Válečné zločiny či zločiny proti lidskosti spáchané na území Ukrajiny by mohla stíhat i Česká republika, stejně jako kterýkoliv další stát, jehož trestní zákoník tyto trestné činy obsahuje. Zřejmě by ale nebylo možné stíhat přímo ruského prezidenta Vladimira Putina, protože hlava státu má podle obyčeje imunitu. Na pátečním workshopu k tématu rusko-ukrajinského konfliktu to prohlásila expertka na lidská práva Monika Mareková.

"Muselo by se pravděpodobně počkat do doby, kdy nebude prezidentem," řekla Mareková k teoretické možnosti stíhat Putina podle takzvané univerzální jurisdikce. Připomněla, že Česko zatím možnost stíhat válečné zločiny spáchané na jiném území nikdy nevyužilo.

Druhá možnost stíhání válečných zločinů či zločinů proti lidskosti je prostřednictvím Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Ten ale podle právničky nemůže řešit takzvaný zločin agrese, tedy vyšetřovat Putina za to, že vede válku nedovolenou podle mezinárodního práva.

Ruský prezident Vladimir Putin porušuje válkou na Ukrajině společné principy demokratických společností a Spojené státy učiní ve spolupráci s Evropou vše, aby válku zastavily, prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Ten v Bruselu zasedl k mimořádnému společnému jednání se svými kolegy ze zemí Evropské unie.

Podle Blinkena Putin od začátku invaze porušuje principy, na kterých stojí demokratický svět - mír, bezpečnost a národní suverenitu. "Pokud bychom povolili, aby tyto principy byly beztrestně zpochybňovány, jako to teď dělá Putin, otevřelo by to Pandořinu skříňku problémů nejen pro nás, ale upřímně pro celý svět," řekl šéf americké diplomacie.

Americká společnost Airbnb, která zprostředkovává ubytování v soukromí, znepřístupní své služby pro uživatele v Rusku a Bělorusku. Na twitteru to uvedl šéf společnosti Brian Chesky. Poskytovatelé ubytování tak nebudou moci přijímat žádné rezervace a uživatelé v Rusku a Bělorusku si nebudou moci přes tuto platformu objednat ubytování nikde na světě. 

Přes 600 uprchlíků z Ukrajiny dnes přijelo humanitárním vlakem do Prahy. Vlak jel z ukrajinského Čopu přes Ostravu. Další vlak z Ukrajiny vyráží, do Prahy dorazí v sobotu ráno. Na jeho palubě je 589 uprchlíků, z toho skoro polovina jsou děti. Dnes to oznámily České dráhy. Dopravce vypravil do Čopu pět humanitárních vlaků. Celkem jimi do ČR cestovalo přibližně 2800 uprchlíků a desítky domácích zvířat. Humanitární vlaky vysílá i RegioJet, dosud v nich přepravil kolem 1000 lidí. Stoupá i obsazenost pravidelných spojů ze zahraničí.

Černá Hora dnes v reakci na invazi Moskvy na Ukrajinu uzavřela svůj vzdušný prostor pro ruská letadla. Vyhostila také ruského diplomata z velvyslanectví v Podgorici, informovala místní média.

Černá Hora následuje sankce Evropské unie, Spojených států, Kanady a dalších západních zemí, které v uplynulých dnech uzavřely své nebe pro ruská civilní i vojenská letadla. V Evropě se podle stanice RFE/RL k tomuto opatření dosud nepřipojilo pouze Srbsko, Bosna, Moldavsko, Turecko a Bělorusko.

Vláda navýšila výdaje na obranu o miliardu korun, informoval premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po jednání s velením 102. průzkumného praporu AČR. Premiér dodal, že vedle humanitární pomoci Ukrajině poskytuje vláda i pomoc vojenskou. Ukrajina podle premiéra potřebuje oboje. Zároveň za pomoc poděkoval všem českým občanům.

Lidovecký poslanec Šimon Heller navrhl vzít Hradu z letošního plánovaného rozpočtu dalších šest milionů korun. V emotivním vystoupení dnes ve Sněmovně řekl, že Miloš Zeman léta podkopával bezpečnost Česka a systematicky podporoval Rusko. Jeden televizní projev, v němž Zeman odsoudil ruskou vojenskou akci na Ukrajině a ruského prezidenta Vladimira Putina nepřímo nazval šílencem, podle Hellera devět let oslabování a ponižování Česka nezachrání.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina ke stažení vojsk z Ukrajiny a návratu k diplomacii. Zároveň odmítl vytvoření bezletové zóny, které by podle něj znamenalo přímé zavlečení Západu do války, jež by přinesla další civilní oběti. Šéf americké diplomacie Antony Blinken nicméně potvrdil, že pokud to bude nutné, je Aliance připravena bránit své členy, informuje ČT24.

Rusko si uvědomuje, že vojenskou cestou nedosáhne stanovených politických cílů na Ukrajině, a tak začíná postupně během rozhovorů zmírňovat své požadavky, uvedl dnes poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. První dvě kola rozhovorů mezi ruskými a ukrajinskými vyjednávači se uskutečnila v pondělí a ve čtvrtek v Bělorusku, třetí kolo má následovat co nejdříve, napsala agentura Unian.

„(Rusové) přestali hovořit o denacifikaci a tak dále. A začali hovořit o mimoblokovém postavení, ale ani na toto téma moc netlačili. Řeč byla o nepřípustnosti rozmístění jednotlivých typů útočných zbraní na Ukrajině,“ řekl Arestovyč o čtvrtečním jednání.