouva, podpořím strategické sblížení mezi NATO a Ruskem," slíbila Le Penová. "Je to v zájmu Francie a Evropy, ale domnívám se, že i Spojených států, které (...) nemají zájem na tom, aby vzniklo blízké čínsko-ruské spojenectví," dodala kandidátka Národního sdružení (RN).

Německý kancléř Olaf Scholz dnes označil za "poněkud iritující" skutečnost, že Kyjev odmítl chystanou návštěvu spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera na Ukrajině. Sám se pozvání do Kyjeva nyní přijmout nechystá, řekl dále Scholz rozhlasové stanici Inforadio.

Zdůraznil však, že s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským je v častějším telefonickém kontaktu, než téměř všichni ostatní západní politici.

Steinmeier se chtěl zúčastnit dnešní návštěvy prezidentů v Kyjevě. Nakonec prezidenti Polska a tří pobaltských států vyrazili na Ukrajinu bez něj. Steinmeier, který dlouho razil smířlivou politiku vůči Rusku, v úterý připustil, že ve válčící zemi není vítán.

Státy Evropské unie dnes schválily další společné financování zbraní a vojenského vybavení pro Ukrajinu čelící ruské agresi. Z evropského obranného fondu poskytnou 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) určených na zaplacení dodávek protitankových zbraní nebo protivzdušných systémů, ale také ochranného vybavení pro ukrajinské vojáky či paliva pro jejich stroje. Oznámila to Rada EU. Celkově tak od začátku ruské invaze EU uvolnila na zbraně a vojenský materiál pro Kyjev už 1,5 miliardy eur.

"Příští týdny budou rozhodující. Ve chvíli, kdy se Rusko připravuje na ofenzivu na východě Ukrajiny, je zásadní, abychom pokračovali a posílili naši podporu Ukrajině při obraně jejího území a obyvatel," prohlásil dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který celkem třetí platbu z Evropského mírového nástroje (EPF) navrhl minulý týden.