Ukrajinská armáda FOTO: ČTK/AP/Efrem Lukatsky
FOTO: ČTK/AP/Efrem Lukatsky
V případě, že se k Severoatlantické alianci připojí Švédsko a Finsko, Rusko bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných a hypersonických zbraní. S odkazem na slova místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva to dnes napsala agentura Reuters. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou.
Finsko, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici, a Švédsko zvažují, že s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu podají žádost o členství v NATO. Premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Anderssonová ve středu uvedly, že země o výrazné změně své zahraniční a bezpečnostní politiky rozhodnou v několika příštích týdnech.
Medveděv prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři, aby obnovilo vojenskou rovnováhu.
Medveděv také výslovně upozornil na jadernou hrozbu. Uvedl, že již nelze hovořit o „bezjaderném“ Baltu, kde má Rusko svou kaliningradskou enklávu sevřenou mezi Polskem a Litvou. „O bezjaderném statusu Baltu už nemůže být řeč. Je třeba obnovit rovnováhu,“ řekl Medveděv, který byl prezidentem Ruska v letech 2008 až 2012.
Ruská armáda i nadále soustřeďuje vojenské síly nedaleko hranic s Ukrajinou a pokračuje v ostřelování a bombardování civilních cílů v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti, informoval ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ukrajinskou armádu.
Boje neustávají ani v Mariupolu, píše se v pravidelném ranním hlášení ukrajinského generálního štábu. I přes řadu týdnů trvající operaci se zatím ruským silám nepodařilo nad strategicky položeným přístavem Mariupol plně převzít kontrolu, uvádí generální štáb. V Doněcké a Luhanské oblasti podle něj ukrajinská armáda odrazila osm útoků, zničila tank, deset dalších vozidel a jeden dělostřelecký systém. Tato tvrzení podobně jako jiné zprávy z válečné oblasti nelze nezávisle ověřit.
„Ruský nepřítel dál buduje leteckou jednotku nedaleko východní hranice s naším státem, posiluje dělostřelectvo, zpravodajství a lékařskou podporu. Po celé Ukrajině trvá hrozba ostřelování,“ napsal ukrajinský generální štáb.
V Donbasu ukrajinští vojáci během uplynulých 24 hodin odrazili šest útoků. Rusko od začátku invaze přišlo již o 19 800 vojáků, 739 tanků, 158 letadel a 143 vrtulníků, uvedl ve středu ukrajinský generální štáb. Proruští separatisté a následně mluvčí ruského ministerstva obrany naopak ohlásili, že v obléhaném Mariupolu se vzdalo 1026 příslušníků ukrajinské námořní pěchoty, včetně 162 důstojníků a 47 vojákyň. Tvrzení ani jedné ze stran současného válečného konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Důležité zprávy:
- Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry či helikoptéry, oznámil ve středu prezident Joe Biden. Nová pomoc je podle něj určena také k obraně před očekávanou novou ruskou ofenzivou na východě Ukrajiny. O dodávkách materiálu ve čtvrtek Biden telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
- Rakouský kancléř Karl Nehammer se sešel s Vladimirem Putinem. Svůj pondělní rozhovor s ruským prezidentem označil za „velmi přímý, otevřený a tvrdý“. „Nebyla to žádná přátelská návštěva,“ dodal podle rakouské tiskové agentury APA. Ze schůzky nemá optimistický dojem.
- Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě vstoupit do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu spáchal „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření aliance z 30 na 32 členských států.
- Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), vicepremiér Jaroslaw Kaczyński obvinil Rusko, že bylo v pozadí letecké katastrofy u Smolenska.
- Lidé, kteří doma či ve svém volném bytě zdarma ubytovávají uprchlíky z Ukrajiny, mohou žádat o příspěvek 3000 korun na osobu za měsíc na pokrytí nákladů.
-
Návrat diplomatů
Čeští diplomaté se vrátili na ambasádu v Kyjevě, oznámilo dnes ministerstvo zahraničních věcí na twitteru. Česko chce tímto způsobem vyjádřit podporu Ukrajině, uvedl úřad. Velvyslanectví v ukrajinském hlavním městě bylo uzavřeno od počátku ruské invaze.
Ministerstvo zahraničních věci dnes zveřejnilo fotografie ze vztyčování české vlajky na kyjevské ambasádě. "Česká vlajka opět zavlála v Kyjevě, čeští diplomaté jsou zpět. Jde o jeden z mnoha kroků, kterým Ukrajině vyjadřujeme podporu," uvedl Černínský palác.
-
Porušení lidských práv ze strany ruských vojsk
Pozorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) zaznamenala jasná porušení lidských práv ze strany ruských vojsk na Ukrajině. Ruská armáda se podle pozorovatelů pravděpodobně dopustila zločinů proti lidskosti či válečných zločinů, uvedla agentura AFP. Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan označil Ukrajinu za místo, kdy byly spáchány zločiny.
"Mise zaznamenala jasné případy (porušení lidských práv) ze strany ruských vojsk během trvání konfliktu," uvedla v předběžné zprávě pozorovací mise OBSE, která se na Ukrajinu vydala v březnu. Podle pozorovatelů existují "věrohodné důkazy", že se ruští vojáci dopustili mučení a nelidského zacházení. Únosy či zmizení civilistů a představitelů civilních orgánů, které byly během konfliktu opakovaně zaznamenány, podle mise pravděpodobně naplňují podstatu zločinů proti lidskosti. Mise dodala, že nebyla schopna prověřit všechny informace o údajném porušení mezinárodního práva.
-
Zbraně pro Ukrajinu
Vláda Spojených států podle zjištění agentury Reuters a amerických médií připravuje zásadní vystupňování probíhajícího vyzbrojování Ukrajiny. Údajně chystá nový balík techniky v hodnotě asi 750 milionů dolarů (skoro 17 miliard Kč), v němž by mohly být bezpilotní letouny, houfnice nebo vojenská terénní vozidla známá jako Humvee. Oficiální oznámení se čeká do konce týdne, napsal deník The New York Times.
-
Varování z Ruska
Rusko dnes varovalo, že západní transporty zbraní na ukrajinském území pokládá za legitimní vojenské cíle. Vojenská pomoc Západu, do níž se zapojily také Česko i Slovensko, pomáhá Ukrajině od konce února čelit ruské invazi. Boje si podle odhadů již vyžádaly desetitisíce životů.
"Varujeme, že americké a alianční transporty se zbraněmi, pohybující se po ukrajinském území, pokládáme za legitimní vojenské cíle," řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov agentuře TASS.
Rusko podle diplomata také dává Západu na srozuměnou, že prý "tvrdě zatočí" s pokusy zpomalit ruskou operaci na Ukrajině či způsobit co největší škody ruské armádě a ozbrojencům samozvaných separatistických republik, kteří od roku 2014 ovládají části Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny.
-
Náklady České televize
Česká televize (ČT) dosud vynaložila v souvislosti s válkou na Ukrajině dodatečné náklady na zpravodajství okolo 4,2 milionu korun. Za celý rok by se náklady podle vývoje situace mohly vyšplhat až na 30 milionů korun. Na jednání rady ČT to dnes uvedl generální ředitel televize Petr Dvořák.
Dodatečné náklady podle Dvořáka zahrnují tlumočení do ukrajinštiny, rozšíření zpravodajství na celý den včetně víkendů a nočních hodin a také náklady na činnost zpravodajských týmů, včetně jejich zabezpečení na Ukrajině a v okolních zemích. Redakce zpravodajství rovněž posílila, a to mimo jiné ve spolupráci s reportéry z řad ukrajinských uprchlíků.
-
Výrobci kosmetiky v EU kvůli válce na Ukrajině čelí krizi v zásobování
Evropští výrobci parfémů a kosmetiky se potýkají s nedostatkem papíru, skla a některých důležitých olejů a alkoholů. Může za to ruská invaze na Ukrajinu, která způsobila další narušení dodavatelských řetězců kosmetických výrobků a zvýšila ceny, upozornila agentura Reuters.
-
Sportovně izolované Rusko chce s Čínou pořádat společné soutěže a další akce
Rusko, které je kvůli invazi na Ukrajinu prakticky vyloučené ze světového sportu, plánuje s Čínou připravit společné soutěže a další akce. Po videokonferenci se zástupci Čínského olympijského výboru to řekl prezident Ruského olympijského výboru Stanislav Pozdňakov.
-
Mise OBSE zaznamenala jasná porušení lidských práv na Ukrajině ze strany Ruska
Pozorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě zaznamenala jasná porušení lidských práv ze strany ruských vojsk na Ukrajině. Ruská armáda se podle pozorovatelů pravděpodobně dopustila zločinů proti lidskosti či válečných zločinů, uvedla agentura AFP. Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan označil Ukrajinu za místo, kdy byly spáchány zločiny.
-
Putin nařídil zahájit výstavbu železnice v Arktidě, kvůli změně exportu
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zahájit výstavbu železnice v arktických oblastech Ruska jako součásti nových dopravních koridorů, které by umožnily přeorientovat vývoz ruských energetických surovin ze západu na východ. Projekt této dráhy se přitom vláda podle tisku chystala odložit kvůli zhoršení ekonomické situace pod vlivem války na Ukrajině a západních sankcí.
-
Zelenskyj: Rusko používá na Ukrajině fosforové bomby a deportovalo 500 tisíc lidí
Rusko na Ukrajině používá fosforové bomby a vůči civilnímu obyvatelstvu uplatňuje metody teroru. V projevu přes videohovor to dnes před poslanci estonského parlamentu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl také, že Moskva násilně deportovala do odlehlých částí Ruska více než 500 tisíc Ukrajinců. „Ruská armáda používá všechny typy děl, všechny typy raket, letecké bomby – obzvláště fosforové bomby - proti obytným čtvrtím a civilní infrastruktuře,“ řekl Zelenskyj s tím, že se jedná o „jasný teror proti civilnímu obyvatelstvu“.
